Seznam představitelů Litvy

Znak Litevského království

Seznam představitelů Litvy zahrnuje vládce a hlavy historického Litevského území, tzn. velkoknížata, krále a prezidenty. Seznam zahrnuje Litvu jako suverénní entitu či jako legitimní součást větších celků, stejně jako Litvu pod nadvládou či okupací vnější mocnosti (tzn., Litevská sovětská socialistická republika).

Historický vývoj

Litevci byli ve 30. letech 13. století ohrožováni ze severu livonským řádem a teutonskými rytíři na západě, proto se baltské kmeny se spojily pod vedením Mindaugase. Ten se stal jediným korunovaným králem litevským. Jeho země vešla do povědomí jako Velkoknížectví litevské. Poté, co se velkokníže Jogaila (Vladislav II.) stal také králem polským roku 1386, oba státy se sblížily a od roku 1440 byly spojeny panovníkem v personální unii. Roku 1569 byla uzavřena Lublinská unie, čímž vznikl nový stát Polsko-litevská unie.

Roku 1795 došlo k rozdělení unie a Litva se stala součástí Ruského impéria až do 16. února 1918. Litevská rada (Lietuvos Taryba) nastolila nezávislost teprve roku 1919, poté, co bylo Německo poraženo v první světové válce. První litevská republika existovala do roku 1940, než byla anektována Sovětským svazem. Během sovětsko-německé války byla Litva okupována nacistickým Německem. Roku 1944, kdy Německo začínalo prohrávat válku, SSSR znovu okupoval Litvu a zřídil Litevskou sovětskou socialistickou republiku.

11. března 1990, Litva jako první Sovětská republika vyhlásila nezávislost na SSSR. Obnovená Litevská republika je demokratický stát, člen Evropské unie a NATO.

Vznik Litevského státu

Litevská a žemaitská knížata v 1. polovině 13. století
DeltuvaJuodkys (1219) • Pukeikis (1219) • Bikšys (1219) • Ligeikis (1219)
LitvaDaugirutisStekšysŽivinbudas (1219) • Dausprungas (1219) • Mindaugas (1219, 1248)
NalšiaDaujotas (1219) • Viligaila (1219) • Gerdenis (1248) •
Lengvenis (1248) • DaumantasGotartasLiumbisMilgerinas
NerisParbus
UpytėRuškaičiai (1219)
AlšėnaiAlšisBunis
ŽemaitijaGerdvilas (1219) • Vykintas (1219, 1248) • Treniota
ŠiauliaiBulaičiai (1219)

Velkoknížectví litevské ((1219?)/1236–1569)

Podrobnější informace naleznete v článku Litevské velkoknížectví.

Titul: velkokníže (litevsky: didysis kunigaikštis; bělorusky: vialiki kniaź; polsky: wielki książę) s výjimkou Mindaugase, jenž se stal králem litevským (litevsky: Lietuvos karalius).

Mendogovci (1219/36–1285)

Data jsou přibližná z důvodu nedostatku písemných pramenů.

VládaVelkoknížePortrétPoznámky
asi před 1219– asi 1236Dausprungas velkokníže, zmiňován 1219. Mindaugasův bratr
asi 1236–1263MindaugasMindaugas.jpgZpočátku velkokníže, od roku 1253 král litevský. Po zavraždění jeho synovcem Treniotou vypukla mezi šlechtickými rody válka o moc v zemi.
1263–1264TreniotaTreniota.jpgMindaugasův synovec
1264–1267Vaišvilkas/VaišelgaVojshalk.pngSyn Mindaugase, dobrovolně se vzdal trůnu ve prospěch svého švagra Švarna

Rurikovec

VládaVelkoknížePortrétPoznámky
1267–1269ŠvarnVaišvilkasův švagr

Neznámého původu

VládaVelkoknížePortrétPoznámky
1269–1282TraidenisLithuanian Grand Duke Traidenis.JPGPřítel Vaišvilkasova vraha Lva Daniloviče
1282–1285Daumantas

Gediminovci (1285–1440)

Některá data jsou přibližná.

