Seznam osobností pohřbených na hřbitově Malvazinky

Seznam osobností pohřbených na hřbitově Malvazinky byl sestaven na základě veřejně přístupných seznamů význačných osob zde pohřbených.^{[p. 1]}

Poznámky ke třídění a vyhledávání osob

Seznam osob byl primárně uspořádán podle čísel umístění jejich hrobových pozic, a nikoliv podle abecedy. Pokud vyhledáváte určitou osobu v seznamu nikterak nesetříděném (tj. ve stavu ihned poté, co se heslo na této stránce zobrazilo), doporučuje se aktivovat ve webovém prohlížeči vyhledávání požadovaného řetězce (většinou příjmení hledané osoby nebo alespoň jeho část) na stránce hesla v celém jejím rozsahu, neboť některé osobnosti mohu být uvedeny i na jiném než očekávaném místě seznamu například proto, že byly dodány do seznamu později, jak je tomu v případě osobností pohřbených na louce rozptylu.

Po zobrazení hesla je seznam osob možno dodatečně třídit abecedně podle příjmení (kliknutím na políčko s popisem sloupečku) nebo podle umístění hrobu. V tomto případě se k sobě v seznamu dostanou hrobová místa nacházející se ve stejném sektoru (oddílu) Malvazineckého hřbitova, což může být užitečné při jeho fyzické inspekci na místě.^{[p. 2]}

Historie

Hřbitov

Rozlehlý městský hřbitov byl založen v roce 1876 při západním okraji pražské čtvrti Smíchov, v oblasti bývalých vinic a dnešní čtvrti Malvazinky, těsně u hranice s Radlicemi. (Pozemky zakoupila v roce 1875 smíchovská obec.)^[2] Návrh řešení a úpravu hřbitova provedl architekt Antonín Viktor Barvitius (1823–1901)^[2] a hřbitovní areál situoval do míst, kde se nacházely (od roku 1628) hospodářské usedlosti (bývalé vinice) z někdejšího odkazu malostranského měšťana Tomáše Malvazyho (podle některých pramenů Malvazína).^[2]

První pohřeb na hřbitově v Malvazinkách se uskutečnil 31. prosince 1876 současně s vysvěcením celého hřbitova, které provedl kanovník Vincenc Švehla.^[2] Poslední rozšíření hřbitova proběhlo roku 1897. Tehdy bylo vybudováno nové zázemí hřbitova a márnice.^[2] Márnice byla později využívána jako kaple i jako smuteční síň.^[2] Původní rozloha hřbitova činila 3,2 hektaru, v současnosti (rok 2023) je jeho rozloha více než dvojnásobná (7,58 hektaru; čtvrté největší pohřebiště v Praze).^[2]

Na hřbitově, rozkládajícím se kolem kostela svatého Filipa a Jakuba je pochováno několik desítek významných československých i českých osobností.^[3]^[4] Nachází se zde (údaj z roku 2023) 13 374 hrobových míst, z toho je 3 551 urnových hrobů, 760 hrobek a 680 kolumbárních okének.^[2] Vedle toho je v areálu hřbitova ještě 12 kaplových hrobek. K rozptylu slouží dvě rozptylové loučky.^[3]

Na západní straně přiléhá k Malvazineckému hřbitovu Nový židovský hřbitov na Smíchově (založený v roce 1903), na němž se pohřbívalo až do roku 1990.^[2] (Nový židovský hřbitov na Smíchově je přístupný z Peroutkovy ulice.^[2])

Kostel

Areálu hřbitova dominuje novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba. Ten byl postaven v letech 1894 až 1896 podle plánů architekta Adolfa Duchoně.^[5]^[2] Při stavbě a vybavení kostela byl využit stavební materiál, dvojice zvonů a několik barokních soch (jednalo se o Wildmannovy a Brokoffovy sochy)^[2] ze zbořeného smíchovského kostela sv. Filipa a Jakuba.^[6]

Kostel sv. Filipa a Jakuba stával na dnešním Arbesově náměstí a byl zbořen v roce 1891.^[2] Kolem něj se rozkládal původní smíchovský hřbitov, který byl na základě dekretů Josefa II. (josefínské dekrety zakazovaly pohřbívat zesnulé uvnitř městských hradeb) po roce 1787 zrušen.^[2] Hlavním místem pohřbívání zesnulých pro celou levobřežní část Prahy byl Malostranský hřbitov na Smíchově, založený v roce 1680, rozšířený roku 1862 a definitivně uzavřený v roce 1884.^[2]

Kostel sv. Filipa a Jakuba byl slavnostně vysvěcen roku 1896.^[2] V kostele se nacházející socha svatého Václava je dílem Čeňka Vosmíka.^[2] V kostele se pravidelně konaly (od roku 1879) hřbitovní májové slavnosti. Ty byly pořádány Družstvem svatého Václava.^[2]

Boží muka s gnómónem

U hlavního vchodu do hřbitova se nachází Boží muka s gnómónem (slunečními hodinami) od neznámého autora.^[2] Jedná se o šest metrů vysoký raně barokní sloup s reliéfy Božích muk, nápisy a letopočtem 1675 na vrcholu. Na základové desce sloupu je vytesán pamětní zápis o velké vodě („Roku, kdy Vltava vystoupila, až sem a způsobila povodeň") z roku 1737.^[2] Objekt totiž stával původně na smíchovské Schwarzenberské silnici (zbraslavské silnici) před dnes již neexistujícím domem číslo popisné 193 (dům se nacházel naproti dnešnímu Smíchovskému nádraží).^[2] Na hřbitov byl přemístěn po zboření domu před rozšířením komunikace na Nádražní ulici, aby nepřekážel provozu.^[2]

Hřbitov, kostel, Boží muka s gnómónem, hřbitovní kaple
Hroby a hrobky při obvodové hřbitovní zdi
Novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba v centru hřbitova
Boží muka s gnómónem u hlavního vchodu do hřbitova
Hřbitovní kaple v jihovýchodní části hřbitova

