Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství
Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství[p. 1] představuje chronologický seznam laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, která je každoročně udělována za významné objevy na poli věd o životě a lékařství. Obsahem ceny je zlatá medaile, diplom a certifikát na peněžní obnos.
V roce 2023 cena putovala do rukou maďarsko-americké biochemičky Katalin Karikóové a amerického imunologa Drewa Weissmana „za jejich objevy týkající se modifikací nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti covidu-19“. Částku 11 milionů švédských korun (cca 23,2 milionů Kč) si tak rozdělili rovným dílem. Komise ocenila klíčové objevy dvojice vědců, které „zásadně změnily chápání interakce mRNA s naším imunitním systémem, přispěly k bezprecedentní rychlosti vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době“. Laureáti vyřešili klíčový problém nespuštění bouřlivé imunitní reakce po vstupu mRNA do buněk díky zařazení nukleosidových analogů do vlákna ribonukleové kyseliny. Messengerová RNA nesoucí informaci pro tvorbu proteinů v ribozomech buněk, tak skrze jejich výrobu následně navodí produkci ochranných specifických protilátek. Výzkumníci tím umožnili cestu k výrobě účinných mRNA vakcín.[1][2]
Historie
Výběr oceněných provádí Nobelův výbor, jenž návrhy posílá Nobelovu shromáždění, které o nich rozhoduje. Držitelé pak cenu získávají 10. prosince ve stockholmském koncertním sále z rukou švédského krále. Opatření omezující nejvyšší počet oceněných v každé oblasti na tři osoby za jeden rok bylo zavedeno v roce 1968.[3]
Mezi lety 1901 až 2023 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství obdrželo 227 osob, z toho 214 mužů a 13 žen. Jednalo se o čtyřicet jedna laureátů, kteří získali cenu samostatně, dále bylo oceněno třicet šest dvojic a třicet osm trojic (maximální počet oceněných).[4][5] Prvním nositelem se v roce 1901 stal německý fyziolog Emil von Behring, který získal částku 150 782 švédských korun, což k roku 2009 odpovídalo hodnotě 7 872 648 korun. Imunolog Ralph M. Steinman je jediným laureátem v historii, kterému byla Nobelova cena udělena posmrtně (za rok 2011). Nejmladším držitelem je Kanaďan Frederick Grant Banting, kterému při převzetí ceny v roce 1923 bylo 32 let. Naopak nejstarším příjemcem se v roce 1966 stal ve věku 87 let americký patolog Francis Peyton Rous.[5]
Mezi třináct oceněných žen patří Gerty Coriová (1947), Rosalyn Yalowová (1977), Barbara McClintocková (1983), Rita Leviová-Montalciniová (1986), Gertrude Belle Elionová (1988), Christiane Nüssleinová-Volhardová (1995), Linda B. Bucková (2004), Françoise Barré-Sinoussiová (2008), Elizabeth H. Blackburnová (2009), Carol W. Greiderová (2009), May-Britt Moserová (2014), Tchu Jou-jou (2015) a Katalin Karikóová (2023).[6]
Cenu také společně převzaly dva manželské páry, pražští rodáci Gerty a Carl Ferdinand Coriovi (1947) a norští neurovědci May-Britt a Edvard I. Moserovi (2014). Rodinní příslušníci, otec a syn, obdrželi ocenění také dvakrát: Hans von Euler-Chelpin (chemie) a Ulf von Euler (lékařství), respektive Arthur Kornberg (lékařství) a Roger D. Kornberg (chemie). Mezi nositele se řadí i bratrská dvojice Jan Tinbergen (ekonomie) a Nikolaas Tinbergen (lékařství).[4]
Lékař a psycholog Sigmund Freud byl na cenu neúspěšně nominován 32krát v lékařství nebo fyziologii a v roce 1936 také v kategorii literatury. Objevitelé inzulinu Frederick Banting a John James Rickard Macleod vyhráli při své první nominaci v roce 1923.[7]
V prvních padesáti letech obdrželo cenu 59 osob. V období 1951–2000 se jednalo o více než dvojnásobný počet 113 osob. Devětkrát, v letech 1915–1918, 1921, 1925 a 1940–1942, nebyla cena předána. První světová válka způsobila čtyřnásobnou absenci oceněných (1915–1918) a v důsledku druhé světové války se cena neudělovala třikrát (1940–1942).[4]
Seznam laureátů
Rok | Laureát | Stát | Zdůvodnění | |
---|---|---|---|---|
1901 | Emil Adolf von Behring bakteriolog (1854–1917) | Německé císařství | „za jeho práce léčení sérem a zvláště za použití séra proti záškrtu, jímž otevřel novou cestu lékařské vědě a lékařům dal úspěšnou zbraň v boji proti nemoci a smrti“[8][9] | |
1902 | Ronald Ross bakteriolog (1857–1932) | Spojené království | „za jeho práce o malárii, kterými prokázal, jak vzniká nemoc v organismu, a tím položil základní kámen pro úspěšný výzkum této nemoci a jejího léčení“[10][8] | |
1903 | Niels Ryberg Finsen lékař (1860–1904) | Dánsko (Faerské ostrovy) | „jako ocenění jeho přístupu k léčení nemocí, zvláště lupus vulgaris, pomocí koncentrovaných světelných paprsků, čímž ukázal novou cestu lékařské vědě“[11][8] | |
1904 | Ivan Petrovič Pavlov fyziolog (1849–1936) | Ruské impérium | „jako uznání za jeho práce v oboru fyziologie trávení, které podstatně přispěly k prohloubení a rozšíření vědomostí v této oblasti“[12][8] | |
1905 | Robert Koch bakteriolog (1843–1910) | Německé císařství | „za jeho objevy a výzkumy v oboru tuberkulózy“[13][8] | |
1906 | Camillo Golgi histolog (1844–1926) | Italské království | „jako ocenění jejich prací o struktuře nervového systému“[14][8] | |
Santiago Ramón y Cajal histolog (1852–1934) | Španělsko | |||
1907 | Charles Louis Alphonse Laveran bakteriolog (1845–1922) | Francie | „jako ocenění jeho prací o významu protozoí jako příčin nemocí“[15][8] | |
1908 | Ilja Iljič Mečnikov biolog (1845–1916) | Ruské impérium | „jako ocenění jejich prací o imunitě“[16][8] | |
Paul Ehrlich lékař (1854–1915) | Německo | |||
1909 | Emil Theodor Kocher chirurg (1841–1917) | Švýcarsko | „za jeho práce o fyziologii, patologii a chirurgii štítné žlázy“[17][8] | |
1910 | Albrecht Kossel biochemik (1853–1927) | Německé císařství | „jako uznání přínosu, který svými pracemi o bílkovinách včetně nukleinu vykonal pro rozšíření znalostí chemického složení buňky“[18][8] | |
1911 | Allvar Gullstrand oční lékař (1862–1930) | Švédsko | „za jeho práce o optice oka“[19][8] | |
1912 | Alexis Carrel chirurg a fyziolog (1873–1944) | Francie | „jako ocenění jeho prací o cévním stehu, cévních a orgánových transplantacích“[20][8] | |
1913 | Charles Richet fyziolog (1850–1935) | Francie | „za jeho práce o anafylaxi“[21][8] | |
1914 | Robert Bárány neurolog, otorinolaryngolog (1876–1936) | Rakousko-Uhersko | „za jeho práce o fyziologii a patologii vestibulárního aparátu vnitřního ucha“[22][8] | |
1915 | cena neudělena | |||
1916 | ||||
1917 | ||||
1918 | ||||
1919 | Jules Bordet[a] lékař a mikrobiolog (1870–1961) | Belgie | „jako uznání jeho prací o imunitě“[23][8] | |
1920 | August Krogh fyziolog (1874–1949) | Dánsko | „za objev mechanismu kapilárně motorické regulace“[24][8] | |
1921 | cena neudělena | |||
1922 | Archibald Vivian Hill fyziolog (1886–1977) | Spojené království | „za jeho objevy v oblasti tvorby tepla ve svalech“[25] | |
Otto Fritz Meyerhof biochemik (1884–1951) | Německo | „za jeho objevy vztahu mezi spotřebou kyslíku a produkcí kyseliny mléčné ve svalu“[25][8] | ||
1923 | Frederick Grant Banting lékař (1891–1941) | Kanada | „za objev inzulinu“[26][8] | |
John James Rickard Macleod fyziolog (1876–1935) | Kanada | |||
1924 | Willem Einthoven lékař (1869–1927) | Nizozemsko | „za objev mechanismu elektrokardiogramu“[27][8] | |
1925 | cena neudělena | |||
