Seznam památek v Miroslavských Knínicích

Tento seznam zahrnuje kulturní památky, pomníky a kříže, sakrální či pohřební stavby a jiné výrazné historické stavby nacházejících se na území katastru obce Miroslavské Knínice (asi 10 km jižně od Moravského Krumlova).

Kulturní památky

Knínický zámek

Zámek je v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky v evidenci jako kulturní památka pod rejstříkovým číslem 38117/7-6571.^[1]

• 

  pohled na zámek

• 

  brána zámku

• 

  detail okna s girlandou

• 

  veranda zámku

• 

  zámek s vodní nádrží

• 

  Zámek na fotografii z roku 1900

• 

  Zámek v roce 1888

Filiální kostel svatého Mikuláše

Raně gotický kostel z 3. čtvrtiny 13. století nacházející se v zámeckém parku.^[2] Jeho vznik je spojen se sousedící tvrzí (dnešní zámek) jehož majitelem je roku 1270 uváděn Jaroslav z Knínic.^[3] Kostel byl původně v raně gotickém stylu se hřbitovem v okolí.^[4] Na boku lodě je dochován kamenný portál z 2. poloviny 15. století.^[2] Sakristie a věž jsou nejspíše z 16. století.^[2] Během úprav roku 1802 byla v lodi vytvořena nová okna (možná na místě původních), západní vchod a obnovena či vytvořena kruchta s bočním schodištěm.^[2] V roce 1677 nechal majitel Jan Filip Verdenberg ulít sanktusníkový zvon.^[4] V roce 1809 přešly Knínice pod vlastnictví Emanuela Bartensteina, který o rok později změnil park podle dobového vkusu. O rok později tedy zanikl místní hřbitov, který byl nahrazen novým v místech kaple sv. Floriana.^[4]

• 

  pohled na kostel ze středu parku

• 

  pohled od požární nádrže

• 

  boční pohled na věž

• 

  pohled na kostel i s vodní nádrží

• 

  pozdně-gotický portál kostela

• 

  půdorys kostela

Socha svatého Jana Nepomuckého

Pískovcová socha s podstavcem stojící v centru obce na jižní straně mostu přes Našiměřický potok. V roce 1838 ji nechala vytesat a postavit místní farnice Eleonora Čurdová (asi 1771 – 1842) u kameníka Jakuba Majera z Nové Vsi, který ve vsi zhotovil již roku 1820 kříž (viz níže).^[3][5][6] Na podstavci je z přední strany nápis (věnování): „Wystaweni s nakladem Eleonory Curdowe ke cti a chwale Boží a spaseni dusší gegí 1838“. Na levé boční straně je nápis (modlitba ke světci): „Swaty Jene Nepomucky ty pro stalau tagnost spowedlnickau oslawen gsy korunau wečné slawy. Pros za nas bychom y my te slawy účastni byly. Amen“. Čurdová nechala sochu postavit sobě na památku a ke spasení své duše, souvislost to má s nepřízní jejího osudu, jelikož se v mládí provdala za starého vdovce a po jeho smrti již byla příliš stará na to, aby její další manželství bylo požehnáno dětmi.^[5] Památka byla restaurována Alexandrem Kozlovem v roce 2009.^[7] Socha je v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky v evidenci jako kulturní památka pod rejstříkovým číslem 29203/7-6575.^[8]

• 

  pohled zepředu

• 

  boční pohled

• 

  nápis zepředu

• 

  nápis z boku

Hlavice v zámeckém parku

Kámen opracovaný do krychlové hlavice s náběhem na válcový dřík.^[2] Podle Bohumila Samka jde nejspíše o podstavec románské křtitelnice, zřejmě z nejranější doby existence kostela.^[2][9] Delší dobu se kámen nacházel poblíž kostela u cesty k zámku, během úprav parku roku 2011 byl přesunut do zámku.^[10] Objekt byl v seznamu kulturních památek pod evidenčním číslem 6572.