Osobnosti

Jméno	Příjmení	Popis osoby	Obrázek hrobu	Datum narození	Datum úmrtí	Umístění (oddíl hřbitova / číslo hrobu)	Označení na plánku hřbitova	Poznámka
Jakub	Arbes	spisovatel, novinář a překladatel		12. června 1840	8. dubna 1914	AI/127	1	Socha je dílo Josefa Strachovského; reliéf je od sochaře Václava Vokálka (* 25.10.1891 – 2.4.1970)
Bohdan	Bečka	politik, ministr financí, poslanec a senátor		14. dubna 1863	26. července 1940	A/36	42	Hedvika Bečková (1877–????) – dcera stavitele Bohdana Bečky – byla od roku 1899 manželkou Jana Janského (objevitele krevních skupin)
Josef	Beňa	duchovní		1906	1992	BI/20	2	působil v kostele svatého Filipa a Jakuba na Malvazinkách
František	Berdych	právník, odbojář, redaktor a úředník první republiky		28. srpna 1900	12. dubna 1981	FII/3
Josef Adolf	Bergmann	pedagog a hudební skladatel		26. července 1822	22. února 1901
Egon	Bondy	básník, prozaik a filozof, výrazný inspirátor českého undergroundu		20. ledna 1930	9. dubna 2007	GI/65	3	vlastním jménem Zbyněk Fišer
Vojtěch	Brechler	malíř – krajinář a ilustrátor		1. dubna 1826	27. listopadu 1891	FI/236	4	německy Adalbert Brechler; žák Antonína Mánesa
Božena	Brodská	tanečnice, historička baletu a pedagožka dějin baletu na AMU		27. července 1922	23. června 2019	BI/12^[7]		rozená Křepelková, známá též jako Bíba Brodská; první manžel byl JUDr. Cibor Mařan; druhým manželem byl herec Vlastimil Brodský
Josef Antonín	Brousil	malíř, krajinář, žák profesora Julia Mařáka na pražské malířské Akademii		7. srpna 1871	27. září 1892
Anežka	Burgerová		8. října 1865	9. srpna 1946		EII/54	5	Busta je dílem akademického sochaře Karla Babky
Marie	Burgerová	úřednice autoúčtárny ASSAP	29. října 1898	6. října 1931		EII/54	5	Busta je dílem akademického sochaře Karla Babky
František	Burian	lékař, zakladatel a průkopník plastické chirurgie ve světě		17. září 1881	15. října 1965
Otakar	Cmunt	ředitel městské spořitelny Pražské, organizátor českého spořitelnictví		15. ledna 1870	20. června 1953			redaktor časopisu Spořitelní obzor, předseda Jednoty českých spořitelen a autor právnické literatury
Eduard	Cupák	filmový, divadelní, televizní a rozhlasový herec, recitátor a dabér		10. března 1932	23. června 1996		louka rozptylu
Alois	Čenský	architekt a profesor pozemního stavitelství na České technice v Praze		22. června 1868	29. prosince 1954	UI/61	6
Josefína	Čermáková	divadelní herečka a příbuzná (švagrová) hudebního skladatele Antonína Dvořáka		17. ledna 1849	27. května 1895	BII/402		provdaná hraběnka Kounicová
Vladimír	Denkstein	historik umění, který se věnoval středověkému výtvarnému umění, ředitel Národního muzea v Praze		3. února 1906	16. února 1993	DIIuh/288	7
Karel	Dimmer	rakouský a český politik		20. února 1825	9. prosince 1909	A/65		ve 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a starosta Smíchova
František	Doms	elektrotechnik, podnikatel a průmyslník, viceprezident pražského závodu Hekaphon		9. listopadu 1867	17. února 1950			poté spolumajitel firmy Standard Electrics Doms & Spol. v pražských Vršovicích (telefony, telegrafy a jejich sítě)
Tadeusz	Dura	Polský operní pěvec, sólista opery Národního divadla a Národního divadla moravskoslezského		11. prosince 1880	2. prosince 1945	L/30	8
Ludmila	Janská-Durová	malířka (krajinomalba, portréty, zátiší) a knižní ilustrátorka		1898	1969	L/30	8	Studovala u Rudolfa Vejrycha, poté na Ukrajinské akademii u profesora Ivana Kulce (1880–1952)
Arnošt	Dvořák	dramatik, překladatel, divadelní režisér a publicista		1. ledna 1881	22. října 1933	DI/268	9	autor řady her, vojenský lékař
Karl	Egon	německy píšící básník, prozaik, dramatik a novinář		5. června 1801	24. října 1882	AII/146	10	Karl Egon rytíř Ebert, psán též Carl Egon Leopold Ebert; rytíř Řádu železné koruny; přítel Františka Palackého
Jaroslav	Elsnic	člen orchestru ND				MU/79
Karel	Feistmantel	geolog a paleontolog		14. února 1819	29. září 1885			specializace: průzkum uhelných pánví středních a západních Čech
Jindřich	Feld	houslový virtuóz, profesor konzervatoře a skladatel		23. května 1883	5. října 1953	BI/68	11
Vladimír	Frýda	architekt		4. srpna 1898	30. července 1962	BII/38		jeden z významných představitelů racionálního funkcionalismu
Ferenc	Futurista	herec, režisér a sochař		7. prosince 1891	19. června 1947	DI/151	12	vlastním jménem František Fiala; bratr herce Emana Fialy
Eman	Fiala	herec, hudební skladatel, dirigent a režisér		15. dubna 1899	24. června 1970	NUI/1123	13	bratr herce Ference Futuristy
Gustav Victor	Finger	letecký konstruktér a průkopník letectví		30. června 1854	25. března 1919			založil a vybudoval letecké oddělení tehdejšího Technického musea Království českého
Josef	Foist	zakladatel filmových ateliérů FOJA v Radlicích (1937-1947)		1870	1939	UIII/94	14
Vladislav	Forejt	cestovatel, spisovatel a novinář, autor řady cestopisů, bylinkář		8. května 1897	10. října 1974	AI/466	15	známý též pod jménem Vladislav Forejt-Alan
Alfréd	Frankenberger	malíř a grafik		15. března 1913	1. prosince 1997	BI/24	16	busta podplukovníka Karla Smutného (* 7. prosince 1871 – 3. února 1933) je dílo Čeňka Vosmíka
Gustav	Friedrich	historik, archivář a pedagog, ředitel Státní archivní školy		4. června 1871	19. listopadu 1943	FI/231	17	žák Jaroslava Golla a Josefa Emlera, autor prvorepublikového znaku Podkarpatské Rusi
Milada	Gampeová	divadelní a filmová herečka		9. dubna 1884 Praha	6. května 1956	UIII/18	18	rodným příjmením Švagrovská
Jaroslav	Genttner	divadelní herec mimo jiné Moravskoslezského národního divadla v Ostravě a šachový velmistr		1885	1953	DI/211	19	Poznámka (zdroj)
Karla	Genttnerová	filmová a divadelní herečka a autorka divadelních her pro děti		1895		DI/211	19	manželka Jaroslava Genttnera; rozená Lierová (1895-19??)
Karel	Gott	šlágrový zpěvák, herec a malíř		14. července 1939	1. října 2019	L/235	G	^[8]
Otto	Girgal	nakladatel a knihkupec		29. září 1886	15. března 1958	CI/411	20	vydával Šaldův zápisník, měsíčník Nová scéna, díla Jacka Londona, S. K. Neumanna, Ivana Olbrachta
Pavel	Grimmig	kanovník a kapitulní děkan hradu Karlštejn v letech 1988 až 2006, farář farnosti v Praze–Podolí		22. června 1923	31. července 2006	AI/250	21	emeritní děkan Kapituly karlštejnské a farář v Podolí
Pavel Antonovič	Gromnickij	ukrajinský malíř 20. století		15. prosince 1889	28. srpna 1977			ukrajinsky Павло Антонович Громницький
Jiří	Gruša	básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik		10. listopadu 1938	28. října 2011	NUI/773	22	prezident mezinárodního centra PEN klubu (2003 až 2009); ředitel Diplomatické akademie ve Vídni; pro jednu ze svých knih použil pseudonym Samuel Lewis
Martin	Gruša	fotograf a baskytarista rockových skupin Echt!, Velvet revival, Frou Frou a Národní třída		leden 1966	11. června 1989	KU/102	23	syn spisovatele a diplomata Jiřího Gruši; signatář Charty 77 a manifestu hnutí České děti
Petr	Guth	průkopník českého baráčnictví, zakladatel smíchovské baráčnické obce		1853	19. května 1908	AII/368	24	Pásma her a zábav pro baráčníky
Hanuš	Hackenschmied	malíř, žák Františka Sequense a Julia Mařáka; (vlastním jménem Jan)		24. února 1871	12. března 1953	BII/236	25	středoškolský profesor, překladatel z francouzštiny, italštiny, ruštiny, srbochorvatštiny, němčiny a severských jazyků
Eva	Hallerrová	televizní režisérka pohádek a pořadů pro děti a mládež, překladatelka		1928	2007	UII/26	26
Milan	Hegar	knižní grafik, písmař, typograf a ilustrátor, profesor VŠUP, autor návrhu státního znaku ČSSR		8. května 1921	7. července 1987	UV/35	27
Dagmar	Hejdová	historička umění, medievalistka se specializací na středověké sklo		18. října 1920	18. prosince 2009			od roku 1972 do roku 1980 ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze
Vilém	Hejl	prozaik, spisovatel, novinář, překladatel		24. září 1934	23. ledna 1989	BII/76	28	signatář Charty 77, analytik rádia Svobodná Evropa
Saturnin	Heller	český architekt		29. listopadu 1840	18. září 1884
František Adolf	Hering	inženýr, ředitel a prokurista Ringhofferových závodů v Praze na Smíchově		4. července 1853	30. srpna 1910
Josef	Hermach	kanovník, působil v kostele svatého Filipa a Jakuba na Malvazinkách		29. května 1924	25. prosince 2002	BII/137	29	český katolický kněz, vysokoškolský pedagog, teolog, filosof, pastoralista a biblista
Josef Ferdinand	Hetteš	malíř obrazů historických, náboženských, žánrů, portrétista a ilustrátor		12. ledna 1864	31. prosince 1927	FII/435
Jana	Hlaváčová-Choděrová	sochařka, keramička a šperkařka, žákyně Karla Lidického, Jana Laudy a Karla Pokorného		4. října 1925	17. dubna 1977	AII/19	30	za svobodna Choděrová
Milan	Hlavsa	hudebník – baskytarista a zpěvák, spoluzakladatel skupiny The Plastic People of the Universe, člen skupin DG 307, Půlnoc, Garáž, Echt!, Fiction		6. března 1951	5. ledna 2001	AII/185	31	Milan „Mejla“ Hlavsa
Vladimír	Hnízdo	malíř, sochař, grafik, divadelní výtvarník a pedagog		17. července 1914	2. července 1978	CIIuh/8	32	Vladimír Jan Hnízdo; scénograf, středoškolský profesor dějin umění