1926 | Johannes Fibiger[b] patolog (1868–1928) | Dánsko | „za jeho objev experimentálně vyvolaného nádorového bujení“[28][8] | |
1927 | Julius Wagner-Jauregg psychiatr (1857–1940) | Rakousko | „za objev terapeutického účinku naočkování malárie při léčení progresivní paralýzy“[29][8] | |
1928 | Charles Jules Henri Nicolle internista, bakteriolog (1866–1936) | Francie | „za jeho práce o skvrnitém tyfu“[30][8] | |
1929 | Christiaan Eijkman hygienik (1858–1930) | Nizozemsko | „za jeho objev antineuritického vitamínu“[31] | |
Frederick Gowland Hopkins biochemik (1861–1947) | Spojené království | „za objev vitamínů, které podporují růst“[31][8] | ||
1930 | Karl Landsteiner chemik a lékař (1868–1943) | Rakousko | „za objev krevních skupin člověka“[32][8] | |
1931 | Otto Heinrich Warburg biochemik (1883–1970) | Německo | „za objev enzymů dýchacího řetězce, jejich povahy a funkce“[33][8] | |
1932 | Charles Scott Sherrington fyziolog (1857–1952) | Spojené království | „za jejich objevy o funkci neuronů“[34][8] | |
Edgar Douglas Adrian fyziolog (1889–1977) | Spojené království | |||
1933 | Thomas Hunt Morgan genetik (1866–1945) | Spojené státy | „za jeho objevy o významu chromozomů jako nositelů dědičnosti“[35][8] | |
1934 | George Hoyt Whipple patolog (1878–1976) | Spojené státy | „za návrh léčení chudokrevnosti aplikací výtažku z jater“[36][8] | |
George Richards Minot lékař (1885–1950) | Spojené státy | |||
William Parry Murphy lékař (1892–1987) | Spojené státy | |||
1935 | Hans Spemann zoolog (1869–1941) | Německo | „za objev organizačního efektu v embryonálním vývoji“[37][8] | |
1936 | Henry Hallett Dale fyziolog, farmakolog (1875–1968) | Spojené království | „za jejich objevy chemického přenosu nervových impulsů“[38][8] | |
Otto Loewi fyziolog, farmakolog (1873–1961) | Rakousko | |||
1937 | Albert Szent-Györgyi biochemik (1893–1986) | Maďarsko | „za jeho objevy v oblasti biologického spalovacího procesu, zvláště ve vztahu k vitamínu C a katalýze kyseliny fumarové“[39][8] | |
1938 | Corneille Heymans[c] fyziolog (1892–1968) | Belgie | „za objev významu krkavic a mechanismu aorty při regulaci dýchání“[40][8] | |
1939 | Gerhard Domagk[d] patolog, bakteriolog (1895–1964) | Německo | „za objev antibakteriálního účinku sulfonamidů“[41][8] | |
1940 | cena neudělena | |||
1941 | ||||
1942 | ||||
1943 | Carl Peter Henrik Dam[e] biochemik (1895–1976) | Dánsko | „za objev vitamínu K“[42][8] | |
Edward Adelbert Doisy biochemik (1893–1986) | Spojené státy | „za objev chemického složení vitamínu K“[42][8] | ||
1944 | Joseph Erlanger neurofyziolog (1874–1965) | Spojené státy | „za jejich objev vysoce diferencovaných funkcí nervových vláken“[43][8] | |
Herbert Spencer Gasser fyziolog (1888–1963) | Spojené státy | |||
1945 | Alexander Fleming bakteriolog (1881–1955) | Spojené království | „za objev penicilinu a jeho účinku u různých infekčních onemocnění“[44][8] | |
Ernst Boris Chain chemik (1906–1979) | Spojené království | |||
Howard Walter Florey patolog (1898–1968) | Austrálie | |||
1946 | Hermann Joseph Muller biolog (1890–1967) | Spojené státy | „za objev, že rentgenové záření může vyvolat mutace“[45][8] | |
1947 | Carl Ferdinand Cori lékař, farmakolog (1896–1984) | Spojené státy | „za jejich objev katalytické přeměny glykogenu“[46][8] | |
Gerty Theresa Coriová lékařka, farmakoložka (1896–1971) | Spojené státy | |||
Bernardo Alberto Houssay fyziolog (1887–1971) | Argentina | „za jeho objev významu hormonů předního laloku hypofýzy pro metabolismus cukrů“[46][8] | ||
1948 | Paul Hermann Müller chemik (1899–1965) | Švýcarsko | „za objev silného účinku DDT jako kontaktního jedu četných členovců“[47][8] | |
1949 | Walter Rudolf Hess neurofyziolog (1881–1973) | Švýcarsko | „za objev funkce mezimozku pro řízení koordinované činnosti vnitřních orgánů“[48][8] | |
António Caetano Egas Moniz neurolog (1874–1955) | Portugalsko | „za objev významu prefrontální leukotomie při léčení některých psychóz“[48][8] | ||
1950 | Philip Showalter Hench lékař (1896–1965) | Spojené státy | „za jejich objevy hormonů kůry nadledviny, jejich struktury a jejich biologických účinků“[49][8] | |
Edward Calvin Kendall biochemik (1886–1972) | Spojené státy | |||
Tadeusz Reichstein chemik (1897–1996) | Švýcarsko | |||
1951 | Max Theiler biolog (1899–1972) | Jihoafrická unie | „za výzkum žluté zimnice a boje proti ní“[50][8] | |
1952 | Selman Abraham Waksman biochemik (1888–1973) | Spojené státy | „za objev streptomycinu, prvního antibiotika proti tuberkulóze“[51][8] | |
1953 | Hans Adolf Krebs biochemik (1900–1981) | Spojené království | „za objev cyklické přeměny kyseliny citronové“[52][8] | |
Fritz Albert Lipmann biochemik (1899–1986) | Spojené státy | „za objev koenzymu A a jeho významu pro látkovou přeměnu“[52][8] | ||
1954 | John Franklin Enders virolog (1897–1985) | Spojené státy | „za jejich objev schopnosti viru poliomyelitidy růst v různých tkáňových kulturách“[53][8] | |
Frederick Chapman Robbins lékař (1916–2003) | Spojené státy | |||
Thomas Huckle Weller bakteriolog (1915–2008) | Spojené státy | |||
1955 | Axel Hugo Theodor Theorell biochemik, (1903–1982) | Švédsko | „za objev povahy a účinku oxidačních enzymů“[54][8] | |
1956 | André Frédéric Cournand lékař (1895–1988) | Spojené státy | „za jejich objevy katetrizace srdce a patologických změn oběhové soustavy“[55][8] | |
Werner Forssmann chirurg, urolog (1904–1979) | Spolková republika Německo | |||
Dickinson W. Richards lékař (1895–1973) | Spojené státy | |||
1957 | Daniel Bovet farmakolog (1907–1992) | Itálie | „za jeho objevy o syntetických sloučeninách a zvláště o jejich účinku na cévní systém a kosterní svaly“[56][8] | |
1958 | George Wells Beadle biolog (1903–1989) | Spojené státy | „za jejich objev, že účinnost genů spočívá v tom, že regulují určité chemické pochody“[57][8] | |
Edward Lawrie Tatum biochemik, genetik (1909–1975) | Spojené státy | |||
Joshua Lederberg mikrobiolog (1925–2008) | Spojené státy | „za jeho objevy genetické rekombinace a organizace genetického materiálu u bakterií“[57][8] | ||
1959 | Arthur Kornberg biochemik (1918–2007) | Spojené státy | „za jejich objevy mechanismu biologické syntézy ribonukleové a deoxyribonukleové kyseliny“[58][8] | |
Severo Ochoa biochemik (1905–1993) | Španělsko Spojené státy | |||
1960 | Frank Macfarlane Burnet lékař (1899–1985) | Austrálie | „za objev získané imunologické tolerance“[59][8] | |
Peter Brian Medawar biolog (1915–1987) | Spojené království | |||
1961 | Georg von Békésy biofyzik (1899–1972) | Spojené státy | „za jeho objev fyzikálního mechanismu podráždění v hlemýždi vnitřního ucha“[60][8] | |
1962 | Francis Harry Compton Crick biochemik (1916–2004) | Spojené království | „za jejich objev molekulární struktury nukleových kyselin a jejich významu pro přenos dědičné informace v živém materiálu“[61][8] | |
James Dewey Watson biochemik (* 1928) | Spojené státy | |||
Maurice Hugh Frederick Wilkins biofyzik (1916–2004) | Nový Zéland Spojené království | |||
1963 | John Carew Eccles fyziolog (1903–1997) | Austrálie | „za jejich objev iontového mechanismu dráždění a útlumu periferních a centrálních oblastí membrán nervových buněk“[62][8] | |
Alan Lloyd Hodgkin fyziolog (1914–1998) | Spojené království | |||
Andrew Fielding Huxley fyziolog (1917–2012) | Spojené království | |||
