Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
Návaznost olomouckého biskupství na jeden ze tří biskupských stolců, zřízených po roce 898 v rámci obnovení moravsko-panonské církevní provincie, je sporná. O olomouckých biskupech z 10. a 11. století až do roku 1063 jsou jen útržkovité zmínky v pramenech, datace je orientační. Jedním z prvních seznamů olomouckých biskupů je Granum catalogi praesulum Moraviae z první poloviny 15. století.
V roce 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. Od té doby je olomoucký arcibiskup je také metropolitou moravským, který stojí v čele moravské církevní provincie.
Biskupové před obnovením olomouckého biskupství
- 869–885 svatý Metoděj – moravský arcibiskup
- biskup Wiching, který roku 890 z Velké Moravy odešel (někdy je uváděn svatý Gorazd)
- arcibiskup a tři biskupové vysvěceni 899
- 898/900–? biskup z Říma
- 914–932 Jan (?)
- uprázdněno (?)
- 942–947 Silvestr (?), † 961
- 947–976 spojeno s biskupstvím v Řezně (?)
- 976–981 Vratislav (?)
- 981–991 spojeno s biskupstvím v Řezně (?)
- 991–1063 spojeno s biskupstvím v Praze (?)
- biskup Wiching, který roku 890 z Velké Moravy odešel (někdy je uváděn svatý Gorazd)
Olomoučtí biskupové
- 1063–1085 Jan I.
- 1086–1088 spojeno s biskupstvím v Praze (?)
- 1088–1091 Vezel, kaplan krále Vratislava II.
- 1091–1096 Ondřej
- 1096–1099 Jindřich (?)
- 1097/1099–1104 Petr I.
- 1104–1126 Jan II.
- 1126–1150 Jindřich Zdík
- 1151–1157 Jan III.
- 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle
- 1172–1182 Dětleb
- 1182–1184 Pelhřim
- 1184–1194 Kaim
- 1194–1199 Engelbert
- 1199–1201 Jan V. Bavor
- 1201–1240 Robert Angličan (donucen odstoupit)
- 1241–1245 Vilém, zvolený biskup
- 1241–1245 Konrád z Friedberka, jmenovaný biskup
- 1245–1281 Bruno ze Schauenburku
- 1281–1302 Dětřich z Hradce
- 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna
- 1311–1316 Petr II. Andělův (Angeli) de Ponte Corvo, zvaný Bradavice
- 1316–1326 Konrád I. zv. Bavor
- 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé
- 1334–1351 Jan VII. Volek (nelegitimní Přemyslovec-nemanželský syn Václava II.)
- 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi (Jan VIII.) – poté byl pražským arcibiskupem 1364–1378, dne 30. listopadu odstoupil, od 18. září 1378 první český kardinál
- 1364–1380 Jan IX. ze Středy (1353–1364 biskup v Litomyšli)
- 1381–1387 Petr III. Jelito (1368–1371 biskup v Litomyšli)
- 1387 Jan X. (Lucemburský), (1380–1387 biskup v Litomyšli, 1387–1394 patriarcha akvilejský)
- 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka
- 1398–1403 Jan XI. Mráz
- 1403–1408 Lacek z Kravař
- 1409–1412 Konrád II. z Vechty (1412/13–1421/31 pražský arcibiskup, od 1421 husitský-suspendován a 1425 definitivně zbaven úřadu)
- 1412–1416 Václav Králík z Buřenic
- 1416–1430 kardinál Jan XII. Železný
- 1416–1418 (Aleš z Březí) – prosazoval ho Václav IV., ale biskupem se nikdy nestal, v l.1418/20–1442 (do smrti) biskup v Litomyšli
- 1430–1434 Kuneš ze Zvole (Konrád III.)