František	Hofman	český malíř (tvořil akty žen, dívek a také portréty osob)		1. září 1891	3. března 1969	GI/277		autor obrazu prezidenta Masaryka, starosty Sokola Josefa Scheinera, Renaty Tyršové či Pražského Jezulátka
Vojtěch	Homola	kaplan a administrátor ve farnosti Baziliky svatého Václava na Smíchově, působil zde přes 30 let, od roku 1980 jako arciděkan		13. června 1930	22. března 1999	BII/141	33
Oldřich	Homoláč	akademický malíř a středoškolský profesor		20. ledna 1872	8. listopadu 1957	MU/15	34	žák Maxmiliána Pirnera a Vojtěcha Hynaise, spoluzakladatel spolku Mánes
Vít	Horníček	MUDr. lékař a zdravotní rada, přednosta kliniky ORL nemocnice Na Bulovce v letech 1931 až 1964		25. září 1894	21. prosince 1982	AI/490	35	otorinolaryngolog, stati v lékařských časopisech a sbornících
Josef	Houštecký	architekt a stavitel, autor několika činžovních domů a budovy knihtiskařství v Karlíně		11. listopadu 1864	10. dubna 1918	CI/102	36	syn Jan Houštecký je autorem dnes již neexistující Kolowratovy dřevostavbové vily na Barrandově z roku 1938
Karel	Hradilák	filmový a divadelní herec		26. ledna 1909	17. července 1972	DIuh/15	37	za okupace známý jako Carl Stockmar, po roce 1946 v emigraci v USA vystupoval v řadě seriálů a filmů pod jménem Charles H. Radilac
Henry	Hrubecký	profesor, doktor a inženýr, autor odborných publikaci žil a přednášel na řadě univerzity USA		1922	1987	UV/27	38	Henry Francis Hrubecky; Ph.D. Iowa State University 1953
Alois	Hudec	gymnasta, mistr světa a olympijský vítěz (Letní olympijské hry 1936 Berlín) ve cvičení na kruzích		12. července 1908	23. ledna 1997	NUI/1048
Jiří	Huml	operní režisér a operní pěvec – basista, člen Dvorní opery v Mnichově, opery v Drážďanech a opery Národního divadla v Praze		6. srpna 1875	22. října 1948	A/30	39
Marie	Chodounská	česká malířka, kreslířka a grafička		19. srpna 1871	5. prosince 1922	BII/234	40	dcera Karla Chodounského
Karel	Chodounský	lékař a profesor farmakologie, žák J. E. Purkyně, zakladatel české farmakologie, aktivní propagátor alpských sportů		18. května 1843	12. května 1931	BII/234	40	zakladatel české farmakologie a žák Jana Evangelisty Purkyně
Josef	Ingriš	akademický malíř - absolvent mistrovské školy Vojtěcha Hynaise na Akademii výtvarných umění v Praze		18. března 1880	10. května 1960	AII/545-546	41	stavební rada Ministerstva veřejných prací ve výslužbě
Jan	Janský	lékař, sérolog, neurolog, psychiatr a univerzitní profesor		3. dubna 1873	8. září 1921	A/36	42	objevitel krevních skupin. Od roku 1899 manžel Hedviky Bečkové (1877–????) – dcery stavitele Bohdana Bečky
Gustav	Jaroš	novinář, esejista, kritik, prozaik a esejista, „znovuobjevitel“ Karafiátových Broučků		8. května 1867	17. března 1948	N/45	43	Často publikoval pod pseudonymem Gamma
Richard	Jelínek	lékař, doktor věd, profesor histologie, anatomie a embryolog, zakladatel české experimentální teratologie		8. října 1934	27. října 2008	CIIuh/45	44	V letech 1990–1994 vedl Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky.
Alois	Jenšovský	československý politik, poslanec Národního shromáždění (v letech 1935 až 1939) republiky Československé za Československou stranu národně socialistickou		22. dubna 1883	11. ledna 1940	AI/230	45	dlouholetý starosta Smíchova
Vladimír	Juřík	historik, vysokoškolský pedagog (docent Univerzity Karlovy) a člen protinacistického odboje		7. března 1925	1992			sociolog a kulturolog; zakladatel oboru kulturologie v Československu
Jindřich	Káan	klavírní virtuóz, hudební skladatel a pedagog, žák Viléma Blodka a Josefa Proksche, ředitel konzervatoře v Praze, autor baletů Bajaja a Olim		29. května 1852	7. března 1926	AII/238	46	uváděný též jako Jindřich z Káanů, Henri de Kàan nebo Heinrich von Kàan
Aurelie	Kaanová-Bubnová	klavírní virtuózka a pedagožka		30. října 1892	11. dubna 1957	AII/238	46	spolupracovala s Oskarem Nedbalem, její žačkou byla i Eva Olmerová
Jiří	Karásek ze Lvovic	básník, spisovatel a kritik, překladatel a editor – přední představitel české dekadence		24. ledna 1871	5. března 1951	DI/251	47
František	Kardaus	průmyslový návrhář a grafik, mimo jiné autor designu tramvají Tl-T3 a automobilu Tatra		25. března 1908	20. února 1986	BII/418	48	po otci německého původu
Stefan	Kasprzak	malíř a ilustrátor polské národnosti působící v Praze		14. srpna 1886	6. ledna 1952	BII/89	49	žák Maxe Švabinského
Václav	Robert z Kounic	český šlechtic, politik (říšský poslanec) a právník; švagr skladatele Antonína Dvořáka, roku 1908 daroval svůj palác Vysoké škole v Brně a zřídil nadaci pro stavbu dnešních Kounicových kolejí v Brně		26. září 1848	14. října 1913	BII/402	50	Václav Robert hrabě z Kounic, německy Wenzel Robert Graf von Kaunitz; pocházel z české větve rodu Kouniců
Jiří	Kaván	astronom a matematik teorie čísel		3. února 1877	30. března 1933	GII/174	51	Pracoval v Astronomickém ústavu Karlovy univerzity a na hvězdárně ve slovenském Hurbanovu (ředitel hvězdárny). Zpočátku se věnoval pozorováním, později též sestavoval matematické tabulky
Jan	Kefer	astrolog, hermetik, spisovatel a překladatel (publicista meziválečného období 20. století)		31. ledna 1906	3. prosince 1941	DI/239	52	v červnu 1941 zatčen gestapem, zemřel v koncentračním táboře Flossenbürg
Marie	Kirschnerová	česká malířka, výtvarnice a návrhářka skla a užitého umění z období secese		7. ledna 1852	20. června 1931	A/24	53	Marie Louisa Kirschnerová, německy Marie Kirschner; žákyně Adolfa Liera (1826-1882), Julese Duprého a Alfreda Stevense; sestra spisovatelky Ossip Schubinové
Rudolf	Kimla	lékař, patolog, anatom, odborný autor a vysokoškolský pedagog, profesor Karlo-Ferdinandovy univerzity		9. prosince 1866	14. února 1950	BI/82		vlastím jménem Rudolf Jan Nepomuk Kymla
Ossip	Schubin	rakousko-česká spisovatelka, píšící německy		17. června 1854	10. února 1934	A/24	53	vlastním jménem Aloisia Kirschnerová, zvaná též Lola Kirschner; sestra malířky Marie Louisy Kirschnerové
Karel	Klíma	český novinář a publicista šéfredaktor Lidových novin a Českého slova		3. října 1883	23. srpna 1942	DI/332	54	účastník protinacistického odboje, popravený během Heydrichiády v Terezíně (náhrobek vytvořil Jan Štursa)
Ladislav	Klíma	prozaik, dramatik, básník a filosof		22. srpna 1878	19. dubna 1928	CI/189	55	autor mimo jiné Utrpení knížete Sternenhocha, Slavná Nemesis a jiné příběhy
František	Klimeš	akademický malíř, krajinář a portrétista; majitel domu na Smíchově		16. dubna 1871	5. června 1916	AI/410	56	malíř v Praze-Smíchově
Celda	Klouček	sochař, štukatér, designér, pedagog a paleontolog		6. prosince 1855	11. října 1935			původně Celestin Klouček
Karel M.	Kmoch	kněz, zaměřený na péči o neslyšící		12. října 1839	17. dubna 1913
František	Kocourek	právník, novinář a spisovatel; rozhlasový komentátor (reportér)		13. září 1901	14. května 1942	GI/34	57
Antonín	Kohout	violoncellista, hudební pedagog a zakládající člen Smetanova kvarteta		12. prosince 1919	15. února 2013	DI/8	58
Milan	Koch	básník a překladatel		3. října 1948	18. listopadu 1974	HI/37	59	přední představitel beatnické poezie v Československu
Jaroslav	Kolman Cassius	český básník, prozaik a novinář		30. prosince 1883	4. června 1951	AI/422		rodným jménem: Jaroslav Kholmann; vlastním jménem Jaroslav Kolman
Štěpán	Koníček	skladatel, dirigent a hudební dramaturg, dlouholetý dirigent a šéfdirigent Filmového symfonického orchestru (FISYO)		7. března 1928	26. května 2006	FI/220	60	autor hudby k více než 300 filmům
František	Krejčík	hudební skladatel, dirigent a vojenský kapelník		4. února 1866	19. srpna 1911
Oldřich	Kostka	meteorolog a aerolog, pilot a polárník		21. prosince 1924	3. srpna 1960	BI/155	61	doktor přírodních věd; historicky pátý Čech, který stanul na území Antarktidy; tragicky zahynul při požáru polární stanice Mirnyj v Antarktidě
Viktor	Kotrba	architekt, historik umění a architektury, pracovník památkové péče a výtvarný teoretik		7. května 1906	3. září 1973	BII/210	62
Jiří	Kouřimský	RNDr.; mineralog, zakladatel české gemologie, ředitel Národního muzea		30. května 1926	9. srpna 2003	BII/426	63
Jan	Kozák	filosof, teolog, profesor a poslanec, formuloval zásady kontextualismu		4. srpna 1888	9. ledna 1974	DI/104	64	profesor dějin filosofie, protestantský teolog, evangelický duchovní a politik. Publikoval v oboru filosofie, etiky a náboženství, překládal z angličtiny, francouzštiny a italštiny
Milan	Kozelka	undergroundový performer, básník, prozaik a literární redaktor		3. listopadu 1948	5. října 2014	MU/58	65	multimediální umělec, básník, prozaik
Božena	Kozlíková	česká operní pěvkyně - mezzosopranistka, sólistka opery ND, hudební pedagožka		12. dubna 1902	4. února 1991	AII/18	66
Vincenc	Kramář	historik umění, teoretik kubismu a sběratel (kubistického umění), ředitel Státní sbírky starého umění, své sbírky odkázal Národní galerii		8. května 1877	7. listopadu 1960	NUI/197	67	ředitel Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění
František	Krásenský	kněz, farář v Jáchymově, rektor a superior domu u sv. Ignáce v Praze		15. srpen 1925	21. březen 2005	KI/401