1964 | Konrad Bloch biochemik (1912–2000) | Spojené státy | „za jejich objev mechanismu a regulace metabolismu cholesterolu a mastných kyselin“[63][8] | |
Feodor Lynen biochemik (1911–1979) | Spolková republika Německo | |||
1965 | François Jacob genetik, fyziolog (1920–1984) | Francie | „za jejich objev v oboru genetické kontroly syntézy enzymů a virů“[64][8] | |
André Lwoff mikrobiolog (1902–1994) | Francie | |||
Jacques Monod biochemik (1910–1976) | Francie | |||
1966 | Francis Peyton Rous patolog (1879–1970) | Spojené státy | „za jeho objev v oblasti onkogenních virů“[65] | |
Charles Brenton Huggins lékař (1901–1997) | Spojené státy | „za jeho objev hormonálního léčení rakoviny prostaty“[65][8] | ||
1967 | Ragnar Granit neurofyziolog (1900–1991) | Finsko / Švédsko | „za jejich objevy v oblasti primárních fyziologických a chemických pochodů v procesu vidění“[66][8] | |
Haldan Keffer Hartline fyziolog (1903–1983) | Spojené státy | |||
George Wald biochemik (1906–1997) | Spojené státy | |||
1968 | Robert W. Holley biochemik (1922–1993) | Spojené státy | „za jejich interpretaci genetického kódu a jeho funkce při proteosyntéze“[67][8] | |
Har Gobind Khorana biochemik (1922–2011) | Indie | |||
Marshall W. Nirenberg biochemik (1927–2010) | Spojené státy | |||
1969 | Max Delbrück biofyzik, biolog (1906–1981) | Spojené státy | „za jejich objevy mechanismu množení a genetické struktury virů“[68][8] | |
Alfred D. Hershey molekulární biolog (1908–1997) | Spojené státy | |||
Salvador E. Luria mikrobiolog (1912–1991) | Spojené státy | |||
1970 | Julius Axelrod neurochemik (1912–2004) | Spojené státy | „za jejich objevy signálních látek v kontaktních oblastech nervových buněk a mechanismu jejich uskladnění, uvolnění a inaktivace“[69][8] | |
Ulf von Euler fyziolog (1905–1983) | Švédsko | |||
Bernard Katz biofyzik (1911–2003) | Spojené království | |||
1971 | Earl Wilbur Sutherland biochemik, fyziolog (1915–1974) | Spojené státy | „za jeho objevy mechanismu účinku hormonů“[70][8] | |
1972 | Gerald M. Edelman biochemik (1929–2014) | Spojené státy | „za jejich objevy týkající se chemické struktury protilátek“[71][8] | |
Rodney R. Porter biochemik (1917–1985) | Spojené království | |||
1973 | Karl von Frisch zoolog (1886–1982) | Spolková republika Německo | „za jejich objevy organizace a vyvolání individuálního a vzorového chování“[72][8] | |
Konrad Lorenz zoolog, etolog (1903–1989) | Rakousko | |||
Nikolaas Tinbergen zoolog (1907–1988) | Spojené království | |||
1974 | Albert Claude lékař (1899–1983) | Belgie | „za jejich objevy v oblasti strukturální a funkční organizaci buňky“[73][8] | |
Christian de Duve biochemik (1917–2013) | Belgie | |||
George Emil Palade biochemik (1912–2008) | Rumunsko | |||
1975 | David Baltimore mikrobiolog (* 1938) | Spojené státy | „za jejich objevy vzájemného působení onkogenních virů a genetického materiálu buňky“[74][8] | |
Renato Dulbecco biolog (1914–2012) | Itálie Spojené státy | |||
Howard Martin Temin biolog (1934–1994) | Spojené státy | |||
1976 | Baruch S. Blumberg lékař, fyziolog (1925–2011) | Spojené státy | „za jejich objevy nových mechanismů vzniku a rozšíření infekčních chorob“[75][8] | |
D. Carleton Gajdusek pediatr, virolog (1923–2008) | Spojené státy | |||
1977 | Roger Guillemin biochemik (* 1924) | Spojené státy | „za jejich objev peptidových hormonů v mozku“[76][8] | |
Andrew V. Schally endokrinolog (* 1926) | Spojené státy | |||
Rosalyn Yalowová nukleární lékařka, fyzička (1921–2011) | Spojené státy | „za objev radioimunologických metod k zjištění peptidových hormonů“[76][8] | ||
1978 | Werner Arber mikrobiolog, genetik (* 1929) | Švýcarsko | „za jejich objev restrikčních enzymů a použití těchto enzymů v molekulární genetice“[77][8] | |
Daniel Nathans mikrobiolog (1928–1999) | Spojené státy | |||
Hamilton O. Smith mikrobiolog (* 1931) | Spojené státy | |||
1979 | Allan M. Cormack fyzik (1924–1998) | Spojené státy | „za objev výpočetní tomografie“[78][8] | |
Godfrey N. Hounsfield elektroinženýr (1919–2004) | Spojené království | |||
1980 | Baruj Benacerraf imunolog (1920–2011) | Venezuela | „za jejich objevy geneticky určených buněčných povrchových struktur, které řídí imunologickou reakci“[79][8] | |
Jean Dausset imunolog (1916–2009) | Francie | |||
George D. Snell genetik, imunolog (1903–1996) | Spojené státy | |||
1981 | Roger W. Sperry neurobiolog (1913–1994) | Spojené státy | „za jeho objevy funkční specializace mozkových hemisfér“[80][8] | |
David H. Hubel neurofyziolog (1926–2013) | Spojené státy | „za jejich objevy o šíření informace v zrakovém smyslovém centru“[80][8] | ||
Torsten N. Wiesel neurofyziolog (* 1924) | Švédsko | |||
1982 | Sune K. Bergström biochemik (1916–2004) | Švédsko | „za jejich průkopnickou práci o prostaglandinech a jim příbuzných biologicky aktivních látkách“[81][8] | |
Bengt I. Samuelsson biochemik (1934–2024) | Švédsko | |||
John R. Vane farmakolog (1927–2007) | Spojené království | |||
1983 | Barbara McClintocková botanička (1902–1992) | Spojené státy | „za její objevy struktury pohyblivých genů“[82][8] | |
1984 | Niels K. Jerne imunolog (1911–1994) | Dánsko | „za teorie o specifické stavbě a řízení imunitního systému a za objev principu tvorby monoklonálních protilátek“[83][8] | |
Georges J.F. Köhler imunolog, biolog (1946–1995) | Spolková republika Německo | |||
César Milstein biochemik (1927–2002) | Argentina Spojené království | |||
1985 | Michael S. Brown genetik (* 1941) | Spojené státy | „za jejich objev týkající se určení koloběhu cholesterolu v organismu“[84][8] | |
Joseph L. Goldstein lékař, biochemik (* 1940) | Spojené státy | |||
1986 | Stanley Cohen biochemik (1922–2020) | Spojené státy | „za jejich objev nervového růstového faktoru“[85][8] | |
Rita Leviová-Montalciniová neuroložka (1909–2012) | Itálie Spojené státy | |||
1987 | Susumu Tonegawa molekulární biolog, imunolog (* 1939) | Japonsko | „za jeho objev genetických základů pro vznik variability protilátek“[86][8] | |
1988 | James W. Black lékař, farmakolog (1924–2010) | Spojené království | „za jejich objev důležitých principů medikamentózní léčby“[87][8] | |
Gertrude B. Elionová farmakoložka (1918–1999) | Spojené státy | |||
George H. Hitchings farmakolog (1905–1998) | Spojené státy | |||
1989 | J. Michael Bishop mikrobiolog, imunolog (* 1936) | Spojené státy | „za jejich objev buněčného původu onkogenních retrovirů“[88][8] | |
Harold E. Varmus onkolog (* 1939) | Spojené státy | |||
1990 | Joseph E. Murray plastický chirurg (1919–2012) | Spojené státy | „za jejich objevy týkající se orgánových a buněčných transplantací jako klinické metody“[89][8] | |
E. Donnall Thomas hematolog (1920–2012) | Spojené státy | |||
1991 | Erwin Neher biofyzik (* 1944) | Spolková republika Německo | „za jejich objev existence a funkce iontových buněčných kanálů“[90][8] | |
Bert Sakmann fyziolog (* 1942) | Spolková republika Německo | |||
1992 | Edmond H. Fischer biochemik (* 1920) | Švýcarsko Spojené státy | „za jejich objev reverzibilní fosforylace proteinů jako biologického regulačního mechanismu“[91][8] | |
Edwin G. Krebs biochemik (1918–2009) | Spojené státy | |||
1993 | Richard John Roberts molekulární biolog (* 1943) | Spojené království | „za objev nestálých genů, revolucionizující naše názory na strukturu genů a jejich vývoj“[92][8] | |
