Seznam památek Slavkovského bojiště

Areál chráněné památkové zóny Slavkovského bojiště

Seznam památek Slavkovského bojiště představuje výčet kulturních památek – pomníků, křížů, kapliček, hromadných hrobů, míst významných z hlediska velení a dalších nemovitých objektů spojených s bitvou tří císařů u Slavkova dne 2. prosince 1805.[p 1]

Územím mimo jiné prochází od roku 2003 Naučná stezka Bitva tří císařů s celkem 29 zastaveními.[1]

Bojiště bitvy u Slavkova

Slavkovské bojiště je oblast rozkládající se na východ od Brna, na území dvou okresů Vyškov a Brno-venkov. Přibližně je vymezená obcemi Pozořice (ze severu), Slavkov u Brna (z východu), Žatčany (z jihu) a Šlapanice (ze západu). Alternativní vymezení představují říčky Litava (z jihovýchodu) a Zlatý potok (ze západu) a stará císařská cesta (ze severu).

Území bojiště má rozlohu asi 120 km² a pojímá 25 obcí a měst: Bedřichovice[p 2], Blažovice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hrušky, Jiříkovice, Kobylnice, Kovalovice, Křenovice, Měnín, Podolí, Ponětovice, Pozořice, Prace, Sivice, Slavkov u Brna, Sokolnice, Šaratice, Šlapanice, Telnice, Tvarožná, Újezd u Brna, Velešovice, Zbýšov, Žatčany.

V roce 1992 byla vymezená část území o rozloze 72 km² vyhlášena krajinnou památkovou zónou.[2] 18 obcí z památkové zóny založilo 19. dubna 1999 společnou obecně prospěšnou společnost Mohyla míru – Austerlitz. Československá napoleonská společnost v roce 2010 požadovala rozšíření památkové zóny o dalších pět obcí v severní části bojiště, které v ní dosud nebyly zahrnuty: Velešovice, Velatice, Sivice, Pozořice a Kovalovice.[3]

Seznam

Seznam je řazen abecedně dle umístění památek. Významná památka Hvězdou jsou vyznačeny nejvýznamnější, v literatuře nejčastěji nebo nejobšírněji zmiňované památky Slavkovského bojiště. Šedě podbarvené jsou památky, které mají s bitvou souvislost, leží však mimo území památkové zóny.