Vilém	Kreibich	akademický malíř, grafik a průmyslový designér, podílel se mimo jiné na designu parních lokomotiv Albatros, Zelený Anton či Mikádo		6. ledna 1884	27. listopadu 1955	UI/53	68
Petr František	Krejčí	rakouský podnikatel a politik české národnosti z Čech, poslanec Českého zemského sněmu		21. dubna 1843	3. ledna 1919
Vojtěch	Kryšpín	učitel, literární historik, redaktor a spolupracovník pedagogických časopisů, autor učebnic a knih pro mládež		2. dubna 1844	26. března 1920
Bořivoj	Křemenák	PhDr.; redaktor a překladatel z polštiny a z ruštiny		31. července 1923	28. ledna 1972	CIuh/7	69
Zdenko	Křenek	skladatel a textař		1899	1972		louka rozptylu	mimo jiné autor skladeb Vzpomínka na Radhošť, Soumrak v Beskydách a Jitro v Beskydách (pro piano a dvoje ruce)
Josef	Křikava	operní zpěvák (barytonista), sólista opery Národního divadla v letech 1930-1958		23. května 1895	9. dubna 1981		louka rozptylu
Hugo	Kubát	český správní úředník, za první Československé republiky zemský prezident pro Zemi Českou.		1. prosince 1873	12. února 1932 Praha
Vladimír	Kubáč	duchovní, teolog, profesor a děkan Husitské teologické fakulty v Praze, biblista, znalec dějin a reálií Blízkého východu		14. dubna 1929	24. listopadu 1993	BI/172	70	teolog, duchovní Církve československé husitské, biblista-starozákoník, překladatel, profesor Husovy československé bohoslovecké fakulty v Praze, po roce 1990 profesor a děkan Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Václav	Kubásek	herec, režisér a scenárista, zakladatel československého dabingu		3. června 1897	9. června 1964	KI/495	71	známý i pod pseudonymem Václav Smetana; český filmař, herec, scenárista a režisér, jeden z průkopníků a zakladatelů moderní československé kinematografie
Vojtěch	Kubašta	malíř, grafik, spisovatel a ilustrátor zejména knih pro děti		7. října 1914	7. července 1992	BI/195	72	autor prostorových leporel (průkopník prostorových knih), s nimiž se proslavil i v USA
Josef	Kukla	propagátor Sokola a vlastenec		1837	1895	AI/217	73
František	Kůrka	automobilový závodník			1935		louka rozptylu	^{[p. 3]}
Rudolf	Kuthan	klasický filolog, středoškolský profesor a překladatel antické literatury (z latiny i z klasické řečtiny)		15. srpna 1886	24. října 1966			Kuthanovy překlady se vyznačují pečlivostí a sdělností.
Jan	Kvíčala	filolog, politik a překladatel, první profesor klasické filologie na české univerzitě v Praze, poslanec Říšské rady		6. května 1834	10. června 1908	A/22	74	klasický filolog, pedagog a politik
Ladislav	Landa	básník z období české beat generation		25. února 1948	4. června 1965	CI/121	75	publikoval v revue Divoké víno, sbírka jeho básní vyšla až posmrtně
Petr	Lébl	divadelní režisér, scénograf, výtvarník a herec, umělecký šéf Divadla na zábradlí		16. května 1965	12. prosince 1999	UIII/150	76
Vladimír	Lébl	muzikolog, divadelní a hudební publicista, významný propagátor nové české hudby		6. února 1928	8. června 1987	UIII/150	76	otec divadelního režiséra Petra Lébla
Josef	Lehoučka	akademický malíř (žák Františka Tichého) a grafik		12. června 1923	7. prosince 1999		louka rozptylu	člen skupin Jantar a Máj 57
Bohuš Pavel Alois	Lepař	právník, novinář a spisovatel (trestní právo)		9. prosince 1854	2. dubna 1927	AI/195		Vystupoval i pod pseudonymem Pravdoslav Lipňanský (stejně jako jeho otec)
Lev	Lerch	český malíř		13. srpna 1856	6. května 1892			Lev František Kajetán Jindřich Lerch
Karel	Lier	divadelní herec a režisér		14. listopadu 1843	4. října 1909	DI/211	19	Působil zejména ve Švandově divadle ve vážných i komických rolích
Jaroslav	Lisý	brigádní generál in memoriam, legionář, náčelník štábu II. garnitury odbojové organizace Obrana národa		28. dubna 1895	20. ledna 1943	DII/179	77	v červenci 1941 byl zatčen gestapem a posléze popraven v Berlíně
Rudolf	Lukas	nadporučík 91. pluku rakousko-uherské armády, předobraz Haškovy románové postavy nadporučíka Lukáše		11. října 1886	22. února 1938	CII/196	78
Josef	Lukasík	Nakladatel v Ostravě a v Praze, zakladatel edice Návrat, vydavatel slezských a moravských autorů. Zemřel po výslechu gestapem		11. června 1914	2. června 1942	UV/25	79	Po jeho smrti pokračovala ve vydávání jeho sestra Marie Lukasíková (1916-2000)
Marie	Lukasíková	Nakladatelka a vydavatelka. Po smrti svého bratra Josefa Lukasíka vedla jeho nakladatelství do roku 1949, kdy bylo zlikvidováno.		1916	2000	UV/25	79	V roce 1991 bylo nakladatelství znovu obnoveno
Karl	Lumbe	pražský chirurg a politik německé národnosti, ve 2. polovině 19. století byl poslancem Českého zemského sněmu a Říšské rady		23. srpna 1807	6. srpna 1885	BI/430	80	Karl Wilhelm Lumbe , rytíř z Malonic; majitel Lumbeho vily, dnes (2023) rezidence prezidenta ČR
Moric	Lüssner	český vlastenec, úředník, amatérský archeolog, vlastivědný pracovník a spisovatel		29. srpen 1813	3. listopadu 1891
Milan	Machovec	filozof a filolog, profesor filozofie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, signatář Charty 77		23. srpna 1925	15. ledna 2003	GI/65	3	přednášel od roku 1950 do roku 1970 a znovu od roku 1990 až do své smrti
Jan	Malát	hudební skladatel, pedagog a teoretik, sběratel a upravovatel lidových písní		16. červen 1843	2. prosinec 1915	DI/60	81
Jan	Malý	ředitel tiskárny a předseda spolku čsl. faktorů		23. dubna 1875	4. srpna 1955	AII/396	82	plaketa je dílo Stanislava Suchardy
Miloslav	Máša	katolický kněz, překladatel liturgických textů do češtiny, učitel liturgiky ve skryté církvi		18. prosince 1928	14. září 1986 Praha	BII/84	83	Od roku 1982 do své smrti vedl Pokoncilní knihovnu; na náhrobku je uvedeno datum úmrtí: 21. září 1986
Jiří	Matějka	četař – aspirant, pozorovatel Leteckého pluku 1., zahynul při srážce dvou letounů nad pražskými Bohnicemi 6. března 1930		1908	1930	CII/64	84	autor unikátního náhrobku je neznámý
Josef	Matoušek	historik a profesor Karlovy univerzity v Praze, popravený nacisty 17. listopadu 1939		13. ledna 1906	17. listopadu 1939	BI/175	85	^[10]
Kajetán	Matoušek	římskokatolický duchovní, světící biskup pražský, titulární biskup serigenský		7. srpna 1910	19. října 1994	AI/337	86	duchovní převor českého velkopřevorství Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského
Lída	Matoušková	divadelní a filmová herečka, členka Národního divadla		15. dubna 1915	28. dubna 2009		louka rozptylu	Po roce 1948 emigrovala do Vídně (v divadle i filmu neaktivní); manželka diplomata Englandera; též známa jako: Ludmila Englander-Matoušková; Ludmila Matoušková
Robert	Mayr-Harting	českoněmecký právník, pedagog a křesťanskosociální politik		13. září 1874	12. března 1948			Robert rytíř von Mayr-Harting
Jan	Mečíř	Prof. MUDr., DrSc., psychiatr, psycholog, vedoucí psychiatrického pracoviště fakulty dětského lékařství University Karlovy v Praze. Zabýval se alkoholismem, dětskou a dorostovou psychiatrií		23. prosince 1925	13. října 2009	A/190-191	87	lékař, profesor psychiatrie, kandidát věd, v letech 1984 až 1990 přednosta Psychiatrické společnosti
Bedřich	Meloun	biochemik, kandidát věd, jako první na světě stanovil se svým týmem primární strukturu chymotrypsinu		3. března 1924	25. října 2008	AI/199	88	Dr., Ing., DrSc., biochemik, zabýval se strukturou bílkovin (Ústav organické chemie a biochemie ČSAV). V letech 1968 až 1969 působil na univerzitě v Uppsale
Karel	Měšťan	lékař (stomatolog), profesor stomatologie		14. prosince 1897	25. ledna 1953	KU/110-111	89	přednosta I. stomatologické kliniky Karlovy univerzity
Svojmír	Mikulík	strojní inženýr, překladatel z němčiny, odborný publicista a tvůrce českého těsnopisu		26. března 1869	27. dubna 1952	UV/22	90
Ivan	Milota	duchovní		1930	2009		louka rozptylu
Adolf	Minský	divadelní, operetní a filmový herec a režisér		9. října 1899	24. ledna 1971		louka rozptylu	autor memoárů
Ivan	Mrkvička	malíř, aktivně přispěl k uměleckému životu v Bulharsku, nově osvobozeném od turecké nadvlády, na konci 19. a počátku 20. století		23. dubna 1856	16. května 1938	FII/8u	91	původním jménem Jan Václav Mrkvička (Ivan Václav Mrkvička; bulharsky Иван Мърквичка); zakladatel bulharské Národní akademie umění a bulharského moderního malířství
Emil	Václav Müller	český hudební skladatel, autor 60 skladeb a esperantista		26. července 1887	9. dubna 1974	FI/151	92
August	Naegle	německý, v Čechách působící církevní historik, teolog, římskokatolický kněz a československý politik		23. nebo 28. července 1869	12. října 1932			Podle knihy zemřelých byl pohřben na hřbitově Malvazinky,^[11] ale fotografie hrobu s komentářem: „Hrob profesora Augusta Naegleho (1869-1932), hřbitov Annweiler“) pochází z Annweiler am Trifels
Otakar	Nebuška	hudební skladatel, hudební publicista, spisovatel, kritik a organizátor		5. května 1875	28. října 1952	FI/20	93	jeho žena Růžena Nebušková-Podhajská (1885-1935) byla klavíristka a hudební pedagožka
Růžena	Nebušková-Podhajská	klavíristka, hudební pedagožka a hudební editorka		29. srpna 1885	3. listopadu 1935	FI/20	93	Manželka hudebního kritika Otakara Nebušky (1875-1952)