Kamenná křtitelnice

Křtitelnice z roku 1641 nacházející se v kostele.^[2] Objekt byl v seznamu kulturních památek.^[11]

Sakrální stavby

Denkova kaplička

Kaple stojící na cestě do Moravského Krumlova mezi domy č. 178 a 183. Vchod je opatřen kovovou mříží, štít je ozdoben na vrcholu křížem a na okrajích koulemi. Uvnitř jsou barvotiskové obrazy, nad oltářem Piety, na levé stěně sv. Josefa s Ježíškem a na pravé straně obraz Marie. V roce 1902 kapli nechala postavit Maria Denková (majitelka gruntu) a vybavit obrazem Bolestné Matky Boží.^[3] Kaple byla roku 2017 opravena.^[12][13]

• 

  pohled na kapli

• 

  interiér kaple

Kaple svatého Floriana

Budova stojící před hřbitovem u jeho vchodu. Doba vzniku není známa, doložena je však její existence již v roce 1825 na indikační skice stabilního katastru.^[3] Na mapě prvního vojenského mapování z let 1764–1768 se v těchto místech nachází sakrální stavba, může se jednat o tuto kapli. Uvnitř kaple je obraz ve výklenku, dva kříže ve skleněné báni, dva kamenné sloupky s květináči, malá socha a velká socha Panny Marie v papírové klenbě. Kaple je klenuta křížovou klenbou.

• 

  pohled na kapli

• 

  čelní pohled

• 

  interiér kaple

• 

  klenba

• 

  Knínice na mapě 1. vojenského mapování

Kaplička svatého Urbana

Malá kaplička stojící poblíž sochy sv. Marka, asi 850 metrů východně od centra obce. Stavbu realizoval místní vinařský spolek v roce 2016, která byla 17. 9. 2016 posvěcena.^[14] V okolí bylo postaveno ohniště a posezení ze starého vinařského sudu.

Pohřební stavby a hroby

Rodinná hrobka Schustlerů a Scholzů

Neogotická hrobka, ve které jsou pohřbeni vlastníci velkostatku a zámku: Moritz Scholz (1856–1895), Hermina Schustler (1861–1941), Gabriele Schustler (1900–1911), Johann Gurniak (1818–1887), Emilie Gurniak (1828–1907). Obec roku 2015 nechala hrobku zrekonstruovat.^[15][16]

• 

  pohled na kapli (po rekonstrukci)

• 
• 

  interiér kaple

• 

  Náhrobek Hermíny Schustler

• 

  Interiér po opravě

Náhrobek Alžběty Bartenstein

Neogotický náhrobek Alžběty von Bartenstein rozené Roden von Hirzenau (29. ledna 1776–13. června 1844), vdovy majitele panství, který se nachází na hřbitově.^[3] Náhrobek je poškozen, avšak roku 2016 byl povrch kamene zakonzervován.

• 

  Před opravou

• 

  Pomník po opravě

• 

  Nápis

• 

  Detail reliéfu

Memoriální kříž rodu Bartensteinů

Kamenný kříž s věncem a podstavou ve tvaru skály nacházející se na hřbitově.^[3] Pravděpodobně upomíná vymření posledního šlechtického rodu, který vlastnil místní zámek, se smrtí jeho posledního člena Arnošta von Bartensteina, který zemřel v roce 1866 stejně jako jeho otec Josef. Kříž byl očištěn a konzervován.

• 
• 

  Detail erbu

• 

  Nápis

Pomník Jana a Marie Barteinsteinů

Kamenný empírový náhrobek s břidlicovou deskou s nápisy. Johann Nepomuk von Bartenstein (29. května 1771, Vídeň – 13. června 1843, Baaden) a Maria von Bartenstein roz. von Keefs (4. října 1773, Vídeň – 10. července 1842, Vídeň).

• 
• 

  detail desky

Kříže a pomníky

Pomník obětem 1. světové války

Pomník obětem první světové války nacházející se na kraji návsi před domem č. 114. Tvoří jej socha vojáka tisknoucího k sobě děvčátko, za niž je náhrobek s fotografiemi a jmény padlých. Do vršku náhrobku je vytesána helma. Na podstavci sochy je nápis: „Naším padlým vojínům věnují spoluobčané. 1914–1915“. Vlevo od pomníku je malý pomník se jmény padlých ve druhé světové válce. Pomník byl v roce 2015 restaurován Alexandrem Kozlovem.^[17][18]

• 

  celkový pohled na pomníky

• 

  vrchní část pomníku obětem 1. sv. v.

