Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků

Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků obsahuje existující i zaniklé poděbradské sochy, plastiky, symboly, kenotafy, křížky a pamětní desky (PD), které připomínají významné události, osobnosti, lokality nebo epochy.

Seznam

Seznam není kompletní. Datum odpovídá datu odhalení (pokud je známo), případně datu umístění. Adresa pak nejbližšímu domu v ulici, ve které (nebo u které) je objekt umístěn.

Dochované

Objekt	Umístění	Datum	Galerie	Popis
Busta Antonína Dvořáka	Lázeňský park (50°8′41″ s. š., 15°7′6″ v. d.)	1961	Kategorie „Bust of Antonín Dvořák in Poděbrady“ na Wikimedia Commons	Bronzová busta Antonína Dvořáka od akademického sochaře Jana Pichla (*1935). Materiál: žula, bronz.
Busta Bedřicha Smetany	Lázeňský park (50°8′38″ s. š., 15°7′14″ v. d.)	1937	Kategorie „Bust of Bedřich Smetana in Poděbrady“ na Wikimedia Commons	Busta Bedřicha Smetany od sochaře Josefa Wagnera (1901–1957).
Busta Franze Kafky	Jiřího náměstí (50°8′33″ s. š., 15°7′2″ v. d.)	2010		Busta od akademického sochaře Jana Pichla je umístěna na domu, kde žila matka Franze Kafky Julie Kafková (roz. Löwy). Franz Kafka v domě často pobýval.
Busta Ludvíka Kuby				Busta na hrobu Ludvíka Kuby na poděbradském hřbitově.
Busta S. K. Neumanna	Na Skupici (50°8′21″ s. š., 15°7′58″ v. d.)		Kategorie „Busta S. K. Neumanna (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Busta na domě v ulici Na Skupici, kde Stanislav Kostka Neumann pobýval.
Čtyři roční období	Lázeňský park (50°8′39″ s. š., 15°7′15″ v. d.)			Keramická figurální kašna od sochaře Zdeňka Lindovského (*1943).
Fontána	Lázeňský park (50°8′42″ s. š., 15°7′17″ v. d.)		Kategorie „Fontána u Hotelu Libenský (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Fontána tvořící součást vodního prvku. Parčík za Hotelem Libenský.
Fontána	Lázeňský park (50°8′55″ s. š., 15°7′24″ v. d.)		Kategorie „Fontána (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Fontána zhotovená vedle budovy tzv. Pentagonu.
Kašna	Lázeňská 363/5 (50°8′40″ s. š., 15°7′13″ v. d.)			Keramická kašna.
Křížek (Kluk)	Na Hrázce (50°7′55″ s. š., 15°6′46″ v. d.)
Křížek (Polabec)	Jabloňová (50°8′38″ s. š., 15°6′12″ v. d.)	1941
Křížek (Přední Lhota)	Průběžná (50°8′8″ s. š., 15°5′34″ v. d.)	1885
Křížek (Velké Zboží)	Poděbradská (50°9′39″ s. š., 15°6′ v. d.)	1882
Křížek (Žižkov)	Roh ulic Kunštátské a Hraniční (50°9′16″ s. š., 15°7′57″ v. d.)	1885		Litinový křížek na kamenném podstavci z roku 1885. Na hranici církevních pozemků jej nechal poděbradský děkan Leopold Kotrbelec.
Křížek na břeu Labe	Skupice (50°8′20″ s. š., 15°7′33″ v. d.)	Cca 2019
Lustry z taveného skla	Lázeňská 363/5 (50°8′40″ s. š., 15°7′13″ v. d.)			Lustry z taveného skla od Stanislava Libenského (1921–2002) a Jaroslavy Brychtové (1924–2020). Nacházejí se v interiéru dnešní kavárny Viola.
Mariánský sloup	Jiřího náměstí (50°8′34″ s. š., 15°7′3″ v. d.)	1765	Kategorie „Maria column in Poděbrady“ na Wikimedia Commons	Připomínka morové epidemie, která město postihla roku 1714. Pravděpodobně dílo místního sochaře Josefa Bergmana. Kulturní památka.
Misionářský kříž (Jiráskova ulice)	Jiráskova (50°8′37″ s. š., 15°7′27″ v. d.)	1859		Železný kříž z roku 1886 nahradil původní dřevěný kříž od roku 1859 připomínající misií redemptoristů.
Misionářský kříž (Zámostí)	Pražská (50°8′26″ s. š., 15°6′55″ v. d.)			Plechový kříž je památkou na působení jezuitské misie z roku 1775, vedené Antonínem Koniášem.
Montreálské sloupy	Lázeňská (50°8′39″ s. š., 15°7′16″ v. d.)			Skleněná plastika od Reného Roubíčka (1922–2018). Nachází se v budově Letních a centrálních lázní (od roku 2021 Hotel Chariclea).
Památník 100. výročí založení čs. republiky	Školní (50°8′47″ s. š., 15°7′0″ v. d.)	2018	Kategorie „Památník 100. výročí založení československé republiky (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Dílo sochaře Davida Exnera (*1970). Památník byl odhalen 24. října 2018.^[1]
Památník čs. letcům	V Boru (50°6′38″ s. š., 15°7′18″ v. d.)	2011	Kategorie „Památník letců čs. armády (Přední Lhota)“ na Wikimedia Commons	Připomíná letce, který zahynuli v prosinci 1945 při leteckém neštěstí. Dne 14. prosince 1945 se ve sněhové vánici zřítil letoun Siebel Si-204D. Osm osob na palubě zahynulo.^[2]
Památník Ludvíka Kuby	Kubovy sady (50°8′25″ s. š., 15°7′26″ v. d.)	2013		Památník Ludvíka Kuby od sochařky Zuzany Čížkové (*1982).
Památník obětem fašistické zločinnosti	Zámecké nádvoří (50°8′31″ s. š., 15°7′8″ v. d.)	22. srpna 1948^[3]	Kategorie „World War memorial in Poděbrady“ na Wikimedia Commons	Památník od akademického sochaře Karla Lidického.
Památník obětem války v Kluku	Roh ulic Kolínská a Sokolečská (50°7′49″ s. š., 15°6′41″ v. d.)			Památník věnovaný obětem první a druhé světové války.
Památník obětem války v Polabci	Jabloňová (50°8′36″ s. š., 15°6′10″ v. d.)			Památník věnovaný obětem první a druhé světové války.
Památník obětem války v Přední Lhotě	Průběžná (50°8′8″ s. š., 15°5′36″ v. d.)		Kategorie „Památník obětem války (Přední Lhota)“ na Wikimedia Commons	Památník věnovaný obětem první a druhé světové války. Roku 2018 byla na památník vrácena busta T. G. Masaryka.
Památník obětem války ve Velkém Zboží	Poděbradská (50°9′38″ s. š., 15°6′3″ v. d.)			Památník věnovaný obětem první světové války.
Památník Ondřeje Chebďovského	Na Zámostí (50°8′23″ s. š., 15°6′48″ v. d.)			Památník připomíná osudy exulanta Ondřeje Chebďovského.
Památník poděbradským Židům	Husova (50°8′40″ s. š., 15°6′51″ v. d.)	10. září 2011^[4]		Deska připomíná 216 obětí holocaustu z řad poděbradských Židů, které ve své knize Židé v Poděbradech a okolí identifikovala Blanka Rozkošná. Grafickou podobu zpracovala Radka Folprechtová.^[5] Odhalení se účastnili předseda pražské židovské obce František Bányai a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon.^[6]
PD básnířky Oleny Telihy	Poděbrady, nám. T.G.Masaryka 437/1 (50°8′43″ s. š., 15°7′16″ v. d.)	2003		Pamětní deska připomínající ukrajinskou básnířku Olenu Telihu. Nachází se u zadního vchodu dnešního Hotelu Libenský.^[7]
PD československým legionářům	Poděbrady, Školní 556 (50°8′48″ s. š., 15°7′ v. d.)	1998		Umístěna v budově ZŠ T. G. Masaryka.^[8]
PD československým legionářům	Druhé zámecké nádvoří (50°8′30″ s. š., 15°7′10″ v. d.)	1. srpna 1937 2018		Pamětní deska vznikla přičiněním Nezávislé jednoty legionářů v roce 1937. Umístěna byla na druhém zámeckém nádvoří. Později byla desítky let uložena v depozitáři Polabského muzea. Obnovená deska byla odhalena dne 25. října 2018.^[9]
PD Františka Turinského	Jiřího náměstí 41/12 (50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)		Kategorie „Plaque of František Turinský (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska Františka Turinského. Autorem je sochař Bohuslav Schnirch.
PD gen. Františka Bláhy	Riegrovo nám. 4/27 (50°8′36″ s. š., 15°7′18″ v. d.)	2015		Pamětní deska velitele Obrany národa gen. Františka Bláhy.^[10]
PD Jana Hellicha	Palackého 68 (50°8′31″ s. š., 15°7′22″ v. d.)			Pamětní deska připomíná lékárníka a zakladatele poděbradského muzea Jana Hellicha.
PD Jana Husa	Jiřího náměstí 41/12 (50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)		Kategorie „Relief of Jan Hus (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska na fasádě městské knihovny připomíná Jana Husa.
PD Josefa Mašína a Zdeny Mašínové	Zámecké nádvoří (50°8′31″ s. š., 15°7′8″ v. d.)	28. června 2003		Připomíná nacisty popraveného Josefa Mašína a jeho komunisty umučenou manželku Zdenu Mašínovou. Vznik desky inicioval Milan Paumer.^[10]^[11]
PD knížete Arnošta Filipa Hohenlohe	Lázeňská ulice (50°8′41″ s. š., 15°7′15″ v. d.)			Pamětní deska připomíná majitele poděbradského panství Arnošta Filipa Hohenlohe, který se zasloužil o vznik místních lázní.
PD Ludvíka Kuby	Palackého (50°8′33″ s. š., 15°7′18″ v. d.)	1963		Bronzová pamětní deska Ludvíka Kuby v místě jeho rodného domu. Autor Jan Lauda.
PD Milady Horákové	Dr. Horákové 561/44 (50°8′56″ s. š., 15°7′4″ v. d.)	1990		Pamětní deska věnovaná památce komunisty popravené političky Milady Horákové.^[10] Desku v roce 1990 odhalil Václav Havel. Deska vznikla z iniciativy místního sboru Církce československé husitské a převším faráře Josefa Šamánka.^[12]
PD Milana Paumera	První nádvoří zámku (50°8′31″ s. š., 15°7′10″ v. d.)	6. října 2012^[10]		Pamětní deska připomíná Milana Paumera, člena skupiny bratří Mašínů.^[13]
PD na chudinské opatrovně	Proftova 309/19 (50°8′43″ s. š., 15°7′31″ v. d.)	1906		Připomínka daru domu chudinské opatrovně manželi Františkem a Johannou Proftovými.
PD obětem druhé světové války	Alešova (50°8′57″ s. š., 15°7′25″ v. d.)			Připomíná zabité železničáře Františka Bohuslavického a Josefa Hubáčka.^[2]
PD obětem fašismu	Jiráskova (50°8′42″ s. š., 15°7′40″ v. d.)			Pamětní deska věnovaná obětem fašismu z řad sklářů je umístěna u vchodu do skláren.^[10]
PD obětem první světové války	Jiřího náměstí (50°8′33″ s. š., 15°7′6″ v. d.)	1938	Kategorie „Pomník Jiřího z Poděbrad“ na Wikimedia Commons	Součást pomníku Jiřího z Poděbrad.
PD obětem první světové války	Jiřího náměstí 41/12 (50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)	28. října 1928		Pamětní desky obětem první světové války jsou umístěny na fasádě městské knihovny.
PD osobností gymnázia	Studentská 166/9 (50°8′44″ s. š., 15°7′1″ v. d.)	2018		Pamětní deska osobnostem poděbradského gymnázia.^[14]
PD Otakara Vondrovice	Riegrovo nám. (50°8′38″ s. š., 15°7′20″ v. d.)	2005		Pamětní deska připomínající lékaře a pianistu Otakara Vondrovice.^[15]
PD před domem Luxor	Tyršova 678/21 (50°8′47″ s. š., 15°7′21″ v. d.)	18. června 2022		Pamětní deska připomíná transport poděbradských Židů do koncentračního tábora dne 9. června 1942. Desku odhalili starosta Poděbrad Jaroslav Červinka, místostarosta Miroslav Holas a ředitel domova Jaromír Novák.^[16]
PD s bustou P. Matěje Rösslera	Palackého (50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)	1969		Pamětní deska z roku 1969 je umístěna na průčelí katolické fary. Připomíná zakladatele českého ovocnářství Matěje Rösslera. Hlavní autor Milan Havlíček. Materiál: žula, slitiny hliníku.
PD padlým Sokolům	Tyršova (50°8′45″ s. š., 15°7′30″ v. d.)	24. července 1927		Pamětní deska na budově sokolovny připomíná členy Sokola padlé za první světové války.
PD padlým Sokolům	Tyršova (50°8′45″ s. š., 15°7′30″ v. d.)	1928		Pamětní deska na budově sokolovny připomíná členy Sokola padlé za první světové války.
PD Prvního pramene Poděbradky	Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří zámku (50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.)			Pamětní deska v místě prvního pramene minerálky Poděbradka (Pramen Bülow).
PD Rudolfa Vaňka	Jiráskova 740/6 (50°8′36″ s. š., 15°7′23″ v. d.)			Pamětní deska připomíná poštovního zřízence popraveného roku 1944 v Mnichově. Je umístěna ve vchodu do pošty.^[10]
PD Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech	Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří (50°8′29″ s. š., 15°7′9″ v. d.)			Pamětní deska připomíná ukrajinskou školu sídlící v Poděbradech v meziválečných letech.
PD Václava Dostala	Husova 131/123 (50°9′6″ s. š., 15°6′32″ v. d.)			Pamětní deska připomíná legionáře Václava Dostala padlého v první světové válce.
PD v místě synagogy	Husova (50°8′40″ s. š., 15°6′51″ v. d.)			Připomíná poděbradskou synagogu zbořenou na přelomu 50. a 60. let kvůli rozšíření silnice.
Plaketa 1 – Gymnázium	Studentská 166/9 (50°8′44″ s. š., 15°7′1″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na budově poděbradského gymnázia.
Plaketa 2 – Základní škola T. G. Masaryka	Školní 556/1 (50°8′48″ s. š., 15°7′ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na budově Základní školy T. G. Masaryka.
Plaketa 3 – Vila Katuše	Palachova 221/7 (50°8′47″ s. š., 15°7′6″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na penzionu Vila A. Málka (dříve Vila Katuše). Stavbu roku 1910 navrhli architekti František Janda a Jan Mayer.
Plaketa 4 – Kostel Církve československé husitské	Dr. Horákové 561/44 (50°8′56″ s. š., 15°7′4″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na budově husitského kostela.
Plaketa 7 – Školní statek	Husova 1/178 (50°9′23″ s. š., 15°6′26″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na budově školního statku v Malém Zboží. Připomíná jeho zakladatele, kterým byl renesanční stavitel Giovanni Battista Aostalli de Sala.
Plaketa 9 – Sokolovna	Tyršova 26/9 (50°8′44″ s. š., 15°7′30″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na budově Sokolovny.
Plaketa 11 – Rádiovka	Na Zálesí 530 (50°8′17″ s. š., 15°8′40″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná u vchodu do Radiotelegrafní vysílací stanice.
Plaketa 12 – Generálmajor Ing. Rudolf Severin Krzák	Na Skupici 602/3 (50°8′24″ s. š., 15°7′35″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na domě, kde v letech 1952–2004 žil generálmajor Rudolf Krzák.
Plaketa 13 – Generál Václav Korda	Dr. horákové 268/16 (50°8′47″ s. š., 15°6′57″ v. d.)			Plaketa umístěná na domě, kde v letech 1923–1939 žil pozdější generál Václav Korda.
Plaketa 14 – Spisovatel Jan Zábrana	Dr. Boučkova 337/18 (50°9′ s. š., 15°6′50″ v. d.)			Kovová plaketa umístěná na vile postavené prarodiči spisovatele Jana Zábrany.
Plaketa 15 – Básník všech zamilovaných	Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří (50°8′29″ s. š., 15°7′9″ v. d.)			Kovová plaketa připomíná obyvatele zámku Hynka z Poděbrad.
Plaketa 16 – Spoluzakladatel státu	Palackého 130/55 (50°8′29″ s. š., 15°7′45″ v. d.)			Kovová plaketa připomíná Josefa Martínka, novináře a jednoho ze signatářů Pittsburské dohody.
Plaketa 17 – Poděbradský poklad	Poděbrady 1278 (50°7′56″ s. š., 15°8′20″ v. d.)			Plaketa připomíná nález pokladu denárů z 10. století, ke kterému došlo roku 1936 při stavbě dostihového závodiště.
Plaketa 18 – Prof. Jan Vladimír Hráský	Náměstí 5. května 3 (50°8′36″ s. š., 15°7′16″ v. d.)			Kovová plaketa v místě kde stával dům prof. Jana V. Hráského.
Plaketa 19 – Rodinná vila Dostálka	Husova 131/123 (50°9′6″ s. š., 15°6′34″ v. d.)			Kovová plaketa na rodném domě legionáře Václava Dostala.
Plaketa 20 – Rodina Kerhartova	Jiráskova 275/22 (50°8′44″ s. š., 15°7′44″ v. d.)			Plaketa na domě, kde v minulosti žila rodina Kerhartova. Zejména Oldřich Kerhart, Vojtěch Kerhart a Jaromír Kerhart.
Plaketa 21 – Vznešená dvojčata	Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří (50°8′30″ s. š., 15°7′11″ v. d.)			Kovová plaketa připomíná smrt manželky králě Jiřího Kunhuty ze Šternberka při porodu dvojčat Kateřiny a Zdeňka.
Plaketa 22 – Fričův dům	Palachova 425/22 (50°8′51″ s. š., 15°7′ v. d.)			Kovová plaketa připomíná stavitele domu lesního radu Jana Friče. Později v něm žila první poděbradská dětská lékařka a regionální historička Jarmila Hellichová.
Plaketa 23 – Dudák z Polabí	Palackého 76/31 (50°8′31″ s. š., 15°7′27″ v. d.)			Kovová plaketa na rodném domě folkloristy Alberta Peka.
Plaketa 24 – Vězni poděbradské věže	Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří (50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.)			Kovová plaketa připomíná vězně držené ve věži poděbradského zámku.
Plaketa 25 – Probošt a spisovatel	Palackého 73/25 (50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)			Kovová plaketa připomíná Františka Lukeše.
Plaketa 26 – Poděbradská básnířka	Pionýrů 214/6 (50°8′44″ s. š., 15°7′7″ v. d.)			Kovová plaketa připomíná spisovatelku Helenu Kohoutovou.
Plastika Do nového díla	Palackého 79 (50°8′31″ s. š., 15°7′26″ v. d.)		Kategorie „Plastika Do nového díla (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Plastika od sochaře Antonína Štrunce.
Plastika nad vchodem spořitelny	Riegrovo náměstí (50°8′36″ s. š., 15°7′18″ v. d.)	1938		Keramická reliéfní plastika. Zhotovena podle návrhu Oldřicha Kerharta sochařem Josefem Matějů.
Plastika Tři srdce	Lázeňský park (50°8′43″ s. š., 15°7′13″ v. d.)	2006	Kategorie „Plastika Tři srdce (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Keramická plastika od sochaře Milana Exnera.^[7]
Plastika	Lázeňská 363/5 (50°8′39″ s. š., 15°7′13″ v. d.)			Keramická plastika ve vstupní místnosti Galerie Ludvíka Kuby.
Poděbradský trpaslík	Lázeňský park (50°8′43″ s. š., 15°7′12″ v. d.)	30. léta	Kategorie „Socha trpaslíka (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Od roku 1937 stál v lázeňském parku vedle květinových hodin. V roce 1960 byl odstraněn jako buržoazní kýč a do parku vrácen po roce 1989.
Pomník Cíl memoriálu Pepy Černýho	Lázeňský park (50°8′39″ s. š., 15°7′11″ v. d.)	1929		V parku v sousedství lázeňského domu Libuše na veřejném prostranství se nachází pomníček Pepy Černého – zakladatele mezinárodního chodeckého závodu Praha - Poděbrady z roku 1929.
Pomník Jana Evangelisty Purkyně	Purkyňovy sady (50°8′37″ s. š., 15°7′28″ v. d.)	1960	Kategorie „Socha J. E. Purkyně (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pískovcová socha J. E. Purkyně od Oskara Kozáka a Vladimíra Štrunce. Roku 1960 v městském parku nahradila sochu T. G. Masaryka.
Pomník Jiřího z Poděbrad	Jiřího náměstí (50°8′33″ s. š., 15°7′6″ v. d.)	1896	Kategorie „Pomník Jiřího z Poděbrad“ na Wikimedia Commons	Měděná jezdecká socha Jiřího z Poděbrad zhotovená ve dvojnásobku životní velikosti. Poprvé vystavena na Národopisné výstavě v Praze roku 1895. Autor Bohuslav Schnirch. Kulturní památka.
Pomník Karla Hampla	Nám. 5. května (50°8′36″ s. š., 15°7′13″ v. d.)			Pomník připomíná studenta Karla Hampla zastřeleného německými vojáky 9. května 1945.^[10]
Pomník MUDr. Františka Boučka	Purkyňovy sady (50°8′37″ s. š., 15°7′32″ v. d.)		Kategorie „Náhrobek Františka Boučka (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pískovcový pomník je náhrobkem lékaře Františka Boučka, který byl zakladatelem první poděbradské nemocnice. Obsahuje bronzovou plaketu od sochaře Bohuslava Schnircha. Je to pozůstatek zrušeného starého hřbitova.
Pomník S. K. Neumanna	Sady S. K. Neumanna (50°8′24″ s. š., 15°7′42″ v. d.)	1960	Kategorie „Pomník S. K. Neumanna (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pomník je umístěn na Skupici v sadech S. K. Neumanna. Autoři: sochař Karel Lidický a architekt Vojtěch Kerhart. Slavnostního odhalení pomníku se mimo jiné účastnili Zdeněk Nejedlý, Lída Špačková, Stanislav Neumann, nebo Ludmila Pelikánová.^[17]
Pomník vojákům Rudé armády	(50°7′57″ s. š., 15°6′11″ v. d.)			Pomník vojákům Rudé armády padlým v květnových bojích roku 1945.^[2]
Reliéf nad vstupem do hotelového domu	Jana Opletala 77/9 (50°8′35″ s. š., 15°7′35″ v. d.)	1954–1958	Kategorie „Reliéf nad vstupem do 2. koleje ÚJOP (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pískovcový reliéf od Luboše Moravce.
Reliéf nad vstupem do kolejí	Jana Opletala 1065/11 (50°8′38″ s. š., 15°7′37″ v. d.)	1954–1958	Kategorie „Reliéf nad vstupem do 1. koleje ÚJOP (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pískovcový reliéf od Luboše Moravce.
Rudé srdce	Na Valech (50°8′40″ s. š., 15°6′52″ v. d.)	cca 1960 2016 (obnova)		Rudé laminátové srdce bylo přibližně roku 1960 umístěno do lázeňského parku na místo, kde předtím stál oblíbený trpaslík.^[18] Do veřejného prostoru před ZŠ Václava Havla jej roku 2016 vrátil umělec Lukáš Kladívko.
Sloup se sochou P. Marie Svatohorské	Na Zámostí (50°8′24″ s. š., 15°6′51″ v. d.)		Kategorie „Mariánský sloup (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Postavena na připomínku nebezpečí, které městu hrozilo roku 1757, kdy po porážce v bitvě u Kolíně kolem města procházela poražená pruská armáda. Byla několikrát povalena a znovu obnovena. Kulturní památka.
Socha Alegorie Země	Lázeňský park (50°8′42″ s. š., 15°7′6″ v. d.)	1960 (umístění)	Kategorie „Alegorie země (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Plastika od akademického sochaře Ladislava Beneše. Materiál: žula.
Socha Mládí - zdraví - krása	Husova (50°8′44″ s. š., 15°6′44″ v. d.)	1963–1964	Kategorie „Mládí - zdraví - krása (Ladislav Novák)“ na Wikimedia Commons	Vápencová socha od Ladislava Nováka a J. Svojanského umístěná před vchodem do Hotelu Zámeček.
Socha Elektrifikace železnic	Hala nádražní budovy (50°8′58″ s. š., 15°7′24″ v. d.)			Socha od akademického sochaře Jana Kodeta.
Socha Klečící dívka	Lázeňský park (50°8′49″ s. š., 15°7′17″ v. d.)		Kategorie „Klečící dívka (Otto Soukup)“ na Wikimedia Commons	Socha od sochaře Otto Sukupa.
Socha Na vlnách	Lázeňský park (50°8′48″ s. š., 15°7′14″ v. d.)	1982	Kategorie „Socha Koupání (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Bronzová socha od sochaře Jiřího Bímy. Jinde uváděn též název Koupání. Do rekonstrukce parku byl podstavec více do výšky.
Socha Žena s labutí (Léda s labutí)	Lázeňský park (50°8′56″ s. š., 15°7′21″ v. d.)	1961	Kategorie „Fountain with the statue of Leda and the Swan in Poděbrady“ na Wikimedia Commons	Bronzová socha od akademického sochaře Břetislava Bendy.
Socha Malá tanečnice	Lázeňský park (50°8′44″ s. š., 15°7′10″ v. d.)	1958	Kategorie „Malá tanečnice (Jan Hána)“ na Wikimedia Commons	Bronzová socha na žulovém podstavci od akademického sochaře Jana Hány.
Socha Mateřská láska	Lázeňský park (50°8′37″ s. š., 15°7′11″ v. d.)	1960	Kategorie „Mateřská láska (Břetislav Benda)“ na Wikimedia Commons	Socha od akademického sochaře Břetislava Bendy. Materiál: mramor.
Socha Po koupeli	Na Valech, Lázeňský park (50°8′39″ s. š., 15°7′3″ v. d.)		Kategorie „Po koupeli (Poděbrady, Samohrd)“ na Wikimedia Commons	Socha z hořického pískovce. Sochař Karel Samohrd ji vytvořil roku 1934 pro umělecko-hospodářskou výstavu v Hořicích. V 60. letech byla koupena městem Poděbrady a umístěna do lázeňského parku. Kvůli poničení vandaly byla odstraněna. Roku 2017 byla opravena (mimo jiné doplnění ztracené hlavy a ruky) sochařovou pravnučkou Vlastou Samohrdovou a vrácena zpět do parku.
Socha Poselství	Na Valech (50°8′42″ s. š., 15°6′54″ v. d.)	1981	Kategorie „Poselství (Jaroslav Kolomazník)“ na Wikimedia Commons	Pískovcová socha z roku 1981 od akademického sochaře Jaroslava Kolomazníka. Architekt Jiří Liberský. Roku 2009 restaurována.
Socha Rybář s delfínem	Jiřího náměstí 20/1 (50°8′34″ s. š., 15°7′0″ v. d.)	1926		Bronzová socha od architekta Vladimíra Drahoňovského. Atrium poděbradské radnice na Jiřího náměstí.
Socha sv. Anežky České	Nám. Anežky České (50°8′30″ s. š., 15°7′23″ v. d.)	2012		Podle originálu ze 13. století zhotovena sochařkou Zuzanou Čížkovou.
Socha sv. Jana Nepomuckého	Jiřího náměstí (originál) (50°8′34″ s. š., 15°7′ v. d.) Most (kopie) (50°8′28″ s. š., 15°6′58″ v. d.)	1761	Kategorie „Socha svatého Jana Nepomuckého (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Socha byla zhotovena místním sochařem Josefem Bergmanem. Originál je vystaven na radnici a na původním místě sochy byla umístěna kopie. Starší kopie ze 60. let 20. století je vystavena v Turistickém informačním centru. Kulturní památka.
Socha sv. Jana Nepomuckého	náměstí Anežky České (50°8′30″ s. š., 15°7′24″ v. d.)			Socha umístěná ve vestibulu kostela Povýšení sv. Kříže.
Socha sv. Václava	Nám. Anežky České (50°8′30″ s. š., 15°7′25″ v. d.)	1884	Kategorie „Statue of Saint Wenceslaus in Poděbrady“ na Wikimedia Commons	Socha od sochaře Josefa Šejbala.
Socha T. G. Masaryka	Lázeňský park (50°8′37″ s. š., 15°7′8″ v. d.)		Kategorie „Statue of Tomáš Garrigue Masaryk in Poděbrady“ na Wikimedia Commons	Kopie bronzové sochy akademického sochaře Otto Gutfreunda, která byla odstraněna za komunistického režimu.
Socha Vesna	Jiřího náměstí 41/12 (50°8′34″ s. š., 15°7′9″ v. d.)			Autor Karel Samohrd. V atriu městské knihovny. Socha pochází z původní výzdoby starší části lázeňského parku.^[19]
Socha Vítězství práce	Jana Opletala (50°8′33″ s. š., 15°7′34″ v. d.)	1937	Kategorie „Vítězství práce (Václav Nejtek)“ na Wikimedia Commons	Autor Václav Nejtek. Bronzová socha, muž a žena, u studentských kolejí.
Socha Poslední pohled na ztracený ráj (Vyhnání z ráje)	Lázeňský park (50°8′44″ s. š., 15°7′14″ v. d.)	1929	Kategorie „Socha Vyhnání z ráje (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Bronzová socha od akademického sochaře Jakuba Obrovského (1882–1949).
Socha Žena v lázni	Lázeňský park (50°8′42″ s. š., 15°7′13″ v. d.)	1961	Kategorie „Žena v lázni (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Mramorová socha od akademického sochaře Břetislava Bendy.^[7] Investor MNV Poděbrady.
Socha Žena s osuškou	Lázeňský park (50°8′43″ s. š., 15°7′15″ v. d.)	1971–1973	Kategorie „Žena s osuškou (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Mramorová socha od Břetislava Bendy.^[7] Socha původně stála vedle laminátového srdce v blízkosti květinových hodin.
Sousoší Mír	Lázeňský park (50°8′41″ s. š., 15°7′4″ v. d.)	1960	Kategorie „Mír (Karel Hladík, Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Sousoší od akademického sochaře Karla Hladíka.
Sousoší Pieta	Revoluční (50°8′47″ s. š., 15°7′47″ v. d.)	1882		Sousoší od sochaře Josefa Šejbala. V roce 1912 přesunuto z rohu Palackého a Havlíčkovy ulice.
Stéla na paměť Jiřího z Poděbrad a jeho projektu mírového svazu evropských národů	Jiřího náměstí (50°8′32″ s. š., 15°7′8″ v. d.)			Pískovcová stéla.
Výzdoba průčelí kolejí	Jana Opletala 1065/11 (50°8′38″ s. š., 15°7′37″ v. d.)	1954	Kategorie „Výzdoba průčelí 1. koleje ÚJOP (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Skleněné mozaiky instalované do průčelí budovy nad korunní římsou. Autor Antonín Drobník, realizace n. p. Železnobrodské sklo.
Vstupní portál havířského kostelíka	Zámostí (50°8′23″ s. š., 15°6′46″ v. d.)	1898	Kategorie „Vstupní portál havířského kostelíka (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons	Pískovcový pseudogotický portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie v tympanonu od Bohuslava Schnircha.
Znak proboštství	Palackého 73/25 (50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)			Znak proboštství nad vchodem do katolické fary od sochaře Bohuslava Schnircha.
Znak proboštství	Nám. Anežky České (50°8′31″ s. š., 15°7′23″ v. d.)			Znak proboštství nad vchodem do kostela Povýšení sv. Kříže od sochaře Bohuslava Schnircha.

Zaniklé

Objekt	Umístění před odstraněním	Datum	Popis
Busta Julia Fučíka	Lázeňský park, roh ulic Divadelní a Na Valech (50°8′36″ s. š., 15°7′8″ v. d.)	1960	Zároveň s odhalením busty byla přilehlá starší část lázeňského parku přejmenována na Park Julia Fučíka.^[20] Po roce 1989 byla busta odstraněna a park přejmenován.
Busta V. I. Lenina	Lázeňský park (50°8′50″ s. š., 15°7′17″ v. d.)	cca 1953^[18]	Busta V. I. Lenina od prof. Jana Laudy. Po roce 1989 odstraněna.
Fontána	9. května (50°8′51″ s. š., 15°6′48″ v. d.)		Odstraněna někdy po roce 1989.
Fontána	Lázeňský park (50°8′40″ s. š., 15°7′4″ v. d.)		Keramická fontána. Odstraněna při revitalizaci parku po roce 2003.
Socha Krásná Galathea	Lázeňský park		Mramorová socha od sochaře Marquerose byla zapůjčena Národní galerií.^[18] V parku již není.
Socha sv. Barbory	Na Vinici	1758	Barokní socha od poděbradského sochaře Josefa Bergmanna stála v ústí ulice Na Vinici. Roku 1870 ji porazili a zničili splašení koně.^[21]
Socha sv. Gotharda	Husova	1761	Barokní socha od poděbradského sochaře Josefa Bergmanna (původně možná součást Mariánského sloupu). Údajně byla roku 1868 stržena vichřicí, pravděpodobně ale byla poškozena opilci.^[21]
Socha Za mírovou smlouvu	Lázeňský park (50°8′59″ s. š., 15°7′18″ v. d.)		Socha od Vladimíra Janouška z let 1962–1963. Po roce 1989 odstraněna.

