Seznam památek v Olomouci podle architektonických stylů
Městská památková rezervace – model historické části města přidaný na Horní náměstí během jeho úprav v letech 1998–2001Část centra Olomouce s Horním náměstím
V architektuře města Olomouce jsou zastoupeny všechny architektonické styly, od románského slohu po současnost. Historická část města je od roku 1971 podle výnosu Ministerstva kultury ČSR čj. 6.489/71-II/2, o prohlášení historického jádra města Olomouce za památkovou rezervaci, chráněna jako městská památková rezervace[1] (druhá největší památková rezervace v Česku).
Mapa s vyznačenými památkami Olomoucké pevnostiZachovaná sdružená okna románského stylu s floristickou kamenickou úpravou. Nacházeli se v prvním patře paláce, určené pro biskupa a společný život kapituly.Dolní náměstí v popředí z tmavých kostek půdorys románské kaple
Základy římského pochodového tábora z období Markomanských válek v městské části Neředín. Jednalo se o přechodný tábor pravděpodobně pro část X. legie, která operovala za císaře Marka Aurelia z Vindobony a římské vojenské pevnosti u Mušova při snaze o vytvoření nové provincie Marcomannie.[3]
Původní biskupský románský kostel sv. Petra v Olomouci (Podle tradice až z 9. stol., původní místo stavby nejasné, historické záznamy a přibližná lokace, bez archeologického potvrzení)[4]
Původní kaple sv. Michala, existují písemné zmínky, ale nikdy neobjeveny archeologické důkazy. (Podle tradice až z 10. stol.)
Zdíkův palác (1130, dříve známý jako Přemyslovský)
Okrouhlá obytná hláska z poloviny 12. století při Olomouckém hradě, jednalo se o první stavbu tohoto typu v České republice importovanou z Německa. Dnes se v ní nachází barokní kaple sv. Barbory.
Základy a část půdorysu dnešní katedrály sv. Václava vycházejí z původní baziliky z roku 1141. Při přestavbě na konci 19. stol. byla objevena i původní románská krypta a podle tehdejších záznamů byla kvůli statice zasypána.
Základy kostela z 12. století, objevené při rekonstrukci Dolního náměstí (kostel měl zachovanou terakotovou dlažbu a součástí byli i základy kostela sv. Markéty z roku 1417. Oboje zanikli kolem roku 1520.
Základy kaple na nádvoří dnešního Národního domu z 12. stol. (neznámá zasvěcení)
Základy kostela u křížení Wurmovy a 1. Máje (dohady o původním kostelíku Panny Marie na Předhradí)
Základy románského domu pod OD Prior. (budova z přelomu 12. a 13. stol. objevena při stavbě v 70 letech, kvůli nátlaku na čas při stavbě OD byli základy podbetonovány a přesunuty do depozitáře NPÚ)
Kostel Neposkvrněného Početí Panny MarieKřížová chodba při kostele sv. Michala
Radnice na Horním náměstí (1410 jako provizorně dřevěná, 1420 jako jednopatrová zděná, 1443 dokončena patrová stavba s věží)
1474 - přistavěno druhé nadzemní podlaží
1448 - unikátní kaple sv. Jeronýma s umělecky hodnotným arkýřem a síťovou klenbou švábského typu
1529 - východní portál s Jagellonskými erby
Kostel a dominikánský klášter sv. Michala (archanděla)
Kostel sv. Michala původně z 13. stol., v roce 1707 až na základy vystavěn nově. (Dle tradice byli kostely sv. Michala zakládány na pohanských svatyních, stejný případ se uvažuju i v Olomouci)
Kaple sv. Alexeje (1380, údajně založena pánem Václavem z Doloplaz)
Křížová chodba (1380 severní a východní křídlo, 1398-1404 jižní a západní křídlo)
Katedrála sv. Václava (střední trakt z roku 1204 a 1266)
Loretánská kaple (původně Cyrila a Metoděje ze 14. stol.)
Sakristie (původně kapitulního refektář z 2. pol. 13. stol.)