• 

  spodní část pomníku obětem 1. sv. v.

• 

  pomník obětem 2. sv. v.

Socha svatého Marka se lvem

Stavba stojící poblíž rozcestí tří polních cest u lesíka, na rozhraní polních tratí Přední Muší hájky a Zolos, asi 750 metrů východně od centra obce v akátovém porostu. Kamennou sochu sv. Marka se lvem a podstavcem nechali v létě 1887 postavit bratři Josef a František podle poslední vůle jejich otce Jiřího Křečka (čtvrtláník z domu č. 40), který zemřel 24. října 1884.^[3] Socha byla dne 25. září 1887 na žádost potomků a celé obce slavnostně posvěcena.^[3] V příloze kroniky je poznamenáno: „Stovky držitelů drobných parcel chodívaly kdysi ke svatymo Marko prosit o úrodu. Dnes jsou Zolose, Krendle, Horní a Dolní Mošov od sv. Marka až k hýjovně v jednom lánu“. Pod sochou je napsáno: „Svatý Marku oroduj za nás“. Na podstavci je nápis: „Obětován ku cti-a chvále Boží-od manželů-JIŘÍHO a EVY-KŘEČEK-1887.“

• 

  celá stavba

• 

  detail nápisu

• 

  Socha zepředu

• 
• 

Kříž na Výhonu

Celo-pískovcový kříž nacházející se poblíž domu č. 26 v části obce zvané Výhon. Jedná se o první písemně doložený kříž, který nechala zhotovit u kameníka Jakuba Majera z Nové Vsi roku 1820 rodina Kejblů a to na památku sester Evy (1794 – 1818) a Kláry (1801 – 20. 2. 1820), které v mládí zemřely na tuberkulózu.^[3][5] Jejich otec Jiří Kejbl (asi 1765 – 1820) zemřel ještě před Klárou, takže kříž nechala nejspíše zhotovit jejich matka Dorota (1801 – 1836) či některý z bratrů za jejich věno.^[5][19] Kříž byl restaurován Alexandrem Kozlovem, přičemž silně poškozená horní část byla nahrazena přesnou kopií.^[19] Ve spodní části je nápis: „DWE SESTRI-EWA, A KLÁRA-KEGBL, GSAU-ZAKLADATE-LE TOHO KŘI-ŽE WROKU 1820“.

• 

  čelní pohled

• 

  boční pohled

• 

  detail nápisu

Kříž k Miroslavi

Kamenný kříž stojící asi 200 metrů od kraje obce poblíž cesty do Miroslavi v místech ústění polní cesty vedoucí od východu. Tělo Krista je litinové. Ve spodní části je z přední strany nápis: „Pochválen buď Ježíš Kristus — o — Ejhle Ježíš spanilý, jejž tvé hříchy zranily. Následuj Ho duše má, On tvá spása jediná“, a ze zadní strany pouze fragment začínající: „Věnován ku cti a chvále Boží...“. Jedná se nejspíše o písemně doložený kříž z roku 1905, který byl financován obecní sbírkou, postaven na místě zničeného dřevěného kříže a vysvěcen 29. října 1905.^[3]

• 

  čelní pohled

• 

  boční pohled

• 

  detail nápisu zepředu

• 

  detail nápisu zezadu

Kříž u kostela

Celo-pískovcový kříž stojící u vchodu do kostela sv. Mikuláše s litinovým Kristem. Roku 1906 jej nechal zhotovit domkař František Klim. V roce 2009 byl poškozen vichřicí a následně opraven.^[20][21] Zepředu je nápis: „Ó pane Ježíši Kriste, smiluj se nad dalekým pokolením lidským, a vysvoboď nás od všelikých hříchů skrze svou předrahou krev nyní i vždycky až na věky věkův. Amen.“, zezadu je nápis: „Tento kříž dali postaviti manželé Ondřej a Kateřina Hodeček 1906 odkazem svého syna Filipa Hodečka. 1857 + 1889“.