Phillip A. Sharp genetik (* 1944) | Spojené státy | |||
1994 | Alfred G. Gilman farmakolog, biochemik (1941–2015) | Spojené státy | „za jejich objev G-proteinů a roli těchto bílkovin při přenosu signálu v buňkách“[93] | |
Martin Rodbell biochemik (1925–1998) | Spojené státy | |||
1995 | Edward B. Lewis genetik (1918–2004) | Spojené státy | „za jejich objevy týkající se genové kontroly raného embryonálního vývoje“[94] | |
Christiane Nüssleinová-Volhardová genetička, embryoložka (* 1942) | Spolková republika Německo | |||
Eric F. Wieschaus vývojový biolog (* 1947) | Spojené státy | |||
1996 | Peter C. Doherty veterinář, imunolog (* 1940) | Austrálie | „za jejich objevy specifické buňkami zprostředkované obrany imunitního systému“[95] | |
Rolf Martin Zinkernagel imunolog (* 1944) | Švýcarsko | |||
1997 | Stanley B. Prusiner neurolog, biochemik (* 1942) | Spojené státy | „za objev prionů – nových biologických infekčních částic“[96] | |
1998 | Robert F. Furchgott biochemik (1916–2009) | Spojené státy | „za objevy, že oxid dusnatý funguje v oběhovém systému jako signální molekula“[97] | |
Louis J. Ignarro farmakolog (* 1941) | Spojené státy | |||
Ferid Murad lékař, farmakolog (1936–2023) | Spojené státy | |||
1999 | Günter Blobel biolog (1936–2018) | Spojené státy | „za objev, že bílkoviny obsahují strukturní signální informace, které určují jejich přenos a umístění uvnitř buňky“[98] | |
2000 | Arvid Carlsson neurovědec, farmakolog (1923–2018) | Švédsko | „za objevy týkající se přenosu signálů v nervové soustavě“[99] | |
Paul Greengard neurovědec (1925–2019) | Spojené státy | |||
Eric R. Kandel psychiatr, biofyzik, (* 1929) | Spojené státy | |||
2001 | Leland H. Hartwell biolog (* 1939) | Spojené státy | „za jejich objevy klíčových regulátorů buněčného cyklu“[100] | |
Tim Hunt biochemik (* 1943) | Spojené království | |||
Paul M. Nurse genetik, biolog (* 1949) | Spojené království | |||
2002 | Sydney Brenner biolog (1927–2019) | Spojené království | „za jejich objevy genetické regulace vývoje orgánů a programované buněčné smrti“[101] | |
H. Robert Horvitz biolog (* 1947) | Spojené státy | |||
John E. Sulston biolog (1942–2018) | Spojené království | |||
2003 | Paul Lauterbur chemik, biofyzik (1929–2007) | Spojené státy | „za objevy týkající se magnetické rezonance“[102] | |
Peter Mansfield fyzik (1933–2017) | Spojené království | |||
2004 | Richard Axel neurovědec (* 1946) | Spojené státy | „za jejich objevy čichových receptorů a organizace čichového systému“[103] | |
Linda B. Bucková neurovědkyně (* 1947) | Spojené státy | |||
2005 | Barry J. Marshall lékař, mikrobiolog (* 1951) | Austrálie | „za jejich objev bakterie Helicobacter pylori a její role při zánětu žaludku a žaludečním vředu“[104] | |
J. Robin Warren patolog (1937–2024) | Austrálie | |||
2006 | Andrew Z. Fire biolog, genetik (* 1959) | Spojené státy | „za jejich objev interference RNA – potlačování genů dvouřetězcovou RNA“[105] | |
Craig C. Mello biolog (* 1960) | Spojené státy | |||
2007 | Mario R. Capecchi molekulární genetik (* 1937) | Spojené státy | „za jejich objevy principů vedoucích ke specifickým genovým modifikacím u myši použitím embryonálních kmenových buněk“[106] | |
Martin J. Evans vývojový biolog (* 1941) | Spojené království | |||
Oliver Smithies genetik (1925–2017) | Spojené státy | |||
2008 | Harald zur Hausen virolog (1936–2023) | Spolková republika Německo | „za jeho objev lidského papilomaviru způsobujícího rakovinu děložního hrdla“[107] | |
Françoise Barré-Sinoussi viroložka (* 1947) | Francie | „za jejich objev viru lidské imunitní nedostatečnosti“[107] | ||
Luc Montagnier virolog (1932–2022) | Francie | |||
2009 | Elizabeth H. Blackburnová molekulární bioložka (* 1948) | Spojené státy Austrálie | „za objev, jak jsou chromozomy chráněny telomerami a za objev enzymu telomeráza“[108] | |
Carol W. Greiderová molekulární bioložka (* 1961) | Spojené státy | |||
Jack W. Szostak biolog (* 1952) | Spojené státy | |||
2010 | Robert G. Edwards fyziolog (1925–2013) | Spojené království | „za vývoj metody in vitro fertilizace“[109] | |
2011 | ||||
Bruce A. Beutler imunolog, genetik (* 1957) | Spojené státy | „za jejich objevy týkající se aktivace vrozené imunity“[110] | ||
Jules A. Hoffmann biolog (* 1941) | Francie | |||
Ralph M. Steinman imunolog, biolog (1943–2011)[f] | Kanada Spojené státy | „za jeho objev dendritické buňky a její role v rámci získané imunity“[110] | ||
2012 | John B. Gurdon vývojový biolog (* 1933) | Spojené království | „za objev, že zralé buňky mohou být přeprogramovány a stát se pluripotentními"[113] | |
Šin’ja Jamanaka lékař (* 1962) | Japonsko | |||
2013 | James E. Rothman buněčný biolog (* 1950) | Spojené státy | „za jejich objevy mechanizmu regulujícího vezikulární transport, hlavního transportního systému v našich buňkách“[114] | |
Randy W. Schekman buněčný biolog (* 1948) | Spojené státy | |||
Thomas C. Südhof biochemik (* 1955) | Německo Spojené státy | |||
2014 | John O'Keefe neurovědec, fyziolog (* 1939) | Spojené státy Spojené království | „za jejich objevy buněk, které v mozku vytvářejí systém určování polohy“[115] | |
May-Britt Moserová neurovědkyně, fyzioložka (* 1963) | Norsko | |||
Edvard I. Moser neurovědec, fyziolog (* 1962) | Norsko | |||
2015 | William C. Campbell biochemik a parazitolog (* 1930) | Irsko Spojené státy | „za jejich objevy týkající se nové léčby infekcí, které způsobují parazitické hlístice“[116][117] | |
Satoši Ómura biochemik (* 1935) | Japonsko | |||
Tchu Jou-jou farmakoložka a chemička (* 1930) | Čína | „za její objevy na poli nové léčby malárie“[116][117] | ||
2016 | Jošinori Ósumi buněčný biolog (* 1945) | Japonsko | „za jeho objevy mechanismů autofagie“[118] | |
2017 | Jeffrey C. Hall genetik (* 1945) | Spojené státy | „za jejich objevy molekulárního mechanismu kontrolujícího cirkadiánní rytmus“[119] | |
Michael Rosbash genetik (* 1944) | Spojené státy | |||
Michael W. Young genetik (* 1949) | Spojené státy | |||
2018 | James P. Allison imunolog (* 1948) | Spojené státy | „za jejich objevy protinádorové terapie potlačením negativní imunitní regulace“[120] | |
Tasuku Hondžó imunolog (* 1942) | Japonsko | |||
2019 | William Kaelin, Jr. onkolog (* 1957) | Spojené státy | „za jejich objevy způsobu, jak buňky vnímají a přizpůsobují se dostupnosti kyslíku“[121] | |
Peter J. Ratcliffe nefrolog (* 1954) | Spojené království | |||
Gregg L. Semenza onkolog (* 1956) | Spojené státy | |||
2020 | Harvey J. Alter virolog (* 1935) | Spojené státy | „za objev viru hepatitidy typu C“[122] | |
Michael Houghton biochemik a virolog (* 1949) | Spojené království | |||
Charles M. Rice virolog (* 1952) | Spojené státy | |||
2021 | David Julius fyziolog (* 1955) | Spojené státy | „za jejich objevy teplotních a dotykových receptorů“[123] | |
Ardem Patapoutian molekulární biolog (* 1967) | Spojené státy Libanon | |||
2022 | Svante Pääbo evoluční biolog (* 1945) | Švédsko | „za jeho objevy v oblasti genomů vyhynulých homininů a lidské evoluce“[124] | |
2023 | Katalin Karikóová biochemička (* 1955) | Maďarsko Spojené státy | „za jejich objevy týkající se modifikací nukleosidových bází, které umožnily vývoj účinných mRNA vakcín proti covidu-19“[125] | |
Drew Weissman imunolog (* 1959) | Spojené státy |
Vysvětlivky
- ↑ Nobelova cena byla Julesi Bordetovi udělena v roce 1920.