Olomoucké hradby, značná část opevnění (především na severní straně, v Bezručových sadech a v Parku pod Domem)
některé domy se zachovanými gotickými prvky
Stará radnice - Wurmova 1, (raně gotické a pozdně gotické zdivo sklepa a přízemí)[5]
Kanovnický palác - Wurmova 5, (gotické sklepy zadního traktu, u stejného traktu gotické přízemí i konzoly držící další patro, ze strany hradeb zachovaná gotická věž)[6]
Kanovnický palác - Wurmova 11, (zadní křídlo na gotické hradbě s gotickými sklepy)[7]
Kanovnický palác - Křížkovského 6, (gotické sklepy, část přízemí a ostění jednoho okna)[8]
Kanovnický palác - Křížkovského 12, (gotické sklepy, část kaple a některá ostění)[9]
Krajinná lékárna - Ostružnická 4, (gotické sklepy a hmota, niky v prvním patře fasády s gotickými malbami)[10]
Dietrichsteinský palác - Opletalova 1, (gotické sklepy tří původních domů, část loubí)[11]
Městský palác U zeleného věnce - Dolní náměstí 9, (gotické sklepy, přízemí s klenbami a celé loubí)
Městský palác U bílé růže - Dolní náměstí 7, (gotické sklepy, část zadního objektu s klenbami a ostěním)
Městský palác U zlatého jelena - Dolní náměstí 1, (gotické sklepy, část přízemí a klenby)
Městský palác U černého psa - Horní náměstí 12, (gotické sklepy, dispozice a kaple v prvém patře objektu)
Městský palác U zlaté hvězdy - Horní náměstí 15, (gotické sklepy s portálem, přízemí a část loubí)
Panská 1, (gotické sklepy, přízemí a arkýř)
Dolní náměstí 46, (gotické sklepy, část přízemí a dnes zazděné loubí)
a mnohé další
Radnice Olomouc
Gotický radniční portál s Jagellonskými erby
Gotický arkýř kaple sv. Jeronýma
Unikátní gotická klenba v kapli
Gotický kostel sv. Ondřeje
Gotický kostel sv. Kateřiny
Interiér kostela v Sokolské ulici s gotickými malbami
Gotická křížová chodba ve Zdíkově paláci
Edelmanův palác s bohatým průčelím.Renesanční (Manýristická) lodžieManýristický portál kaple sv. Stanislava v katedrále
Renesanční architektura a Manýrismus
Edelmannův palác na Horním náměstí (1572 – bohatě zdobený palác, klenby, ostění a dva portály)
Poutní bazilika minor na Svatém kopečku u Olomouce. Centrální budova s reprezentativními křídly po stranách. Vystavěna a dodnes spravována premonstráty.Poutní areál na Svatém Kopečku (1669–1679)
Delfínova kašna – sochař a kameník: Filip Sattler (1725), 1883 přemístěna, 1909 ztracena a 2005 objevena bez sochy a následně vrácena na své místo s doplněním reliéfu se lví hlavou
Petrášův palác (vlevo) a Dům U zlatého/zeleného stromu (vpravo)Petrášův palác – dům svob. p. Petrášů, 1746–1751 sídlo první učené společnosti, barokní přestavba (1725–1734)
Mohutný palác hraběte SalmaSalmův palác – palác morav. zemského hejtmana hraběte Juliuse Salma, největší světská stavba města (1727–1728)
Zachovalá Terezská bránaTerezská brána – jedna ze čtyř pevnostních bran, jediná dochovaná (1754)
Armádní dům, dříve kadetní škola – různorodá budova, která v sobě pohltila bývalý augustiniánský klášter, hradbu s věží i městský dům Rudolfa Eitelbergra, barokní přestavba (1765–1775)
Tereziánská zbrojnice, dnes knihovna UP – městská zbrojnice, od roku 1999 přestavěna na knihovnu (1768–1771)
Žerotínovo náměstí s dominikánským klášterem (patrný sloupový portikus před kostelem sv. Michala)Reprezentativní sloupový portikus při dominikánském klášteře, arch. A. Archa (1839 - 1842)
Dům zvoníků (fasáda a druhé patro)
Staroměstská kasárna (1810)
Vojenská pekárna v bastionu č. 14. (1811)
Městský palác U zlaté koruny či později U uherského krále (fasáda) - Ostružnická č.p. 361/5
Městský palác U bílého klobouku (fasáda) - Michalská č.p. 252/3
Městský palác U krásné lékarny (1836) - Ostružnická 362/3
Měšťanský palác U zeleného věnce.Městský palác U zeleného věnce - Dolní náměstí č.p. 193/8
Městský palác U zlatého kříže - Panská č.p. 188/1
Městský palác - původně pánů Mošovských z Moše, později Modrá a nakonec Velitelský (1830) - Horní náměstí 433/21
Druhá Stavovský akademie - Sokolská 21, později pevnsotní velitelství (přelom 18. a 19. stol.)