NázevObrázekCommonsUmístěníPoznámky
KovárnaKovárna v Blažovicích
Kategorie „Stará kovárna (Blažovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stará kovárna (Blažovice)“ na Wikimedia Commons
Blažovice
49°10′5″ s. š., 16°47′17″ v. d.		V místech bývalé obecní kovárny, kde si před bitvou nechávali francouzští vojáci okovat koně, byl na přelomu 19. a 20. století postaven dům, rovněž sloužící jako kovárna, dnes č. p. 41. Dům č. p. 19 naproti přes silnici měl ve fasádě zazděné dělové koule z bitvy, v roce 2008 byl zbořen.[4][5][6][7][8][9]
ZvoniceZvonice v Blažovicích
Kategorie „Bell tower in Blažovice‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Bell tower in Blažovice‎“ na Wikimedia Commons
Blažovice
49°10′ s. š., 16°47′12″ v. d.		Uvnitř kapličky/zvonice z let 1831–1832 jsou umístěny dvě pamětní desky francouzským vojákům a jejich velitelům z dílny člena Československé napoleonské společnosti Přemysla Filipa. Jedna z roku 1995 je věnovaná veliteli francouzského 13. lehkého pěšího pluku Pierru Castexovi, který padl v bojích o Blažovice. Druhá z 29. dubna 1997 přísluší veliteli gardových jízdních myslivců plukovníku Jeanu-Pierru Morlandovi, který padl při střetu s ruskou gardou na Starých vinohradech.[10][7][8][9]
Hromaný hrobKříž v Úlehlích
Kategorie „Kříž v Úlehlích (Blažovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kříž v Úlehlích (Blažovice)“ na Wikimedia Commons
Blažovice
49°9′12″ s. š., 16°47′21″ v. d.		V blízkosti kříže „v Úlehlích“, který byl později postaven při cestě na Zbýšov, resp. ke křižovatce se silnicí Prace–Křenovice, je jeden z řady neoznačených hromadných hrobů z bitvy.[7][9][11]
Plastika SmířeníPlastika Setkání
Kategorie „Setkání statue (Blažovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Setkání statue (Blažovice)“ na Wikimedia Commons
Blažovice
49°10′8″ s. š., 16°47′18″ v. d.		Dřevěná vyřezávaná plastika s postavami tří vojáků různých armád stojí za obcí u silnice vedoucí severně do Tvarožné. Vedle tří vzájemně propojených vysokých pylonů stojí menší pylon symbolizující blažovického rodáka Šebestiána Kubínka. Dílo Daniela Klose bylo odhaleno v roce 2002 péčí obce Blažovice.[8][9][12][13]
Místodržitelský palácNapoleonova pamětní deska na Místodržitelském paláci
Kategorie „Místodržitelský palác (Brno)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Místodržitelský palác (Brno)“ na Wikimedia Commons
Brno
Moravské nám. 1
49°11′52″ s. š., 16°36′30″ v. d.		Budova moravského místodržitelství a předtím augustiniánského kláštera (dnes Moravská galerie), kde před bitvou pobýval francouzský císař Napoleon a tuto skutečnost dnes upomíná pamětní deska od akademického malíře Karla Zemana, odhalená 30. listopadu 1995.[6][10][14]
Dietrichsteinský palácKutuzovova pamětní deska na Dietrichsteinském paláci
Kategorie „Plaque of Mikhail Kutuzov in Brno“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Plaque of Mikhail Kutuzov in Brno“ na Wikimedia Commons
Brno
Zelný trh 8
49°11′31″ s. š., 16°36′30″ v. d.		Někdejší Dietrichsteinský palác (dnes Moravské zemské muzeum), kde 2.-5. října 1805 pobýval ruský generál Kutuzov ještě před ústupem k Olomouci, odkud se posléze znovu s vojsky vrátil téměř k Brnu k rozhodné slavkovské bitvě. Generálův pobyt dnes upomíná pamětní deska.[6]
ObeliskObelisk v Denisových sadech
Kategorie „Obelisk, Denisovy sady (Brno)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Obelisk, Denisovy sady (Brno)“ na Wikimedia Commons
Brno
Denisovy sady
49°11′27″ s. š., 16°36′20″ v. d.		Obelisk postavený na místě předchozího železného kříže z roku 1818 upomíná na ukončení napoleonských válek.[6]
Pomník generála ValhubertaPomník gen. Valhuberta v Tyršově sadu
Kategorie „Memorial to Napoleon's general Valhubert at Tyršův sad“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Memorial to Napoleon's general Valhubert at Tyršův sad“ na Wikimedia Commons
Brno
Tyršův sad
49°12′9″ s. š., 16°36′9″ v. d.		Pomník byl v místech bývalého městského hřbitova postaven v 60. letech 20. století na počest francouzského generála Rogera Mellona-Valhuberta, který v Brně zemřel na následky zranění z bitvy.[6]
FaraFara v Dražovicích
Kategorie „Rectory in Dražovice (Vyškov District)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Rectory in Dražovice (Vyškov District)“ na Wikimedia Commons
Dražovice
49°11′40″ s. š., 16°56′46″ v. d.		Pozdně barokní stavba z roku 1792, v níž podle zápisu v kronice po bitvě, 4. prosince, Napoleon spolu s pěti důstojníky přenocoval. Historicky to však není potvrzeno a mohlo se jednat o jiného vysokého důstojníka.[6][15][16][17]
Kaple sv. GotthardaKaple sv. Gottharda
Kategorie „Chapel of Saint Godehard (Holubice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel of Saint Godehard (Holubice)“ na Wikimedia Commons
Holubice
49°10′40″ s. š., 16°48′44″ v. d.		Stavba z konce 18. století, „pamětník bojů“.[6] Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[18]
Pomník obětem bitvyPomník obětem bitvyHolubice
49°10′59″ s. š., 16°48′6″ v. d.		U cesty z olomoucké silnice do Holubic byl 24. května 2003 odhalen 3,7 metrů vysoký žulový pomník věnovaný obětem bitvy tří císařů, s podobiznou maršála Murata jako zvětšené kopie medaile od Karla Zemana. U pomníku je také úložiště na nalezené kosterní pozůstatky. Z dálky viditelnou připomínkou bitvy je také nedaleké skladovací zařízení betonárny, upravené do podoby obřího kanónu s obsluhou.[10][14][19]
MlýnStará valcha u Holubic
Kategorie „Stará valcha (Holubice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stará valcha (Holubice)“ na Wikimedia Commons
Holubice
49°9′58″ s. š., 16°49′10″ v. d.		Asi 300 let starý bývalý mlýn zvaný Stará valcha (dnes č. p. 147) na potoce Rakovec, asi 400 metrů jižní od Holubic při cestě na Křenovice, „pamětník bojů“. Až k mlýnu údajně dojely a zde se zastavily zbytky ruských hulánů velkoknížete Konstantina rozprášených francouzskou jízdou při velkém jezdeckém střetnutí na pláni západně od Holubic.[6][20][21][22][23]
CikánVrch Cikán u Holubic
Kategorie „Cikán (Holubice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Cikán (Holubice)“ na Wikimedia Commons
Holubice
49°9′42″ s. š., 16°50′27″ v. d.		Z návrší Cikán mezi Holubicemi a Slavkovem pozorovali rakouský císař František I. a ruský car Alexandr I. vývoj bitvy. Na jeho svazích se již večer před bitvou rozložila ruská garda.[5][24][25]
Kříž a pomník nad vsíKříž a pomník nad Jiříkovicemi
Kategorie „Kříž (Jiříkovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kříž (Jiříkovice)“ na Wikimedia Commons
Jiříkovice
49°10′19″ s. š., 16°45′36″ v. d.		Železný kříž z roku 1884 stojí v místech původních kamenných božích muk, která se zřítila roku 1850. Na dochované části božích muk byly vyznačeny šipky směřující k šachtovým hrobům. V Jiříkovicích byla umístěna francouzská polní ambulance, nejspíše v tehdejším dvoře, který však podlehl požáru vsi v roce 1821.[4][5][6][26][27][28] Kříž byl v roce 1996 vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[29] 25. listopadu 2000 byl v jeho blízkosti odhalen pískovcový pomník podle návrhu Miroslava Pražáka, věnovaný obětem z let 1805–1809 a na památku „poutníka míru“ Norberta Brassina, který slavkovské bojiště navštěvoval v letech 1966–1984.[10][30][27][28]
Statek a zvoniceStatek na návsi
Kategorie „Panský dvůr (Jiříkovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Panský dvůr (Jiříkovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Zvonice (Jiříkovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Zvonice (Jiříkovice)“ na Wikimedia Commons
Jiříkovice
49°10′1″ s. š., 16°45′29″ v. d.		Statek na návsi (někdejší tvrz) a zvonice jsou „pamětníky bojů“, jako jediné přežily požár Jiříkovic.[6] Statek i zvonice byly v roce 1996 vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.[31][32][27][28]
Strom přátelstvíStrom přátelství
Kategorie „Strom přátelství (Jiříkovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Strom přátelství (Jiříkovice)“ na Wikimedia Commons
Jiříkovice
49°9′58″ s. š., 16°45′17″ v. d.		Ke 200. výročí bitvy byl na západním okraji Jiříkovic, při křížení silnice na Šlapanice a potoka Roketnice, vysazen Strom přátelství.[27]
Zájezdní hospoda KandieOsada Kandie
Kategorie „Kandie“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kandie“ na Wikimedia Commons
Kandie (Brno-Líšeň)
49°11′14″ s. š., 16°42′21″ v. d.		Bývalá zájezdní hospoda s osadou, kde pobýval čtyři dny před bitvou Napoleon se svým generálním štábem. Trám s nápisem připomínajícím tuto událost je uložen ve slavkovském muzeu.[4][5][33][34][35]
Hráz mezi rybníkyBývalá hráz mezi rybníky
Kategorie „Former dam between ponds in Kobylnice (Brno-Country District)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Former dam between ponds in Kobylnice (Brno-Country District)“ na Wikimedia Commons
Kobylnice
49°8′37″ s. š., 16°43′49″ v. d.		Po hrázi mezi bývalým Horním a Dolním rybníkem, které se rozkládaly západně od Kobylnic, v závěru bitvy ustupovali vojáci III. spojeneckého armádního sboru generálporučíka Przybyszewského k Dvorskům. Dnes tudy vede silnice II/417. Nedaleko v lokalitě „Nad rybníky“ je památkově neoznačený hromadný hrob.[4][5][36][37]
Pomník francouzským vojákůmPomník francouzským vojákům
Kategorie „French soldiers monument in Kobylnice (Brno-Country District)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „French soldiers monument in Kobylnice (Brno-Country District)“ na Wikimedia Commons
Kobylnice
49°8′27″ s. š., 16°43′57″ v. d.		U křižovatky ulic U Mlýna, Táborská a Ponětovická byl 5. listopadu 2005 péčí Klubu přátel francouzské revoluce a 1. císařství odhalen pamětní kámen francouzského 18. pluku řadové pěchoty, který v bitvě bojoval pod IV. armádním sborem maršála Soulta.[10][38][36][37]
Spáčilův statekSpáčilův statek
Kategorie „Spáčilův statek (Křenovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Spáčilův statek (Křenovice)“ na Wikimedia Commons
Křenovice
49°8′34″ s. š., 16°49′42″ v. d.		Bývalý Spáčilův statek, dnes domy č. p. 65 a 222. Velitel spojeneckých vojsk, ruský generál Michail Illarionovič Kutuzov zde přespal v noci před bitvou z 1. na 2. prosince 1805, což připomíná pamětní deska.[4][5][39][6][40]
Socha generála KutuzovaPomník generála Kutuzova