- ↑ Nobelova cena byla Johannesu Fibigerovi udělena v roce 1927.
- ↑ Nobelova cena byla Corneillu Heymansovi udělena v roce 1939.
- ↑ Nobelova cena byla Gerhardu Domagkovi udělena v roce 1947.
- ↑ Nobelova cena udělena v roce 1944.
- ↑ Nobelova cena za rok 2011 byla Ralphu M. Steinmanovi udělena posmrtně.[111][112]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Oficiální název ceny zní „Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství“. V českojazyčném prostředí je rozšířena varianta obsahující spojku „a“ namísto „nebo“, a to ve formě „Nobelova cena za fyziologii a lékařství (medicínu)“.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Nobel laureates in Physiology or Medicine na anglické Wikipedii.
- ↑ Nobelovu cenu za medicínu získali vědci za výzkum vedoucí k vývoji mRNA vakcín proti covidu. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-10-02 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Nobelovu cenu za lékařství získají vědci, kteří položili základy pro vývoj vakcíny proti covidu-19. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-10-02 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Levinovitz, Agneta Wallin. [s.l.]: [s.n.], 2001. S. s. 61.
- ↑ a b c Facts on the Nobel Prize in Physiology or Medicine [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Did You Know? [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Women Nobel Laureates [online]. Nobelprize.org. [cit. 2008-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Nomination Database [online]. NobelPrze.org [cit. 2014-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm SCHOTT, Heinz et al. Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print, 1994. s. 607–609. Edice kronik. ISBN 80-85873-16-8.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1901 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1902 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1903 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1904 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1905 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1906 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1907 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1908 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1909 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1910 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1911 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1912 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1913 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1914 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1919 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1920 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1922 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1923 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1924 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1926 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1927 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1928 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1929 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1930 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1931 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1932 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1933 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1934 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1935 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1936 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1937 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1938 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1939 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1943 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1944 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1945 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1946 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1947 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1948 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1949 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1950 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1951 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1952 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1953 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1954 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1955 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1956 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1957 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1958 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1959 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1960 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1961 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1962 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1963 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1964 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1965 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1966 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1967 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1968 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1969 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1970 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1971 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1972 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1973 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1974 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1975 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1976 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1977 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1978 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1979 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1980 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1981 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1982 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1983 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1984 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1985 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1986 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1987 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1988 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1989 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1990 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1991 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1992 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1993 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1994 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1995 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1996 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1997 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1998 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1999 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2000 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2001 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2002 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2003 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2004 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2005 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2006 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-07-28]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2007 [online]. Nobel Foundation [cit. 2007-10-08]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2008 [online]. Nobel Foundation [cit. 2008-10-06]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2009 [online]. Nobel Foundation [cit. 2009-10-05]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2010 [online]. Nobel Foundation [cit. 2010-10-04]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2011 [online]. Nobel Foundation [cit. 2011-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Ralph Steinman Remains Nobel Laureate [online]. The Nobel Foundation, 3 October 2011 [cit. 2011-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-05.
- ↑ Sample, Ian. Nobel prize to be awarded to dead scientist [online]. London: The Guardian, 2011-10-03 [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2012 [online]. Nobel Foundation [cit. 2012-10-08]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2013 [online]. Nobel Foundation [cit. 2013-10-07]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2014 [online]. Nobel Foundation [cit. 2014-10-06]. Dostupné online.
- ↑ a b LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Nobelovu cenu získali bojovníci proti parazitům. iDnes.cz [online]. 2015-10-05 [cit. 2015-10-05]. Dostupné online.
- ↑ a b The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2015 [online]. Nobel Foundation [cit. 2015-10-05]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2016 [online]. Nobel Foundation [cit. 2016-10-03]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2017 [online]. Nobel Foundation [cit. 2017-10-03]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2018 [online]. Nobel Foundation [cit. 2018-10-01]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2019 [online]. Nobel Foundation [cit. 2019-10-07]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2020 [online]. Nobel Foundation [cit. 2020-10-05]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2021 [PDF]. Nobel Foundation, 2021-10-04 [cit. 2021-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2022 [online]. Nobel Foundation [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2023. www.nobelprize.org [online]. 2023-10-02 [cit. 2023-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Les prix Nobel = the Nobel prizes = Nobelpriset. Stockholm: Norstedt, [1904]–2011. ISSN 0546-8175. [Ročenka.]
- NORRBY, Erling. Nobelovy ceny a přírodní vědy. Praha: Academia, 2013. 359 s. Historie. ISBN 978-80-200-2189-2.
- SCHOTT, Heinz. Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print, 1994. 648 s. (Edice kronik). ISBN 80-85873-16-8. Kapitola Nobelovy ceny, s. 607–609. Příloha: Nositelé Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství na Wikimedia Commons
- Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství – oficiální stránka (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: US Embassy Sweden, Licence: CC BY 2.0
غريغ سيمينزا أستاذ طب الأطفال وعلم الأورام الإشعاعي والكيمياء البيولوجية والطب وعلم الأورام بمدرسة طب جامعة جونز هوبكنز، حصل على جائزة نوبل عام 2019..
Autor: Cardiff University, Licence: CC BY 3.0
Sir Martin John Evans, British scientist, a co-winner of the Nobel Prize in Physiology or Medicine in recognition of his gene targeting work (2007)
Nobel prize winner Egas Moniz
Camillo Golgi, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1906
Autor: Dɐ, Licence: CC0
Shinya Yamanaka, Professor at Kyoto University.
Autor: Royal Society uploader, Licence: CC BY-SA 4.0
Linda Buck’s research has transformed the field of odorant perception through the cloning of mammalian olfactory receptors. Together with Richard Axel, Buck developed an ingenious method to identify a G protein-coupled odorant receptor family of unprecedented size, comprising up to 1000 distinct genes members. Buck then used olfactory receptor genes as molecular tools to gain insight into the mechanisms and organisations strategies underlying odor perception. Her work showed that the olfactory epithelium is comprised of spatial zones that express different sets of receptor genes and that each zone is a mosaic of randomly interspersed neurons expressing different receptors. Buck then showed that individual olfactory neurons express a single receptor gene. In later work, Buck has documented the organization of olfactory axonal projections into the brain. Buck’s work has been recognised by award of the 2004 Nobel Prize.
