Seznam osobností vyznamenaných 28. října 2014

Toto je seznam osobností, které vyznamenal prezident České republiky Miloš Zeman u příležitosti oslav Dne vzniku samostatného československého státu 28. října 2014. Prezident vyznamenal celkem 33 osobností: čtyřem udělil Řád Bílého lva, čtyřem Řád Tomáše G. Masaryka, šesti medaili Za hrdinství a 19 medaili Za zásluhy.^[1]

Ceremoniály

Ocenění pro britského expremiéra Winstona Churchilla a zachránce židovských dětí Nicholase Wintona prezident předal na zvláštním odpoledním ceremoniálu v Trůnním sále Pražského hradu, a to za účasti některých tzv. Wintonových dětí. Winton totiž ze zdravotních důvodů přijel do Prahy jen na několik hodin. Za Churchilla převzal nejvyšší české vyznamenání jeho vnuk Nicholas Soames.^[2][3]

Zbývající vyznamenání prezident předal večer při tradičním ceremoniálu ve Vladislavském sále Hradu,^[4] za účasti exprezidenta Václava Klause a jeho choti Livie i předchozí první dámy Dagmar Havlové. Přítomni byli také někteří členové parlamentu, ministři Sobotkovy vlády, představitelé církví a další pozvaní lidé.^[2]

V úvodním asi čtvrthodinovém projevu Zeman uvedl jako společný jmenovatel všech vyznamenaných jejich osobní statečnost. V chronologickém sledu se věnoval nejprve počátku 2. světové války, když ocenil statečnost Winstona Churchilla a Nicholase Wintona, poté pokračoval v dalších etapách přes invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a následnou normalizaci až k padlým vojákům při konfliktu v Afghánistánu.^[5][6] Politolog Jan Kubáček, citovaný Novinkami hodnotil projev jako standardní.^[7]

Kontroverze

Výběr pozvaných

Český rozhlas předem požádal kancelář prezidenta o poskytnutí seznamu pozvaných hostů dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ředitel odboru legislativy a práva prezidentské kanceláře Václav Pelikán poskytnutí údajů odmítl s odvoláním na ochranu osobních údajů.^[8]

Miloš Zeman na slavnostní obřad nepozval, stejně jako v předchozím roce, dva rektory vysokých škol, s nimiž měl v minulosti osobní spor:^[2] Mikuláše Beka z Masarykovy univerzity v Brně, který odmítl vystoupení Zemana jako aktivního politika na akademické půdě v předvolebním období roku 2013, a Libora Grubhoffera z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který v minulosti odmítl pozvání na jmenování nových profesorů, když Zeman nechtěl jmenovat Martina C. Putnu.^[9] Prezident Zeman uvedl, že nepozváním obou rektorů „hájí prestiž hlavy státu a zájmy všech budoucích prezidentů“.^[10] Bek uvedl, že vnímá Zemanovo gesto jako spor prezidenta s univerzitou a nikoliv se sebou samým. Pozval Miloše Zemana k jiné přednášce na univerzitě v lednu 2014, ten to však odmítl.^[11]

Česká konference rektorů označila nepozvání vybraných rektorů na ceremoniál za nedůstojné, neboť 28. říjen je svátek České republiky, a nikoliv Miloše Zemana.^[10] Její stanovisko podpořilo i předsednictvo Rady vysokých škol.^[9][12] Účast při vyznamenávání odmítl předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima.^[9] Rektor Českého vysokého učení technického v Praze Petr Konvalinka dal přednost položení kytice u pomníku Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí a někteří další rektoři se z účasti omluvili kvůli jiným povinnostem.^[9]

Výběr vyznamenaných

U příležitosti posmrtného vyznamenání ruské disidentky Natalji Gorbaněvské vystoupili s protestem dva její kolegové ze skupiny „osmi statečných“, Viktor Fajnberg a Pavel Litvinov, kteří odsoudili postoj Miloše Zemana k aktuálnímu dění na Ukrajině, dle nich odporující ideálům Gorbaněvské.^[2][13] Odmítli proto prezidentovo pozvání.^[5] Syn Gorbaněvské, Jaroslav Gorbaněvskij uvedl, že pouze její ocenění nemá logiku a že by mělo být oceněno i ostatních sedm, dosud žijících protestujících z roku 1968. Po úvaze však vyznamenání in memoriam za svou matku převzal, neboť je podle něj Zeman pouze nástrojem vztahů mezi Českem a Ruskem.^[14]

