Seznam operačních systémů
Operační systém je počítačový program, který umožňuje správu počítače, řízení hardwaru a běh jiných programů. Jedná se o základní programové vybavení téměř každého moderního počítače, které je aktivní prakticky po celou dobu běhu stroje. Následující seznam obsahuje běžnější operační systémy včetně těch používaných v mobilních telefonech a jiných zařízeních, která většinou neoznačujeme jako počítače.
Používanost počítačových operačních systémů podle statistik připojení k internetu
OS | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | Únor 2025 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Windows XP | 16,83 % | 24,84 % | 17,68 % | 11,8 % | 7,69 % | 4,77 % | 2,89 % | 1,65 % | 0,94 % | 0,61 % | 0,43 % | 0,39 % | 0,38 % | 0,29% |
Windows Vista | 4,24 % | 6,45 % | 3,84 % | 2,45 % | 1,64 % | 0,92 % | 0,62 % | 0,47 % | 0,42 % | 0,25 % | – | – | – | – |
Windows 7 | 51,94 % | 61,26 % | 61,83 % | 60,46 % | 50,74 % | 45,27 % | 39,05 % | 31,42 % | 20 % | 15,24 % | 11,49 % | 4,04 % | 2,86 % | 2,3 % |
Windows 8 | 3,88 % | 6,74 % | 7,99 % | 4,2 % | 3,74 % | 2,56 % | 2,22 % | 2 % | 1,14 % | 1,07 % | 0,84 % | 0,4 % | 0,24 % | 0,22 % |
Windows 8.1 | 6,04 % | 0,33 % | 8,32 % | 16,92 % | 11,39 % | 9,34 % | 7,69 % | 5,72 % | 4,44 % | 3,44 % | 2,82 % | 0,99 % | 0,54 % | 0,3 % |
Windows 10 | – | – | – | 3,96 % | 24,85 % | 37,05 % | 47,46 % | 58,69 % | 73,03 % | 79,36 % | 73,11 % | 70,96 % | 65,42 % | 58,7 % |
Windows 11 | – | – | – | – | – | – | – | – | – | – | 11,11 % | 23,11 % | 30,49 % | 38,13 % |
chromeOS | – | – | – | – | 0,2 % | 0,2 % | 1,3 % | 0,3 % | 0,4 % | 0,6 % | 0,6 % | 1,47 % | – | – |
macOS | 6,57 % | 6,07 % | 5,81 % | 5,52 % | 5,09 % | 5,24 % | 5,78 % | 6,54 % | 6,78 % | 9,8 % | 5,98 % | 8 % | 5,61 % | 5,65 % |
Linux | – | – | – | – | – | 0,94 % | 0,76 % | 0,75 % | 0,8 % | 0,81 % | 0,94 % | 1,01 % | 1,37 % | 1,38 % |
Tabulka vznikla na základě globálních statistických dat společnosti StatCounter [1]
Používanost mobilních operačních systémů
OS | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2024 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
iOS | 39,02 % | 42,17 % | 52,4 % | 61,05 % | 57,01 % | 47,73 % | 27,81 % |
Java ME | 34 % | 34,02 % | 21,46 % | 11,61 % | 8,3 % | 3,79 % | – |
Symbian | 16,84 % | 10,82 % | 6,58 % | 2,32 % | 2,76 % | 3,01 % | – |
Windows Mobile | 4,85 % | 2,11 % | 0,42 % | 0,09 % | 0,06 % | 0,01 % | – |
Android | 2,59 % | 7,35 % | 15,31 % | 21,58 % | 27,79 % | 41,85 % | 71,56 % |
BlackBerry | 1,78 % | 3,19 % | 3,28 % | 1,96 % | 2,11 % | 1,23 % | – |
Windows Phone | – | – | 0,22 % | 0,63 % | 1,02 % | 1,72 % | 0,02 % |
Kindle | – | – | – | 0,45 % | 0,77 % | 0,55 % | – |
KaiOS | – | – | – | – | – | – | 0,09 % |
Linux for mobile | – | – | – | – | – | – | 0,01 % |
Ostatní | 0,93 % | 0,35 % | 0,33 % | 0,31 % | 0,17 % | 0,11 % | 0,16 % |
Data za rok 2024 v tabulce vznikly na základě globálních statistických dat společnosti StatCounter[2]
Operační systémy mainframů
- VMS
- CP/M
- DOS/360, z/VSE
- Multics – historický, předchůdce Unixu
- Unix, z/Linux – platí totéž, co pro unix/linux osobních počítačů
- Plan 9 from Bell Labs – nástupce Unixu
- OS/360, MVS, OS/390, z/OS, OS/400
- z/VM
- z/TPF
Operační systémy osobních počítačů řady PC
- Unix
- větev AT&T – UNIX System V
- větev Plan 9
- větev BSD
- BSD/OS
- NetBSD – fork BSD/OS (modulární monolitické jádro)
- FreeBSD – odvozen od BSD/OS (modulární monolitické jádro)