• 

  pohled zepředu

• 

  pohled zezadu

• 

  nápis zepředu

• 

  nápis zezadu

• 

  detail kříže

Švábůj kříž

Pískovcový kříž stojící v poli asi 300 metrů jihovýchodně od domu č. 66. V minulosti patrně stál poblíž polní cesty, která tímto směrem vedla, ale byla rozorána.^{[pozn. 1]} V roce 1894 jej nechali zhotovit manželé Anton a Anna Schwabovi (z domu č. 80).^[3] Měl připomínat muka Kristova a věčnou přítomnost Boha v místech s dalekým výhledem.^[3] Kříž je však ve špatném stavu, vrchní část se zlaceným litinovým Kristem je ulomena (existuje) a podstavec značně poškozen. Dochoval se však litinový reliéf modlící se postavy na patce kříže. Na přední straně je nápis: „Obětovali ke cti a slávě boží. Manželé Antonín a Anna ŠVÁB. 1894“, na zadní straně pak: „Pojďtež kdož pracujete a obtížení jste, já Vás občerstvím. Mat 11, 28.“

• 

  celkový pohled

• 

  detail nápis zepředu

• 

  detail nápisu zezadu

• 

  detail litinového reliéfu

Kříž nad Dolním rybníkem

Kamenný kříž u cesty směrem do Suchohrdel, stojící na úbočí lesíka sousedícího s Dolním rybníkem (Suchánek). Tělo Krista je litinové, včetně reliéfu postavy na patce kříže. Jedná se pravděpodobně o kříž, který nechali v roce 1881 vztyčit Eduard a Maria Denkovi jako výraz vděku za poskytnutou milost.^[3] Na zadní straně je letopočet 1881.

• 

  čelní pohled

• 

  boční pohled

• 

  detail kříže

• 

  detail litinového reliéfu

• 

  detail datace zezadu

• 

  poškození

Kříž na hřbitově

Kamenný kříž v areálu hřbitova, který byl obcí postaven v roce 1906 na místě původního dřevěného kříže.^[3] Na přední straně je nápis: „Já jsem vzkříšeni a život, kdo věří ve mne byť také umřel, živ bude.“ Na kříži je litinový korpus Krista a reliéf Panny Marie.

• 

  čelní pohled

• 

  detail spodní části

• 

  boční pohled

• 

  pohled zezadu

Černý kříž

Litinový, černý kříž nacházející se v lesním porostu u cesty do Lesonic asi 1200 metrů od okraje obce. Kříž je v neogotickém stylu se zlaceným Kristem. Po bocích kříže stojí dvě lípy. Podstavec je zcela bez nápisů. Kříž byl restaurován.

• 

  čelní pohled

• 

  boční pohled

• 

  detail vrchní části

• 

  detail spodní části

Petrův kříž

Nový žulový kříž se zlaceným Kristem stojící v zatáčce cesty do Lesonic, poblíž odbočky k bývalému JZD. Postaven byl v roce 2013 na památku Petra Jandy. Na sloupu jsou nápisy: „Bože buď milostiv nám hříšným“. Ze zadní strany je nápis: „Bylo přání syna Petra“.

• 

  boční pohled

• 

  čelní pohled

• 

  detail kříže

• 

  nápis zepředu

• 

  nápis zezadu

Dřevěný kříž v Dolní trati

Při cestě směrem do Suchochrdel stojí dřevěný kříž, jehož příčné břevno je tvořeno vrtulí. V křížení je nápis „† 23.5.2001 Pavel a Zdenka Mičkovi“, který připomíná nešťastnou leteckou havárii, kdy čtyřiadvacetiletí manželé ze sousedních Suchohrdel zahynuli při pádu ultralehkého letadla.^[22][23]

• 

  situování kříže

• 

  samotný kříž

• 

  detail nápisu

Dřevěný kříž u cesty k Miroslavi

Již neexistující dřevěný kříž, který nechal zhotovit čtvrtláník Tobiáš Souček. Ten byl však při prudké bouři roku 1876 stržen.^[3] Proto farář Johann Fritsch pořídil 11 zlatých a 36 krejcarů na nový dřevěný kříž s figurou Ježíše Krista.^[3]