VládaVelkoknížePortrétPoznámky
1285–1291Butigeidis Zakladatel dynastie Gediminovců
1291–1295ButvydasBratr Butigeidise, otec Vytenise a Gediminase
1295–1316VytenisVytenis kunigaikštis.jpgSyn Butvydase
1316–1341GediminasGedimin grav xvii.jpgSyn Butvydase. Po jeho smrti byla země rozdělena mezi jeho 7 synů.
1341–1345JaunutisSyn Gediminase. Vládce a velkokníže, svržen svými bratry Algirdasem a Kęstutisem.
1345–1377AlgirdasKunigaikštis Algirdas.jpgSyn Gediminase. Jeho spoluvládcem byl Kęstutis, který měl na starosti západní část státu, zatímco Algirdas především východ.
1377–1381JogailaJogaila of Lithuania.Image from around 1475-1480.jpgSyn Algirdase. Roku 1386 byl korunován polským králem a ustanovil personální unii Litvy a Polska. Zakladatel dynastie Jogailaičiai (Jagellonců).
1381–1382KęstutisKiejstut.JPGSyn Gediminase, spoluvládce s Algirdasem. Kęstutis panoval v západní Litvě (s hlavním městem Trakai). Sesadil Jogailu v roce 1381 a ovládl celou Litvu, aby jím byl o rok později zajat a usmrcen.
1382–1392JogailaJogaila of Lithuania.Image from around 1475-1480.jpgTéž král polský v letech 1386–1434. Jeho místodržícím v Litvě byl Skirgaila (1387–1392).
1392–1430Vytautas VelikýVytautas the great.jpgSyn Kęstutise. Bojoval se svým otcem proti Jogailovi, poté změnil strany a roku 1392 se stal velkoknížetem Litvy. Roku 1429 měl být korunován králem litevským, avšak Poláci zadrželi korunu. Zemřel dříve, než koruna dorazila.
1430–1432ŠvitrigailaLithuanian Grand Duke Švitrigaila.jpgSyn Algirdase, bratr Jogaily. Sesazen stoupenci Žygimantase, syna Kęstutise.
1432–1440Zikmund KęstutaitisSeal of Sigismund Kestutis.PNGSyn Kęstutise, bratr Vytauta. Zabit stoupenci Švitrigaily.

Jagellonci (1440–1569)

Krewská unie s Polskem byla podepsána již v roce 1385, nicméně souvislá řada společných panovníků obou států začala teprve Kazimírem IV. (I přesto si později Poláci a Litevci dvakrát zvolili různé panovníky po předčasné smrti předchozího panovníka, ale Litevci vždy nakonec získali polský trůn). Monarchové obou částí státu si ponechali rozdělené tituly a jejich číslování probíhalo odděleně. Jagellonci se stali přímým pokračovatelem Gediminidiovců.

VládaÚřadujícíPortrétPoznámky
1440–1492Kazimír IV. JagellonskýCasimir IV Jagiellon.PNGSyn Jogaily. Zvolen a korunován králem polským roku 1447 po smrti krále Vladislav III. Varnenčik
1492–1506Alexandr I.Alexander of Poland.PNGSyn Kazimíra IV. Zvolen a korunován králem polským roku 1501 po smrti krále Jana I. Olbrachta
1506–1548Zikmund II.Sigismund I of Poland.PNGSyn Kazimíra IV.
1548–1569Zikmund III.Charles II, Archduke of Austria by Bacciarelli.pngSyn Zikmunda I. Starého. Fakticky vládl od roku 1529.

Republika obou národů (1569–1795)

Podrobnější informace naleznete v článku Polsko-litevská unie (1569–1795).

