Seznam olympijských medailistek v rychlobruslení
Související informace naleznete také v článku Seznam olympijských medailistů v rychlobruslení.
Závody v rychlobruslení na zimních olympijských hrách se poprvé konaly již na první zimní olympiádě v roce 1924 v Chamonix. Tehdy na olympijských rychlobruslařských oválech závodili jen muži, ženy startují na ZOH od roku 1960 (olympiáda ve Squaw Valley). Jako ukázkový sport bylo ženské rychlobruslení zařazeno na program ZOH 1932.
500 m
1000 m
1500 m
3000 m
5000 m
Závod s hromadným startem
| Rok |  Zlato |  Stříbro |  Bronz |
|---|---|---|---|
| ZOH 2018 Pchjongčchang |  Nana TakagiováJaponsko (JPN) |  Kim Po-rumJižní Korea (KOR) |  Irene SchoutenováNizozemsko (NED) |
| ZOH 2022 Peking | Irene Schoutenová Nizozemsko (NED) |  Ivanie BlondinováKanada (CAN) |  Francesca LollobrigidováItálie (ITA) |
Stíhací závod družstev
Medailové pořadí závodnic
Aktualizováno po ZOH 2022.
V tabulce jsou uvedeny pouze závodnice, které získaly nejméně 2 zlaté medaile.
| Pořadí | Jméno | Účast na ZOH | Medaile na ZOH | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Ireen Wüstová | 2006–2022 | 2006–2022 | 6 | 5 | 2 | 13 |
| 2. |  Lidija Skoblikovová | 1960–1968 | 1960–1964 | 6 | 0 | 0 | 6 |
| 3. |  Claudia Pechsteinová | 1992–2006 2014–2022 | 1992–2006 | 5 | 2 | 2 | 9 |
| 4. |  Bonnie Blairová | 1984–1994 | 1988–1994 | 5 | 0 | 1 | 6 |
| 5. |  Karin Enkeová | 1980–1988 | 1980–1988 | 3 | 4 | 1 | 8 |
| Gunda Niemannová-Stirnemannová | 1988–1998 | 1992–1998 | 3 | 4 | 1 | 8 | |
| 7. |  Martina Sáblíková | 2006–2022 | 2010–2022 | 3 | 2 | 2 | 7 |
| 8. | Anni Friesingerová-Postmaová | 1998–2010 | 1998–2010 | 3 | 0 | 2 | 5 |
| Irene Schoutenová | 2018–2022 | 2018–2022 | 3 | 0 | 2 | 5 | |
| 10. | Yvonne van Gennipová | 1984–1992 | 1988 | 3 | 0 | 0 | 3 |
| Marianne Timmerová | 1998–2006 | 1998–2006 | 3 | 0 | 0 | 3 | |
| Jorien ter Morsová | 2014–2018[a] | 2014–2018 | 3 | 0 | 0[b] | 3[b] | |
| 13. | Miho Takagiová | 2010 2018–2022 | 2018–2022 | 2 | 4 | 1 | 7 |
| 14. | / Christa Ludingová-Rothenburgerová | 1980–1992 | 1984–1992 | 2 | 1 | 1 | 4 |
| 15. | I Sang-hwa | 2006–2018 | 2010–2018 | 2 | 1 | 0 | 3 |
| Nana Takagiová | 2014–2022 | 2018–2022 | 2 | 1 | 0 | 3 | |
| 17. | Taťjana Averinová | 1976–1980 | 1976 | 2 | 0 | 2 | 4 |
| 18. |  Catriona LeMayová-Doanová | 1992–2002 | 1998–2002 | 2 | 0 | 1 | 3 |
| 19. | Daniela Anschützová-Thomsová | 2002–2010 | 2006–2010 | 2 | 0 | 0 | 2 |
a Jorien ter Morsová se zúčastnila i ZOH 2010, kde však startovala pouze v short tracku, nikoliv v rychlobruslení.
b Jorien ter Morsová získala na ZOH 2018 také bronzovou medaili v short tracku, která zde není započítána.
Medailové pořadí zemí
Aktualizováno po ZOH 2022.
| Pořadí | Země | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Nizozemsko | 23 | 14 | 15 | 52 |
| 2. | Sovětský svaz | 12 | 7 | 10 | 29 |
| 3. | Německo | 11 | 15 | 9 | 35 |
| 4. | Spojené státy americké | 10 | 9 | 11 | 30 |
| 5. | Německá demokratická republika | 6 | 11 | 7 | 24 |
| 6. | Kanada | 6 | 9 | 8 | 23 |
| 7. | Japonsko | 4 | 6 | 4 | 14 |
| 8. | Česko | 3 | 2 | 3 | 8 |
| 9. |  Rusko | 2 | 2 | 3 | 7 |
| 10. | Jižní Korea | 2 | 2 | 0 | 4 |
| 11. |  Čína | 1 | 3 | 3 | 7 |
| 12. |  Finsko | 1 | 2 | 2 | 5 |
| 13. |  Rakousko | 1 | 1 | 1 | 3 |
| 14. |  Tým sjednoceného Německa | 1 | 1 | 0 | 2 |
| 15. |  Norsko | 1 | 0 | 1 | 2 |
| 16. | Západní Německo | 1 | 0 | 0 | 1 |
| 17. |  Polsko | 0 | 2 | 2 | 4 |
| 18. | Itálie | 0 | 1 | 1 | 2 |
| 19. |  Severní Korea | 0 | 1 | 0 | 1 |
| 19. |  Kazachstán | 0 | 0 | 1 | 1 |
 Olympijští sportovci z Ruska | 0 | 0 | 1 | 1 | |
 Čínská republika | 0 | 0 | 1 | 1 | |
| Celkem | 85 | 88 | 83 | 256 | |
Externí odkazy
- (anglicky) Přehled medailistů z rychlobruslení ze zimních olympijských her, speedskatingstats.com
- (anglicky) Rychlobruslení na zimních olympijských hrách, olympedia.org
Média použitá na této stránce
.svg)
German Olympic flag (1959-1968).svg
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
.svg)
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.Schematic of the flag as adopted in 1955.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
.svg)
Flag of Japan (1870–1999).svg
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
.svg)
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Flag of South Korea (1997–2011).svg
Flag of South Korea from October 1997 to May 2011. In May 2011, the exact colors were specified into their current shades.
Flag of South Korea from October 1997 to May 2011. In May 2011, the exact colors were specified into their current shades.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Russian Olympic Committee flag.png
Russian Olympic Committee flag used in 2020 and 2022, for the Olympics
Russian Olympic Committee flag used in 2020 and 2022, for the Olympics
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Finská vlajka
.svg)
Flag of Poland (1928–1980).svg
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Olympijská vlajka
.svg)
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
US flag 49 stars.svg
US Flag with 49 stars. In use 4 July 1959–3 July 1960. It was defined in Executive Order 10798.
US Flag with 49 stars. In use 4 July 1959–3 July 1960. It was defined in Executive Order 10798.
.svg)