Neznámý dřevěný kříž

Již neexistující dřevěný kříž s plechovým Kristem, který stál na blíže nespecifikovaném místě. Existuje pouze záznam, že jej v roce 1892 zlomila prudká bouře. Ze sbírky byl poté zhotoven nový s podstavcem a obrazem Krista.^[3]

Jiné

Bývalý panský sklep

Budova stojící na začátku ulice vedoucí ke hřbitovu poblíž domu č. 105. Na pískovcovém ostění vchodu je vytesán letopočet stavby 1780.^[3][11] Sklep byl tedy postaven v době, kdy panství vlastnil Karel Vilém Haugwitz (1736–1819) a spravoval Alois Jan Majer.^[3][24] Budova má dvě okna a vchod s dřevěnými, plátovanými vraty, ve vysokém štítě je oválné okno. Uvnitř se nachází místnost, která navazuje na chodbu dlouhou cca 80 m. Chodba je z počátku užší, dále je rozšířena. Po celé délce chodby až ven vedou koleje pro přepravu. Budova byla mezi lety 2015 a 2023 v přestavbě. Budova nyní slouží Vinařství Hodeček.^[25]

• 

  sklep během přestavby

• 

  detail letopočtu

• 

  vchod

• 

  pobití vrat

• 

  detail zámku

• 

  okno

• 

  vrata zevnitř

• 

  povoz

• 

  chodba (pohled k východu)

• 

  zúžení chodby (pohled k východu)

Budova školy

Budova č. 28. Školství v miroslavských Knínicích se rozvinulo na konci 18. století, z počátku se vyučovalo v domech, později se rozhodlo postavit školu v části obce zvané Výhon.^[3] Budova pro jednu třídu byla stavěna mezi lety 1834–1835.^[3] Stavbu financoval tehdejší učitel a pán Emanuel Bartenstein a dřevo na stavbu zajistil Miroslavský baron Hopfen.^[3] První učitelem v této budově byl nejspíše Jan Růžička z domu č. 22.^[3] V roce 1883 učitel Jan Olšanský zřídil v této budově obecní knihovnu, která před 1. světovou válkou obsahovala 130 svazků.^[3] V roce 1888 byla budova rozšířena o další prostory pro druhou třídu pod vedením mistra Hynka Kováře z Moravského Krumlova, dle původního plánu Františka Dočkala, zednického mistra z Miroslavi.^[3] 30. června 1983 byla výuka z důvodu malého počtu žáků zrušena a přemístěna do Miroslavi.^[3] Posledním ředitelem byl Jan Berka s učitelkou Annou Klejdusovou.^[3] Několik let budova sloužila firmě na výrobu a vývoj tištěných spojů,^[26] nyní je budova v soukromém vlastnictví.

• 

  Fotografie školy na pohlednici v pravém horním rohu

Obecní hostinec

Budova č. 42 uprostřed obce. Tento hostinec nahradil předešlý, který již nevyhovoval, jehož hostinští byli například v roce 1873 Matyáš Feltsch, od roku 1884 Karel Elbling, po něm Jan Kejbl (zemřel r. 1891).^[3] V roce 1912 bylo rozhodnuto po vypršení smlouvy posledního hostinského, Františka Neužila, postavit novou a reprezentativní budovu s hostincem, sálem a obecní kanceláří.^[3] Hostinec byl postaven dle návrhu Josefa Jurčíka z Dolních Kounic a poté slavnostně otevřen v roce 1913. Jeho prvním nájemcem se stal řezník a hostinský Rudolf Beneš z Chrlic u Brna.^[3] Později byl hostinec přestavěn a jeho vchod se přesunul ze středu na pravou stranu. Nyní slouží část budovy obchodu s potravinami a hostinec je otevřen pouze během obecních slavností.

• 

  pohled na hostinec

• 

  Fotografie hostince z doby dokončení

• 

  pohled na obchod z druhé strany

• 

  detail štítu

Poznámky

Reference

Související články

• Miroslavské Knínice
• Seznam kulturních památek v okrese Znojmo