Polsko-litevská unie vznikla podpisem Lublinské unie roku 1569. Volený král polský měl být volen litevskou šlechtou jako velkokníže litevský (do doby, než se litevské knížectví stalo dědičným). Prvním panovníkem společného státu se stal Zikmund II. August. V důsledku dělení Polska v letech 1772, 1793, a 1795, unie přestala existovat a Litva se stala na dalších 123 let součástí Ruského impéria. Mezi jednotlivými volbami králů jsou časové prodlevy. Prvním velkoknížetem zvoleným poté, co vymřela dynastie Gediminovců a poté, co Valois uprchl zpět do Francie, byl Štěpán Báthory. Ten se chtěl jako velkokníže litevský zviditelnit založením Vilniuské univerzity.

Titul: Král polský a velkokníže litevský (litevsky: Lenkijos karalius ir Lietuvos didysis kunigaikštis; bělorusky: karol Polščy, vialiki kniaź litoŭski; polsky: Król Polski, wielki książę litewski).

VládaÚřadujícíPortrétHousePoznámky
1569–1572Zikmund II. AugustCharles II, Archduke of Austria by Bacciarelli.pngJagellonciSyn Zikmunda I. Starého.
1573–1575Jindřich z ValoisBacciarelli - Henri.jpegValoisOpustil trůn a uprchl do Francie, kde byl korunován jako Jindřich III.
1576–1586Štěpán BáthoryStefan Batory 11.PNGBáthoryBáthory
1588–1632Zikmund III. VasaBacciarelli - Zygmunt III.jpegVasaNavrhovatel personální unie mezi republikou a Švédskem, král švédský v letech 1592 až 1599.
1632–1648Vladislav IV. VasaWladislaus IV of Poland.PNG
1648–1668Jan Kazimír II. VasaBacciarelli - Jan Kazimierz.jpegAbdikoval a stal se mnichem, poslední panovník z dynastie Vasa na polsko-litevském trůnu.
1669–1673Michał Korybut WiśniowieckiBacciarelli - Michał.jpegLitevská šlechta
1674–1696Jan III. SobieskiJohn III Sobieski of Poland.PNGPolská szlachta
1697–1706August II. SilnýFriedrich August der Starke von Polen.jpgWettinovétéž saský kurfiřt jako Bedřich August I.
1706–1709Stanislaw LeszczyńskiStanislaw Leszczynski1.jpgPolská szlachtaSeverní válka.
1709–1733August II. SilnýFriedrich August der Starke von Polen.jpgWettinovétéž saský kurfiřt jako Bedřich August I.
1733–1736Stanislaw LeszczyńskiStanislaw Leszczynski1.jpgPolská szlachtaválka o polské následnictví.
1733–1763August III. WettinKing Augustus III of Poland.jpgWettinové
1764–1795Stanislav August II.Stanisław II August Poniatowski in coronation clothes.PNGPolská szlachtaZa jeho panování došlo v roce 1791 ke sloučení velkoknížectví s Polským královstvím. Abdikoval po dělení Polska. Zemřel v ruském exilu.

Království litevské (1918)

Podrobnější informace naleznete v článku Království litevské (1918).

16. února 1918 vyhlásila Litevská rada (Taryba) nezávislost, když byla Litva okupována Reichswehrem. Stát získal název Království litevské. 9. července 1918 rada prohlásila knížete z Urachu králem Mindaugas II. Litevský. Nicméně 2. listopadu rada své rozhodnutí odvolala a prohlásila Litvu demokratickou republikou.

VládaÚřadujícíPortrétHousePoznámky
11. července – 2. listopadu 1918Mindaugas II.
(Vilém Karel)
Mindaugas II.jpgWürttemberkové Změna vlády na demokratickou republiku.

Litevská republika (1918–1940)

Podrobnější informace naleznete v článku Litva.

Úřad litevského prezidenta (litevsky: Prezidentas) byl vytvořen 4. dubna 1919.