- DragonFly BSD – fork FreeBSD 4.8 (hybridní jádro)
- Orbis OS – fork FreeBSD 9 (uzavřený vývoj – použit v PlayStation 4)
- licence MIT
- operační systém Redox – svobodné mikrojádro vyvíjené zejména v programovacím jazyce Rust, pro efektivitu a paměťovou bezpečnost, má prvky systémů seL4, Minix 3 a Plan 9
- systém Fuchsia – operační systém od firmy Google, založen na mikrojádře "Zircon"
- systém Haiku – svobodné hybridní jádro, pokračovatel systému BeOS
- větev MINIX – minimalistický operační systém unixového typu, původně napsaný pro vzdělávací účely Andrewem Tanenbaumem; některé jeho prvky převzal i Linus Torvalds, když na počítači s Minixem vyvíjel první verze svého Linuxu
- MINIX 3 – mikrojádro druhé generace profesora Andrewa S. Tanenbauma, pod svobodnou licencí (BSD). Je z větší části kompatibilní s programy pro NetBSD[3]
- větev L4 – mikrojádro druhé generace napsané informatikem jménem Jochen Liedtke. Použití zejména pro vestavěná zařízení.
- seL4 – mikrojádro třetí generace. Použití zejména pro bezpečnost, vestavěné systémy, drony a jiné. Viz též Raspberry Pi 3 a Raspberry Pi 4 (64bitové).
- Free Software Foundation – nadace vyvíjející GNU Hurd a další software
- GNU Hurd (svobodný software)
- s jádrem GNU Mach (mikrojádro)
- GNU Hurd (svobodný software)
- Linux Foundation – nadace vyvíjející Linux
- Linux (svobodný software)
- s jádrem Linux – základní verze vyvíjená Linusem Torvaldsem, Linux Foundation a dalšími
- s jádrem Linux-libre – zcela svobodná verze Linuxu, modifikace Linuxu, přísně vzato patří pod Free Software Foundation a Projekt GNU
- Linux (svobodný software)
- CP/M
- DOS
- Microsoft Windows
- nadstavby nad MS-DOS (od verze Windows 95 je DOSové prostředí skryté)
- s jádrem Windows NT
- Windows NT 3.1, 3.5, 3.51 a 4.0
- Windows 2000 Professional (též Windows NT 5.0)
- Windows XP Home, Professional a Media Center (též Windows NT 5.1)
- Windows Vista Starter, Home Basic, Home Premium, Business, Ultimate, Enterprise
- Windows 7 Starter, Home Basic, Home Premium, Professional, Ultimate, Enterprise
- Windows 8, Windows 8 Pro, Windows RT a Windows 8 Enterprise
- serverové Windows
- Windows NT 3.5, 3.51 a 4.0
- Windows Server 2000, Advanced Server a Datacenter Server
- Windows Server 2003 Standard, Enterprise, Datacenter a Web
- Windows Server 2008 Standard, Enterprise, Datacenter, Web a Itanium
- Windows Server 2008 R2 Foundation, Standard, Enterprise, Datacenter, Web, HPC Server a Itanium
- Windows Server 2012 Foundation, Essentials, Standard a Datacenter
- Windows Server 2016
- Windows Server 2019
- Windows Server 2022
- ReactOS (NT jádro a Win32 API pod GNU/GPL)
- OS/2
- AROS
- QNX
- SkyOS
- ZeX/OS
Operační systémy osobních počítačů Apple
Apple / Apple Computer
- 1984:
- 1985:
- System 2 – původní operační systém Apple [6]
- 1986–1988:
- System 3 – původní operační systém Apple
- 1987:
- System 4 – původní operační systém Apple
- 1987:
- System 5 – původní operační systém Apple
- 1988–1991:
- System 6 – původní operační systém Apple
- 1991–1997:
- System 7 (7.5 s označením Mac OS)
- Apple Copland (nikdy nevyšel)
- 1997–1999:
- 1999–2001:
- Mac OS 9 (APIs, Carbon)
- aktuální:
další
Operační systémy pro mobilní zařízení
- Android – operační systém pro mobilní zařízení (telefony, laptopy) vyvíjený společností Google
- Rasdroid – operační systém vyvinutý pro počítače Raspberry Pi. Je založen na Androidu.