- Dílo smíte:
- šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
- upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech
- Za těchto podmínek:
- uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.
- zachovejte licenci – Pokud tento materiál jakkoliv upravíte, přepracujete nebo použijete ve svém díle, musíte své příspěvky šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí jako originál.
Autor: Duncan.Hull, Licence: CC BY-SA 4.0
Svante Pääbo (born 20 April 1955) is a Swedish biologist specializing in evolutionary genetics. One of the founders of paleogenetics, he has worked extensively on the Neanderthal genome.
- Dílo smíte:
- šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
- upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech
- Za těchto podmínek:
- uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.
- zachovejte licenci – Pokud tento materiál jakkoliv upravíte, přepracujete nebo použijete ve svém díle, musíte své příspěvky šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí jako originál.
Autor: Cmichel67, Licence: CC BY-SA 4.0
Dr David Julius by christopher michel in 2022
Dr Harvey Alter , Distinguished NIH Investigator Chief, Infectious Diseases Section Associate Director of Research Department of Transfusion Medicine
Autor: MRC National Institute for Medical Research, Licence: CC BY-SA 4.0
Rodney Porter was a Nobel prize-winning biochemist who elucidated the structure of immunoglobulins.
Autor: https://en.wikipedia.org/wiki/Edward_Lawrie_Tatum, Licence: CC0
Edward Lawrie Tatum
Autor: Thaler Tamas, Licence: CC BY-SA 4.0
Mario Capecchi professor
(c) Casa Rosada (
Peter Ratcliffe during a talk at the Centro Cultural de la Ciencia in Buenos Aires, Argentina.
Autor: Per Henning/NTNU, Licence: CC BY 2.0
John O'Keefe, Neuroscience Prize Winner.
Autor: US Embassy Sweden, Licence: CC BY 2.0
James Edward Rothman at the 2013 Nobel Reception hosted at the US Embassy Sweden
A NASA portrait of Dr. Baruch Blumberg in 1999.
Alfred Goodman Gilman from 1994 Nobel Prize in Physiology or Medicine poster.
Portrait of Barry Marshall
Autor: SPÖ Presse und Kommunikation, Licence: CC BY-SA 2.0
Eric R. Kandel, Abschlussveranstaltung "Wir reden über morgen und erinnern uns an gestern" im Rahmen der "Initiative für Bundeskanzler Werner Faymann"
1964 Dr Konrad Bloch Chicago Il Harvard University Chemical Business Photo 5X7
Ilya Ilyich Mechnikov, Nobel Prize in Physiology 1908
Autor: Kuebi = Armin Kuebelbeck, Licence: CC BY-SA 3.0
Harald zur Hausen, Nobel Prize Laureate for Physiology or Medicine 2008, at the 4th International Alumni Meeting at the German Cancer Reasearch Center (DKFZ) in Heidelberg
Autor: Thorne Media at 0:08 and 0:28, cropped, brightened, Licence: CC BY 3.0
Breakthrough (Part 1) - 2022 Life Science Medalists, Katalin Karikó and Drew Weissman on Vimeo Katalin Karikó and Drew Weissman are awarded the 2022 Benjamin Franklin Medal in Life Science for their fundamental research enabling the use of mRNA as a safe, effective, and life-saving vaccine platform for the prevention of infectious disease, including COVID-19.
Autor: Bengt Nyman from Vaxholm, Sweden, Licence: CC BY 2.0
Nobel Prize Laureates in Medicine 2017 Jeffrey C. Hall
Autor: Neznámý , Licence: CC BY 4.0
Photograph of Sir John Robert Vane. Vane was Director of Group Research and Development at the Wellcome Foundation 1973-1985.
William Parry Murphy (February 6, 1892 – October 9, 1987), Nobel Laureate in Physiology or Medicine, 1934.
Renato Dulbecco (born February 22, 1914)
Autor: Bengt Oberger, Licence: CC BY-SA 4.0
Craig Mello at Nobel Week Dialogue 2014
1975 Award Winner - Roger C.L. Guillemin
César Milstein, Premio Nobel de la Medicina.
(c) Science History Institute, CC BY-SA 3.0
Photograph of Oliver Smithies, with the American Institute of Chemists Gold Medal, awarded 14 May 2009, at the Chemical Heritage Foundation.
Autor: Not specified in the submission, Licence: CC BY-SA 3.0
Sir Paul Maxime Nurse, PRS (born 25 January 1949) is a British biochemist and Nobel laureate.
Autor: ETH Zürich, Licence: CC BY-SA 3.0
Porträt von Tadeus Reichstein
Frederick C. Robbins
Max Theiler, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1951
Severo Ochoa
Autor: Smithsonian Institution from United States, Licence: No restrictions
Creator/Photographer: Unidentified photographer
Medium: Medium unknown
Dimensions: 16.6 cm x 11.8 cm
Date: 1986
Collection: Scientific Identity: Portraits from the Dibner Library of the History of Science and Technology - As a supplement to the Dibner Library for the History of Science and Technology's collection of written works by scientists, engineers, natural philosophers, and inventors, the library also has a collection of thousands of portraits of these individuals. The portraits come in a variety of formats: drawings, woodcuts, engravings, paintings, and photographs, all collected by donor Bern Dibner. Presented here are a few photos from the collection, from the late 19th and early 20th century.
Persistent URL: [1]
Repository: Smithsonian Institution Libraries
Accession number: SIL14-L004-18Corneille Jean François Heymans, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1938
Walter Rudolf Hess
see below
Autor: Kupal123, Licence: CC BY-SA 3.0
Ralph Steinman, professor of medicine, Rockefeller University
Alan Lloyd Hodgkin, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1963
Paul Hermann Müller, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1948
André Lwoff, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1965
J.J.R. Macleod
Autor: OIST from Onna Village, Japan, Licence: CC BY 2.0
Sydney Brenner speaking at the Okinawa Institute of Science and Technology, December 2008
Title: Historical Portrait: J. Michael Bishop
Description: J. Michael Bishop, M.D. Director, G.W. Hooper Foundation Professor of Microbiology - University of California School of Medicine at San Francisco co-winner of 1984 Alfred P. Sloan Prize.
Subjects (names): Bishop, J. Michael
Topics/Categories: Historical -- People
People -- Adult
Type: B&W
Source: General Motors Cancer Research Foundation
Author: Unknown
Date Created: Unknown
Date Added: 1/11/2010
Autor: Bengt Nyman from Vaxholm, Sweden, Licence: CC BY 2.0
Nobel Prize Laureates in Medicine 2017 Michael W. Young
Autor: Juancamartos, Licence: CC BY-SA 4.0
Thomas C. Südhof en Baeza (7-10-2013) tras conocer que era Premio Nobel de Medicina
Autor: Deryck Chan, courtesy to cameraman Sien Yi Tan., Licence: CC BY-SA 3.0
Professor Sir John Gurdon, winner of Nobel Prize for Physiology or Medicine 2012, at the annual Scholar's Dinner of Magdalene College, Cambridge, 10 October 2012
Autor: Anders Långberg (Anders Zakrisson), Licence: CC BY-SA 2.0
Gerald Edelman in 2010.
Autor: Gerbil, Licence: CC BY-SA 3.0
James P. Allison, Immunologist; Professor and Chair of Immunology and Executive Director of Immunotherapy Platform at the M. D. Anderson Cancer Center.
André Frédéric Cournand , Nobel Prize in Physiology or Medicine 1956
Barbara McClintocková (16. června 1902 – 2. září 1992) byla americká bioložka, která se věnovala cytogenetice a v roce 1983 byla za své objevy oceněna Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství.