Kategorie „Mikhail Kutuzov monument in Křenovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Mikhail Kutuzov monument in Křenovice“ na Wikimedia Commons
Křenovice
49°8′32″ s. š., 16°49′38″ v. d.		Při vzpomínkových akcích ke 200. výročí bitvy byl 4. prosince 2005 odhalen pomník v podobě sochy ruského generála Kutuzova. Sochu z tepaného měděného plechu vytvořil místní umělecký kovář Oldřich Bartošek podle původního projektu Karla Ochmana a modelu Přemysla Baumajera z roku 1973.[6][10][41][42]
Velký hospodářský dvůrVelký hospodářský dvůrKřenovice
49°8′47″ s. š., 16°49′50″ v. d.		Před bitvou se v hospodářském dvoře (dnes č. p. 1) konala porada ruského generálního štábu, při níž byli velitelé seznámeni s rozkazy pro bitvu.[4][5][6]
Kostel sv. VavřinceKostel sv. Vavřince
Kategorie „Church of Saint Lawrence (Křenovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of Saint Lawrence (Křenovice)“ na Wikimedia Commons
Křenovice
49°8′27″ s. š., 16°49′44″ v. d.		V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí Rusové.[4][5] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[43]
KrchůvekPomník padlým na Krchůvku
Kategorie „Monument to the Battle of Austerlitz at Krchůvek, Křenovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Monument to the Battle of Austerlitz at Krchůvek, Křenovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Crucifix at Krchůvek (Křenovice, Vyškov District)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Crucifix at Krchůvek (Křenovice, Vyškov District)“ na Wikimedia Commons
Křenovice
49°8′46″ s. š., 16°48′52″ v. d.		Pomník padlým a kříž z roku 1920 nad hromadným hrobem vojáků z bitvy.[4][5][6]
Zájezdní hospoda MaxlůvkaZájezdní hospoda Maxlůvka
Kategorie „Maxlovka“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Maxlovka“ na Wikimedia Commons
Maxlůvka (Velatice)
49°11′2″ s. š., 16°45′11″ v. d.		Bývalý formanský hostinec při olomoucké silnici, dnes samota čítající několik domů. Těsně před bitvou byla stanovištěm deseti eskadron francouzské jízdy, které se poté vydaly směrem k Blažovicím.[33][44][45][46]
Zájezdní hospoda PindulkaZájezdní hospoda Pindulka
Kategorie „Pindulka“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Pindulka“ na Wikimedia Commons
Pindulka (Podolí)
49°10′58″ s. š., 16°43′35″ v. d.		Bývalá zájezdní hospoda, dnes objekt správy a údržby silnic. Dne 1. prosince 1805 zde povečeřel Napoleon se svými maršály, generály a pobočníky.[4][5][33][34][47]
ZámečekBývalý zámeček v Podolí
Kategorie „Podolí Castle“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Podolí Castle“ na Wikimedia Commons
Podolí
49°11′25″ s. š., 16°43′44″ v. d.		Bývalý zámeček v Podolí, dnes obecní úřad, č. p. 1. Před bitvou zde ve dnech 27.–29. listopadu bylo velitelství záložní francouzské jízdy maršála Murata. Do obce pak byla 29. listopadu převelena 2. divize těžkého jezdectva generála d'Hautpoula. Boje se však Podolí vyhnuly.[33][48]
Hostinec a hospodářský dvůrHostinec a bývalý hospodářský dvůrPonětovice
49°9′7″ s. š., 16°44′31″ v. d.		V bývalém hospodářském dvoře, dnes domě č. p. 1, bylo během bitvy obvaziště francouzské I. pěší divize generála Saint-Hilaira od IV. armádního sboru maršála Soulta.[49][50]
Hromadný hrobPomníky u hromadného hrobuPonětovice
49°9′8″ s. š., 16°44′33″ v. d.		Pomníky palým ze světových válek stojí u místní zvonice, v jejímž okolí byl hromadný hrob padlých v bitvě.[49][50]
Kříž u rybníkaKříž u rybníka v Praci
Kategorie „Hromadný hrob ruských vojáků z bitvy u Slavkova“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Hromadný hrob ruských vojáků z bitvy u Slavkova“ na Wikimedia Commons
Prace
49°8′22″ s. š., 16°46′4″ v. d.		Kříž označuje šachtový hrob asi 800 ruských vojáků.[4][5][6][51][52] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[53]
Kostel Povýšení sv. KřížeKostel sv. Kříže
Kategorie „Church of the Exaltation of the Holy Cross (Prace)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of the Exaltation of the Holy Cross (Prace)“ na Wikimedia Commons
Prace
49°8′16″ s. š., 16°45′51″ v. d.		Původně barokní kostel z doby kolem roku 1730, jehož věž sloužila během bitvy ruským vojskům v Praci jako pozorovatelna. Byla však zasažena francouzským dělostřelectvem, vyhořela a po bitvě byla stržena. Po přestavbě kostela v roce 1810 byla o patro snížena.[4][5][54][39][6][51][52] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[55]
Památník smířeníPamátník SmířeníPrace
49°8′4″ s. š., 16°45′51″ v. d.		U silnice z Prace k Mohyle míru byl 26. listopadu 2005 odhalen Památník smíření od Jana Tomíčka, který připomíná tři bojující armády a také tři církve: katolickou, protestantskou a pravoslavnou.[10][51][52][56]
Významná památka Mohyla míruMohyla míru
Kategorie „Mohyla míru“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Mohyla míru“ na Wikimedia Commons
Pracký kopec (Prace)
49°7′41″ s. š., 16°45′45″ v. d.		Významný secesní památník z let 1910–1912 vznikl podle návrhu Josefa Fanty v podobě kaple s ossariem, kam byly ukládány ostatky padlých nalezené na bojišti. Jednalo se ve své době o první mírový památník v Evropě. Památník byl postaven v místech, kde francouzský IV. armádní sbor kolem 11. hodiny dopoledne rozrazil střed spojeneckých vojsk a rozhodl tak vítězství v bitvě.[4][5][54][57][39][6][40] Památník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[58] V letech předcházejících 200. výročí bitvy byly poblíž vysazeny 4 pamětní stromy: francouzský dub, rakouský krvavý buk, ruská bříza a lípa.[59]
Významná památka Muzeum památníku Mohyla míruMuzeum památníku Mohyla míru
Kategorie „Muzeum památníku Mohyla míru“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Muzeum památníku Mohyla míru“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Pomník Jirčíkovy brigády“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Pomník Jirčíkovy brigády“ na Wikimedia Commons
Pracký kopec (Prace)
49°7′41″ s. š., 16°45′46″ v. d.		Budova muzea přiléhající k památníku pochází z roku 1925 a obsahuje expozici k bitvě.[4][5][54][57][39][6][40][10] Po renovaci vznikla ve stávajících výstavních prostorech multimediální expozice a od června 2010 byly propojeny s novým pavilonem, v němž byla otevřena expozice věnovaná ohlasu a tradicím spojeným s bitvou.[51][59][60][61] Na jaře 2023 byla zahájena další stavební úprava vestibulu s přístavbou vyhlídkových plošin.[62] V areálu se též nachází pískovcový pomník rakouské pěší brigádě generálmajora Jirčíka, která v bitvě bránila Pracký kopec, a replika rakouského polního děla (obojí z roku 1995).[10][51][59]
Zájezdní hospoda RohlenkaMotorest Rohlenka
Kategorie „Rohlenka“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Rohlenka“ na Wikimedia Commons
Rohlenka (Jiříkovice)
49°11′2″ s. š., 16°45′40″ v. d.		Bývalá zájezdní hospoda, dnes motorest při státní silnici Brno–Olomouc a dálnici D1. V roce 1994 zde byly při budování provozovny McDonald's nalezeny ostatky z hromadného hrobu, po ohledání následujícího roku uložené do osária v kapli na Mohyle míru.[27][28][63][64]
Významná památka SantonSanton
Kategorie „Santon, South Moravia“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Santon, South Moravia“ na Wikimedia Commons
Santon (Tvarožná)
49°11′18″ s. š., 16°45′50″ v. d.		Přírodní návrší původně nazývané Padělek bylo před bitvou francouzskými ženisty uměle srovnáno a opevněno třemi pásy okopů, aby vytvořilo palebná postavení pro 18 děl s pěchotní ochranou. Na západní straně kopce byla umístěna polní kuchyň. Původní mariánská kaple na vrcholu byla vojáky také stržena. Na zdi nově vybudované klasicistní kaple Panny Marie Sněžné z roku 1832 jsou dnes pamětní desky francouzských generálů Claparèda a Valhuberta a ruského generála Bagrationa. Od roku 1988 byla na vrcholu kopce instalována kopie francouzského polního kanónu, od roku 2009 snesená na náves. Na úpatí je kříž z bílého kamene na paměť padlých vojáků z roku 1987.[4][5][54][57][39][6][40][10][65] Kaple, opevnění Santona i hrob pod kopcem byly vyhlášeny kulturními nemovitými památkami.[66][67][68]
Pamětní křížKříž hraběte Tiesenhausena
Kategorie „Memorial of Ferdinand Tiesenhausen in Silničná“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Memorial of Ferdinand Tiesenhausen in Silničná“ na Wikimedia Commons
Silničná
49°3′9″ s. š., 16°57′9″ v. d.		Kříž z doby kolem roku 1900 nad bývalým hrobem Ferdinanda hraběte Tiesenhausena (křídelního pobočníka ruského cara Alexandra I. a zetě generála Kutuzova). Kříž stojí před domem, v němž hrabě zemřel na zranění z bitvy.[5][6]
Smírčí kámenKříž a smírčí kámen u silnice
Kategorie „Pamětní kámen v Sivicích“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Pamětní kámen v Sivicích“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kamenný kříž (Sivice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kamenný kříž (Sivice)“ na Wikimedia Commons
Sivice
49°11′57″ s. š., 16°47′ v. d.		Při silnici na Tvarožnou je u smírčího kamene ze 17. století a barokního kříže z roku 1772 hromadný hrob francouzských vojáků a také hrob plukovníka Jeana Baptista Gérarda.[5][54][6] Byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[69]
Významná památka Zámek s parkemZámek Slavkov u Brna
Kategorie „Slavkov Castle“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Slavkov Castle“ na Wikimedia Commons
Slavkov u Brna
49°9′17″ s. š., 16°52′30″ v. d.		Před bitvou nocovali na zámku ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I. Po bitvě 3. prosince z balkónu zámku Napoleon pronesl svoji proklamaci k vojákům, podle níž byla bitva označena za slavkovskou (Austerlitz). Ve dnech 3.-7. prosince zde Napoleon nocoval a 6. prosince zde bylo uzavřeno příměří. Dnes zde turisté navštěvují zámecké expozice, podzemí a tematickou expozici Napoleon - Austerlitz.[4][5][57][39][6][40] Zámek s parkem byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou a v roce 2008 národní kulturní památkou.[70][71]
Kaple sv. UrbanaKaple svatého Urbana
Kategorie „Chapel of Saint Urban (Slavkov u Brna)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Chapel of Saint Urban (Slavkov u Brna)“ na Wikimedia Commons
Slavkov u Brna
49°10′12″ s. š., 16°53′19″ v. d.		Původně barokní kaple z roku 1712 (znovu zřízena r. 1858) na vrchu Urban sloužila francouzským jednotkám jako strážní stanoviště. 28. listopadu zde byl výstřelem z děla oznámen postup spojeneckých vojsk od Olomouce a francouzská vojska se pak stáhla k linii Zlatého potoka, odkud 2. prosince vstoupila do bitvy.[4][5][6] Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[72]