Miloš	Nedbal	herec, režisér, člen činohry ND, národní umělec		28. května 1906	31. října 1982	AI/7	94	divadelní pedagog, dlouholetý profesor činoherního herectví na pražské DAMU
Antonie	Nedošinská	filmová a divadelní herečka		26. června 1885	17. července 1950	UIII/17	95	známá z filmů Kantor Ideál, Klapzubova jedenáctka, Madla z cihelny a jiné
Daniel	Nekonečný	zpěvák, tanečník, herec a šoumen		29. června 1966	23. března 2019	MI/15^[12]		vlastním jménem Daniel Konečný
Jiří	Němec	klinický psycholog, filozof, překladatel, editor, publicista a jeden z iniciátorů Charty 77		18. října 1932	4. října 2001	AII/366	96	zakladatel VONS, držitel medaile Za zásluhy in memoriam; otec Markéty Fialkové (1956-2011)
Markéta	Fialková	v době komunistického režimu disidentka, signatářka Charty 77, diplomatka, velvyslankyně, poradkyně prezidenta Václava Havla		27. března 1956	23. srpna 2011	AII/366	96	rozená Markéta Němcová; dcera filozofa Jiřího Němce
Zdeněk	Němec	violista České filharmonie, hudební kritik a publicista, v únoru 1945 zavražděn gestapem za uveřejněný protinacistický text		23. června 1914	8. února 1945	FII/278	97
Václav	Neubert	knihkupec, tiskař a nakladatel		20. května 1852	13. dubna 1936	A/27	98	majitel grafických závodů, (založeny 1877 na Smíchově); od roku 1921 nazývaných V. Neubert a synové
Miroslav	Neubert	malíř a společník v nakladatelství		15. května 1883	14. června 1964	A/27	98	syn Václava Neuberta
Karel	Neubert	nakladatel a protifašistický odbojář		29. června 1894	4. srpna 1973	A/27	98	syn Václava Neuberta
Augustin	Novák	národohospodář a v období 1921 až 1922 československý ministr financí		20. září 1872	9. května 1951	A/36	42	nejbližší spolupracovník Aloise Rašína při vzniku československé měny v roce 1918; tchánem Novákovy dcery Marie byl Bohdan Bečka; Augustin Novák, Bohdan Bečka i Jan Janský jsou pochováni ve stejné hrobce rodiny Bečků
Karel	Novák	ing. televizního obrazu		1941	2013	louka rozptylu
Božena	Novotná	první dáma Československa, manželka šestého československého prezidenta Antonína Novotného		26. února 1910	25. dubna 1980	A/43-48	99	rozená Fridrichová
Antonín	Novotný	československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa		10. prosince 1904	28. ledna 1975	A/43-48	99	V letech 1953 až 1968 byl prvním tajemníkem KSČ; v letech 1957 až 1968 byl 3. československým komunistickým prezidentem
Václav	Novotný	historik Gollovy školy a profesor českých dějin na Univerzitě Karlově v Praze		5. září 1869	14. červenec 1932	FII/355	100	věnoval se období husitství, rytíř francouzské Čestné legie
Josef	Ostrčil	MUDr., lékař, známý smíchovský porodník, od roku 1894 první předseda Komory lékařů pro Království české, která předcházela Českou lékařskou komoru		4. května 1843	12. listopadu 1897	AII/133	101	Otec hudebního skladatele Otakara Ostrčila a gynekologa MUDr. Antonína Ostrčila
Jan	Pauly	politik Československé strany lidové, ústřední tajemník ČSL a poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace		22. srpna 1910	10. června 1986	A/41	102	ministr bez portfeje v letech 1969 až 1970; po roce 1970 odstaven z politických funkcí
Jan	Pauly	římskokatolický kněz, znalec církevního práva, autor praktických příruček pro úřední činnost duchovenstva, znalec a milovník umění, apoštolský protonotář a nesídelní kanovník staroboleslavské kapituly		24. června 1869	20. prosince 1944	A/41	102	Jan Křtitel Pauly; od roku 1928 1. arciděkan baziliky svatého Václava na Smíchově; tajný komoří papeže Pia XI, spisovatel a radní, umučený nacisty; busta je dílo Čeňka Vosmíka
Antonín	Peluněk	smíchovský radní a okresní starosta, zakládající akcionář Smíchovského Pivovaru		1825	1900	A/4	103	mozaiková výzdoba pochází z ateliéru Alberta Neuhausera^{[p. 4]}
Alois	Petr	politik za Československou stranu lidovou, 1. předseda Československé strany lidové; ministr dopravy v letech 1948 až 1951		26. prosince 1889	14. prosince 1951	AI/266^[13]	104
Eva	Pilarová	zpěvačka a herečka		9. srpna 1939	14. března 2020			Šikmo naproti hrobu Karla Gotta^[14]
Bedřich	Plaške	malíř, žák Julia Mařáka, operní pěvec barytonista, čestný člen opery Národního divadla		7. ledna 1875	4. února 1952	BII/350	105	psán též Plaschke
Alois	Podhajský	rakousko-uherský polní podmaršálek a později československý armádní generál		18. února 1864	24. prosince 1946	CI/15^[15]
Emanuel	Poche	historik umění, autor řady odborných a populárních publikací, autor řady publikací o Praze, ředitel Uměleckoprůmyslového muzea, předseda Klubu za starou Prahu		8. října 1903	14. března 1987	NUI/4	106	Emanuel Jan Karel Josef Maria Poche; socha je dílo Václava Vokálka
František	Pokorný	divadelní herec, režisér a ředitel, významná postava rozvoje českého divadla		28. září 1833	25. listopadu 1893	BI/260	107
Štěpánka	Klimešová-Poláková	primabalerina Národního divadla a profesorka státní konzervatoře		16. prosince 1900	1. srpna 1974	AI/410	56
Petr	Přibík	novinář a publicista, od roku 1965 v emigraci v Německu, redaktor Rádia Svobodná Evropa, diplomat, působil na Kubě a jako velvyslanec v Pákistánu a Afghánistánu		1937	3. ledna 2014	KII/400	108
Karel	Ptáček	sochař, žák Stanislava Suchardy a Jana Štursy; snoubenec Suchardovy sestry, malířky a profesorky kreslení Miroslavy Suchardové (* 27.8.1889 Nová Paka – 30.11.1965 Praha)		4. září 1891	14. května 1923	FII/216-217	109	Miroslava Suchardová (pracovnice v módním návrhářství a odborná publicistka) se po jeho předčasné smrti už nikdy neprovdala
Ivan	Puluj	ukrajinský fyzik, elektrotechnik a vynálezce, překladatel, profesor na německé univerzitě v Praze, vynalezl mimo jiné Pulujovu rentgenovou lampu		2. února 1845	31. ledna 1918	AII/25	110	Ivan Pavlovič Puluj (ukrajinsky Іва́н Пулю́й, [Ivan Puljuj]; velkou část svého života také působil v Praze
Zdeněk	Pužej	za druhé světové války poručík 1. Čs. samostatné obrněné brigády ve Velké Británii		22. července 1914	30. listopadu 1944	EII/214	111	padl při obléhání Dunkerque při průzkumu osady Braly Dunnes; je pohřben v Belgii
František	Rada	spoluzakladatel jedné z nejznámějších kamenických firem v Praze Jan Rada a syn		1877	1958	A/103	112
Bohuslav	Raýman	český chemik, biochemik, vysokoškolský pedagog, redaktor a spisovatel odborné literatury		7. prosince 1852	16. září 1910	CI/26		psáno též Reiman, Rejman, Raimann, Rajman
Alexander	Richter	rakouský a český podnikatel a politik německé národnosti, na přelomu 19. století a 20. století poslanec Českého zemského sněmu		7. prosince 1843	29. listopadu 1914
		rodina ČECHUROVA				A/82	113	socha je dílo Jaroslava Horejce
		rodina WEISSOVA				A/82	113	socha je dílo Jaroslava Horejce
		rodina FIEDLEROVA				AII/103	114	plaketa je dílo sochaře Josefa Nováka
		rodina KRÁLÍČKOVA				AI/265	115	busta je pravděpodobně dílo Aloise Langenbergera (* 17. dubna 1898 – 26. února 1962), žáka sochaře Bohumila Kafky
		rodina KRAUSOVA				CI/31	116	socha „Dívka s květinami“ je dílo Františka Úprky
		rodina PRŮŠOVA				CI/31	116	socha „Dívka s květinami“ je dílo Františka Úprky
		rodina PÁŠMOVA				UI/24,25,26	117	sousoší je dílo Jaroslava Mikšíčka
Rudol	Rokl	klavírista, hudební skladatel a hudební aranžér, věnoval se populární, jazzové i vážné hudbě		16. prosince 1941	23. září 1997	FI/264	118	dlouholetý spolupracovník a osobní přítel zpěváka Karla Gotta
Jaroslava	Rudiger	malířka		11. ledna 1942	24. prosince 2008	AII/39		rozená Brabcová
Jan	Řežábek	středoškolský profesor, zeměpisec a překladatel		16. května 1852	6. července 1925	BII/422	119	dlouholetý ředitel (v letech 1900–1918) Českoslovanské akademie obchodní, kde učil zeměpis, dějepis a ruštinu
Václav	Sedláček	herec, dramatik, spisovatel z oboru zoologie, autor dějin Smíchova a řady drobných próz		22. září 1871	11. února 1946	N/23	120
Soběslav	Sejk	filmový a divadelní herec a dabér, dlouholetý člen Národního divadla		9. října 1922	19. dubna 2004	GII/126	121	držitel Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu
Ivan	Sekanina	právník a levicový novinář, obhájce pronásledovaných komunistických představitelů a bojovník proti fašismu		31. října 1900	21. května 1940	AI/362	122	přední levicová osobností meziválečného období; nacisty zatčen 16. března 1939; zahynul v koncentračním táboru Sachsenhausen-Oranienburg; reliéf je dílo Františka Bžocha
František	Sekanina	moravský učitel, básník, spisovatel, překladatel a literární kritik		15. února 1875	4. března 1958	AI/362	122	reliéf je dílo Františka Bžocha
Miloslav	Seeman	český lékař, foniatr a vysokoškolský pedagog		15. února 1892	11. února 1975í	CII/1975
Ondřej	Sekora	spisovatel, kreslíř, ilustrátor a žurnalista, zakladatel ragbyového sportu v Čechách		25. září 1899	4. července 1967	CIIuh/14a	123
Bedřich	Schnell	český mecenáš		24. srpna 1806	10. května 1897	BII/427
Václav	Schulz	archivář, publicista, historik a ředitel Archivu Národního Muzea v letech 1913–1915		14. července 1854	7. prosince 1935	DI/581	124