Kritika už tradičně směřovala i k ocenění osobností, které byly označovány za osobní přátele či podporovatele prezidenta.^[15] Podle politologa Lukáše Jelínka, citovaného Novinkami „tu tradici, kterou v mnohém nešťastně zahájil prezident Václav Havel a pokračoval v ní Václav Klaus, Miloš Zeman svým způsobem dotahuje do absurdna“.^[7] Hospodářské noviny však upozornily na to, že oproti předchozímu roku se tentokrát „s odměňováním svých přátel mírnil“. Jako příklady dosud poměrně mladých umělců, kteří jsou spojováni s podporou Miloše Zemana nebo přímo jeho prezidentskou kampaní, byli uváděni režiséři Filip Renč a Robert Sedláček.^[7][5][16] Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo k Sedláčkovi uvedl, že jeho vyznamenání vnímá jako odměnu za dokumentární film, který v roce 2007 o Zemanovi natočil. To podle něj „nemá být vůbec kritika umělecké tvorby Roberta Sedláčka. Vlastně se jenom divím, že jako umělec a dokumentarista s kritickým pohledem se toho zúčastnil.“^[17] Renč pro Zemana natočil předvolební televizní spot.^[5][16] V kampani jej podporovala také vyznamenaná zpěvačka Lucie Bílá i sousední politici Robert Fico a Franz Vranitzky.^[16] Lékař Pavel Dungl jej operoval.^[18]

Komentátor Petr Honzejk rozdělil vyznamenané do dvou skupin: jedni jsou nezpochybnitelní a zasloužili si ocenění, druhá skupina je dle něj problematická: „Ti nevynikli nad své okolí ničím jiným, než že jsou buď sympatičtí, nebo něčím pomohli Miloši Zemanovi“.^[19][20] Komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko uvedl: „Vedle sebe jsou současní umělci, kteří ho podporují, vedle toho Karel Kryl, potom kněz Toufar a vedle toho bývalý poslanec komunistické strany a člen předlistopadového ÚV Zdeněk Klanica. Prezidentovi to vychází, protože na jedné straně je kritizován a na druhé chválen, že vyznamenal Churchilla. Umí to s politickou scénou, umí to s médii i veřejností.“^[19]

Režisér Jan Němec dne 29. října vrátil svou medaili Za zásluhy II. stupně, kterou v roce 2002 převzal z rukou Václava Havla. Učinil tak na protest proti výběru vyznamenaných. Uvedl k tomu, že „současná hlava státu postavila do stejné řady zachránce židovských dětí či státníka, který se významně osobně podílel na porážce Adolfa Hitlera, s filmovými tvůrci, kteří nikterak nepřispěli k československé státnosti. Pouze ve své profesi přímo či nepřímo pomohli jednotlivé osobě k politické kariéře.“^[21][22] Medaile se zřekl dočasně s tím, že bude připraven ji opět převzít, až bude na Hradě jiný prezident.^[23] Jeden z oceněných, režisér Filip Renč, později v rozhovoru pro rádio Impuls vyčetl Němcovi, že je starý a zapšklý, a jeho gesto označil za hloupé.^[24] Později se za své výroky na Němcovu adresu písemně omluvil.^[25]

Průběh slavnosti

Pozornost vzbudil dokumentarista Robert Sedláček také tím, že převzal vyznamenání ve flísové mikině a tričku.^[7] Odborník na etiketu a někdejší Havlův mluvčí Ladislav Špaček to označil za urážlivé vůči prezidentovi i vůči vyznamenání a uvedl, že ho pořadatelé neměli bez společenského oděvu k převzetí pustit.^[26][27] Mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček uvedl, že „udělování a propůjčování státních vyznamenání je oceněním přínosu konkrétních lidí, nikoliv jejich garderoby“^[26][27] Šéf hradního protokolu Jindřich Forejt uvedl, že se Sedláčkem o oděvu předem hovořil a že „[si dokáže] představit, že vyznamenaní přijdou v něčem společensky uměřenějším,“ zároveň však uvedl, že jej vnímá „jako umělce, který žije a vytváří umělecký svět. A umělci někdy i ve vnějším projevu dávají najevo svou nezávislost nebo svobodu, chcete-li“.^[28] Sám Sedláček pak v rozhovoru pro Deník vysvětlil: „Nemám podobné ceremoniály rád. Měl jsem prostě potřebu ten rituál trošku znesvětit.“^[29][30] Sedláčkův prohřešek proti etiketě vyvolal i recesistické ohlasy, když se např. objevila v prodeji limitovaná edice černých flísových bund s motivem vyznamenání na hrudi „vhodných do lesa, do přírody či k návštěvě Hradu a zámků“.^[31][32] Sám prezident Zeman k tomu v nedělním rozhlasovém rozhovoru Hovory z Lán uvedl: „Myslel jsem si, že je to hloupost, a myslel jsem si, že Robert zřejmě trpí nějakým traumatem nebo komplexem, který ho nutí k tomu, aby se zviditelnil za každou cenu, i když některé zviditelnění je takříkajíc herostratovské. Myslím si, že teď to schytává a zaslouží si to.“^[33]