Pamětní sloupekPamátník pod Urbanem
Kategorie „Pomník Pod Urbáňkem (Slavkov u Brna)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Pomník Pod Urbáňkem (Slavkov u Brna)“ na Wikimedia Commons
Slavkov u Brna
49°9′58″ s. š., 16°53′32″ v. d.		Sloupek nad údajným hromadným hrobem z bitvy na svahu pod kopcem Urbanem.[4][6] Pomník byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[73]
Smírčí křížSmírčí kříž Pod stráží
Kategorie „Smírčí kříž v ulici Pod Stráží (Sokolnice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Smírčí kříž v ulici Pod Stráží (Sokolnice)“ na Wikimedia Commons
Sokolnice
49°6′51″ s. š., 16°43′8″ v. d.		Starší kříž (z roku 1796) stojí v ulici Pod Stráží poblíž vyvýšeniny zvané Stráž coby pozůstatku opevněného místa. V místě by se měl údajně nacházet hromadný hrob, kříž však byl několikrát přesunut.[4][5][74][75] Kříž byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[76]
Zámek s parkemZámek Sokolnice
Kategorie „Sokolnice Chateau“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Sokolnice Chateau“ na Wikimedia Commons
Sokolnice
49°7′9″ s. š., 16°43′36″ v. d.		O zámek probíhaly úporné boje a během bitvy vyhořel. Po roce 1848 byl přestavěn v novorenesančním stylu a dnes slouží jako domov pro seniory.[4][77][5][54][39][6][40][75] V zámeckém parku v bývalé oranžerii byla zazděna dělová koule z houfnice.[74] Zámek byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[78]
Hospoda Na BednárněSokolnice
49°7′4″ s. š., 16°43′31″ v. d.		Před zámkem, naproti barokní sýpky, na zdi hostince Na Bednárně (Zámecká 352[79], resp. č. p. 56[80]) byla 2. prosince 2005 odhalena pamětní deska připomínající založení Komitétu pro postavení Mohyly míru, k němuž došlo v místním sále v roce 1899.[10][74][75][81]
BažantnicePalpost ve zdi bažantnice
Kategorie „Gun emplacements in the pheasantry in Sokolnice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Gun emplacements in the pheasantry in Sokolnice“ na Wikimedia Commons
Sokolnice
49°7′29″ s. š., 16°43′55″ v. d.		V ohradní zdi obory byla sekundárně vyznačena údajná palebná postavení francouzské dělostřelecké baterie. Pět kanónů mělo stát v průlomech zdi, šestý v bráně.[4][5][54][39][74] Někteří autoři však věrohodnost palpostů zpochybňují, žádné prameny psané účastníky bitvy o dělech v bažantnici nehovoří.[75][82]
Zámecká sýpkaBývalá zámecká sýpka
Kategorie „Granary in Sokolnice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Granary in Sokolnice“ na Wikimedia Commons
Sokolnice
49°7′5″ s. š., 16°43′28″ v. d.		Bývalá sýpka z 18. století tvořila obranný objekt francouzských vojsk a po bitvě zde byli shromážděni zajatí spojenci. V polích za sýpkou jsou tři neoznačené šachtové hroby.[4][5][54][6][74][75] Barokní sýpka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou,[83] v roce 2020 byla přestavěna na bytový dům.[84][85][86]
Významná památka Stará poštaStará pozořická pošta
Kategorie „Stará Pošta (Kovalovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Stará Pošta (Kovalovice)“ na Wikimedia Commons
Stará pošta (Kovalovice)
49°11′7″ s. š., 16°49′34″ v. d.		Dědičná pozořická pošta z roku 1785, v níž 28. listopadu pobýval Napoleon se svými maršály a během bitvy 2. prosince ji využil ruský generál Bagration jako svůj hlavní stan. Ráno 3. prosince zde Napoleon přijal rakouského knížete Lichtensteina, který přišel s nabídkou příměří a osobní schůzky s císařem Františkem I. Dnes areál slouží jako malé muzeum s restauračními a ubytovacími službami. Přes silnici je ruská pamětní kaple, údajně vybudovaná ruskou šlechtičnou na paměť některého z padlých ruských důstojníků. V letech 2008-2010 zde byl vystavěn ojedinělý pomník padlým koním v podobě koně zasaženého kulkou.[4][5][54][57][39][6][40][10][87]
Pomník rakouským dělostřelcůmPomník rakouským dělostřelcům
Kategorie „Pomník rakouským dělostřelcům (Kovalovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Pomník rakouským dělostřelcům (Kovalovice)“ na Wikimedia Commons
Stará pošta (Kovalovice)
49°11′21″ s. š., 16°50′36″ v. d.		Kamenný pomník s trčící dělovou hlavní byl odhalen 2. prosince 1995 při olomoucké silnici za Starou poštou dále na Rousínov. Pomník je věnován dvěma rakouským dělostřeleckým bateriím, které pod velením majora Václava Jana Frierenbergera (na kroměřížském hřbitově se jako kulturní památka dochoval jeho náhrobek) kryly ústup ruského sboru generála Bagrationa v závěru bitvy.[10][14]
Významná památka Staré vinohradyVrcholová kóta Starých vinohrad
Kategorie „Staré vinohrady“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Staré vinohrady“ na Wikimedia Commons
Staré vinohrady (Blažovice)
49°8′53″ s. š., 16°47′10″ v. d.		Vrch na hranici katastrů Jiříkovic, Blažovic, Křenovic a Zbýšova, jedno z vyvýšených míst celého Prateckého návrší, bylo místem klíčových bojů bitvy. Střetla se zde ruská a francouzská císařská garda. Ráno zde bylo stanoviště spojeneckého štábu. Vrcholovou kótu 298 uprostřed polí označuje poškozená kamenná plastika s datováním 187...[6][10][30][9][11]
Boží mukaBoží muka na Starých vinohradech
Kategorie „Column shrine in Staré vinohrady (Blažovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Column shrine in Staré vinohrady (Blažovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kříž na Starých vinohradech“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kříž na Starých vinohradech“ na Wikimedia Commons
Staré vinohrady (Blažovice)
49°8′42″ s. š., 16°47′27″ v. d.		Nedaleko vrcholu Starých vinohrad stojí na křižovatce silnic Prace–Křenovice a Blažovice–Zbýšov boží muka podle návrhu Miroslava Pražáka, zbudovaná a vysvěcená v roce 1992. Ta nahradila původní ze 17. století, jež zde bez úhony přečkala bitvu a byla do základů pobořena až nákladním vozem při polních pracích v roce 1953. Naproti přes silnici stojí litinový kříž z roku 1863.[6][10][30][9][11]
KopečekKříž na Kopečku u Šaratic
Kategorie „Kopeček (Šaratice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kopeček (Šaratice)“ na Wikimedia Commons
Šaratice
49°6′56″ s. š., 16°48′49″ v. d.		Kříž označuje údajné hromadné hroby ze slavkovské bitvy.[4][6] Kopeček jakožto mohyla ze starší body železné byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[88]
Zámek s parkemZámek ve Šlapanicích, dnes gymnázium
Kategorie „Šlapanice Castle“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Šlapanice Castle“ na Wikimedia Commons
Šlapanice
49°10′8″ s. š., 16°43′30″ v. d.		Původně barokní zámek sloužil jako francouzská polní nemocnice a v parku byl soustředěn dělostřelecký trén. Byl zde před převozem do Brna ošetřován také Roger Valhubert, jediný francouzský generál, který zemřel na následky zranění z bitvy. Dnes je v zámku výrazně změněném přestavbami gymnázium.[4][5][54][57][89][90][40]
Pomník lékařůmPomník J. D. Larreyovi a lékařům
Kategorie „Memorial to french surgeon J. D. Larrey and his medics in Šlapanice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Memorial to french surgeon J. D. Larrey and his medics in Šlapanice“ na Wikimedia Commons
Šlapanice
49°10′3″ s. š., 16°43′36″ v. d.		Na rohu ulic Brněnské a Riegrovy byl u příležitosti 200. výročí bitvy 2. prosince 2005 odhalen pomník Jeanu Dominigue Larreyovi, vrchnímu chirurgovi francouzské armády a všem lékařům ošetřujícím zraněné v bitvě. Autorem pomníku v podobě žulového kvádru na stupňovitém podstavci je zdejší rodák, sochař Jaromír Blažek.[5][90][10][91][92]
Klášterní scholasterieKlášterní scholasterie (vpravo)
Kategorie „Muzeum ve Šlapanicích“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Muzeum ve Šlapanicích“ na Wikimedia Commons
Šlapanice
49°10′9″ s. š., 16°43′37″ v. d.		V bývalé klášterní scholasterii byl 18. listopadu štáb spojenecké armády ustupující k Olomouci, v den bitvy 2. prosince pak štáb francouzského IV. armádního sboru maršála Soulta. Připomíná to pamětní deska instalovaná v roce 2000. Od roku 1949 v budově sídlí muzeum, v současnosti jedna z poboček Muzea Brněnska.[4][5][54][57][6][90][40][10][93] Scholasterie byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[94]
Kostel Nanebevzetí Panny MarieKostel Nanebevzetí Panny Marie
Kategorie „Church of the Assumption of the Virgin Mary (Šlapanice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of the Assumption of the Virgin Mary (Šlapanice)“ na Wikimedia Commons
Šlapanice
49°10′11″ s. š., 16°43′35″ v. d.		Původně gotický kostel z 15. století, v polovině 18. barokně přestavěný. V kostele byli po bitvě shromážděni zajatí spojenečtí vojáci.[4][5][57][6][90] Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[95]
Zazděná boží mukaZazděná boží mukaŠlapanice
49°9′57″ s. š., 16°43′52″ v. d.		Boží muka v Jiříkovské ulici zazděná do domu (č. p. 139) připomínají šachtový hrob.[4][90]
Pomník na hřbitověPomník na hřbitově
Kategorie „Hrob francouzských vojáků (Šlapanice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Hrob francouzských vojáků (Šlapanice)“ na Wikimedia Commons
Šlapanice
49°10′15″ s. š., 16°43′45″ v. d.		Pomník z roku 1965 na městském hřbitově nad hrobem obětí bitvy. Kosterní pozůstatky padlých francouzských vojáků sem byly umístěny ze zrušeného Krchůvku v polovině 19. století.[4][5][54][57][6][90][40]
Boží muka a pomník padlým konímBoží muka Na Lopatě s pomníkem
Kategorie „Boží muka Na Lopatě (Telnice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka Na Lopatě (Telnice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Pomník padlým koním Na Lopatě“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Pomník padlým koním Na Lopatě“ na Wikimedia Commons
Telnice
49°6′7″ s. š., 16°43′31″ v. d.		V okolí barokních božích muk „Na Lopatě“ z konce 18. století s dobrým výhledem na bojiště byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici.[4][5][54][96][97] Boží muka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[98] V prosinci 2019 byl v sousedství odhalen pomník koním padlým v bitvě.[99]
Boží mukaBoží muka na Mrtvé cestě
Kategorie „Boží muka u Mrtvé cesty“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka u Mrtvé cesty“ na Wikimedia Commons
Telnice