NoVládaPrezidentPortrétPoznámky
14. dubna 1919 – 19. června 1920Antanas Smetona
Antanas Smetona 2.jpg
(c) Lietuvos nacionalinis muziejus (National Museum of Lithuania), CC BY-SA 2.5
Zvolen Litevskou radou.
219. června 1920 – 7. června 1926Aleksandras Stulginskis
Aleksandras Stulginskis (1885-1969).jpg
(c) Using this image, you must properly provide owner of this image - Owned by Lietuvos nacionalinis muziejus (National Museum of Lithuania), CC BY-SA 2.5
Zastupující prezident (ústavodárné shromáždění). Znovuzvolen parlamentem 21. prosince 1922 a v červnu 1923.
37. června – 18. prosince 1926Kazys GriniusKazys Grinius.jpgZvolen parlamentem, ale svržen vojenským pučem.
18–19. prosince 1926Jonas StaugaitisJonas Staugaitis.jpgFormálně, jen jeden den jako předseda parlamentu (rezignoval na úřad po státním převratu).
19. prosince 1926Aleksandras Stulginskis
Aleksandras Stulginskis (1885-1969).jpg
(c) Using this image, you must properly provide owner of this image - Owned by Lietuvos nacionalinis muziejus (National Museum of Lithuania), CC BY-SA 2.5
Formálně, jako nový předseda Seimasu, jen na pár hodin.
19. prosince 1926 – 15. června 1940Antanas Smetona
Antanas Smetona 2.jpg
(c) Lietuvos nacionalinis muziejus (National Museum of Lithuania), CC BY-SA 2.5
Druhé období, zvolen prezidentem po vojenském převratu. Po sovětském ultimatu z roku 1940 uprchl do Německa a poté do USA.
15–17. června 1940Antanas MerkysAntanas Merkys.jpgPředseda vlády, de facto jako prezident po Smetonově útěku. Neuznán litevskými diplomaty v zahraničí. Ujal se role prezidenta nelegálně, neboť Smetona nerezignoval ani nezemřel.
17. června – srpen, 1940Justas PaleckisJ. Paleckio kapas.JPGZvolen mimoústavně vedením litevských komunistů pod nátlakem Sovětského svazu, neuznán mezinárodně ani litevskou diplomacií.
416. února 1949 – 26. listopadu 1954Jonas ŽemaitisHPIM0823.JPGOficiálně jmenován čtvrtým prezidentem Litvy v březnu 2009.

Litevská sovětská socialistická republika (1940–1941 a 1944–1990)

Podrobnější informace naleznete v článku Litevská sovětská socialistická republika.

Sovětský svaz anektoval Litvu a v červenci 1940 vytvořil Litevskou SSR. Poté, co nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, Litva byla okupována Němci. Pár dní před německou okupací, byla Litva řízena proněmeckou povstaleckou vládou Juoza Ambrazevičiuse. Pod německou nadvládou, byl zřízen Generální obvod Litva pod vedením generála Petra Kubiliūnase. Když bylo nacistické Německo poraženo, Sovětský svaz reanektoval zemi a v roce 1944 obnovil Litevskou SSR.

Titul: První tajemník ústředního výboru Komunistické strany Litvy (litevsky: Lietuvos komunistų partijos Centro komiteto pirmasis sekretorius; rusky: Первый секретарь Центрального Комитета Коммунистической партии Литвы).

Č.VládaPrvní tajemníkPoznámky
121. července 1940 – 24. června 1941
13. července 1944 – 22. ledna 1974
Antanas Sniečkus
218. února 1974 – 14. listopadu 1987Petras Griškevičius
31. prosince 1987 – 19 . října 1988Ringaudas Bronislovas SongailaPrvní sesazený vůdce strany (Sniečkus a Griškevičius zůstali v úřadě až do své smrti)
419 . října 1988 – 11. března 1990Algirdas Mykolas BrazauskasByl zbaven vlády po vyhlášení nezávislosti


Předsednictvo Nejvyššího sovětu jako kolektivní hlava státu od 25. srpna 1940 do 11. března 1990.