Gustav	Skalský	PhDr.; historik a docent numismatiky, vědecký vedoucí Národního muzea		13. března 1891	20. září 1956	FII/240^[16]	125	jeden ze zakladatelů moderní české numismatiky
Gustav Adolf	Skalský	teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, historik a vysokoškolský pedagog		3. března 1857	28. ledna 1926	FII/240^[16]	125	Jeho synem byl numismatik Gustav Skalský
Adolf	Skopec	rakouský a český politik, v 70. a 80. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady		2. srpna 1829	8. listopadu 1896
Rudolf	Slánský (mladší)	politický aktivista; disident; signatář Charty 77, po roce 1989 československý, později český politik a diplomat		6. února 1935	17. dubna 2006	UIV/202	126	syn komunisty popraveného generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského
Vladimír	Smíchovský	herec		22. května 1876	2. února 1943	UIV/208
Jaroslav	Smolka	pedagog (profesor AMU), hudební režisér a skladatel, muzikolog, dramaturg, historik, spisovatel		8. dubna 1933	19. srpna 2011	NUI/1415	127	kandidát věd
Jitka	Snížková	klavíristka, cembalistka, skladatelka, muzikoložka a spisovatelka		14. září 1924	11. května 1989	DI/21	128	provdaná Škrhová; autorka více než 260 skladeb
Zdeněk	Sobotka	profesor, docent ČVUT, projektant a člen Matematického ústavu ČSAV, autor řady patentů		13. března 1926	6. srpna 1998	CIIuh/32	129	ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Československé akademie věd
Friedrich	Steiner	stavitel a profesor německé Techniky v Praze		1849	1907	CI/192	130
Václav	Stieber	architekt a stavitel, mimo jiné Petschkova paláce v Bubenči, zbrojovky v Plzni a řady domů v Praze a Bělehradě		10. března 1882	24. října 1958	AII/149	131
Miroslav	Sutnar	teoretik reklamy a zakladatel moderní československé reklamy		18. ledna 1902	13. února 1987	CII/331
Gustav	Sýkora	malíř argentinských motivů, žák Vojtěcha Hynaise		10. prosince 1889	29. listopadu 1966	BII/89	49
Oto	Ševčík	divadelní režisér, herec a vysokoškolský pedagog německé národnosti		23. října 1931	25. února 2003	MU/32		někdy psán i jako Otto nebo Ota Ševčík
Oldřich	Škácha	dokumentární a portrétní fotograf, disident, znám jako dvorní fotograf Václava Havla		16. října 1941	29. března 2014	N/77	132	fotografoval ale i další osobnosti z oblasti politiky a kultury
Miloš	Šolle	archeolog, odborník na dějiny raného středověku a problematiku počátků české státnosti		11. prosince 1916	14. listopadu 2004	UIII/29a	133	vedl mimo jiné výzkumy na Budči, Staré Kouřimi a Hradsku u Mělníka, autor řady publikací, kandidát věd
Marie	Šponarová	operní pěvkyně (sopranistka) sólistka opery Slovenského Národního divadla a 14 let pražského Národního divadla		19. listopadu 1897	23. června 1982		louka rozptylu
Vladimír	Štancel	televizní publicista, herec, režisér, moderátor, scenárista a divadelník		3. září 1964	10. listopadu 2016	UIII/55	134	známý jako Vlado Štancel
Josef	Šusta	ředitel třeboňského panství knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu		26. listopadu 1835	15. listopadu 1914			zakladatel moderního českého rybníkářství a „otec“ třeboňského kapra (CHZO EU)
František	Thüringer	smíchovský radní a majitel realit				CI/4	135	rondokubistická hrobka z roku 1933 je nesignována
Milan	Tošnar	atlet, trenér a sportovní funkcionář		27. února 1925	15. června 2016	NUI/1369^[17]		první československý běžec na 110 metrů překážek, který překonal hranici 15 sekund
Karel	Treybal	soudce, legionář, rakousko-uherský a posléze československý šachista, účastník 3 šachových olympiád		1. února 1885	2. října 1941	BII/416	136	v roce 1941 byl nacisty zatčen posléze popraven za údajné ukrýváni soudně zabavených zbraní
Jiřina	Třebická	filmová a divadelní herečka, tanečnice, spoluzakladatelka pražského Činoherního klubu		1. listopadu 1930	23. ledna 2005	KII/214	137	rozená Procházková
Hermann	Ungar	německy píšící prozaik a dramatik z Moravy		20. dubna 1893	28. října 1929			přezdívaný moravský Kafka
Karel	Urban	varhanář, autor řady nástrojů v kostelech v Plzni, Přerově, Praze, Sázavě a dalších městech		1870	1941	FII/96	138
Libuše	Urešová	historička umění, publicistka a muzejní pracovnice		30. prosince 1925	19. července 2006	NUI/4^[18]		PhDr., CSc.; specializovala se na umělecké řemeslo, zejména zlatnictví a hodiny
Růžena	Vacková	teoretička a historička umění, divadelní kritička a pedagožka, věnovala se také archeologii		23. dubna 1901	14. prosince 1982	EI/41	139	vězněna nacisty a 16 let i komunisty, signatářka Charty 77
Marie	Valterová	členka Skauta, Sokola a příslušnice protiněmecké ilegální odbojové skupiny Věrný pes kterou v Jinonicích a Radlicích tvořili především členové Skauta a Sokola		9. listopadu 1921	26. května 1945	FI/291	140	na hrobu je také věnování „Českým ženám v odboji 1939-1945“; socha není signována
Josef	Vaňásek	kriminalista a vrchní policejní rada		1. listopadu 1877	8. února 1938	AI/471	141	zmiňovaný jako předloha postavy rady Vacátka ze seriálu Hříšní lidé města pražského a na něj navazujících čtyř celovečerních filmů
Karel	Velebný	jazzový hudebník a skladatel, hudební pedagog, hráč na vibrafon, zpěvák, spisovatel, herec		17. března 1931	7. března 1989		louka rozptylu	spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana, známý pod pseudonymem dr. Evžen Hedvábný
Antonín	Veselý	historik, literární a divadelní kritik, spisovatel a básník		27. března 1888	3. října 1945	DI/107	142	autor prózy Barevné stíny
František	Veselý	fotbalista (útočník), a československý reprezentant, mistr Evropy z Bělehradu 1976.		7. prosince 1943	30. října 2009	CU/139	143	25 let hráč Slavie Praha, působil v Dukle, Sparkasse Wien, Rapid Wien, Hrst Wienna
Josef	Vindyš	strojírenský podnikatel, člen Sokola, majitel továrny na výrobu strojního vybavení hospod, restaurací (především pípy) a pivovarů		1. listopadu 1842	7. ledna 1913			psán též Vindys
František	Vláčil	filmová režisér, scenárista, malíř a grafik		19. února 1924	27. ledna 1999	NUII/88a	144	mezi jeho díla patří filmy Markéta Lazarová, Údolí včel, Adelheid, Stíny horkého léta, Dým bramborové natě a jiné
Emanuel	Vlček	paleoantropolog (profesor antropologie), lékař a profesor Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy		1. března 1925	24. října 2006	CU/455	145	zakladatel antropologického oddělení Národního muzea
Václav	Vlček	letec, plukovník československého letectva, podílel se na budování československého letectva		22. července 1895	23. října 1974	UI/35	146	držitel několika světových rekordů v létání, předseda Svazu letců, účastník protinacistickém boje; v roce 1949 odsouzen komunistickým režimem za velezradu, degradován a vězněn
Čeněk	Vořech	architekt, malíř, scénograf a esejista, žák J. Kotěry		19. července 1887	9. listopadu 1976	N/46	147	jeho žena Marie Vořechová Vejvodová (1889-1974) byla ilustrátorkou a grafičkou
Marie	Vořechová-Vejvodová	malířka, ilustrátorka (literatura pro mládež), grafička, keramička		21. prosince 1889	18. února 1974	N/46	147	Marie Vejvodová; žačka Jakuba Schikanedera
Čeněk	Vosmík	sochař a restaurátor, autor řady soch mimo jiné na bazilice svatého Václava na Smíchově, chrámu svatého Víta a na budově Hlavního nádraží v Praze, svaté Barbory v Kutné Hoře		5. dubna 1860	11. dubna 1944	AII/505-506	148	Vincenc (Čeněk) Vosmík – autor mnoha kopií soch na Karlově mostě a Pražském hradě
Gustav	Vránek	houslista, skladatel a pedagog		29. listopadu 1906	15. července 1981		louka rozptylu
Josef	Walter	průkopník českého motorismu, vynálezce, konstruktér, průmyslník, zakladatel firmy Walter		19. prosince 1873	15. ledna 1950	AI/251
Karel	Weis	hudební skladatel, houslista, folklorista a sběratel lidových písní		13. února 1862	4. dubna 1944	AII/574-575	150	Karel Weis, také Weiss, pseudonym Celestin Nožička; autor řady oper a operet, mimo jiné Viola, Lešetínský kovář, či Bojarská svatba
František	Weyr	architekt a stavitel		1. července 1867	24. června 1939	arkáda/4	151	autor projektu hotelu Ambassador na Václavském náměstí a řady činžovních domů v Praze, především na Smíchově, Josefově a Novém Městě
Michal	Zenkl	hudební teoretik, skladatel a pedagog		30. ledna 1955	25. června 1983	KI/454	152	MgA., PhDr.
Mařenka	Zieglerová	operetní a filmová i herečka a zpěvačka		7. února 1881	7. listopadu 1966		louka rozptylu^[19]	vlastním jménem Marie Zieglerová
Antonín	Žlábek	právník (JUDr.), berní úředník, woodcrafter, skaut, účastník II. odboje		9. července 1909	21. dubna 1943	EI/355	153	člen odbojové skupiny Bratrské dílo na Domažlicku, v březnu 1940 zatčen gestapem, popraven nacisty (Věznice Plötzensee, Berlín); socha není signována
Běla	Poštolková	česká lingvistka, bohemistka, lexikografka, specialistka na zpracování a výklad terminologické složky slovní zásoby		16. března 1932	31. října 2018	DI/75		PhDr. Běla Poštolková, CSc.^[20]^[21]
		Čestné pohřebiště padlých v Pražském povstání 5. až 9. května 1945					Č.P.	Socha je dílo Ladislava Šalouna; u severní zdi hřbitova
		Pomník „Obětem 2. světové války“ (věnovaný českým ženám v odboji 1939 – 1945)				FI/291	140	^[22]^{[p. 5]}