49°6′23″ s. š., 16°42′48″ v. d.		Poblíž božích muk u silnice, která nahradila tzv. „Mrtvou cestu“, kudy chodívaly pohřební průvody ze Sokolnic na telnický hřbitov, byla pozice francouzské dělostřelecké baterie.[4][97][74] Boží muka byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[100]
Boží mukaBoží muka v Růžové ulici
Kategorie „Boží muka na křižovatce Růžová - V dědině“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Boží muka na křižovatce Růžová - V dědině“ na Wikimedia Commons
Telnice
49°5′57″ s. š., 16°42′48″ v. d.		Klasicistní trojboká boží muka z 20. let 19. století v Růžové ulici vyznačují údajný hromadný šachtový hrob.[4][5][54][57][96][97] Byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[101] Další tři – památkově neoznačené – hromadné hroby jsou v Telnici známy v lokalitách Odměrky, Malá dráha a Za kostelem.[96][102]
Kostel sv. Jana KřtiteleKostel sv. Jana Křtitele
Kategorie „Church of Saint John the Baptist (Telnice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Church of Saint John the Baptist (Telnice)“ na Wikimedia Commons
Telnice
49°6′7″ s. š., 16°43′6″ v. d.		Kolem kostela byla soustředěna obrana francouzských vojsk v Telnici, ve zdi kolem kostela jsou znatelné pozice děl a ve věži jsou zazděny dělové koule. Na farním úřadě 27. listopadu přespal Napoleon.[4][5][54][57][6][40][96][97] Kostel byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou.[103]
Pomník uherským vojákům „Kopjafa“Pomník uherským vojákům „Kopjafa“
Kategorie „Monument to Hungarian soldiers from the Battle of Austerlitz in Telnice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Monument to Hungarian soldiers from the Battle of Austerlitz in Telnice“ na Wikimedia Commons
Telnice
49°6′5″ s. š., 16°43′10″ v. d.		Dne 2. prosince 2006 byl v parčíku před mateřskou školou odhalen pomník v podobě vyřezávaného dubového sloupu. Věnován byl padlým uherským vojákům, kteří v bitvě bojovali jako předvoj I. kolony polního podmaršála Kienmayera.[10][96][97][104][105][106] O pět let později, 3. prosince 2011, vedle něj přibyl další, zdobnější sloup.[107][108][109]
Kosmákův kříž a Valhubertův památníkKosmákův kříž
Kategorie „Kosmákův kříž“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kosmákův kříž“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Pomník generála Valhuberta pod Santonem“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Pomník generála Valhuberta pod Santonem“ na Wikimedia Commons
Tvarožná
49°11′17″ s. š., 16°46′0″ v. d.		Dřevěný vyřezávaný kříž věnovaný místnímu knězi a spisovateli stojí nad údajným hromadným hrobem. Vedle je i památník vyznačující místo smrtelného zranění francouzského generála Valhuberta. Asi dva metry vysoký žulový památník byl odhalen 24. listopadu 2000.[4][5][6][65][10]
Pamětní deskaPamětní deska na návsiTvarožná
49°11′29″ s. š., 16°46′28″ v. d.		V roce 1993 byla na návsi odhalena pamětní deska obětem bitvy tří císařů. V naproti stojící budově obecního úřadu je umístěna plastická mapa bojiště zobrazující bitevní situaci, kterou obec obdržela darem v roce 1990 od vídeňské jednotky Deutschmeister Schützen Korps.[10][65]
Pomník ruským vojákůmPomník ruským vojákůmTvarožná
49°11′26″ s. š., 16°46′33″ v. d.		Pomník odhalený 21. listopadu 2004 u kostela sv. Mikuláše stojí v místech společného hrobu ruských vojáků, který byl objeven v roce 1923. Ve vstupní bráně nedalekého hřbitova byla v srpnu 1994 odhalena pamětní deska pplk. Emila Kalába, zdejšího rodáka a jednoho z prvních historiků slavkovské bitvy.[10][65][110]
Spálený mlýnJanův Dvůr u Spáleného mlýna
Kategorie „Spálený mlýn (Násedlovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Spálený mlýn (Násedlovice)“ na Wikimedia Commons
Uhřice/Násedlovice
49°1′30″ s. š., 16°57′45″ v. d.		Místo setkání Napoleona s rakouským císařem Františkem I. dne 4. prosince 1805, kde došlo k dohodnutí příměří, na druhý den podepsaného ve slavkovském zámku. Torzo lípy, pod níž údajně k jednání došlo, je uloženo ve slavkovském muzeu. Později byl u Spáleného mlýna postaven Janův Dvůr zvaný též Bačalárna. Roku 1900 byla na západním průčelí budovy umístěna pamětní deska ze syenitu, dílo sochaře Johanna Eduarda Tomoly. Roku 2003 zde byl umístěn obelisk připomínající oběti války a vysazeny 4 lípy.[5][39][6][111][112][113][114][115][116][117]
Kaple sv. Antonína PaduánskéhoKaple sv. Antonína Paduánského
Kategorie „Kaple svatého Antonína Paduánského (Újezd u Brna)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kaple svatého Antonína Paduánského (Újezd u Brna)“ na Wikimedia Commons
Újezd u Brna
49°6′35″ s. š., 16°45′23″ v. d.		Dělostřelbou rakouských děl z těchto míst byla podle předpokladu ráno 2. prosince zahájena slavkovská bitva a odpoledne odtud Napoleon pozoroval ústup spojenců od Telnice a Žatčan. Kaple z roku 1703, od roku 1785 zrušená, vyhořela a současná novorománská kaple byla na stejném místě postavena roku 1863.[4][5][54][39][6][118][119] Kaple byla vyhlášena kulturní nemovitou památkou.[120]
Bývalý mlýnAreál mlýna roku 2013
Kategorie „Former mill (Rychmanov)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Former mill (Rychmanov)“ na Wikimedia Commons
Újezd u Brna
49°6′25″ s. š., 16°46′ v. d.		Tzv. Peclův mlýn, v písemných pramenech poprvé zmíněný v roce 1465, je připomínán také v románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír. Za bitvy v něm byl umístěn válečný lazaret. Ve dvoře byla pamětní deska majitelů, původní objekt sloužil později jako sklad. Po roce 2015 došlo k ukončení výroby a budova byla zbořena. V lokalitě byla ohlášena výstavba obytné čtvrti.[4][118][121][122][123][124]
PietaPieta v Rychmanově
Kategorie „Pieta (Rychmanov)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Pieta (Rychmanov)“ na Wikimedia Commons
Újezd u Brna
49°6′6″ s. š., 16°46′2″ v. d.		V listopadu 2009 byl u příležitosti 10. výročí založení společnosti Mohyla míru - Austerlitz odhalen pomník civilním obětem bitvy, umístěný v parčíku u rybníka v Rychmanově. Autorem plastiky nazvané Pieta byl Nikos Armutidis.[118][119][125][126][127]
Pomník Tří císařůPomník Tří císařů
Kategorie „Monument to the three emperors“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Monument to the three emperors“ na Wikimedia Commons
Zbýšov
49°8′29″ s. š., 16°47′38″ v. d.		Moderní památník Tří císařů, odhalený k dvoustému výročí bitvy 17. září 2005 péčí Československé napoleonské společnosti a obce Zbýšov, stojí na návrší nad Zbýšovem, poblíž křižovatky Blažovice–Křenovice–Prace. V místě již zaniklé polní cesty nezávisle na sobě v různých časech během bitvy prošli všichni tři císařové. Ty symbolizuje trojice sloupků nesoucí „slavkovské slunce“ a také materiálové složení pomníku z francouzské, ruské a německé žuly.[128][129][14]
KřížKříž ve Zbýšově
Kategorie „Kříž na cestě k vinohradům (Zbýšov)‎“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kříž na cestě k vinohradům (Zbýšov)‎“ na Wikimedia Commons
Zbýšov
49°7′57″ s. š., 16°48′34″ v. d.		Litinový kříž z roku 1870 v lokalitě První díly nad šachtovým hrobem z bitvy. Ostatky z něj byly v roce 1836 převezeny do Křenovic do hromadného hrobu poblíž Krchůvku. Kříž stál původně mimo zástavbu u cesty vedoucí k vinohradům, později byl při dalším rozvoji zástavby přesunut o několik metrů k silnici.[4][5][128][129][130]
ZvoniceZvonice ve Zbýšově
Kategorie „Bell tower in Zbýšov (Vyškov District)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Bell tower in Zbýšov (Vyškov District)“ na Wikimedia Commons
Zbýšov
49°7′50″ s. š., 16°48′25″ v. d.		V rozích zvonice na návsi jsou zazděné dělové koule ze slavkovské bitvy. Zvonice/kaplička Panny Marie Sedmibolestné byla vystavěna v roce 1836 právě jako dík za přežití útrap během bitvy.[4][5][6][128][129]
MlýnŽatčanský mlýn
Kategorie „Žatčanský mlýn“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Žatčanský mlýn“ na Wikimedia Commons
Žatčany
49°5′13″ s. š., 16°43′20″ v. d.		Mlýn na hrázi mezi Žatčanským a Měnínským rybníkem v části Třebomyslice, tehdy samostatné vesnici, během bitvy vyhořel. Později byl k němu přistavěn dvůr, zvaný též zámeček. Ve štítě bývalého mlýna je zazděno 5 dělových koulí ze slavkovské bitvy nalezených v okolí.[4][5][54][40][131][132][133]
Hráz rybníkaHráz bývalého rybníkaŽatčany
49°5′14″ s. š., 16°43′16″ v. d.		Po hrázi bývalého Žatčanského rybníka ustupovala spojenecká vojska v odpoledních hodinách 2. prosince 1805. Dnes je zde silnice II/416. K Žatčanskému a Měnínskému rybníku se váže legenda o množství utonulých, když zamrzlou hladinu s prchajícími vojáky údajně rozstřílelo francouzské dělostřelectvo, ta je však nepotvrzená a pravděpodobně silně nadsazená.[4][5][54][131][132]
Štěrkový lomŠtěrkový lom na Žuráni
Kategorie „Horka (natural monument)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Horka (natural monument)“ na Wikimedia Commons
Žuráň (Podolí)
49°10′51″ s. š., 16°43′43″ v. d.		Ve štěrkovém lomu pod kopcem Žuráň měl Napoleon 1. prosince hlavní stan a přenocoval zde ve svém kočáře.[4][39]
Významná památka ŽuráňŽuráň
Kategorie „Žuráň“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Žuráň“ na Wikimedia Commons
Žuráň (Podolí)
49°10′47″ s. š., 16°44′18″ v. d.		Na Žuráni bylo velitelské stanoviště francouzského císaře Napoleona, odkud ráno dal rozkaz k útoku na Pratecké výšiny. V roce 1930 zde byl instalován kubistický žulový památník s plastickou mapou bitevního rozložení vojsk a francouzskou proklamací před bitvou. Je uváděn jako symbolické exteritoriální území Francie a od roku 1958 je kulturní nemovitou památkou.[4][5][134][54][57][39][6][40][34]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Kritériem významnosti pro zařazení do seznamu je uvedení v některé z těchto publikací:
    • ŠPATNÝ, Jan. Slavkov – Austerlitz, bitva tří císařů. Brno: Geodézie Brno, 1991. ISBN 80-85302-03-9. 
    • KRÁL, Adolf B. Mlčící svědkové bitvy. In: DACÍK, T. Psal se rok 1805. Ivančice: Okresní muzeum Brno-venkov, 1988. S. 8–12.
    • Okolí Brna – Slavkovské bojiště a Ždánický les. Mapa KČT č. 87. 3. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2010. ISBN 978-80-7324-265-7. 
    • Památky slavkovského bojiště. Cykloturistická mapa. Slavkov u Brna: Město Slavkov u Brna, 2009. 
    • KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-9038-816-1. S. 178–183. 
  2. ↑ Bedřichovice jsou městskou částí Šlapanic, v době bitvy u Slavkova byly samostatnou vsí.