VládaPředseda Nejvyššího sovětuPoznámky
25. srpna 1940 – 14. dubna 1967Justas Paleckis V exilu v Ruské SFSR 1941–1944
14. dubna 1967 – 24. prosince 1975Motiejus Šumauskas
24. prosince 1975 – 18. listopadu 1985 Antanas Barkauskas
18. listopadu 1985 – 7. prosince 1987 Ringaudas Songaila
7. prosince 1987 – 15. ledna 1990 Vytautas Astrauskas
15. ledna 1990 – 11 . března 1990 Algirdas Mykolas Brazauskas

Litevská republika (od roku 1990)

Vlajka litevského prezidenta
Poměr stran: 3:4

Předseda Nejvyšší rady byl oficiální hlavou státu po vyhlášení nezávislosti 11. března 1990 do doby, než byla schválena nová ústava v roce 1992, jež ustavila prezidentský úřad a instituci parlamentu. Stát a jeho vláda byly mezinárodně uznány teprve v září 1991. V letech 1990 až 1992 tak titul hlavy státu zněl Předseda Nejvyšší rady (parlamentu) (litevsky: Aukščiausiosios Tarybos pirmininkas) a od roku 1992 dále prezident (litevsky: Prezidentas).

Prezident Litvy je hlavou státu, vrchním velitelem armády. Funkční období je pětileté s možností jednoho znovuzvolení. Prezident je volen přímo. Vrací návrhy zákonů parlamentu, který může také rozpustit. Není-li prezident způsobilý výkonu funkce např. rezignací, odvoláním , zdravotní nezpůsobilosti či smrtí, pravomoci přebírá podle ústavy předseda Seimu (parlamentu), a to do doby, než bude zvolen nový prezident nebo stávající bude znovu způsobilý výkonu funkce.

PortrétJméno
(Narozen–zemřel)
ZvolenV úřadu odV úřadu doStranická příslušnost/poznámky
1
Vytautas Landsbergis 2009.JPG
Vytautas Landsbergis
(1932– )
11 . března 199025. listopadu 1992Jako předseda Nejvyšší rady.
2
Algirdas Brazauskas 1998.jpg
Algirdas Mykolas Brazauskas (zastupující)
(1932–2010)
25. listopadu 199225. února 1993První postsovětský prezident.
Algirdas Mykolas Brazauskas
(1932–2010)
199325. února 199325. února 1998
3
Valdas Adamkus in 2005.JPEG
Valdas Adamkus
(1926– )
1997–9826. února 199826. února 2003
4
Rolandas Paksas- horizontali foto.jpg
Rolandas Paksas
(1956– )
2002–0326. února 20036. dubna 2004Obžalován a sesazen z funkce.
Artūras Paulauskas.jpg
Artūras Paulauskas (zastupující)
(1953– )
6. dubna 200412. července 2004Jako předseda Sejm(as)u dočasně vykonával úkoly prezidenta do nových voleb.
5
Valdas Adamkus in 2005.JPEG
Valdas Adamkus
(1926– )
200412. července 200412. července 2009
6
Dalia Grybauskaitė 2010.jpg
Dalia Grybauskaitė
(1956– )
200912. července 200912. července 2019
7
Gitanas Nauseda (cropped).png
Gitanas Nausėda
(1964– )
201912. července 2019

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of rulers of Lithuania na anglické Wikipedii.