- BlackBerry OS – již nepodporovaný operační systém vyvíjený kanadskou společností BlackBerry Limited pro jejich komunikátory. Umožňuje neustálou synchronizaci dat
- EPOC – rodina operačních systémů původně vyvíjený společností Psion. Používal se převážně pro zařízení PDA Psion
- Firefox OS – nepodporovaný operační systém založený na Linuxu vyvíjený společností Mozilla. Určený pro chytré telefony a Raspberry Pi
- KaiOS – operační systém pro mobilní telefony založený na jádře linuxu a vycházející z Firefox OS
- HarmonyOS – operační systém vyvíjený čínskou společností HiSilicon
- Linux – Linux pro kapesní počítače a mobily (Maemo, Opie, Ubuntu mobile, Bada, Ubuntu Phone, MeeGo ...)
- iOS – operační systém pro mobilní telefony společnosti Apple
- iPadOS – operační systém pro tablety společnosti Apple
- watchOS – operační systém pro chytré hodinky Apple Watch
- tvOS – operační systém pro digitální mediální přijímač Apple TV
- PalmOS – již nepodporovaný operační systém s grafickým rozhraním pro zařízení Pilo* Windows Mobile – zaniklý operační systém společnosti Microsoft určený pro chytré telefony a Pt, Palm, Sony Clié, Handspring …
- Symbian OS – zaniklý operační systém určený hlavně pro mobilní telefony značky Nokia
- Series 60
- Series 80
- UIQ Series v1, v2, v3 (pro dotykové LCD, především SonyEricsson)
- Symbian^3
- Tizen – operační systém pro mobilní zařízení a Internet věci od Samsungu a Intelu
- webOS – nástupce operačního systému PalmOS pro novější zařízení Palm
DA
- Windows Phone – nástupce operačního systému Windows Mobile. Operační systém byl původně vyvíjen společností Microsoft pro chytré telefony a tablety
Operační systémy pro síťové prvky
- Cisco IOS – operační systém používaných ve směrovačích (router) a přepínačích (switch) společnosti Cisco Systems
- Jun OS – operační systém používaných ve směrovačích (router) a přepínačích (switch) společnosti Juniper Networks
Odkazy
Reference
- ↑ Operating System Market Share Worldwide. StatCounter Global Stats [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mobile Operating System Market Share Worldwide. StatCounter Global Stats [online]. [cit. 2025-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Minix 3.3 Released With Cortex-A8 ARM Support, NetBSD Userland Compatibility - Phoronix. www.phoronix.com [online]. [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Apple Confidential 2.0. nostarch.com [online]. 2009-11-13 [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ System 1. Apple Wiki [online]. [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ System 2.0. Apple Wiki [online]. [cit. 2025-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Snímky operačních systémů na Wikimedia Commons
- Statistika obliby operačních systémů od r. 2003 (v angličtině)