Seznam polských a litevských knížecích rodů

Mapa majetků nejbohatších knížat a magnátů v Republice obou národů v 17. století

Tato stránka představuje strukturovaný seznam knížecích rodů v Polsku a na Litvě v celé jejich historii.

Úvod

Knížecí titul byl tradičně nejvyšším šlechtickým titulem jak v Polsku, tak na Litvě, dvou monarchiích spojených dlouhou společnou historií. V obou těchto zemích šlo původně o titul výlučně panovnický, který ale příslušníkům vládnoucího rodu zůstával i poté, co dynastie vládu nad zemí ztratila a zařadila se mezi "pouhou" šlechtu. Zatímco ve středověkém polském království byly šlechtické tituly, v principu včetně knížecích, zakázány a šlechta zde si byla formálně rovná, na Litvě existovaly šlechtické tituly různých stupňů, přičemž na knížecí titul měli nárok potomci starých knížecích dynastií, kteří mohli navíc nadále některému údělnému knížectví vládnout. Po podpisu Lublinské unie v roce 1569 byly některé litevské knížecí rody přijaty jako knížata v celé polsko-litevské unii. Na druhou stranu zákon z roku 1638 zrušil na Litvě užívání šlechtických titulů s výjimkou titulu knížecího a několika dalších výjimek.[1] Šlechtické rody vyňaté z působnosti tohoto zákona sice mohly svůj titul prosazovat v celé Unii, na druhou stranu se zákaz užívat knížecí titul týkal i některých místních knížecích rodů, které nebyly uznány v rámci Lublinské unie či dodatečně (v praxi ale tyto knížecí rody užívaly v rámci litevského velkoknížectví svůj titul nadále). V téže době počali někteří polští nebo litevští velmožové získávat tituly i od zahraničních panovníků, v Unii obvykle neuznané. V době Unie se šlechta (szlachta) oficiálně dělila jen v rámci sejmu na stav senátorský a stav rytířský, což se vázalo jen na funkci konkrétního šlechtice v rámci sejmu. V praxi však bylo důležité dělení na magnáty a zbytek šlechty (v jejím rámci se ještě někdy vyděluje také drobná šlechta - zemané). Magnáti byli v Polsku a na Litvě nejbohatší šlechtici, držící mimořádně velký pozemkový majetek, tzv. magnátskou posedlost, z níž magnáti často vytvářeli fideikomis, v Polsku zvaný ordynace (polsky ordynacja). Mezi magnátem a knížetem nebyla formálně žádná právní souvislost, kníže mohl i nemusel být magnátem a totéž i naopak. Jak knížecí titul, tak i magnátská kategorie byly však záležitostí oficiálního uznání. Navíc pouze z pozice magnáta a nikoli knížete, plynuly v dobách Unie zásadní politické výhody. Po rozpadu polsko-litevské unie bylo ještě několik knížat v Polsku jmenováno carem z titulu polského krále, po r. 1830 však již všichni Poláci povýšení do knížecího stavu získali svůj titul jako ruský nebo zahraniční. Litva přišla o vlastní šlechtickou obec již při třetím dělení Polska a to definitivně.

Související informace naleznete také v článku Szlachta.

Knížata středověkého Polského království

Původní slovanské vládnoucí dynastie v Polsku

  • Popielové – pololegendární rod, vládnoucí v předkřesťanském Polsku
  • Piastovci – zakladatelé polského křesťanského státu a středověké polské státnosti, knížata a králové, r. 1370 ztratili polský trůn, r. 1675 † po meči
  • Soběslavovci – rod vládnoucí v Gdaňském Přímoří, knížata, od r. 1227 vévodové, † roku 1294
  • Gryfité – vládnoucí rod v Pomořanech, 1181 vévodové "ve Slávii", 1348 říšská knížata a vévodové, † roku 1637

Polská duchovní knížata

ErbDatum povýšeníKnížeKnížectvíDatum zániku tituluPoznámky
1137 (1. zmínka)arcibiskup hnězdenskýŁowiczské knížectví1795
1290biskup vratislavský Niské knížectví1795Po roce 1335 byl biskup součástí stavů zemí Koruny české, resp. stavů Slezska
1339biskup płockýPułtuskské knížectví1795
1356 (povýšen jako říšský kníže)biskup varmijskýVarmijské knížectví1836Polské uznání titulu říšského knížete po získání Západních Prus a Varmie r. 1466 (druhý toruňský mír)
1443biskup krakovský Seveřské knížectví1791Knížecí titul biskupů i s nominální "vládou" v Seveřsku byl obnoven v Rakousku-Uhersku v l. 1889–1918
1598probošt płockýSieluńské knížectví

1790

?biskup wilenskýTaurožské panství?Taurogy byly formálně pouze panstvím, ale vázal se na ně knížecí titul.

Knížecí rody v Litevském velkoknížectví

Litevská šlechta před uzavřením Lublinské unie neznala polskou zásadu šlechtické rovnosti a pozvolna přijímala západní šlechtickou hierarchii titulů. Knížecí titul na Litvě náležel všem příslušníkům starých dynastií, bez ohledu na velikost majetku, a tedy bez ohledu příslušnost k nejbohatší vrstvě magnátů. Za knížecí dynastie byly na Litvě považovány ty rody, které vládly (či v minulosti vládly) vlastnímu knížectví, podřízenému ovšem centrální autoritě velkoknížete (relativně volné). Velkoknížata ponechávala vládu nad některým knížectvím jiným rodům litevského knížecího původu, které byly až do r. 1386 pohanské. Rovněž východní pravoslavná knížata z rodu Rurikovců, začleněná do Litvy, byla mnohdy ponechána při vládě. Velkokníže ale někdy zbavil podrobený rod jeho původního knížectví a udělil mu zemi jinou, aby tak zabránil vytváření a posilování center odporu vůči ústřední vládě. Mnohá stará knížectví obdrželi velkoknížecí příbuzní, a to mnohdy dědičně, takže vznikaly rodové vedlejší větve Gediminovců. Přijímání západních šlechtických titulů mělo za následek, že magnátskému rodu Radziwiłłů byl ve Velkoknížectví ještě před vznikem polsko-litevské unie dvakrát uznán titul knížat Svaté říše římské.

  • Gediminovci
    • Jagellonci - královská dynastie vládnoucí v Polsku, na Litvě, v Čechách i Uhrách, † r. 1572
    • Kobryńští - † kol. r. 1490
    • Hurkowiczové - † asi r. 1484
    • Koporští - † kol. r. 1400
    • Rużińští - žijící rod
    • Pińští - † v 15. stol.
    • Korecčtí - † v 17. století
    • Buremští - † r. 1610
    • Kurcewiczové - žijící rod
    • Kroszyńští - poslední zmínka o rodu r. 1683
    • Połubińští - žijící rod
    • Łukomští - možná žijící rod
    • Bielští - litevská větev † r. 1542, ruská větev † r. 1612
    • Mścislawští - † mezi lety 1486 a 1489
    • Zasławští-Mścislawští - r. 1526 emigrovali do Ruska, † v 17. stol.
    • Stepańští - † krátce před r. 1452
    • Bujnicčtí - † r. 1506
    • Hołowniové-Ostrožečtí - † r. 1585
    • Zwiaholští - † mezi lety 1386 a 1388
  • Rurikovci
    • Sokolští - † v 17. století
    • Ogińští - žijící rod
    • Puzynové - roku 1782 byla rodu potvrzena knížecí hodnost na habsburské Haliči, žijící rod
    • Sołomerečtí - † roku 1641
    • Żyżemští - † patrně kolem roku 1700
    • Hołowczyńští - † roku 1658
    • Szujští - žijící rod
  • Nieświcové - rod nejasného původu, rurikovského či gediminovského, jméno dle vsi Nieświcz v Luckém rajonu
    • Woroniecčtí - žijící rod
    • Porycčtí - † roku 1637
  • Knížecí rody jiného původu
    • Holszańští - litevský knížecí rod, pocházela z něj polská královna Žofie, rod † v 17. století
    • Giedroyči - litevský knížecí rod, roku 1784 mu byla potvrzena knížecí hodnost na habsburské Haliči, žijící rod
    • Świrští - litevský knížecí rod, žijící
    • Jamontowiczové - litevský knížecí rod, † roku 1540
    • Odynczewiczové - litevský knížecí rod, snad německého původu, † kolem roku 1600
    • Glińští - rod tatarského původu, potomci emíra ve Zlaté hordě, Mamaje, z rodu pocházela Jelena Glińská, žijící rod
    • Radziwiłłové - nedynastický litevský magnátský rod, 25. února 1518 byl Mikuláš, litevský zemský maršálek a vojvoda trocký, dědičně povýšen na říšského knížete, na Litvě titul uznán téhož roku,[2] tato větev rodu † rok 1542[3]

Polsko-litevská unie

Knížecí rody uznané polsko-litevským sejmem

Knížecí erbDatum uznáníJméno roduMateřská dynastieKnížectví či ordinaceDatum vymření roduPoznámky
„Staré” rody
1569 (4. července)Olelkowičové-SłužštíGediminovciKopylsko-Slucké knížectví1592[4]
1569 (4. července)OstrožštíRurikovciOstrožské knížectví a ordynace (část)1620[5]
1569 (4. července)ZasławštíRurikovciOstrožské knížectví a ordinace (část)1682
1569 (4. července)ZbarażštíNieświcovéZbarażské knížectví (část)1631
1569 (4. července)WiśniowiečtíNieświcovéWiśniowieckié knížectví, Zbarażské knížectví (část)1744[6]Z tohoto rodu pocházel polský král Michal Korybut
1569 (4. července)KorečtíGediminovciKorecké knížectví1651[7]
1569 (4. července)SanguszkowéGediminovciZasławské knížectví, Kosyrzské knížectví, Ostrožská ordinace (část)Ž
1569 (4. července)CzartoryštíGediminovciCzartoryjské knížectvíŽ
1569 (4. července)CzetwertyńštíRurikovciCzetwertyńské knížectvíŽ
1569 (4. července)DručtíGediminovciDrucké knížectvíŽ
1569 (4. července)Radziwiłłové-Knížectví Biržaiské, Dubinské, Goniądzské, Ňasvižské, Medelské a OlyckéŽ
  • Jediný nedynastický knížecí rod, uznaný sejmem již při podpisu Lublinské dohody. Knížecí titul přiznán na základě udělení titulu říšského knížete císařem Karlem V. dne 10. prosince 1547. Titul uznán na Litvě 24. ledna 1549.[8]
  • Říšský knížecí titul byl udělen Mikuláši řečenému "Černý", pánu na Olyce a Niesvieżi, litevskému velkému maršálkovi a velkému kancléři a dále bratranci předešlého: Mikuláši řečenému "Sirotek", pánu na Biržách a Dubinkách, litevskému velkému hetmanovi, vojvodovi trockému a wilenskému. Titul platil i pro veškeré potomky obou zmíněných a v polsko-litevské unii byl potvrzen ve stejném rozsahu.
„Nové” rody
1682Lubomirští-ŽPolské uznání říšského knížecího titulu z 8. března 1647
1764 (24. prosince)Poniatowští-1833[9]Titul přiznán třem bratrům krále Stanislava Augusta
1768Sapiehové-Ž
1774 (26. dubna)Ponińští-1920
1774Sułkowští-Rydzyńská ordynaceŽPolské uznání říšského knížecího titulu z 5. srpna 1754
1775Jablonowští-Ostrožské knížectví1921[10]Polské uznání říšského knížecího titulu ze 17. dubna 1743
1775MassalštíRurikovci1794
1780Ligne-ŽPolské uznání říšského knížecího titulu z 20. března 1601

Potomci polských volených králů

Polská Rzeczpospolita uznávala tradičně knížecí stav a důstojnost u potomků volených králů v období Republiky Obou národů.

Knížecí erbDatum nástupu králeJméno roduVolený králKnížectví či ordinaceDatum vymření rodu
1674 (21. května)SobieštíJan III.Olavské knížectví (v habsburském Slezsku)1737
1705 (4. října)LeszczyńštíStanislav I.1766

Knížecí rody v Polském ("kongresovém") království

Po Vídeňském kongresu byli ruští carové zároveň polskými králi a měli možnost udílet šlechtické tituly jak z pravomoci ruského cara, tak polského krále. V dobách "kongresového království", kdy se Polsko v Ruském impériu těšilo značné míře autonomie, se knížecí titul od polského krále považoval za platný jen tehdy, když byl potvrzen obnoveným polským (již ne polsko-litevským) sejmem. Ne vždy k tomu ale došlo. Tituly Kongresového Polska byly stejně jako ruské tituly dědičné všem potomkům (s pochopitelnou výjimkou titulů, udělených ženám, které byly pouze osobní).

Knížecí erbDatum povýšeníJméno roduPrvní knížePotvrzení polským sejmemDatum vymření roduPoznámky
1818 (27. dubna)ZajączekovéJózef Zajączekne1826Titul vymřel již s prvním knížetem
1820 (20. července)Grudzińští (kněžna łowiczská)Joanna Grudzińskane1831
  • morganatická manželka velkoknížete Konstantina
  • Byl použit titul bývalého církevního Łowiczského knížectví, ovšem bez vladařských práv. Bývalý majetek polských primasů v knížectví přešel carskou donací na velkoknížete Konstantina, manžela kněžny (dne 4. července 1820)
1821Światopołk-MirštíTomasz Bogumił Jan Światopołk-MirskianoŽRod pocházející z Mjor, titul udělen kvůli mylnému domnění, že rodina pochází z dynastie Rurikovců, resp. od knížat z Turova

Polské a litevské rody s cizím knížecím titulem

Tyto knížecí rody byly polského původu či dokonce trvale usazené v Polsku, případně na Litvě, nikdy jim ale nebyl jejich knížecí stav přiznán polskými nebo litevskými autoritami. Jejich knížecí titul se vázal na povýšení od cizích panovníků.

Rody usazené v Polsku

  • Ossolińští (Jerzy Ossoliński) - r. 1633 papežským knížetem, r. 1634 říšským knížetem (obojí ad personam), † 1650
  • Dönhoffové (Kaspar Dönhoff) - r. 1637 říšskými knížaty, tato větev rodu † r. 1745
  • Koniecpolští (Stanisław Koniecpolski) - říšskými knížaty r. 1637, tato větev rodu † r. 1682[11]
  • Piłsudští (Józef Piłsudski) - náčelník generálního štábu a bývalá hlava státu byl r. 1928 povýšen na knížete od afghánského krále Amanulláha
  • Mościčtí (Ignacy Mościcki) - polský prezident byl roku 1928 povýšen na knížete afghánským králem (padišáhem) Amanulláhem

Rody polského původu, usazené v cizině

  • Lichnowští (Johann Karl von Lichnowski) - pruskými knížaty (primogeniturně) od r. 1773, rakouskými knížaty (primogeniturně) od r. 1846, žijící rod
  • Radolińští (Hugo Eduard Radoliński) - pruskými knížaty (primogeniturně) od r. 1888, žijící rod
  • Poniatowští di Monte Rotondo (Carlo a Giuseppe Lucciovi) - nelegitimní synové posledního knížete Poniatowského, r. 1847 toskánská knížata (primogeniturně), r. 1850 rakouská knížata (pro veškeré potomky), žijící rod

Zvláštní případ

Odkazy

Reference

  1. HÜPPE, Siegfried. Verfassung der Republik Polen. Salzwasser: Salzwasser Verlag, 2012. 420 s. částečně dostupné online. ISBN 3846005878. S. 70. (německy) 
  2. GÓRZYŃSKI, Sławomir. Rodzina Radziwłłów i ich tytuły in MISCELLANEA HISTORICO-ARCHIVISTICA, Tom. VII. 1. vyd. Warszawa: Wydawnictwo DiG, 1997. 7 (19-26) s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21. S. 21. (polsky) 
  3. Rodokmen Radziwillů [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  4. Rodokmen Olelkowiczů [online]. [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. 
  5. Rodokmen Ostrožských [online]. [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. 
  6. Rodokmen Wiśniowieckých [online]. [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. 
  7. Rodokmen Koreckých [online]. [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. 
  8. GÓRZYŃSKI, Sławomir. Rodzina Radziwłłów i ich tytuły in MISCELLANEA HISTORICO-ARCHIVISTICA, Tom. VII. 1. vyd. Warszawa: Wydawnictwo DiG, 1997. 7 (19-26) s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-21. S. 22. (polsky) 
  9. Rodokmen Poniatowských [online]. [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. 
  10. Rodokmen Jablonowských [online]. [cit. 2019-08-15]. Dostupné online. 
  11. Rodokmen Koniecpolských [online]. [cit. 2019-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Literatura