Seznam osobností na nástěnce u vchodu do hřbitova Malvazinky

Odkazy

Poznámky

↑ Jednalo se o seznam osobností uvedených na nástěnce u hlavního vchodu do hřbitova. Dále byly využity i další zdroje informací (česká Wikipedie, datový obsah na serveru projektu Wikidata a mezinárodní obrázkový server Commons). Byla použita i fotokopie předešlého (staršího) seznamu osobností pohřbených na Malvazineckém hřbitově.
↑ Označení sektorů (oddílů) hřbitova Malvazinky je patrné z informačních tabulí, ale číslování jednotlivých hrobů v sektorech se v terénu hřbitova nalézá jen velice obtížně.
↑ V ročníku 1000 mil československých (15. a 16. června 1935) startoval František Kůrka (vůz Walter Junior Super Sport, startovní číslo 56). Před Velkým Meziříčím havaroval (spolujezdec František Trnka vyvázl téměř bez úrazu), byl dopraven do městské nemocnice, ale v pozdních večerních hodinách podlehl zlomenině spodiny lebeční.^[9]
↑ Albert Neuhauser (* 12. května 1832 Innsbruck (Rakousko) – 18. ledna 1901 Innsbruck ( Rakousko)) byl rakouský malíř skla, mozaikář a zakladatel mozaikářské dílny.
↑ Nápis: ČESKÝM ŽENÁM / V ODBOJI / 1939 – 1945 // LÉPE ŽÍT DEN JAKO LEV, /NEŽ STO LET JAKO ZBABĚLEC // Spojce Janě / Marie Valterové / *9.11.1921 + 26.05.1945 // Za věrnost přísaze, / za věrnost k praporu hnutí, / za věrnost vlasti až k smrti, / na nehynoucí paměť generacím příštím / Věnuje bývalé vojenské ilegální hnutí „Věrný pes". / 2. odboj.^[22]