Sladovna městského pivovaru - Sokolská 15 (1800)
Stará sokolovna - (1/4) 19. stol.
další Klasicistní stavby a přestavby
Šemberova 7 (fasáda)
8. května 35 (portál)
Riegrova 5 (fasáda a portál)
Riegrova 26 (fasáda a portál)
Dolní náměstí 32 (fasáda a portál)
Havelkova 5 (fasáda)
8. května 11 (fasáda a portál)
8. května 17 (fasáda)
Riegrova 23 (fasáda)
Kateřinská 3 (fasáda)
Kateřinská 5 (fasáda)
Moravské divadlo Olomouc
Empír
Moravské divadlo - empírová stavba z roku 1830, monumentální fasáda s úpravami 1940 (Horní náměstí č. 22)
Městský palác "dříve Modrý či Velitelský" - empírová stavba s gotickými základy (Horní náměstí 20)
Červený kostel - pro luteránskou německou evangelickou církev augšpurského vyznání, arch Franz Böhm a Max Löw, novogotický kostel ve stylu severoněmecké cihlové gotiky (1902)
Další neogotické stavby a přestavby
Denisova 17 (fasáda)
Žerotínovo nám. 6 (fasáda)
Hrobka rodiny Pallatovy (?)
Dolní nám. 44 U černého koně, novogotický zalomený výklenek s přední částí plastiky černého koně v klusu (18??)
Nárožní dům s kinem Edison - nám. Národních hrdinů 1 (1913)
Dům manželů Bubeníkových - Ostružnická 25, arch. Bohumil Vodička a Josef Juránek, organické secese a reliéfní postava Hanačky s fotoaparátem od sochaře Josefa Hladíka (1914)
Okresní nemocenská pojišťovna (dnes poliklinika SPEA)Okresní nemocenská pojišťovna (SPEA) - náměstí Národních Hrdinů 2, arch. Jindřich Kumpošt (1925–1927)
↑S.R.O, World Media Partners. Olomouc - Představení. www.unesco-czech.cz [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online.
↑ Olomouc Neředín - Římané v Olomouci. rimane.olomouc.eu [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online.
↑ŠLÉZAR, Pavel; DEHNEROVÁ, Hana. Kostel sv. Petra v Olomouci ve středověku z pohledu archeologických pramenů. Historica Olomucensia. 2020-12-11, roč. 58, čís. vol. 59, s. 13–51. Dostupné online [cit. 2024-10-30]. DOI10.5507/ho.2020.021. (anglicky)
↑PORTADESIGN.CZ. Národní památkový ústav. www.npu.czhttps [online]. [cit. 2024-07-04]. Dostupné online.
Literatura
Kšír J. (1969) Olomoucké renesanční portály. Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 24, Vlastivědný ústav v Olomouci, Olomouc, 36 pp.
Nather, William (2005, 2006) Kroniky olomouckých domů. Vydavatelství Univerzity Palackého.
Pojsl M. & Londin V. (2003) Dvanáct století naší architektury. Olomouc s. r. o., Olomouc, 208 pp., ISBN80-7182-163-2
Zatloukal, Pavel (1981) Olomoucká architektura 1900–1950. Olomouc
Zatloukal, Pavel (1983) Olomoucká architektura 1950–1983. Olomouc.
Zatloukal, Pavel (2002) Příběhy z dlouhého století. Olomouc, ISBN80-85227-49-5
A – Hanácká kasárna
B – Dům armády
C – Vojenská pekárna
D – Tereziánská zbrojnice
E – Korunní pevnůstka
F – Vodní kasárna
G – prostor zbořené Městské zbrojnice
H – prostor zbořených Mořických kasáren
I – Staroměstská kasárna
1 – Cikánská branka
2 – hranolová obranná věž
3 – okrouhlá románská věž
4 – prostor zbořené Vnitřní Hradské brány
5 – Židovská brána
6 – Michalský výpad
7 – Katovská branka
8 – prostor zbořené Blažejské brány
9 – prostor zbořené Kateřinské brány
10 – prostor zbořené Dolní brány
11 – Terezská brána
12 – prostor zbořené Střední brány
13 – prostor zbořené tzv. Putzentürl-pförtl
15 – prostor zbořené Litovelské brány
16 – pozůstatky středověkého opevnění s Prašnou věží
17 – pozůstatky renesančního opevnění s Růžovou brankou
18 – prostor zbořené Rohelské brány a zbořené Vodární věže
19 – prostor zbořené Barbořiny brány s pozůstatky pozdněgotických hradeb
20 – prostor zbořené Nové brány
21 – pozůstatky Locatelliho bastionu
22 – bývalá Brána Všech svatých
23 – Špitálský bastion
24, 25, 26 – pás středověkých hradeb