Reference

  1. ↑ KOPECKÝ, František. Slavnostní otevření naučné stezky Bitvy u Slavkova [online]. Austerlitz.org, 2003-06-13 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vyhláška ministerstva kultury České republiky ze dne 10. září 1992, 475/1992 Sb. na stránkách NPÚ
  3. ↑ JARUŠKOVÁ, Radka. Napoleonisté chtějí větší Slavkovské bojiště. deník.cz [online]. 19. 2. 2010, rev. 2010-02-19 [cit. 2011-07-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ŠPATNÝ, Jan. Slavkov – Austerlitz, bitva tří císařů. Brno: Geodézie Brno, 1991. ISBN 80-85302-03-9. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an Okolí Brna – Slavkovské bojiště a Ždánický les. Mapa KČT č. 87. 1. vyd. Praha: Klub českých turistů, 1997. ISBN 80-85999-02-1. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am Památky slavkovského bojiště. Cykloturistická mapa. Slavkov u Brna: Město Slavkov u Brna, 2009. 
  7. ↑ a b c PLEVA, Petr. Historie a památky. www.blazovice.eu [online]. Blažovice, 2007-03-10 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c HANÁK (2015). S. 102–103.
  9. ↑ a b c d e f HOCHEL (2011). S. 112–113.
  10. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-9038-816-1. S. 178–183. 
  11. ↑ a b c HANÁK (2015). S. 108–109.
  12. ↑ PLEVA, Petr. Plastika Setkání. www.blazovice.eu [online]. Blažovice, 2007-03-15 [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Klára. Regionální princip v učebních úlohách na příkladu obce Blažovice. Brno, 2019 [cit. 2023-10-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Iva Frýzová. s. 44. Dostupné online.
  14. ↑ a b c d Zřízené pomníky a pamětní desky Československé napoleonské společnosti
  15. ↑ SVOBODOVÁ, Miloslava. Z historie obce. www.drazovice.cz [online]. Dražovice, 2008-06-24 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ BEJČEK, P. Dražovice, kostel Narození sv. Jana Křtitele. Křesťanské Vánoce [online]. 2012 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ SKOKAN, Jiří. Letonice v době Napoleonské války. www.letonice.cz [online]. Letonice [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 133864 : Kaple sv. Gottharda. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  19. ↑ Slavnostní odhalení a posvěcení pomníku[nedostupný zdroj], Projekt Austerlitz
  20. ↑ HOCHEL (2011). S. 123.
  21. ↑ HANÁK (2015). S. 142–143.
  22. ↑ Stará valcha. vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ 11 / Střet elitních gard u Holubic. Morava Napoleonská [online]. Regionální rozvojová agentura jižní Moravy [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ Slavkovské bojiště: turistický průvodce. Slavkov u Brna: Zámek Slavkov – Austerlitz 8 s. Dostupné online. S. 8. 
  25. ↑ CHROMÝ, Zdeněk. Největší záhada slavkovského bojiště: Opravdu se zde ukrývá zlatý poklad?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2022-09-11 [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. 
  26. ↑ STĚPÁNEK, Václav; USTOHAL, Vladimír. Jiříkovice 1805. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 1992. ISBN 80-7028-043-3. S. 11–13. 
  27. ↑ a b c d e HANÁK (2015). S. 71–72.
  28. ↑ a b c d HOCHEL (2011). S. 90–91.
  29. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 124061 : Krucifix při silnici k Rohlence. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  30. ↑ a b c Jiříkovice[nedostupný zdroj] na stránkách Projektu Austerlitz
  31. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 119615 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  32. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 124062 : Zvonice na návsi. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  33. ↑ a b c d HOCHEL (2011). S. 52–53.
  34. ↑ a b c HANÁK (2015). S. 66.
  35. ↑ ADMIN. Osada Kandie. Portál vlisni.cz [online]. 2010-11-12 [cit. 2023-07-12]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b HOCHEL (2011). S. 65–66.
  37. ↑ a b HANÁK (2015). S. 59.
  38. ↑ KOPECKÝ, František. Rok 2005, rok památného 200. výročí bitvy u Slavkova. Tvaroženský zpravodaj. 17. 1. 2005, roč. 34, čís. 1, s. 17. Dostupné online. 
  39. ↑ a b c d e f g h i j k l m MUDRA, M. Přehled památných míst slavkovského bojiště. In: SVATOŇ, S. Bitva u Slavkova 2. prosince 1805. Její příčiny a průběh, průvodce po bojišti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1958. S. 23–26.
  40. ↑ a b c d e f g h i j k l m BASAŘOVÁ, Miroslava. Okolí Brna – Moravský kras, turistická mapa. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2010. ISBN 978-80-7393-013-4. 
  41. ↑ Ve Slavkově u Brna odhalili památník generálu Kutuzovovi Archivováno 6. 10. 2015 na Wayback Machine. i-RU.cz, 5.12.2005
  42. ↑ Křenovický zpravodaj Prosinec 2005[nedostupný zdroj]
  43. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 144472 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  44. ↑ KOPECKÝ, František. Velatice, Mokrá, Horákov v bitvě u Slavkova [online]. Austerlitz.org, 2005-04-20 [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  45. ↑ Velatice. www.roketnice.cz [online]. Mikroregion Roketnice [cit. 2023-08-17]. Dostupné online. 
  46. ↑ SEDLMAJER, Václav. Císařská silnice vedoucí z Brna do Olomouce. Vyškovský deník. 2008-05-25. Dostupné online [cit. 2023-08-17]. 
  47. ↑ SEDLMAJER, Václav. Císařská silnice vedoucí z Brna do Olomouce. Vyškovský deník. 25. 5. 2008. Dostupné online. 
  48. ↑ HANÁK (2015). S. 63.
  49. ↑ a b HOCHEL (2011). S. 96.
  50. ↑ a b HANÁK (2015). S. 78–79.
  51. ↑ a b c d e HOCHEL (2011). S. 100–101.
  52. ↑ a b c HANÁK (2015). S. 80–81.
  53. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 150111 : Hromadný hrob z bitvy u Slavkova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6]. 
  54. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s KRÁL, Adolf B. Mlčící svědkové bitvy. In: DACÍK, T. Psal se rok 1805. Ivančice: Okresní muzeum Brno-venkov, 1988. S. 8–12.
  55. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 134522 : Kostel Povýšení sv. Kříže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [7]. 
  56. ↑ Památník smíření v Praci Archivováno 15. 10. 2015 na Wayback Machine. na stránkách uměleckého štukatéra Jana Tomíčka
  57. ↑ a b c d e f g h i j k l Slavkovské bojiště Austerlitz. Informační mapa. 1. vyd. Mikulov: ARC Mikulov, 1998. ISBN 80-85999-02-1. 
  58. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 145477 : Pomník Mohyla míru. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [8]. 
  59. ↑ a b c HANÁK (2015). S. 88–94.
  60. ↑ ČTK. Památník Mohyla míru otevírá novou multimediální expozici. ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2010-06-21 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. 
  61. ↑ PERINGEROVÁ, Gabriela. Fenomén Austerlitz představí bitvu tří císařů z jiného pohledu. Brněnský deník. 2010-06-22. Dostupné online [cit. 2023-08-24]. 
  62. ↑ HALUZA, Oldřich. U Mohyly míru vznikne nově vyhlídka na slavné bojiště bitvy tří císařů. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2023-02-17 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. 
  63. ↑ KOPECKÝ, František. Hromadný hrob u Rohlenky [online]. Austerlitz.org, 2003-05-25 [cit. 2023-08-23]. Dostupné online. 
  64. ↑ VITULA, Petr. Pravěké osídlení a doklady pobytu novověkých vojsk v prostoru Rohlenky mezi Brnem a Slavkovem. VVM. 1997, roč. XLIX, s. 256–271. Dostupné online [PDF online, cit. 2023-08-23]. Dostupné také na: [9]. 
  65. ↑ a b c d Drobné památky Archivováno 10. 10. 2007 na Wayback Machine. na stránkách obce Tvarožná
  66. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 151014 : Kaple P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [10]. 
  67. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 130993 : Polní opevnění bitvy u Slavkova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [11]. 
  68. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 130992 : Vojenský hřbitov bitvy u Slavkova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [12]. 
  69. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 140332 : Pamětní kámen s hrobem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [13]. 
  70. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 152934 : Zámek s předzámčím, parkem a sochařskou výzdobou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [14]. 
  71. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 152934 : Zámek Slavkov u Brna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [15]. 
  72. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 158823 : Kaple sv. Urbana. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [16]. 
  73. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 138941 : Pomník bitvy u Slavkova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [17]. 
  74. ↑ a b c d e f HOCHEL (2011). S. 69–70.
  75. ↑ a b c d e HANÁK (2015). S. 46–47.
  76. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 149002 : Kříž z roku 1796. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [18]. 
  77. ↑ Domov pro seniory Sokolnice
  78. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 120787 : Zámek Sokolnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [19]. 
  79. ↑ Restaurace Na Bednárně, Sokolnice, okres Brno-venkov. www.zlatestranky.cz [online]. ZlatéStránky.cz [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  80. ↑ Služby a firmy: Restaurace Na Bednárně. www.sokolnice.cz [online]. Sokolnice [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  81. ↑ M.M. Sokolnický pivovar a panské hostince. Sokolnický zpravodaj. Říjen 2008, čís. 10, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-07.  Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
  82. ↑ SAMEK, Jakub; TUPÝ, Ondřej; SÁČEK, Karel. Byla v průběhu bitvy u Slavkova bráněna sokolnická bažantnice? [online]. Austerlitz.org, 2006-01-11 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  83. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 153004 : Sýpka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [20]. 
  84. ↑ Rekonstrukce barokní sýpky v Sokolnicích - Česká cena za architekturu 2022. Česká cena za architekturu [online]. [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  85. ↑ KRYNEK, Ondřej. Kousek od Brna přestavěli barokní sýpku z roku 1745 na originální bytový dům. DesignMag.cz [online]. 2022-08-24 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  86. ↑ ŘEZNÍČKOVÁ, Alena (řez). Dva prádelní koše povolení. Sýpka v Brně se změnila na unikátní bydlení. Bydlení iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-06-18 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  87. ↑ Oficiální stránky restaurace, hotelu a muzea Stará Pošta
  88. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 136294 : Mohylník Kopeček. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [21]. 
  89. ↑ Historie budovy Archivováno 6. 12. 2010 na Wayback Machine. na stránkách Gymnázia Šlapanice
  90. ↑ a b c d e f Významná historická místa ke vztahu k Bitvě tří císařů Archivováno 13. 2. 2010 na Wayback Machine. na Austerlitz-ops.cz
  91. ↑ Památky města Šlapanice Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine. na stránkách města
  92. ↑ NOSKO, Julius. Milovaný kámen mu vzal nohu. Srdce ne. Brněnský deník.cz [online]. 28. 11. 2007 [cit. 2011-07-15]. Dostupné online. 
  93. ↑ Adresy poboček (pracovišť) muzea Archivováno 25. 8. 2011 na Wayback Machine. na stránkách Muzea Brněnska
  94. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-04]. Identifikátor záznamu 145346 : Škola - scholasterie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [22]. 
  95. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 140666 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [23]. 
  96. ↑ a b c d e HOCHEL (2011). S. 76–77.
  97. ↑ a b c d e HANÁK (2015). S. 38–39.
  98. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 150891 : Boží muka směrem k Újezdu. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [24]. 
  99. ↑ Rodina Jana Rožnovského. Reportáž: Odhalení pomníku padlým koním Na Lopatě - 29. prosince 2019. www.telnice.cz [online]. Obec Telnice, 2019 [cit. 2023-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-13. 
  100. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 158607 : Boží muka u Mrtvé cesty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [25]. 
  101. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 137943 : Boží muka v Růžové ulici. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [26]. 
  102. ↑ Indikační skica: katastr Telnice, identifikátor MOR265518250, signatura 2655 [online]. Moravský zemský archiv v Brně, 1825 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  103. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 148882 : Kostel sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [27]. 
  104. ↑ Kulturní pamětihodnosti. Kapitola Památníky. www.telnice.cz [online]. Obec Telnice [cit. 2023-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-17. 
  105. ↑ Památky slavkovského bojiště mapuje nový průvodce. Týden.cz [online]. 2010-02-12 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  106. ↑ Pomník maďarských vojáků padlých v bitvě u Slavkova v Telnicích. Drobné památky [online]. 2022-06-28 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  107. ↑ HANIKOVÁ, Monika. Reportáž: Pietní akt s odhalením nového pomníku - 4. prosince 2011. www.telnice.cz [online]. Obec Telnice, 2011 [cit. 2023-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-16. 
  108. ↑ GYÖRGY, Kövér. Popis nového památníku Kopjafa od jeho sekelského tvůrce. www.telnice.cz [online]. Obec Telnice, 2011 [cit. 2023-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-17. 
  109. ↑ Pomník szekelských vojáků padlých v bitvě u Slavkova v Telnicích. Drobné památky [online]. 2022-06-28 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  110. ↑ Pozvánka na odhalení pomníku padlým ruským vojákům ve Tvarožné u Brna[nedostupný zdroj]
  111. ↑ HANÁK (2015). S. 178–179.
  112. ↑ Zajímavosti a památky Archivováno 4. 2. 2012 na Wayback Machine. na stránkách obce Uhřice
  113. ↑ VESELÝ, Josef. 683. schůzka: Rendez-vous u Spáleného mlýna. ČRo Dvojka [online]. Český rozhlas, 2021-10-07 [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  114. ↑ KUČERA, Tomáš. Spálený mlýn; Spaleni Mühle. www.vodnimlyny.cz [online]. Vodnimlyny.cz, 2020-06-29 [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  115. ↑ ŘEZÁČ, Roman. Lípa u Spáleného mlýna. Hrady.cz [online]. 2008-01-03 [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  116. ↑ VYSTRČIL, Robert. Uhřice u Kyjova. DuseKarpat.cz [online]. 2021-06-15 [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  117. ↑ Zajímavosti a památky: Setkání dvou císařů. Obec Uhřice - oficiální web obce [online]. [cit. 2023-08-13]. Dostupné online. 
  118. ↑ a b c HOCHEL (2011). S. 82.
  119. ↑ a b HANÁK (2015). S. 50.
  120. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 141624 : Kaple sv. Antonína Paduánského. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [28]. 
  121. ↑ mlýn v Újezdě u Brna, Peclův mlýn. Vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2023-07-30]. Dostupné online. 
  122. ↑ Újezd. ujezdubrna.cz [online]. Město Újezd u Brna [cit. 2023-07-30]. Dostupné online. 
  123. ↑ Nejstarší dějiny – Město Újezd u Brna. ujezdubrna.cz [online]. [cit. 2023-07-30]. Dostupné online. 
  124. ↑ BLAŽKOVÁ, Magdaléna. Výstavba nedaleko Brna: ze sutin vyroste nová čtvrť jako moravská vesnice. Brněnský deník. 2023-06-07. Dostupné online [cit. 2023-07-30]. 
  125. ↑ 10. výročí založení Mohyla míru - Austerlitz, o.p.s.. S. 1, 7, 10, 49. Zpravodaj Újezd u Brna [PDF online]. Újezd u Brna, květen 2010 [cit. 2023-07-30]. S. 1, 7, 10, 49. Dostupné online. 
  126. ↑ Zpráva o činnosti za rok 2009 [PDF online]. Šlapanice: Muzeum Brněnska, 2010-01-04 [cit. 2023-07-30]. S. 13. Dostupné online. Dostupné také na: [29]. 
  127. ↑ NEČASOVÁ, Alžběta. Dvojče sochy pro prezidenta si nechají v Újezdu u Brna. Brněnský deník. 2016-01-26. Dostupné online [cit. 2023-07-30]. 
  128. ↑ a b c HOCHEL (2011). S. 118.
  129. ↑ a b c HANÁK (2015). S. 52–53.
  130. ↑ HAŠKOVÁ, Martina. Zlatá Hora: místo odpočinku mrtvých hrdinů. Vyškovský deník. 2014-08-09. Dostupné online [cit. 2023-09-20]. 
  131. ↑ a b HOCHEL (2011). S. 87.
  132. ↑ a b HANÁK (2015). S. 42–43.
  133. ↑ Naučná stezka „Žatčany včera a dnes“: Žatčanský dvůr a mlýn [PDF online]. Obec Žatčany [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  134. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 128482 : Pomník bitvy u Slavkova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [30]. 