Reference

↑ JANOŠTÍKOVÁ, Anna. Smíchovský hřbitov Malvazinky v Praze: mapa hrobů, osobnosti a další informace [online]. web: Good Bye cz, 2021-03-09 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v Historie Malvazineckého hřbitova popsaná na veřejně přístupné nástěnce u hlavního vchodu do hřbitova. (Popis platný k datu: 16. května 2023)
↑ ^a ^b Správa pražských hřbitovů: Hřbitov Malvazinky [online]. Praha: Správa pražských hřbitovů [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-07.
↑ EXNER, Oskar. Podívejte se na hřbitov na Malvazinkách [online]. Praha: Hlavní město Praha, 2010-11-30 [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Jeroným Lány, Hřbitov Malvazinky (1876-1999). Vydala Správa pražských hřbitovů, Praha 1999
↑ Jan PAULYːPamátník města Smíchova. Praha 1898, strany 58 až 61.
↑ Božena Brodská (1922 – 2019) [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: BI; číslo hrobu: 12 (zkráceně BI/12). Dostupné online.
↑ GOTT, Karel. Poděkování za vyjádření soustrasti | karelgott.com. www.karelgott.com [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.
↑ -PV-, zn. Závodník Kůrka mrtev. Národní listy. 16.6.1935, roč. 75 (1935), čís. 165, s. 3. Dostupné online.
↑ ŠTRUPL, Vladimír; STRÁNÍK, Vojtěch. Hrob PhDr. Josef Matoušek [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz) [cit. 2023-05-17]. Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hřbitov Malvazinky; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0005-34167. Dostupné online.
↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-05-25]. Dostupné online.
↑ Daniel Nekonečný [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: MI; číslo hrobu: 15 (zkráceně MI/15); nebo druhá možnost „urna“. Dostupné online.
↑ Alois Petr [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: AI; číslo hrobu: 266. Dostupné online.
↑ HÖSCHLOVÁ, Hana. Hrob Evy Pilarové jen 6 metrů od Gotta! Už víme, jak to bude vypadat | Blesk. www.blesk.cz [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.
↑ Podhajský Alois arm.generál [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: CI; číslo hrobu: 15 (zkráceně CI/15). Dostupné online.
↑ ^a ^b Gustav Skalský [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: FII; číslo hrobu: 240 (zkráceně FII/240); Platí jak pro PhDr. (otec), tak i pro jeho syna numismatika Gustava Skalského. Dostupné online.
↑ Milan Tošnar (1925 – 2016) [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: PhDr.CsC.; Hřbitov Malvazinky; oddělení: NUI; číslo hrobu: 1369 (zkráceně NUI/1369). Dostupné online.
↑ Urešová Libuše Dr. (1925 – 2006) [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: NUI; číslo hrobu: 4 (zkráceně NUI/4). Dostupné online.
↑ Mařenka Zieglerová [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; „rozptyl“. Dostupné online.
↑ Běla Poštolková (* 16. 3. 1932 Praha – 31. 10. 2018) – Lingvistka, bohemistka, lexikografka, specialistka na zpracování a výklad terminologické složky slovní zásoby. [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-11-02]. Identifikační číslo: xx0048500. Dostupné online.
↑ Odešla doktorka Běla Poštolková [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ŠTRUPL, Vladimír. Pomník Obětem 2. světové války a kenotaf Marie Valterová [online]. Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hřbitov Malvazinky: vets cz (Spolek pro vojenská pietní místa), 2009-01-13 [cit. 2020-01-05]. Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0005-20077. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hroby na hřbitově Malvazinky na Wikimedia Commons

[zdroje.obecně-2] Jednalo se o seznam osobností uvedených na nástěnce u hlavního vchodu do hřbitova. Dále byly využity i další zdroje informací (česká Wikipedie, datový obsah na serveru projektu Wikidata a mezinárodní obrázkový server Commons). Byla použita i fotokopie předešlého (staršího) seznamu osobností pohřbených na Malvazineckém hřbitově.

[cisla.hrobu-3] Označení sektorů (oddílů) hřbitova Malvazinky je patrné z informačních tabulí, ale číslování jednotlivých hrobů v sektorech se v terénu hřbitova nalézá jen velice obtížně.

[frantisek.kurka-12] V ročníku 1000 mil československých (15. a 16. června 1935) startoval František Kůrka (vůz Walter Junior Super Sport, startovní číslo 56). Před Velkým Meziříčím havaroval (spolujezdec František Trnka vyvázl téměř bez úrazu), byl dopraven do městské nemocnice, ale v pozdních večerních hodinách podlehl zlomenině spodiny lebeční.^[9]

[A.Neuhauser-16] Albert Neuhauser (* 12. května 1832 Innsbruck (Rakousko) – 18. ledna 1901 Innsbruck ( Rakousko)) byl rakouský malíř skla, mozaikář a zakladatel mozaikářské dílny.

[ceskym.zenam-27] Nápis: ČESKÝM ŽENÁM / V ODBOJI / 1939 – 1945 // LÉPE ŽÍT DEN JAKO LEV, /NEŽ STO LET JAKO ZBABĚLEC // Spojce Janě / Marie Valterové / *9.11.1921 + 26.05.1945 // Za věrnost přísaze, / za věrnost k praporu hnutí, / za věrnost vlasti až k smrti, / na nehynoucí paměť generacím příštím / Věnuje bývalé vojenské ilegální hnutí „Věrný pes". / 2. odboj.^[22]

[malvazinky.goog.bye-1] JANOŠTÍKOVÁ, Anna. Smíchovský hřbitov Malvazinky v Praze: mapa hrobů, osobnosti a další informace [online]. web: Good Bye cz, 2021-03-09 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.

[historie.vyveska-4] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s ^t ^u ^v Historie Malvazineckého hřbitova popsaná na veřejně přístupné nástěnce u hlavního vchodu do hřbitova. (Popis platný k datu: 16. května 2023)

[hrbitovy-5] Správa pražských hřbitovů: Hřbitov Malvazinky [online]. Praha: Správa pražských hřbitovů [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-07.

[exner-6] EXNER, Oskar. Podívejte se na hřbitov na Malvazinkách [online]. Praha: Hlavní město Praha, 2010-11-30 [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[J.Lany.H.Malvazinky-7] Jeroným Lány, Hřbitov Malvazinky (1876-1999). Vydala Správa pražských hřbitovů, Praha 1999

[J.Pauly.Pamatnik.Smichova-8] Jan PAULYːPamátník města Smíchova. Praha 1898, strany 58 až 61.

[Brodska.Bozena-9] Božena Brodská (1922 – 2019) [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: BI; číslo hrobu: 12 (zkráceně BI/12). Dostupné online.

[karel.Gott-10] GOTT, Karel. Poděkování za vyjádření soustrasti | karelgott.com. www.karelgott.com [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online.

[havarie-11] -PV-, zn. Závodník Kůrka mrtev. Národní listy. 16.6.1935, roč. 75 (1935), čís. 165, s. 3. Dostupné online.

[josef.Matousek-13] ŠTRUPL, Vladimír; STRÁNÍK, Vojtěch. Hrob PhDr. Josef Matoušek [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz) [cit. 2023-05-17]. Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hřbitov Malvazinky; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0005-34167. Dostupné online.

[archiv.August.Neagle-14] Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-05-25]. Dostupné online.

[Nekonecny.Daniel-15] Daniel Nekonečný [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: MI; číslo hrobu: 15 (zkráceně MI/15); nebo druhá možnost „urna“. Dostupné online.

[Petr.Alois-17] Alois Petr [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: AI; číslo hrobu: 266. Dostupné online.

[Eva.Pilarova-18] HÖSCHLOVÁ, Hana. Hrob Evy Pilarové jen 6 metrů od Gotta! Už víme, jak to bude vypadat | Blesk. www.blesk.cz [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online.

[Podhajsky.Alois-19] Podhajský Alois arm.generál [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: CI; číslo hrobu: 15 (zkráceně CI/15). Dostupné online.

[Skalsky.Gustav-20] Gustav Skalský [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: FII; číslo hrobu: 240 (zkráceně FII/240); Platí jak pro PhDr. (otec), tak i pro jeho syna numismatika Gustava Skalského. Dostupné online.

[Tosnar.Milan-21] Milan Tošnar (1925 – 2016) [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: PhDr.CsC.; Hřbitov Malvazinky; oddělení: NUI; číslo hrobu: 1369 (zkráceně NUI/1369). Dostupné online.

[Uresova.Libuse-22] Urešová Libuše Dr. (1925 – 2006) [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; oddělení: NUI; číslo hrobu: 4 (zkráceně NUI/4). Dostupné online.

[Zieglerova.Marenka-23] Mařenka Zieglerová [online]. Správa pražských hřbitovů, Vyhledávání hrobů dle zesnulých [cit. 2023-05-21]. Nalezeno: Hřbitov Malvazinky; „rozptyl“. Dostupné online.

[nk.cr.Postolkova-24] Běla Poštolková (* 16. 3. 1932 Praha – 31. 10. 2018) – Lingvistka, bohemistka, lexikografka, specialistka na zpracování a výklad terminologické složky slovní zásoby. [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-11-02]. Identifikační číslo: xx0048500. Dostupné online.

[UJC.Postolkova-25] Odešla doktorka Běla Poštolková [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.

[Kenotaf.Marie.Valterova-26] ŠTRUPL, Vladimír. Pomník Obětem 2. světové války a kenotaf Marie Valterová [online]. Umístění: Praha 5, U Smíchovského hřbitova 444/1, hřbitov Malvazinky: vets cz (Spolek pro vojenská pietní místa), 2009-01-13 [cit. 2020-01-05]. Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0005-20077. Dostupné online.

[1]

[p. 1]

[p. 2]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[p. 3]

[10]

[11]

[12]

[p. 4]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[p. 5]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály