Seznam památek v Olomouci podle architektonických stylů

V architektuře města Olomouce jsou zastoupeny všechny architektonické styly, od románského slohu po současnost. Historická část města je od roku 1971 podle výnosu Ministerstva kultury ČSR čj. 6.489/71-II/2, o prohlášení historického jádra města Olomouce za památkovou rezervaci, chráněna jako městská památková rezervace (druhá největší památková rezervace v Česku).

Nejvýznamnější památkou na území města je sloup Nejsvětější Trojice zapsaný v roce 2000 na seznam světového dědictví UNESCO.

Národními kulturními památkami na území Olomouce jsou:

• areál Olomouckého hradu (1962) s katedrálou svatého Václava, Zdíkovým palácem a budovami kapitulního děkanství
• klášter Hradisko (1995)
• proboštský kostel svatého Mořice (1995)
• soubor barokních kašen a sloupů – sloup Nejsvětější Trojice, Mariánský sloup (1995)
• vila Primavesi (2010)
• Poutní areál Svatý Kopeček u Olomouce s kostelem Navštívení Panny Marie (2018).

Dalšími významnými stavbami jsou např. olomoucká radnice s orlojem, měšťanské a šlechtické paláce, mnoho významných kostelů a další. V Olomouci jsou kostely katolické, pravoslavné, husitské i evangelické, a byla zde i synagoga. Na architektonických plánech města se podílel např. Camillo Sitte a další.

Románská architektura

• Zdíkův palác (dříve Přemyslovský palác)
• barokní kaple svaté Barbory v Olomouci stojí na románských základech hlavní věže olomouckého hradu. Jednalo se o okrouhlou obytnou hlásku z poloviny 12. století, první stavbu tohoto typu v České republice importovanou z Německa.
• kostel z 12. století, jehož základy byly objeveny pod dlažbou Dolního náměstí v blízkosti dnešní Neptunovy kašny

Gotická architektura

• proboštský farní kostel sv. Mořice – nejvýznamnější gotická stavba na území města
• kostel sv. Kateřiny v Kateřinské ulici (při klášteře voršilek z pozdějšího období)
• kostel Neposkvrněného početí Panny Marie při klášteře dominikánů (dříve bernardinů) v Sokolské ulici
• gotická radnice (později prošla řadou přestaveb, jádro však zůstalo gotické)
• radniční kaple sv. Jeronýma s arkýřem
• křížová chodba s kaplí sv. Jana Křtitele ve Zdíkově paláci
• křížová chodba a kaple sv. Alexeje při kostele sv. Michala
• dům s gotickým podloubím (Dolní náměstí 46)
• měšťanský dům s gotickým jádrem (Kapucínská 6)

Renesanční architektura

• radnice – renesanční lodžie s portálem a zemskými znaky, věž s renesanční helmicí a sloupovým ochozem
• Edelmannův palác na Horním náměstí
• hrobka Václava Edelmanna z Brosdorfu u kostela sv. Mořice
• Hauenschildův palác na Dolním náměstí č. 38 (obrázek – celkový pohled), (obrázek – detail arkýře)
• Prombergrův dům s barokním průčelím má renesanční portál z roku 1590

• měšťanské domy
  • „U zlatého beránka“ (Denisova ul. 28)
  • měšťanské domy (Dolní náměstí 16, 17, 18, 19, 21, 22 a 23, Purkrabská 5 a 6)
  • renesanční měšťanské domy s barokním průčelím (ul. 8. května 35 a 37)
  • domy s renesančními arkýři (Dolní náměstí 49, 13, 14)
  • renesanční arkáda v zadním dvoře domu (Dolní náměstí 6)
  • mnoho domovních portálů na měšťanských domech