Literatura

  • HOCHEL, Marian, a kol. Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně. 2. vyd. Brno: ČSNS, 2011. 208 s., 6 map. ISBN 978-80-254-6229-4. 
  • HANÁK, Jaromír. Slavkovské bojiště. Průvodce krajinou bitvy "tří císařů". 1. vyd. Brno: Ave, 2015. 221 s. ISBN 978-80-86831-00-8. 
  • KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-9038-816-1. S. 178–183. 
  • ŠPATNÝ, Jan. Slavkov – Austerlitz, bitva tří císařů. Brno: Geodézie Brno, 1991. ISBN 80-85302-03-9. (cs/fr/de/en/ru) 
  • KRÁL, Adolf B. Mlčící svědkové bitvy. In: DACÍK, T. Psal se rok 1805. Ivančice: Okresní muzeum Brno-venkov, 1988. S. 8–12.
  • MUDRA, M. Přehled památných míst slavkovského bojiště. In: SVATOŇ, S. Bitva u Slavkova 2. prosince 1805. Její příčiny a průběh, průvodce po bojišti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1958. S. 23–26.
  • PROCHÁZKA, Alois. Památky z bitvy u Slavkova r. 1805. 2. vyd. Slavkov u Brna: Učitelská jednota „Komenský“, 1931. Dostupné online. 
  • Okolí Brna – Slavkovské bojiště a Ždánický les. Mapa KČT č. 87. 3. vyd. Praha: Klub českých turistů, 2010. ISBN 978-80-7324-265-7. 
  • Slavkovské bojiště Austerlitz. Informační mapa. 1. vyd. Mikulov: ARC Mikulov, 1998. (cs/fr) 
  • Památky slavkovského bojiště. Cykloturistická mapa. Slavkov u Brna: Město Slavkov u Brna, 2009. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Kříž a památník na kraji Jiříkovic 2.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Kříž a pomník Norbertu Brassinovi v Jiříkovicích, okres Brno-venkov, u severního okraje obce, při cestě na Tvarožnou. Pohled od jihozápadu.
Boží muka, Staré vinohrady 3.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Boží muka na Starých vinohranech, u křižovatky silnic Prace-Křenovice a Blažovice-Zbýšov. Pohled od jihovýchodu.
Brno-Líšeň, Kandie, Malečkova (9084b).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Brno-Líšeň, osada Kandie při cestě směrem na Podolí, Malečkova ulice č. 11, vpravo 13.
Mohyla míru - muzeum obr1.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Mohyla míru - muzeum.
Pomník padlým v Bitvě tří císařů v Tvarožné (Q105001884).jpg
Autor: Noe, Licence: CC0
Pomník padlým v obci Tvarožná v okrese Brno-venkov – záznam č. 39084.
Pomník generála Kutuzova Křenovice 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník generála Kutuzova z roku 2005 Na Liškově v Křenovicích, okres Vyškov.
Sokolnice, Kobylnická, zámecká bažantnice, vyznačený palpost (8595a).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Jedno z domnělých šesti palebných postavení francouzské dělostřelecké baterie z bitvy u Slavkova, vyznačené ve zdi zámecké bažantnice u Sokolnic, okres Brno-venkov.
Slavkov u Brna, kaple svatého Urbana.jpg
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Slavkov u Brna,okres Vyškov, Česká republika. Kaple svatého Urbana nad městem.
Monument to the three emperors, Zbýšov, VY 2.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník Tří císařů na návrší nad obcí Zbýšov, okres Vyškov, nedaleko silnice do Blažovic. Celkový pohled od severu.
Podolí, Pindulka, správa silnic (9473a).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Podolí, okres Brno-venkov. Samota Pindulka, bývalý zájezdní hostinec, nyní areál správy silnic. Dům č. 22, pohled od jihozápadu.
Šaratice, Kopeček, kříž (17.02.15).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Šaratice, okres Vyškov. Železný kříž z roku 1885 na vrcholu mohylníku Kopeček v polích východně od obce, obnoveno 1999.
Žatčany, bývalý mlýn (8433).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Žatčany, čp. 28. Budova bývalého mlýna zvaného Na Hrázi. Pohled od severu.
Zbýšov, kříž na cestě k vinohradům (9562).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Zbýšov v okrese Vyškov. Kříž na cestě k vinohradům u domů čp. 193 a 221.
Zazděná boží muka, Jiříkovická 6, Šlapanice.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Zazděná boží muka v domě číslo popisné 139, Jiříkovická ulice 6, Šlapanice, okres Brno-venkov. Pohled od severu.
Velatice, Maxlůvka 75 (9413a).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Velatice, okres Brno-venkov. Samota Maxlůvka (Maxlovka), bývalý zájezdní hostinec u silnice II/430, mezi Pindulkou a Rohlenkou. Centrální vstup domu č. 75.
Holubice, výhled od hřbitova na Cikán (5524).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Holubice, okres Vyškov. Pohled od hřbitova s kostelem svatého Václava směrem k jihovýchodu. V popředí želeniční trať Blažovice - Holubice, za ní jižní část Holubic, na horizontu vrch Cikán.
Kutuzov.JPG
Pamětní deska na Zelném trhu v Brně
Slavkov u Brna - Castle.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 3.0
Zámek ve Slavkově u Brna
Telnice, Růžová, boží muka (8351).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Telnice v okrese Brno-venkov. Boží muka na křižovatce ulic Růžová a V Dědině.
Prace - památník na ulici K Mohyle míru.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Prace - památník na ulici K Mohyle míru.
Holubice, Stará valcha (5617).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Holubice, okres Vyškov. Bývalý vodní mlýn Stará valcha na potoku Rakovec jižně od obce při cestě na Křenovice. Severovýchodní budova.
Mohyla miru 2.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 3.0
Mohyla míru od jihozápadu
Pomník ruským vojákům padlým pod Santonem v Tvarožné (Q105001880).jpg
Autor: Noe, Licence: CC0
Pomník padlým v obci Tvarožná v okrese Brno-venkov – záznam č. 39087.
Smírčí kříž Pod stráží Sokolnice 1995.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Kamenný smírčí kříž v ulici Pod stráží v Sokolnicích, okres Brno-venkov.
Újezd u Brna, kaple (8493b).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Újezd u Brna v okrese Brno-venkov. Kaple svatého Antonína Paduánského na kopci nad městem. Čelní pohled od západu.
Pomník na hřbitově, Šlapanice v noci.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník padlým v bitvě u Slavkova na hřbitově ve Šlapanicích, okres Brno-venkov. Noční pohled při výročních připomínkových akcích v 90. letech 20. století.
Sokolnice, sýpka.jpg
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Sokolnice, okres Brno-venkov, Česká republika. Barokní sýpka, po bitvě u Slavkova vězení pro 400 ruských zajatců.
Telnice, boží muka Na Lopatě s přístřeškem (8393b).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Telnice v okrese Brno-venkov. Boží muka stojící v polích východně od obce při cestě na Újezd u Brna, v lokalitě zvané Na Lopatě.
Blažovice, kříž v Úlehlích (9789).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Blažovice v okrese Brno-venkov. Kříž u silnice jižně od obce směrem na Zbýšov, pod Starými vinohrady, v lokalitě zvané v Úlehlích/Oulehlích. Pohled od severozápadu.
Jiříkovice, Rohlenka, motorest (2017-04-10; 02).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Motorest Rohlenka, Jiříkovice, okres Brno-venkov
Obecní úřad Podolí 2.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Budova obecního úřadu, pošty a galerie v Podolí č.p. 1, okres Brno-venkov. Bývalý zámek. Stožáry před vchodem.
Žuráň, 2009 (2).JPG
Autor:
This image is a work by Mercy.