Autor: Szegedi Tudományegyetem, Licence: CC BY-SA 4.0
Karikó Katalin 2021. május 21-én a Szegedi Tudományegyetem (kivágás)
Niels K. Jerne
Dr. Arthur Kornberg in his laboratory. Kornberg joined the Public Health Service in 1942 and was assigned to the National Institute of Health, Laboratory of Chemistry to work on nutrition research. In 1948 he created an enzyme and metabolic section in the Laboratory. The Laboratory of Chemistry became the National Institute of Arthritis and Metabolic Diseases in 1950 and Dr. Kornberg remained at the Institute until 1953. While at NIH, Dr. Kornberg initiated a series of investigations into nucleotide biochemistry. After leaving the National Institutes of Health, Arthur Kornberg was awarded the Nobel Prize in Medicine and Physiology.
Autor: Jeff Dahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Ferid Murad, winner of the 1998 Nobel prize in Physiology or Medicine, at a lecture on 2 April 2008 (UTC). Murad's lapel pin bears a likeness of the Nobel Medal.
Ronald Ross, winner of Nobel Prize in Medicine
Marshall Warren Nirenberg
Autor: Huttig-Foto, Starnberg, Licence: CC BY 3.0
Feodor Lynen, Bild-Nr. 8, mit Pipette, undatiert, Aufnahme von Huttig-Foto/Starnberg
Henry Hallett Dale, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1936
Roger Wolcott Sperry
(c) Holger Motzkau, Wikipedia/Wikimedia Commons (cc-by-sa-3.0)
Nobel Prize 2011, press conference with the laureates of the Nobel prize in Physiology or Medicine: Jules Hoffmann.
Frederick Gowland Hopkins (20 June 1861 – 16 May 1947)
Jack W. Szostak
Willem Einthoven when he was Rector of the Senate of the University of Leiden
Autor: Gerbil, Licence: CC BY-SA 3.0
Carol Greider (in red) and Elizabeth Blackburn. Carol Greider is a molecular biologist who discovered the enzyme telomerase in 1984 while working with Elizabeth Blackburn. Elizabeth (Liz) Helen Blackburn FRS (born November 26, 1948 in Hobart, Tasmania) is an Australian-born U.S. biologist at the University of California, San Francisco (UCSF), who studies the telomere.
Autor: Bob Paz, Licence: CC BY-SA 3.0
This picture was taken by Bob Paz and granted permission to use.
Mary Lasker with Dr. Michael DeBakey, Congressman John Brademas, and Dr. K. Sune D. Bergstrom
Otto Loewi, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1936
Bernardo Houssay
Hugo Theorell , Nobel Prize in Physiology or Medicine 1955
Autor: Susannny, Licence: CC BY-SA 4.0
IVF co-developer Robert G. Edwards in 2010
Джордж Э. Паладэ
Autor: Bengt Nyman, Licence: CC BY-SA 4.0
William C. Campbell, Nobel Laureate in medicine in Stockholm December 2015
Autor:
- Francis_Crick.png: Photo: Marc Lieberman, per ticket:2015100910022707
- derivative work: Materialscientist (talk)
Francis Crick in his office. Behind him is a model of the human brain that he inherited from Jacob Bronowski.
Autor: Linda A. Cicero / Stanford News Service, Licence: CC BY 3.0
Andrew Fire, Nobel Prize in medicine
H. J. Muller speaking at the 1952 World Science Fiction Convention
Autor: Původně soubor načetl Rrawson na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY-SA 3.0
Michael S. Brown, 2003
(c) Science History Institute, CC BY-SA 3.0
Photograph of Phillip Allen Sharp, chemist and recipient of the 2007 Winthrop-Sears Medal, presented 9 May 2007, at Heritage Day, Chemical Heritage Foundation, Philadelphia, PA, USA.
Philip Showalter Hench (February 28, 1896 – March 30, 1965)
Maurice Wilkins, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1962
Autor: Molendijk, Bart / Anefo, Licence: CC0
Kinderen praten met Nobelprijswinnaars in Amsterdam; George Wald
Daniel Bovet, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1957
(c) Jzubrovich na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY 3.0
Dr. Robert F. Furchgott, Winner of the 1998 Nobel Prize in Medicine
Edward Calvin Kendall
Autor: Arienette22, Licence: CC BY-SA 3.0
John Sulston and John Harris, Chair and Director of Institute for Science, Ethics and Innovation, respectively
Dr. Selman Waksman, half-length portrait, facing left at work in the laboratory / World Telegram & Sun photo by Roger Higgins.
Sir Alexander Fleming, Nobel Prize in Medicine 1945
Haldan Keffer Hartline
Bengt Samuelsson
Edgar Douglas Adrian
Georg von Békésy (June 3, 1899 – June 13, 1972), Nobel Laureate in Physiology or Medicine, 1961
Herbert Spencer Gasser (July 5, 1888 – May 11, 1963), Nobel Laureate in Physiology or Medicine, 1944
Autor: Prolineserver (talk), Licence: GFDL 1.2
Françoise Barré-Sinoussi, Nobel Prize Laureate for Physiology or Medicine 2008, at a press conference at the Karolinska in Solna
Joseph Erlanger (January 5, 1874 – December 5, 1965), Nobel Laureate in Physiology or Medicine, 1944
Autor: Julien Doornaert, Licence: CC BY 4.0
Christian de Duve, age 95, presenting his ideas on the origin of the eukaryotic cell (October 2012)
George Hoyt Whipple (August 28, 1878 – February 1, 1976), Nobel Laureate in Physiology or Medicine, 1934.
Autor: Rickinasia, Licence: CC BY-SA 4.0
2019 American Nobel Laureate William Kaelin Jr. giving a speech at the IBS Center for Genomic Integrity (CGI) at UNIST in Ulsan City.
Autor: Geltron na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY-SA 3.0
Původní stránka s popisem souboru byla zde. Všechna následující uživatelská jména odkazují na projekt en.wikipedia.
© 1995 Túrelio (via Wikimedia-Commons), 1995, CC BY-SA 2.0 de
Luc Montagnier, French virologist, his group at the Pasteur Institute in Paris first discovered the causative virus of AIDS. Received 2008 Nobel Prize in Physiology or Medicine.
Har Gobind Khorana (1922 – 2011)
image of Paul Lauterbur, chemistry professor and inventor of the MRI
CRBWG workshop. Louis J. Ignarro receives award from D. Wink at National Cancer Institute - NIH
Autor: Aasemsj, Licence: CC BY-SA 3.0
Rolf zinkernagel at the Erudite Conclave 2011 organised by Class of 2005 of Medical College Thiruvananthapuram, India
Otto Fritz Meyerhof
Autor: Cmichel67, Licence: CC BY-SA 4.0
Ardem Patapoutian in 2022 by Christopher Michel
Jules Bordet, Nobel Prize in Physiology 1919
Autor: 大臣官房人事課, Licence: CC BY 4.0
Tasuku Honjo, President of Shizuoka Prefectural Public University Corporation, received the Order of Culture on November, 2013.
(For terms of use, see 文部科学省ウェブサイト利用規約:文部科学省.)
(c) 文部科学省ホームページ, CC BY 4.0
Yoshinori Ōsumi, Honorary Professor of Tokyo Institute of Technology, was given Nobel Prize in Physiology or Medicine on 2016.
(c) Landesarchiv Baden-Württemberg, Fotograf: Marlis Decker, CC BY 3.0 de
Nobelpreisträger Georges Köhler bei der Einweihung des Max-Planck-Institutes für Immun-Biologie [u.a. mit Rolf Böhme und Lothar Späth]
Portrait of Nobel Prize laureate Albert Szent-Györgyi when he was a research fellow at the National Institutes of Health from 1948 to 1950.
Edward Adelbert Doisy (1893-1986), Nobel Laureate in Physiology or Medicine, 1943
Sir Howard Walter Florey, Nobel Prize in Medicine 1945
George Richards Minot (December 2, 1885 – February 12, 1950), Nobel Laureate in Physiology or Medicine, 1934.
1975 Award Winner - Godfrey N. Hounsfield
Stanley B. Prusiner, American neurologist and biochemist, Nobel laureate
Ivan Pavlov, Nobel Prize in Physiology 1904. Official Nobel Prize photo (1904)
Dr. Baruj Benacerraf and others
Autor: Bengt Nyman from Vaxholm, Sweden, Licence: CC BY 2.0
Nobel Prize Laureates in Medicine 2017 Michael Rosbash
Autor: Ca.garcia.s, Licence: CC BY-SA 3.0
American physician, professor of the University of Washington and director emeritus of the Fred Hutchinson Cancer Research Center that in 1990 shared the Nobel Prize in Physiology or Medicine with Joseph E. Murray for the development of cell and organ transplantation (bone marrow transplantation) as a treatment for leukemia.