Přímý televizní přenos z Vladislavského sálu byl poznamenán asi desetiminutovým výpadkem a spojení se podařilo obnovit chvíli před příchodem prezidenta do sálu. Miloš Zeman jej poté zmínil ve svém projevu: „Mezi vyznamenanými je mnoho dalších známých tváří a dovolte, abych pro úsporu vašeho času a také proto, aby vynikající česká veřejněprávní televize neměla další poruchu ve svém vysílání, zmínil jenom některé z nich.“^[34][35] Mluvčí veřejnoprávní České televize Alžběta Plívová následně uvedla, že „došlo k výpadku jističe v rozvodně Pražského hradu. Z pohledu ČT se jedná o závadu mimo její technické zařízení.“^[36] Hradní mluvčí Jiří Ovčáček k tomu uvedl, že televize má mít v případě takových důležitých událostí zajištěny všechny varianty.^[36]

Seznam vyznamenaných

Řád Bílého lva civilní skupiny I. třídy

• Robert Fico – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
• Sir Winston Churchill (in memoriam) – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
• Franz Vranitzky – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
• Sir Nicholas Winton – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky

Řád Tomáše G. Masaryka I. třídy

• Eduard Harant – za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
• Hana Hegerová – za vynikající zásluhy o rozvoj humanity
• Karel Kryl (in memoriam) – za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
• Miroslav Zikmund – za vynikající zásluhy o rozvoj humanity

Medaile Za hrdinství

Ocenění obdrželi čeští vojáci z mise v Afghánistánu, kteří padli při sebevražedném atentátu a jeden zraněný při útoku na tamní českou hlídku:^[2]

• David Beneš (in memoriam) – za hrdinství v boji
• Ivo Klusák (in memoriam) – za hrdinství v boji
• Jaroslav Lieskovan (in memoriam) – za hrdinství v boji
• Libor Ligač (in memoriam) – za hrdinství v boji
• Jaroslav Mevald – za hrdinství v boji
• Jan Šenkýř (in memoriam) – za hrdinství v boji

Medaile Za zásluhy I. stupně

• Lucie Bílá – za zásluhy o stát v oblasti umění
• Dana Drábová – za zásluhy o stát v oblasti vědy
• Zdeněk Duběnka – za zásluhy o stát
• Pavel Dungl – za zásluhy o stát v oblasti vědy
• Božena Fuková – za zásluhy o stát
• Natalja Jevgenjevna Gorbaněvská (in memoriam) – za zásluhy o stát
• Carl Horst Hahn – za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
• Zdeněk Jičínský – za zásluhy o stát
• Antonín Kalina (in memoriam) – za zásluhy o stát
• Ludvík Kalma (in memoriam) – za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
• Zdeněk Klanica (in memoriam) – za zásluhy o stát v oblasti vědy
• George Alois Novak – za zásluhy o stát
• Věra Olivová – za zásluhy o stát
• Filip Renč – za zásluhy o stát v oblasti umění
• Robert Sedláček – za zásluhy o stát v oblasti umění
• Josef Štemberka (in memoriam) – za zásluhy o stát
• Josef Toufar (in memoriam) – za zásluhy o stát
• Marie Vodičková – za zásluhy o stát
• Leticie Vránová-Dytrychová – za zásluhy o stát v oblasti hospodářské

Reference

Externí odkazy

• Dílo Projev prezidenta republiky během slavnostního ceremoniálu udělení státního vyznamenání České republiky v Trůnním sále dne 28. října 2014 ve Wikizdrojích
• Dílo Projev prezidenta republiky během slavnostního ceremoniálu udělení státního vyznamenání České republiky ve Vladislavském sále dne 28. října 2014 ve Wikizdrojích
• Prezident republiky udělil státní vyznamenání – tisková zpráva Hradu
• Seznam vyznamenaných s medailonky dle České tiskové kanceláře