When reusing, please credit me as: Mercy from Wikimedia Commons.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia.

Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me to negotiate terms.

More of my work can be found in my personal gallery.

, Licence: CC BY-SA 3.0
Kopec Žuráň, okres Brno-venkov
Valhubertův pomník Tyršův sad Brno 1995.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Památník napoleonského generála Rogera Valhuberta padlého v bitvě u Slavkova v Tyršově sadu v Brně, v místech někdejšího hřbitova, kde byl původně pohřben. Stav v roce 1995.
Holubice (VY), kaple (2).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Stará pošta Kovalovice.jpg
Autor: cs:User:Pernak1, Licence: CC BY-SA 3.0
Stará pošta Kovalovice(Brno country District - Czech Republic)
Žatčany bývalá hráz rybníka.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Bývalá hráz Žatčanského rybníka se silnicí II/416 před západním okrajem obce Žatčany. Rybník se nacházel na opačné straně hráze.
Pamětní sloupek pod Urbanem Slavkov u Brna.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Památník bitvy u Slavkova na svahu kopce Urban nad městem Slavkov u Brna.
Šlapanice, cukrárna.jpg
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Šlapanice, okres Brno-venkov, Česká republika. Masarykovo náměstí s budovou bývalé scholasterie, dnešní muzeum a cukrárna(Jedná se o jednu budovu).
Kosmákův kříž ve Tvarožné 1995.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Kosmákův kříž na okraji obce Tvarožná, okres Brno-venkov. Pohled od západu.
Újezd u Brna, Rychmanov, Pieta v parku (8467).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Újezd u Brna - Rychmanov, parčík u rybníka na nároží ulic Česká, Na Zámečku a Rybářská. Pomník Pieta, dílo sochaře Nikose Armutidise odhalené v roce 2009 u příležitosti 10. výročí založení obecně prospěšné společnosti Mohyla míru - Austerlitz.
Telnice, kostel (8295).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Telnice, Masarykovo náměstí, kostel svatého Jana Křtitele.
Blažovice, Náves, zvonice (9711b).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Blažovice v okrese Brno-venkov. Zvonice na Návsi.
Battlefield of Austerlitz - conservation area.svg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Hranice památkové zóny bojiště bitvy u Slavkova s vyznačením obcí a významných míst (dle vyhlášky ministerstva kultury č. 475/1992 Sb. ze dne 10. září 1992).
Santon, 2009 (1).JPG
Autor:
This image is a work by Mercy.

When reusing, please credit me as: Mercy from Wikimedia Commons.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia.

Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me to negotiate terms.

More of my work can be found in my personal gallery.

, Licence: CC BY-SA 3.0
Kopec Santon, okres Brno-venkov
Kobylnice, U Mlýna, pomník francouzským vojákům (8547).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Kobylnice v okrese Brno-venkov. Pomník francouzským vojákům 18. pluku řadové pěchoty v Kobylnicích u křižovatky ulic U Mlýna, Táborská a Ponětovická.
Strom přátelství Jiříkovice 3.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Strom přátelství na západním okraji obce Jiříkovice, u mostu přes Roketnici. Pohled od jihu.
Velký hospodářský dvůr Křenovice.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Velký hospodářský dvůr čp. 1 v Křenovicích, okres Vyškov. Budova Mlýnská čp. 641.
Staré vinohrady, vrchol 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Kámen s datací 187* na vrchu Staré vinohrady u Blažovic, okres Brno-venkov.
Šlapanice, gymnázium.jpg
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Šlapanice, okres Brno-venkov, Česká republika. Gymnázium.
Pomník bitvy u Slavkova, Krchůvek, Křenovice 4.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník obětem bitvy u Slavkova na Krchůvku nad obcí Křenovice, okres Vyškov. Pohled od severu.
Újezd u Brna - mlýn.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Újezd u Brna - mlýn.
Pomník Larreyovi a lékařům, Šlapanice 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník na křižovatce ulic Brněnská a Riegrova věnovaný francouzskému armádnímu chirurgovi J. D. Larreyovi a jeho lékařům, kteří působili ve Šlapanicích při bitvě u Slavkova 2. 12. 1805. Šlapanice, okres Brno-venkov. Celkový pohled od severovýchodu.
Kříž u rybníka, Prace 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Spáčilův statek, Křenovice 3.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Dům č.p.65 v Křenovicích, okres Vyškov, část dřívějšího tzv. Spáčilova statku. Před domem pamětní deska upomínající nocleh generála Kutuzova před bitvou u Slavkova 1805.
Křenovice, kostel.jpg
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Křenovice, okres Vyškov, Česká republika. Kostel svatého Vavřince, dnes téměř zakrytý vegetací.
Ponětovice - dům čp 1.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Ponětovice - dům č. p. 1, hostinec a bývalý hospodářský dvůr.
Blažovice, Náves 41, kovárna (9778a).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Blažovice v okrese Brno-venkov. Kašpaříkova kovárna v domě čp. 41 u okružní křižovatky s ulicemi Humna, Za Křížkem a Za Kovárnou a silnicí do Tvarožné, při severním okraji obce.
Emblem-star.svg
Star icon. Created in the Tango! style.
Kobylnice, hráz mezi bývalými rybníky (8539).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Kobylnice v okrese Brno-venkov. Hráz mezi bývalým Horním a Dolním rybníkem, dnešní silnice II/417 mezi Kobylnicemi a Dvorsky s mostem přes Říčku (Zlatý potok). Pohled od západu, doleva odbočuje silnice na Šlapanice.
Kostel Povýšení svatého Kříže, Prace 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel Povýšení svatého Kříže v obci Prace. Pohled od západu.
Uhřice, Janův Dvůr, průčelí s pamětní deskou (8954b).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Uhřice, okres Hodonín. Osada Janův Dvůr zvaná Bačalárna při křižovatce cest mezi Žarošicemi a Násedlovicemi. Budova s pamětní deskou na západním průčelí.
Telnice - pomník uherským vojákům.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Telnice - pomník uherským vojákům z bitvy u Slavkova.
Telnice, boží muka na Mrtvé cestě (8272b).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Telnice, okres Brno-venkov. Boží muka na Mrtvé cestě, u křižovatky telnické Brněnské a sokolnické Mrtvé ulice. Pohled od jihozápadu, v pozadí Sokolnice. Fotografie je součástí dokumentační série ze slavkovského bojiště.
Zbýšov, zvonice na návsi (9590a).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Zbýšov v okrese Vyškov. Kaple Sedmibolestné Panny Marie se zvonicí na návsi. Pohled od východu až jihovýchodu. Vlevo červený dům čp. 33.
Blažovice, Setkání (5409).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Obec Blažovice v okrese Brno-venkov. Dřevěná plastika Setkání od Daniela Kloseho na severním okraji obce při silnici na Tvarožnou, doplněná dvěma duby jako stromy tisíciletí. Pohled od jihovýchodu, v popředí vlevo lavička.
Ponětovice - pomník padlým.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 3.0
Ponětovice - pomníky padlým v 1. a 2. světové válce.
Sokolnice, zámek zprava.jpg
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Sokolnice, okres Brno-venkov, Česká republika. Zámek, dnes domov pro seniory.
Statek na návsi, Jiříkovice 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Bývalý hospodářský dvůr na návsi v Jiříkovicích, okres Brno-venkov. Celkový pohled od jihozápadu.
Pomník rakouským dělostřelcům u Staré pozořické pošty 1.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Pomník rakouským dělostřelcům majora Frierenbergera z bitvy u Slavkova, leží nedaleko Staré pozořické pošty, při silnici do Rousínova. Celkový pohled od jihu, stav před finální úpravou, cca v roce 1995.
Sivice, kříž a křížový kámen (2763).jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Památkově chráněný krucifix a křížový kámen na jižním okraji obce Sivice při silnici na Tvarožnou.
Pamětní deska na Místodržitelském paláci 1995.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Pamětní deska připomínající Napoleonův pobyt v Brně instalovaná na Místodržitelském paláci na Moravském náměstí v Brně. Stav v roce 1995 při slavnostním odhalení desky.
Silničná - pomník hraběte Tisenhausena, 2023-09, obr01.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Silničná - pomník hraběte Tisenhausena.
Bývalý lom na Žuráni.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Bývalý štěrkový lom na západní straně kopce Žuráň, v katastru obce Podolí, okres Brno-venkov.
Šlapanice, kostel od náměstí.jpg
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Šlapanice, okres Brno-venkov, Česká republika. Masarykovo náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, u vchodu kříž z r. 1750 a socha sv. Jana Nepomuckého.
Dražovice 45, fara (8847).jpg
Autor: Martin Strachoň , Licence: CC BY-SA 4.0
Dražovice, okres Vyškov. Barokní fara z roku 1792, před ní kříž s nápisem "Pochválen buď Pán Ježíš Kristus", na fasádě pamětní deska s nápisem "Zde byl 1888 - 1908 farářem apoštolský kněz Dr. Antonín Cyril Stojan, od 1921 do 1923 arcibiskup Olomoucký." Pohled od západu.