Seznam opatů premonstrátského kláštera v Želivě

Seznam opatů premonstrátského kláštera v Želivě uvádí posloupnost premonstrátů, kteří od založení Želivského kláštera v roce 1139 vykonávali funkci opata.

• 1149–1184 bl. Gottschalk
• 1184–1189/1193 Otto
• ?–1200 Haštal (Castulus)
• cca 1210 Marsilius I.
• 1219–1221 Vilém
• 1233–1236 Heřman
• 1243 Ambrož
• 1257–1262/1272 Marsilius II.
• 1276–1293 Jakub
• 1303–1311 Thilman I.
• 1323 Dětřich
• 1330–1346 Stibor I.
• 1348 Thilman II.
• 1352 Bertold
• 1354–1358 Bernard
• 1359/1360–1371 Bohuslav
• 1372–1400 Jindřich
• 1400–1405 Stibor II.
• 1406–1419/1422 Petr Kopanina
• 1422–1430/1432 Drslav I.
• 1432/1434–1437 Stibor III.
• 1437–1443 Drslav II.
• 1443–1447 Marek
• 1447–1452 Jan I.
• 1452–1456 Petr II.
• 1456–1467 Jan II.
• 1467–1468 Martin I.
• 1468–1489 Václav
• 1490–1500 Petr III.
• 1502–1518 Wolfgang
• 1518–1530 Bartoloměj
• 1530–1547 Ondřej, současně probošt v Nové Říši
• 1547–1567 Martin Stralický († 20. 9. 1567 Jihlava)

Král Jiří z Poděbrad dal roku 1468 želivský klášter do zástavy rodu Trčků, kteří jej krátce na to vojensky obsadili a kanovníky vyhnali. Řeholníkům zůstal jediný majetek: patronátní právo a příjmy jihlavského kostela sv. Jakuba. Na jihlavské faře také přebývali.

Smrtí opata Martina Stralického želivská kanonie zcela vymřela, rod Trčků z Lípy získal do dědičného vlastnictví želivský klášter. Titul opata želivského i s jihlavskou farou získal od císaře Maxmiliána II. zábrdovický opat Kašpar Schönauer, aby mohl opravit zábrdovický klášter. Roku 1589 Jan Lohelius dosáhl, že Želiv připadl klášteru strahovskému. Kašpar z Questenberka roku 1623 odkoupil Želiv pro Strahov a v roce 1629 tam ustanovil administrátora; klášter začal být znovu osazován a opravován. Záhy vyplatil Strahovu náklady spojené se získáním želivských statků, takže roku 1643 mohl být Želiv uznán za samostatný klášter.

• 1568–1589 Kašpar Schönauer
• 1589–1612 Jan Lohelius
• 1612–1640 Kašpar z Questenberka
  • 1629–1639 Jan Václav Althaus, ustanovený administrátor ze Strahova
• 1640–1643 Kryšpín Fuk z Hradiště
  • 1639–1643 Štěpán Magni, ustanovený administrátor ze Strahova, r. 1643 opat želivský

Až do roku 1661 dosazoval želivské opaty Strahov, v roce 1661 byl zvolen první opat z řad želivských kanovníků, Siard Falco.

• 1643–1649 Štěpán Magni
• 1649–1653 Norbert Amoenus z Amelunxen, pak opat strahovský
• 1653–1660 Vít Rössler
• 1661–1677 Siard Falco
• 1678–1695 Milo Strobl
• 1695–1698 Candidus Švenda
• 1698–1702 Zikmund Bernbach
• 1703–1725 Jeroným Václav Hlina
• 1725–1752 Daniel Antonín Schindler († 9. 6. 1754)
• 1752–1774 Arnošt Morávek
• 1774–1792 Gabriel Fliegel
• 1792–1806 Zikmund Hemerka
• 1807–1830 Vojtěch Fähnrich
• 1830–1848 Ignác Jan Sekoušek († 9. 6. 1856)
• 1848–1857 Alois Růžička, převor de regimine
• 1857–1890 Norbert Sychrava
• 1890–1903 Ferdinand Jan Bursík
• 1903–1921 Salesius Josef Roubíček
• 1922–1947 Bedřich Václav Vavroušek
• 1948–1999 Bohumil Vít Tajovský
• 1999–2013 Bronislav Ignác Kramár, rezignoval ze zdravotních důvodů († 20. 6. 2020) ^[1]
• 2013–2022 Jaroslav Jáchym Šimek
• 2022– Tadeáš Róbert Spišák

• Buben Milan, Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, II/1 řeholní kanovníci, Praha, Libri 2003, ISBN 80-7277-086-1, s. 91–100.