Odkazy

Reference

↑ Památník 100. výročí založení Československé republiky [online]. Město Poděbrady [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Pomník vojákům Československé armády [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 271.
↑ HAVRÁNKOVÁ, Olga. Památník připomíná Poděbradům židovskou minulost. Nymburský deník [online]. Deník, 2011-04-11 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
↑ KUBELKA, Aleš; BÁRTOVÁ, Veronika. V Poděbradech poctí židovské oběti holocaustu [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-28.
↑ KUBELKA, Aleš. Poděbrady si důstojně připomněly pohnuté židovské osudy [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-28.
↑ ^a ^b ^c ^d Hotel U krále Jiřího (dnešní Hotel Libenský) [online]. Lázně Poděbrady [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
↑ Pamětní deska Milada Horáková [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
↑ Pamětní deska legionářům [online]. Město Poděbrady, 2018-10-16 [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Kenotaf rodina Šternova [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
↑ Poděbrady: Pamětní deska Josefu Mašínovi a Zdeně Mašínové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
↑ Poděbrady: Pamětní deska Miladě Horákové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
↑ Poděbrady: Pamětní deska Milanu Paumerovi [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
↑ Známé tváře se vrátily na poděbradské gymnázium. Jejich jména zvěčnili napořád. Nymburský deník [online]. Deník, rev. 2018-10-24 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.
↑ SCHOLZOVÁ, Barbora. Otakar Vondrovic: lékař s absolutním hudebním sluchem [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-18.
↑ FOTO: Pamětní deska u lázeňského Luxoru připomíná osud poděbradských Židů. Nymburský deník [online]. Deník, rev. 2022-06-20 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online.
↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 322.
↑ ^a ^b ^c HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 303.
↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 5. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-25.
↑ HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 323.
↑ ^a ^b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 7. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-27.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků na Wikimedia Commons
Databáze Sochy a města: Poděbrady

[www.mesto-podebrady.cz-1] Památník 100. výročí založení Československé republiky [online]. Město Poděbrady [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.

[www.vets.cz/vpm/mista/obec/282-/,_Pomník_vojákům_Československé_armády-2] Pomník vojákům Československé armády [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.

[Hrabětová,_2013,_kap._Poděbrady_lázeňským_městem,_s._271-3] HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 271.

[Havránková,_2011-04-11-4] HAVRÁNKOVÁ, Olga. Památník připomíná Poděbradům židovskou minulost. Nymburský deník [online]. Deník, 2011-04-11 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.

[Kubelka,_V_Poděbradech_poctí_židovské_oběti_holocaustu-5] KUBELKA, Aleš; BÁRTOVÁ, Veronika. V Poděbradech poctí židovské oběti holocaustu [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-28.

[Kubelka,_Poděbrady_si_důstojně_připomněly_pohnuté_židovské_osudy-6] KUBELKA, Aleš. Poděbrady si důstojně připomněly pohnuté židovské osudy [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-28.

[www.lazne-podebrady.cz-7] Hotel U krále Jiřího (dnešní Hotel Libenský) [online]. Lázně Poděbrady [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.

[www.vets.cz/vpm/mista/obec/282-/?vp-page,_Pamětní_deska_Milada_Horáková-8] Pamětní deska Milada Horáková [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.

[www.mesto-podebrady.cz,_2018-10-16-9] Pamětní deska legionářům [online]. Město Poděbrady, 2018-10-16 [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.

[www.vets.cz/vpm/mista/obec/282-/?vp-page,_Kenotaf_rodina_Šternova-10] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Kenotaf rodina Šternova [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.

[www.pametnimista.usd.cas.cz/podebrady-pametni-deska-josefu-masinovi-a-zdene-masinove/-11] Poděbrady: Pamětní deska Josefu Mašínovi a Zdeně Mašínové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.

[www.pametnimista.usd.cas.cz/podebrady-pametni-deska-milade-horakove/-12] Poděbrady: Pamětní deska Miladě Horákové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.

[www.pametnimista.usd.cas.cz/podebrady-pametni-deska-milanu-paumerovi-2/-13] Poděbrady: Pamětní deska Milanu Paumerovi [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.

[Nymburský_deník-14] Známé tváře se vrátily na poděbradské gymnázium. Jejich jména zvěčnili napořád. Nymburský deník [online]. Deník, rev. 2018-10-24 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.

[Scholzová-15] SCHOLZOVÁ, Barbora. Otakar Vondrovic: lékař s absolutním hudebním sluchem [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-18.

[Nymburský_deník2-16] FOTO: Pamětní deska u lázeňského Luxoru připomíná osud poděbradských Židů. Nymburský deník [online]. Deník, rev. 2022-06-20 [cit. 2022-06-21]. Dostupné online.

[Hrabětová,_2013,_kap._Poděbrady_lázeňským_městem,_s._322-17] HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 322.

[Hrabětová,_2013,_kap._Poděbrady_lázeňským_městem,_s._303-18] HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 303.

[Hrabětová,_Poděbradské_„poklady“_5._díl-19] HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 5. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-25.

[Hrabětová,_2013,_kap._Poděbrady_lázeňským_městem,_s._323-20] HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 323.

[Hrabětová,_Poděbradské_„poklady“_7._díl-21] HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 7. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-27.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

Navigation

Navigace

Tématické portály