Seznam nositelů Nobelovy ceny

Toto je seznam nositelů Nobelovy ceny. Nobelovy ceny (švédsky Nobelpriset, norsky Nobelprisen) udělují každoročně Královská švédská akademie věd, Švédská akademie, Institut Karolinska a norský Nobelův výbor jednotlivcům a organizacím, kteří se zasloužili o zásadní objevy v oblasti chemie, fyziky, literatury, míru a fyziologie a lékařství.^[1] Ceny začaly být udíleny na základě závěti Alfreda Nobela z roku 1895, které určuje, že ceny má spravovat Nobelova nadace. Nobelovu pamětní cenu za ekonomii začala v roce 1969 udílet Švédská centrální banka (Riksbank) za přínos v oblasti ekonomie. Každý nositel Nobelovy ceny obdrží zlatou medaili, diplom a finanční částku, o níž každoročně rozhoduje Nobelova nadace.^[2]

Cena

Každou cenu uděluje samostatný výbor; Královská švédská akademie věd uděluje cenu za fyziku, chemii a ekonomii, Institut Karolinska za fyziologii a lékařství a norský Nobelův výbor uděluje cenu za mír.^[3] Každý oceněný obdrží medaili, diplom a finanční odměnu, která se v průběhu let měnila.^[2] V roce 1901 obdrželi nositelé prvních Nobelových cen 150 782 švédských korun, což se v prosinci 2017 rovnalo 8 402 670 švédským korunám. V roce 2017 byla nositelům udělena odměna ve výši 9 000 000 švédských korun.^[4] Ceny se každoročně předávají ve Stockholmu na slavnostním ceremoniálu 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí.^[5]

V letech, kdy Nobelova cena není udělena z důvodu vnějších událostí nebo nedostatku nominací, se peněžní částka vrací do fondu.^[6] V letech 1940 až 1942 nebyla udělena kvůli vypuknutí druhé světové války.^[7]

Nositelé

V rozmezí roků 1901–2017 byly Nobelovy ceny a Nobelovy pamětní ceny za ekonomii uděleny 585krát 923 osobám a organizacím. Vzhledem k tomu, že někteří obdrželi Nobelovu cenu víckrát, je to celkem 892 osobností (z toho 844 mužů a 49 žen) a 24 organizací.^[8] Šesti nositelům Nobelovy ceny jejich vlády nedovolily převzít cenu. Adolf Hitler zakázal čtyřem Němcům, Richardu Kuhnovi (chemie, 1938), Adolfu Butenandtovi (chemie, 1939), Gerhardu Domagkovi (fyziologie nebo medicína, 1939) a Carlu von Ossietzkymu (mír, 1936), převzít Nobelovu cenu. Čínská vláda zakázala Liou Siao-poovi převzít Nobelovu cenu (za mír, 2010)^[9]^[10] a vláda Sovětského svazu tlačila na Borise Pasternaka (za literaturu, 1958), aby svou cenu odmítl.^[11]^[12] Dva nositelé Nobelovy ceny, Jean-Paul Sartre (literatura, 1964) a Lê Ðức Thọ (mír, 1973), cenu odmítli; Sarte ji odmítl, protože odmítal všechna oficiální vyznamenání,^[13] a Tho ji odmítl kvůli situaci, v níž se Vietnam v té době nacházel.^[14]^[15]

Šest nositelů obdrželo více než jednu cenu; Mezinárodní výbor Červeného kříže obdržel Nobelovu cenu za mír třikrát.^[16] Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky byla dvakrát udělena Nobelova cena za mír. Nobelovu cenu za fyziku získal dvakrát také John Bardeen a Nobelovu cenu za chemii Frederick Sanger. Dva nositelé byli oceněni dvakrát, ovšem ne ve stejné oblasti: Marie Curie-Skłodowská (fyzika a chemie) a Linus Pauling (chemie a mír). Mezi 892 nositeli Nobelovy ceny je 48 žen; první ženou, která Nobelovu cenu získala, byla Marie Curie-Skłodowská, která obdržela Nobelovu cenu za fyziku v roce 1903.^[17]^[18] Byla také první osobou, které byly uděleny dvě Nobelovy ceny (fyzika, 1903 a chemie, 1911).^[16]