Barokní architektura

• sloup Nejsvětější Trojice
• Mariánský sloup (Morový sloup)
• kašny v Olomouci
• socha svatého Floriána před kostelem svatého Michala. Sochu v roce 1728 vytvořil Jan Jiří Schauberger, podstavec vytvořil Václav Render
• kapucínský klášterní kostel Zvěstování Panny Marie na Dolním náměstí – první větší barokní stavba v Olomouci
• Arcibiskupský palác raně barokního stylu
• soubor barokních kanovnických rezidencí na olomouckém Předhradí
• jezuitský konvikt s kaplí Božího Těla
• kostel Panny Marie Sněžné
• Klášter Hradisko
• dominikánský klášter
• kostel sv. Michala
• kaple sv. Barbory na základech románské okrouhlé hlásky
• Petrášův palác na Horním náměstí s gotickým jádrem a renesanční a barokní přestavbou
• Salmův palác (Horní nám. č. 1) z roku 1687, 3. patro z roku 1791
• bývalý klášter klarisek – dnes Vlastivědné muzeum, přestavěn v duchu pozdního baroka
• bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku

Barokní a klasicistní pevnostní architektura

Hlavní článek: pevnost Olomouc

• bastionová barokní pevnost a fortová pevnost (Olomouc a okolí)
• Terezská brána je kryta zeleným drnem
• Litovelská brána, přenesená na dnešní místo u Čechových sadů roku 1895 (obrázek)
• Tereziánská zbrojnice na Biskupském náměstí (obrázek)
• Staroměstská kasárna na Slovenské ulici z roku 1810
• Dům armády (bývalá kadetka, ještě dříve augustiniánský klášter) na třídě 1. Máje
• Hanácká kasárna na třídě 1. Máje
• Vodní kasárna a kasematy na třídě Svobody (obrázek)

Rokoko

• dům s bohatou rokokovou výzdobou (Dolní náměstí 47)

Klasicismus a empír

• průčelí Moravského divadla (Horní náměstí č. 22)
• Krajinská lékárna – empírový „dům biskupa Marka Khuena“ (Horní náměstí 10)
• lékárna „U Salvatora“ s empírovým reliéfem (Dolní náměstí 51)
• sloupový portikus před bývalým dominikánským klášterem na Žerotínově náměstí – architekt Anton Arche
• novoklasicistní měšťanská střelnice z roku 1838 (dnes již neexistující – byla demolována po požáru v roce 1998), architekt Anton Arche

Historismus 19. století

Neorománská a neobyzantská architektura

• soubor hřbitovních kaplí různých vyznání na ústředním hřbitově
• synagoga (zničena za nacistické okupace) v byzantsko-orientálním stylu, návrh Jakob Gartner
• pravoslavný chrám svatého Gorazda postavený ve východním byzantském stylu v roce 1939

Neogotická architektura

• katedrála svatého Václava – neogotická přestavba podle návrhu architekta Gustava Meretty
• Červený kostel – novogotický kostel ve stylu severoněmecké cihlové gotiky (luteránská německá evangelická církev augšpurského vyznání)
• Pöttingeum – bývalý Ústav hraběte Pöttinga na roku Palackého a Pöttingovy ulice, návrh Jakob Gartner a Karel Starý starší

Neorenesanční architektura

• Dómská čtvrť – urbanistický soubor nájemních domů v místě bývalé Hradské brány, mj. podle návrhu Karla Starého staršího
• Úřední čtvrť – urbanistický soubor rodinných a nájemních domů v Olomouci-Nové Ulici
• Komenium – bývalá Německá reálka na ulici 8. května - návrh August Krumholz
• Národní dům (ul. 8. května 21) - návrh Karel Starý starší
• budova okresního a krajského soudu s vazební věznicí na třídě Svobody
• Dietrichsteinský palác na Horním náměstí 9 (přestavba a novostavba do Opletalovy ulice)
• soubor vil na Vídeňské ulici podle návrhu Jakoba Gartnera – stylově různorodé od gotiky a severské renesance po baroko
  • vila Eduarda Hamburgera z roku 1895 v ulici Vídeňská 2, architekt: Jakob Gartner
  • vila Ignáce Briesse z roku 1896 v Ulici vídeňská 8, architekt Jacob Gartner
• Rodinný dům Willibalda Müllera – z roku 1886 v ulici Dvořákova 3, architekt: Johann Aulegk

Neobarokní architektura

• Budova Salesiana na Žerotínově náměstí 2, návrh Jaroslav Kovář starší
• Přestavba Arcibiskupské konzistoře na Biskupském náměstí podle návrhu Jaroslava Kováře st.
• kaple sv. Jana Sarkandra z let 1909–1912 je v Olomouci poslední stavbou historizujícího romantismu. Zejména v interiéru kaple se již vyskytují secesní prvky.