- 1434–1450 Pavel z Miličína
- 1450–1454 Jan XIII. (Johann XIII. Haz)
- 1454–1457 Bohuslav ze Zvole
- 1457–1482 Tas z Boskovic (latinsky: Protasius)
- 1483/1484–1490 Jan Filipec z Prostějova (administrátor biskupství nikdy nepotvrzený papežem, současně varadínský biskup)
- 1487–1489 Jan XIV. Vitéz (jmenovaný papežem, ale funkci nevykonával; současně sremský biskup) a administrátor diecéze vídeňské
- 1489–1493 kardinál Ardicino della Porta mladší (jmenovaný papežem, v Olomouci nikdy nebyl, úřad prakticky nevykonával)
- 1493–1497 kardinál Jan XV. Borgia (jmenovaný papežem, v Olomouci nikdy nebyl, úřad prakticky nevykonával)
- 1487–1489 Jan XIV. Vitéz (jmenovaný papežem, ale funkci nevykonával; současně sremský biskup) a administrátor diecéze vídeňské
- 1497–1540 Stanislav I. Thurzo
- 1540–1541 Bernard Zoubek ze Zdětína
- 1541–1553 Jan XVI. Skála z Doubravky a Hradiště (Jan XVI. Dubravius, Johann XVI. Dubraw)
- 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce
- 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova
- 1572–1574 Jan XVII. Grodecký
- 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka
- 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče
- 1579–1598 Stanislav II. Pavlovský
- 1599–1636 kardinál František kníže z Dietrichsteina
- 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna
- 1638–1662 Leopold I. Vilém, arcivévoda rakouský. Neměl biskupské svěcení, a proto biskupství spravovali následující administrátoři z řad kanovníků olomoucké kapituly:
- 1638 Ondřej Orlík z Laziska (kapitulní děkan)
- 1638–1640 Kašpar Karas z Rhomsteinu
- 1640–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu (pomocný biskup pasovský)
- 1643–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu
- 1642–1650 Roderich Santhiller (Saint-Hilaire)
- 1650–1653 Jakub Merkurián
- 1654–1664 František Eliáš Kastelle
- 1663–1664 Karel I. Josef, arcivévoda rakouský
- 1664–1695 Karel II. hrabě z Lichtensteinu-Castelcorna
- 1695–1711 Karel III. Lotrinský, kníže lotrinský
- 1711–1738 kardinál Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu (Wolfgang Hanibal hrabě Schrattenbach)
- 1738–1745 Jakub Arnošt hrabě z Lichtensteinu-Castelcorna
- 1745–1758 kardinál Ferdinand Julius hrabě Troyer z Troyersteinu
- 1758–1760 Leopold II. Fridrich hrabě z Egkhu a Hungersbachu
- 1761–1776 Maxmilián hrabě z Hamiltonu
Olomoučtí arcibiskupové
- 1777–1811 kardinál Antonín Theodor Colloredo-Waldsee, hrabě
- 1811–1819 kardinál Maria Tadeáš Trauttmansdorff, hrabě
- 1819–1831 kardinál Rudolf Jan, arcivévoda rakouský
- 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek, hrabě (od 1817 olomoucký pomocný biskup, 1831–1832 biskup tarnówský)
- 1836–1853 kardinál Maxmilián Josef Sommerau-Beckh
- 1853–1892 kardinál Bedřich z Fürstenberka, lankrabě
- 1893–1904 Theodor Kohn (přinucen k rezignaci)
- 1904–1915 kardinál František Saleský Bauer (13. května 1904 jmenován, 19. června 1904 intronizován, 27. listopadu 1911 kreován kardinálem, 25. listopadu 1915 zemřel)
- 1916–1920 kardinál Lev Skrbenský z Hříště (18. ledna 1916 zvolen kapitulou, 5. května 1916 přeložen z pražského arcibiskupství, 2. července 1916 intronizován, 29. září 1920 rezignoval)
- 1921–1923 Antonín Cyril Stojan (10. března 1921 jmenován, 3. dubna 1921 intronizován, 29. září 1923 zemřel)
- 1923–1947 Leopold Prečan (10. listopadu 1923 jmenován, 30. prosince 1923 intronizován, 2. března 1947 zemřel)
- 1948–1961 Josef Karel Matocha (23. března 1948 jmenován, 2. května 1948 intronizován, 2. listopadu 1961 zemřel, od roku 1950 v internaci a bez možnosti vykonávat svůj úřad);
- biskup Josef Vrana (apoštolský administrátor 1973–1987)
- 1989–1991 František Vaňák (21. prosince 1989 jmenován, 17. března 1990 intronizován, 14. září 1991 zemřel)
- 1992–2022 Jan Graubner (28. září 1992 jmenován, 7. listopadu 1992 intronizován, 13. května 2022 jmenován arcibiskupem pražským[1])
- 2024–dosud Josef Nuzík (9. února 2024 jmenován)
Pomocní biskupové olomoučtí
- Martin z Brna 1304–1324 františkán z Brna
- Dětřich z Portic (Theodoricus Kagelwit) 1347 cisterciák
- Vilém z Kolína 1442–1482 augustinián-eremita
- Ondřej Wismann 1482–1501 augustinián-eremita
- Konrád Altheimer z Vaserburgu 1498
- Martin Göschl 1509–1529
- Martin Přemyslovic OPraem 1547–1549 opat na Hradisku u Olomouce
- Václav 1551–1561 cisterciák, opat žďárský
- Melchior Pyrnesius z Pyrnu 1603–1607
- Jan Křtitel Civalli 1608–1617
- Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat 1618–1628
- Caesar Nardus z Montopole 1629–1632
- Filip Fridrich Breuner 1630–1639, poté biskup vídeňský
- Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu (pomocný biskup pasovský), 1637–1642
- Kašpar Karas z Rhomsteinu, 1640–1646
- Zikmund Miutini ze Spillimbergu 1639–1650
- Jan Gobbar 1652–1665, † 11.III.1665 v Olomouci
- Bernard Bredimus 1665–1668, nepotvrzen Římem
- Ondřej Dirre 1668–1669, † 21.11. 1669 v Brně
- Jan Josef Breuner 1670–1695, pak arcibiskup pražský (1695–1710)
- František Antonín von Losenstein (koadjutor) 1690–1692
- Ferdinand Schröffel ze Schröffenheimu 1696–1702
- František Julián von Braida 1703–1727
- Otto Honorius hrabě z Egkhu a Hungersbachu 1729–1748
- Jan Karel Leopold von Scherffenberg 1749–1771
- Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels 1771–1776
- Matyáš František Chorinský z Ledské (1775–1777, předtím pomocný biskup královéhradecký, pak první biskup brněnský)
- Karel Godefried von Rosenthal 1779–1800
- Alois Josef Krakovský z Kolovrat (1801–1812), od r. 1812 biskup královéhradecký, 1830 arcibiskup pražský
- Ferdinand Maria Chotek (1817–1830, pak biskup tarnovský (1830–1832), poté arcibiskup olomoucký
- Rudolf von Thyssebaert (1832–1868†)
- František Antonín Gindl (1831, pak sídelní biskup brněnský)
- Alois Josef Schrenk (1837–1838), od r. 1838 arcibiskup pražský
- Antonín Arnošt Schaffgotsche (1839–1841), od r. 1841 biskup brněnský
- Ignaz Feigerle (do 1851)
- Gustav de Belrupt-Tyssac (1880–1895)
- Jan Weinlich (1904–1905†)
- Karel Wisnar (nar. 1852, bisk. 1904–1925†)
- Vilém Blažek (nar. 1837, 1906–1912†)
- Josef Schinzel (1922–1944†)
- Jan Stavěl (1927–1938†)
- Stanislav Zela (nar. 1893, 1941–1969†, 1950–1963 vězněn, poté v internaci bez státního souhlasu)
- Josef Martin Nathan (1943–1947†)
- František Tomášek (1949–1965), pak arcibiskup pražský
- Jan Graubner (1990–1992, pak arcibiskup)
- Josef Hrdlička (1990–2017)
- Josef Nuzík (2017–2024, pak arcibiskup)
- Antonín Basler (od 2017)
Odkazy
Reference
- ↑ Rinuncia e nomina dell’Arcivescovo Metropolita di Praha (Repubblica Ceca), tisková zpráva Vatikánského tiskového střediska, 13. května 2022
Literatura
- ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století. I. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1987. 292 s.
- ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století. II. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2003. 605 s. ISBN 80-7266-156-6.
- Jiří Gottwald – Jan Sulovský (reds.), Z dějin arcibiskupství olomouckého. Série pořadů ČRo Olomouc r. 1997, Olomouc, MCM 1997, 61–63.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů na Wikimedia Commons
- biskupové 20. století a současní biskupové
- data olomouckých biskupů (anglicky)
Média použitá na této stránce
Erb olomoucké diecéze
Autor: GiMa38, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms (shield only) of Antonín Paduánský Cyril Stojan, archbishop of Olomouc, Czech republic (1921 - 1923). Identical with the arms of the archdiocese; he did not use his own personal arms.