Carl Ferdinand Cori
Andrew Fielding Huxley, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1963
Hans Spemann (June 27, 1869 – September 9, 1941)
Dr. Martin Rodbell (1925 – 1998), a former scientific director of NIEHS, who was awarded 1994 Nobel Prize in physiology and medicine with Alfred G. Gilman for discovery of G-proteins.
Howard Martin Temin
Emil von Behring (1854-1917) on his 60. Birthday in his workroom in Marburg. Detail of a photograph by Waldemar Titzenthaler who came from Berlin for this event.
Henrik Dam, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1943
Autor: Masur, Licence: CC BY-SA 4.0
Günter Blobel at MPI-CBG symposium, 2008
Werner Theodor Otto Forßmann, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1956
François Jacob, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1965
Alfred Hershey
Autor:
- Still_Playing_After_These_Years.jpg: Steve Jurvetson
- derivative work: Alison ❤
James Watson, c. 2007)
Autor: Rama, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Christiane Nüsslein-Volhard
Der Zoologe und Verhaltensforscher Karl von Frisch, Silbergelatineabzug, c. 1926
Autor: James Kegley, Licence: CC BY-SA 3.0
A profile picture of Randy Schekman.
Jacques Monod, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1965
Autor: Neznámý , Licence: Copyrighted free use
Christiaan Eijkman (1858-1930)
Autor: Photo: Délmagyarország/Schmidt Andrea, Licence: CC BY-SA 3.0
Erwin Neher Nobel-díjas biofizikus Szegeden, a Pharmakológiai Intézetben
Gerhard Domagk, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1939
Autor: Vogler, Licence: CC BY-SA 3.0
Swedish pharmacologist and Nobel laureate Arvid Carlsson giving a lecture at the 2011 Göteborg Science Festival.
Informal photo of Salvatore Luria at his desk at MIT, possibly at the time of his Nobel Prize award in 1969. Cropped version for using in collages.
1974 Press Photo Portrait of Nobel Prize for Medicine Recipient Albert Claude
Autor: Smithsonian Institution from United States, Licence: No restrictions
Description: Biochemist Gerty Theresa Radnitz Cori (1896-1957) and her husband Carl Ferdinand Cori (1896-1984) were jointly awarded the Nobel Prize in medicine in 1947 for their work on how the human body metabolizes sugar.
Creator/Photographer: Unidentified photographer
Medium: Black and white photographic print
Date: 1947
Persistent URL: [1]
Repository: Smithsonian Institution Archives
Collection: Science Service Records, 1902-1965 (Record Unit 7091) - Science Service, now the Society for Science & the Public, was a news organization founded in 1921 to promote the dissemination of scientific and technical information. Although initially intended as a news service, Science Service produced an extensive array of news features, radio programs, motion pictures, phonograph records, and demonstration kits and it also engaged in various educational, translation, and research activities.
Accession number: SIA2008-1291Ragnar Granit, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1967
Frank Macfarlane Burnet, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1960
Daniel Carleton Gajdusek
French surgeon and biologist Alexis Carrel (1873-1944)
Autor: A friend of Akshay Sharma, Licence: CC BY-SA 3.0
Dr. John Robin Warren AC (born 11 June 1937 in Adelaide) is an Australian pathologist, Nobel Laureate and researcher.
Photo of Robert Holley, receiver of the Nobel Prize in physiology or medicine in 1968
Autor: unknown, Licence: CC BY 4.0
Sir John Eccles
Archives & Manuscripts
Keywords: John Eccles
Albrecht Kossel (1853–1927)
This image is one of several created for the 1891 Johns Hopkins yearbook of 1891, see Shine and Hobel. 1976. Thomas Hunt Morgan. The University Press of Kentucky ISBN 081310095X for other examples of photos from the same sitting.
Autor: Bengt Nyman, Licence: CC BY-SA 4.0
Japanese biochemist and Nobel Laureate in medicine Satoshi Ōmura in Stockholm
Autor: Podle Nick Sinclair , Licence: CC BY-SA 3.0
Sir Bernard Katz, Leipziger Nobelpreisträger, Medizin, Porträt gemalt von Benita Martin, ADA Dimensionsmalerei®
Emil Theodor Kocher, Nobel Prize in Medicine 1909
Autor: Royal Society uploader, Licence: CC BY-SA 4.0
Professor Richard Axel Royal Society Foreign Member elected 2014.
- Dílo smíte:
- šířit – kopírovat, distribuovat a sdělovat veřejnosti
- upravovat – pozměňovat, doplňovat, využívat celé nebo částečně v jiných dílech
- Za těchto podmínek:
- uveďte autora – Máte povinnost uvést autorství, poskytnout odkaz na licenci a uvést, pokud jste provedli změny. Toho můžete docílit jakýmkoli rozumným způsobem, avšak ne způsobem naznačujícím, že by poskytovatel licence schvaloval nebo podporoval vás nebo vaše užití díla.
- zachovejte licenci – Pokud tento materiál jakkoliv upravíte, přepracujete nebo použijete ve svém díle, musíte své příspěvky šířit pod stejnou nebo slučitelnou licencí jako originál.
Charles M. Rice, virologist and Nobel Prize laureate
Karl Landsteiner, winner of the Nobel Prize in Physiology or Medicine (1930)
Otto Heinrich Warburg
Julius Wagner-Jauregg
Hans Adolf Krebs, Nobel Prize in Physiology or Medicine 1953
(c) Keith Weller/Johns Hopkins University School of Medicine, CC BY-SA 4.0
Dr. Carol Greider (born April 15, 1961) is currently a molecular biologist at the Johns Hopkins University. She was awarded the 2009 Nobel Prize in Physiology or Medicine, along with Elizabeth Blackburn and Jack W. Szostak for their discovery that telomeres are protected from progressive shortening by the enzyme telomerase. Modified to reduce the vignetting in the corners
Autor:
- derivative work: Miraceti (talk) & Bazi (talk)
- No_portrait.svg: Omegatron
- Calcium regulation.svg: Mikael Häggström
Náhrada chybějícího (mužského) portrétu v češtině
Autor: Bengt Nyman from Vaxholm, Sweden, Licence: CC BY 2.0
Nobel Laureates in medicin 2015
Autor: Betsythedevine, Licence: CC BY-SA 4.0
Edmond H. Fischer in June 2016. Fischer won 1992 Nobel Prize in Physiology or Medicine
Portrét Charles Robert Richet, Nobel Prize in Physiology 1913
Autor: Prolineserver, Licence: GFDL 1.2
Sir Peter Mansfield after a talk at Leipzig University
Ernst Boris Chain, Nobel Prize in Medicine 1945
Autor: Neznámý , Licence: CC BY 4.0
Johannes Andreas Grib Fibiger, 1926 Nobel Prize winner, From the NIH website, Courtesy of the National Library of Medicine.
Autor:
- Lorenz_and_Tinbergen1.jpg: Max Planck Gesellschaft
- derivative work: Materialscientist
Nikolaas Tinbergen (left), Konrad Lorenz (right)
Autor: Původně soubor načetl Rrawson na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY-SA 3.0
Dr. Joseph L. Goldstein, 2003
Autor: NTNU Trondheim, Licence: CC BY-SA 2.0
Trondheim 02.09.2015 : Kronprinsparet besøker Kavliinstituttet på NTNU. Foto: Thor Nielsen
Autor: NTNU Trondheim, Licence: CC BY-SA 2.0
Trondheim 02.09.2015 : Kronprinsparet besøker Kavliinstituttet på NTNU. Foto: Thor Nielsen
(c) Holger Motzkau, Wikipedia/Wikimedia Commons (cc-by-sa-3.0)
Nobel Prize 2011, press conference with the laureates of the Nobel prize in Physiology or Medicine: Bruce Beutler.
(c) Festival della Scienza, CC BY-SA 2.0
Swedish neurophysiologist Torsten Nils Wiesel at a conference in 2006. This event was part of the 2006 Festival della Scienza, held annually in Genoa, Italy.