Secesní architektura

• Vila Primavesi postavená v letech 1905-1906 jako městské sídlo bankéřské rodiny Otty a Eugenie Primavesi
• secesní dům U Smékalů v Riegrově ulici 10 postavený v roce 1910 podle návrhu Jaroslava Kováře staršího
• dům manželů Bubeníkových v Ostružnické ulici 25 s průčelím ve stylu organické secese a reliéfní postavou Hanačky s fotoaparátem od sochaře Josefa Hladíka, architekti: Bohumil Vodička a Josef Juránek
• pozdně secesní budova Muzea moderního umění s kubizujícími a klasicizujícími prvky na fasádě v Denisově ulici 47, architekt: Jaroslav Kovář starší
• pozdně secesní vila Antonína a Ludmily Hofmanových z let 1911–1912 v ulici Resslova 20, architekt: Karel Starý ml.
• pozdně secesní a moderní vila Elly Krickové z roku 1911 v ulici třída Spojenců 10, architekt: Heinrich Czeschner
• secesní kino Edison (později Mír) z roku 1913 na náměstí Národních hrdinů

Architektura 20. století

Neoklasicismus a monumentalismus

• mauzoleum jugoslávských vojínů z první světové války z roku 1926 (Bezručovy sady) – architekt Hubert Aust
• kostel sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně
• hlavní nádraží – architekt Antonín Parkman (1936)
• kostely československé církve husitské
  • Husův sbor – trojlodní bazilika na severozápadním okraji historického jádra postavena v letech 1925–1926, architekt: Hubert Aust
  • Husův sbor v Olomouci-Hodolanech
  • kostel v Olomouci-Černovíře (obrázek)
• sbor Českobratrské církve evangelické v Husově ulici – architekt Otto Kuhlmann
• Vila Camilly a Josefa Krausových a Franze Bruckmanna ve slohu konstruktivního neoklasicismu z roku 1932 v ulici Vídeňská 14, architekt: Hans Stratil
• neoklasicistní vila Hanse a Else Stratilových z roku 1933 v ulici Čajkovského 17, architekt: Hans Stratil
• neoklasicistní vila Otto Zweiga z let 1931–1932 v ulici třída Spojenců 16, architekt: Franz Kuhn
• administrativní budovy podle návrhu Klaudia Madlmayra: Pozemkový ústav (1931, Horní náměstí 11), Okresní úřad (1937, Třída Svobody 32), Sborové velitelství (1938, Žižkovo náměstí 5)

Kubismus

• kubistická vila Františky Lipčíkové z let 1918–1919 v ulici Brněnská 80, architekt: Rudolf Stockar, stavitel: Rudolf Kvapil.
• rondokubistická budova bývalé Moravskoslezské banky z let 1922–1923 v ulici Denisova 10, architekt: Jaroslav Kovář starší

Modernismus 20. a 30. let 20. století

• vila Julia Pelikána (obrázek) ovlivněná neoplasticismem z let 1924–1925 v ulici Na vozovce 21, architekt: Josef Štepánek
• Okresní nemocenská pojišťovna (dnes sídlo SPEA) na náměstí Národních Hrdinů 2 z let 1925–1927, architekt Jindřich Kumpošt
• Vila Wilhelma Giebela ve stylu nové věcnosti s romantizujícími tendencemi z roku 1928 v ulici Na Šibeníku 26, architekt: Karl Fischer
• Vila Roberta Schneidera – typizovaný rodinný dům amerického stylu z let 1930–1931 v ulici Černochova 10, architekt: Berty Vojtěch Ženatý
• Vila Vladimíra Müllera ve stylu loosovského purismu z roku 1927 v ulici Černochova 6, architekt: Paul Engelmann
• Dům Pozemkového ústavu na Horním náměstí 11 (dnes zde sídlí kavárna Mahler) z roku 1932 – architekt Klaudius Madlmayr