Literatura

  • Dějiny, Kancelář prezidenta Litevské republiky. Obnoveno 26. srpna 2006.
  • Litva: Vytautas Spečiūnas (ed.), Lietuvos valdovai (XIII-XVIII a.) (Litevští panovníci (13–18. stol.)), Mokslo ir enicklopedijų leidybos institutas, Vilnius 2004. ISBN 5-420-01535-8

Související článek

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vojshalk.png
Repainting of Lavrishevsk Gospel (13th C.) cover, probably made in Valhyn to Vaišvilkas' order. Shows Dmirty Salunsky, which is Vaišvilkas, according to Vaclau Lastouski.
Mindaugas II.jpg
King Mindaugas II of Lithuania, 2nd Duke of Urach (1864-1928)
Flag of the President of Lithuania.svg
Standard of the President of Lithuania.
Jogaila of Lithuania.Image from around 1475-1480.jpg
Presumably Jogaila's image from around 1475-1480.
Mindaugas.jpg
Mindaugas, King of Lithuania, as depicted in medieval chronicles
Treniota.jpg
Painting, depicting the Grand Duke of Lithuania Treniota.
HPIM0823.JPG
Jonas Žemaitis-Vytautas photograph taken in 1928.
Artūras Paulauskas.jpg
Autor: Původně soubor načetl Kimodin na projektu Wikipedie v jazyce polština, Licence: GFDL 1.2
President Artūras Paulauskas during meeting with Polish president Aleksander Kwaśniewski, 2003.
Seal of Sigismund Kestutis.PNG
Seal of Sigismund Great Duke of Lithuania 1436
Antanas Merkys.jpg
Фотография литовского государственного деятеля Анта́наса Мерки́са
Dalia Grybauskaitė 2010.jpg
Autor: Cropped by M.K. ; Original author Augustas Didžgalvis, Licence: CC BY-SA 4.0
President of Lithuania Dalia Grybauskaitė
Algirdas Brazauskas 1998.jpg
Algirdas Brazauskas, then president of Lithuania, during a visit to the Pentagon on January 15, 1998. (note: Image description on Pentagon site has wrong order of persons)
Kunigaikštis Algirdas.jpg
Algirdas, Grand Duke of Lithuania.
Lithuanian Grand Duke Traidenis.JPG
Lithuanian Grand Duke Traidenis
Lithuanian Grand Duke Švitrigaila.jpg
Lithuanian Grand Duke Švitrigaila
Kazys Grinius.jpg
President of Lithuania Kazys Grinius (1866-1950) in Kaunas
Aleksandras Stulginskis (1885-1969).jpg
(c) Using this image, you must properly provide owner of this image - Owned by Lietuvos nacionalinis muziejus (National Museum of Lithuania), CC BY-SA 2.5
Aleksandras Stulginskis. One of the signatories of Lithuanian independence act. President of Lithuania.
Rolandas Paksas- horizontali foto.jpg
Autor: Vaalliant, Licence: CC0
Rolandas Paksas
Vytenis kunigaikštis.jpg
Painting, depicting the Grand Duke of Lithuania Vytenis.
Vytautas Landsbergis 2009.JPG
Vytautas Landsbergis
Antanas Smetona 2.jpg
(c) Lietuvos nacionalinis muziejus (National Museum of Lithuania), CC BY-SA 2.5
Antanas Smetona. One of the signatories of Lithuanian independence act. First President of Lithuania.
Gedimin grav xvii.jpg
Gediminas, velkokníže litevský
Valdas Adamkus in 2005.JPEG
Valdas Adamkus (right), President of the Republic of Lithuania, participate in a press conference during a bi-lateral NATO-Ukraine High-Level Consultation meeting in Vilnius, Vilnius County, Lithuania, on October 23, 2005.
Gitanas Nauseda (cropped).png
Autor:

Augustas Didžgalvis

, Licence: CC BY-SA 4.0
President of Lithuania Gitanas Nausėda
Charles II, Archduke of Austria by Bacciarelli.png
A portrait of Charles II of Styria, in a black hat with a white feather, a white ruff on his neck, and an ornate gold chain around his neck.
Jonas Staugaitis.jpg
Фотография литовского политика Йонаса Стаугайтиса