Funkcionalismus

• krematorium na třídě Míru z let 1931–1932
• Nakládalova vila v ulici Polívkova 35 z roku 1936 – projektoval Lubomír Šlapeta
• Vila Františka a Ludmily Kousalíkových z roku 1936 v ulici Na vozovce 33, architekt: Lubomír Šlapeta
• administrativní a skladištní budova ASO v Legionářské ulici z let 1931–1935
• obchodní dům Baťa v Riegrově ulici z let 1931–1932, architekt: Vladimír Karfík
• Vila Rudolfa Seidlera z roku 1935 v ulici Václavkova 2, architekt: Jacques Groag
• Vila Pauly a Hanse Briessových z let 1933–1935 v ulici Na vozovce 12, architekt: Jacques Groag
• Sbor Prokopa Holého v Olomouci-Černovíře, projektoval a postavil Jan Komrska, 1938–1940

Socialistický realismus

• přestavba olomouckého orloje podle návrhu Karla Svolinského
• Památník Rudé armády v Čechových sadech z roku 1945 – pravděpodobně první stavba socialistického realismu v Česku.
• Pomník Lenina a Stalina na bývalém náměstí VŘSR (dnešní Palachovo náměstí) na místě někdejší synagogy – odstraněn v roce 1990
• Teoretické ústavy Lékařské fakulty Univerzity Palackého z let 1950–1961, architekti Jiří Kroha a Václav Roštlapil
• úpravy interiéru hlavního nádraží se sgrafitem Wilhelma Zlamala (1960)

Bruselský styl a neofunkcionalismus

• areál výstaviště Flora Olomouc s pavilónem A od architekta Petra Braunera
• věžový obytný dům s vodojemem na ulici I. P. Pavlova (výška 59,10 m) – architekt Petr Brauner
• tzv. Hotelový dům na Velkomoravské ulici z let 1959–1963, architekti Tomáš Černoušek, Karel Dolák, Jiří Zrotal
• budova Jednoty na Třídě Svobody (1968–1974)

Brutalismus

• Obchodní dům Prior na ulici 28. října – architekt Jan Melichar, 1972–1982, přestavěno

Postmoderní architektura

• obchodní pasáž v paláci U zeleného stromu na Horním náměstí 26
• hotel Gemo na Třídě Svobody od architekta Petra Braunera (1994)
• obytný dům Pyramida v Okružní ulici
• interiér cukrárny Mahler na Horním náměstí z roku 1992 – architekt Otto Schneider

Minimalismus a současná architektura

• rekonstrukce Arcidiecézního muzea z let 1998–2006, architektonická kancelář HŠH architekti
• Budova Povodí Moravy (1994–1996)
• adaptace a nadstavba budovy sila – vila na sile Barbory a Radima Králíkových z let 2004–2007 v ulici Polská 7, architekti: Tomáš Pejpek a Szymon Rozwałka

Lidová architektura

• kostel Panny Marie Pomocnice dostavěný roku 1907 v Jiráskově ulici v Olomouci-Hodolanech (obrázek)

• 

  dřevěná zvonička z roku 1920, přenesena 1969, nahrazena replikou 2019 (Bezručovy sady)

Regionalistická architektura

• Rodinný dům Jana Mišauera z roku 1939 v ulici Skřivánčí 23, architekt: Lubomír Šlapeta
• Vila Bohumíra Dvorského z let 1948–1949 v ulici Dvorského 1, Olomouc – Svatý Kopeček, architekt: Karel Dudych

Seznam dalších významných staveb

Vily

• Vila Eduarda Šrota z let 1923–1924 v ulici třída Spojenců 20, architekt: Ladislav Skřivánek
• Vila Josefa Andera z let 1933–1934 v ulici Dvorského 36, Olomouc – Svatý Kopeček, architekt: Bohumír F. A. Čermák

Paláce a domy

• Handkův dům (Ztracená č. 10) (obrázek dveřního portálu)
• Dům Leo Falla (Denisova č. 35, č. p. 291)
• Dům U zlatého rytíře (Denisova č. 17)
• Dům U Sedmi Ďáblů (Denisova č. 7)
• Podštatského palác (Ztracená č. 2)
• Dům U zlaté štiky (Horní náměstí)
• Dům U černého psa (Horní náměstí)
• Dům Petra Pino (Horní náměstí 15, Školní ul. 2)
• Dům „U zlatého jelena“ (Horní náměstí 16)
• čtvrtý poštovní dům (Horní náměstí 18)
• císařská pošta (Horní náměstí 26)
• první poštovní dům z roku 1589 (Riegrova ul. č. 19)
• Dům Lípy slovanské (Riegrova ul. č. 33)
• Spannerův dům (ul. 8. května 22)
• budova pěveckého spolku Žerotín z roku 1928 (Sokolská 17)
• bývalý kupecký dům s arkádami a malovanými trámovými stropy v patře (Dolní náměstí 7)
• dům „U černého koně“ (Dolní náměstí 44)
• masné krámy z roku 1586 s divadlem v patře (Dolní náměstí 40)
• třetí poštovní dům „U žlutého lva“ (Dolní náměstí 34)
• tři bývalé kupecké domy z 15. století (Dolní náměstí 2, 3 a 4)
• Žerotínův dům či Žerotínský palác, později městské purkrabství (Purkrabská 2)
• domy na Žerotínově náměstí č. 4 až 12 jsou renesanční a barokní
• bývalý jezuitský seminář z roku 1720, dnes Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní náměstí 1)
• vikářský dům Ignáta Wurma z 18. století (Wurmova ul. 1)

Jiné

• bývalá nová katedrální škola z let 1562 a 1827 (Mlčochova 3)
• první budova Stavovské akademie z roku 1725 (Křížkovského 5)
• druhá budova Stavovské akademie z roku 1773 (Sokolská 21)
• část budovy Mořických kasáren z 2. poloviny 18. století (Zámečnická 3)
• Mořická fara z roku 1683 (Opletalova ul. 10)
• bývalý měšťanský pivovar z roku 1716 (Lafayettova ul. 12 a 14)
• bývalá občanská beseda (Dolní náměstí 29, dnes banka)
• bývalý měšťanský špitál upravený roku 1778 (Kateřinská 8)

Odkazy

Literatura

• Kšír J. (1969) Olomoucké renesanční portály. Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 24, Vlastivědný ústav v Olomouci, Olomouc, 36 pp.
• Nather, William (2005, 2006) Kroniky olomouckých domů. Vydavatelství Univerzity Palackého.
• Pojsl M. & Londin V. (2003) Dvanáct století naší architektury. Olomouc s. r. o., Olomouc, 208 pp., ISBN 80-7182-163-2
• Zatloukal, Pavel (1981) Olomoucká architektura 1900–1950. Olomouc
• Zatloukal, Pavel (1983) Olomoucká architektura 1950–1983. Olomouc.
• Zatloukal, Pavel (2002) Příběhy z dlouhého století. Olomouc, ISBN 80-85227-49-5
• Česká republika – architektura XX. století, Díl I. Morava a Slezsko, editoři: Michal Kohout, Stephan Templ, Pavel Zatloukal, Praha : Zlatý řez, 2005, ISBN 80-902810-2-8

Filmové záznamy

• Šumná Olomouc (1996)
• film Bloudím (2006)

Související články

• Seznam církevních staveb v Olomouci
• Seznam kulturních památek v Olomouci

Externí odkazy

• Seznam objektů v městské památkové rezervaci Olomouc
• Rekonstrukce Dolního náměstí: více světla, méně aut
• rekonstrukce Olomouckého hradu kolem roku 1220. Na rekonstrukci je zachycena např. v té době nově postavená výše zmiňovaná okrouhlá hláska, za ní Zdíkův palác a napravo od ní katedrála svatého Václava.