  • KOWALSKI, Mariusz, Księstwa Rzeczpospolitej : państwo magnackie jako region polityczny, Institut Geografii i przestrzennego zagospodarowania im. Stanisława Leszczyckiego, Polska akademia nauk, Prace Geograficzne Nr. 238, Warszawa, 2013, 396 s., ISBN 978-83-61590-27-9, dostupné online, (polsky)
  • SZYDLÓW-SZYDLÓWSKI, Stephan, Graf von, PASTINSZKY, Nikolaus R. von, Der polnische und litauische Hochadel, Nikolaus v. Pastinszky, Budapest, 1944, 124 s., dostupné online (německy)

Související články

Média použitá na této stránce

POL Przemysł II 1295 COA.svg
Rekonstrukce erbu z reverzní strany majestátní pečeti polského krále Přemysla II. z roku 1295
COA of Gediminaičiai dynasty Lithuania.svg
COA of Gediminaičiai dynasty Lithuania
Herb Korybut.jpg
Перший герб Броварів
POL COA Giedroyć.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape od Bastianowa (Bastiana) based on Herb Gedroyć.PNG ., Licence: CC BY-SA 3.0
Herb Gedroyć
Herb Piłsudski.PNG
Autor: Tadeusz Gajl, Licence: CC BY-SA 3.0
Podrobnější informace o vektorové grafice najdete na stránce Commons:Transition to SVG.
Také si můžete přečíst informace o podpoře formátu SVG v MediaWiki.
POL COA Łukomski - odmiana Jastrzębca.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms Łukomski Jastrzębiec variant) of polish noble family
Herb Sapiehów.PNG
Autor: User:Mathiasrex Maciej Szczepańczyk, Licence: CC BY 3.0
coat of arms of family Sapieha
140px-Herb Druck.PNG
Autor: Tadeusz Gajl, Licence: CC BY-SA 3.0
Druck Clan
Armoiries de la Maison de Ligne.png
Armoiries de la Maison de Ligne
Herb Ponińskich.PNG
Autor: User:Mathiasrex Maciej Szczepańczyk, Licence: CC BY 3.0
coat of arms of family Poniński
POL COA Denhoff.svg
Autor: Poznaniak, tarcza, labry, hełm Bastian, Licence: CC BY-SA 2.5
Herb Denhoff
Coin of Yaroslav the Wise (reverse).png
A coin of Yaroslav the Wise
POL COA Gliński.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Glinski Clan
POL COA Korybut.svg
Autor: Avalokitesvara / based on image by Tadeusz Gajl, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms Korybut of polish princely family
Herb Slepowron.jpg
Autor: Tadeusz Gajl, Licence: CC BY-SA 3.0
Podrobnější informace o vektorové grafice najdete na stránce Commons:Transition to SVG.
Také si můžete přečíst informace o podpoře formátu SVG v MediaWiki.
Herb Poniatowskich.PNG
Autor: User:Mathiasrex Maciej Szczepańczyk, Licence: CC BY 3.0
coat of arms of family Poniatowski
Herb Lubomirski.PNG
Autor: User:Mathiasrex Maciej Szczepańczyk, Licence: CC BY 3.0
Lubomirski coat of arms
POL COA Połubiński.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms Połubiński of polish noble family
RU COA Shujski.png
Coat of Arms of family Shujski
POL COA Masalski Książę III.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of princes Masalski (Masalski Książę III)
Wappen Bistum Ermland.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution
Wappen des Bistums Ermland.
Wappen Bistum Breslau.png
Autor: unknown, Licence: Attribution
IRPmagnates.PNG
Autor: User:Mathiasrex, Maciej Szczepańczyk, based on layers of User:Halibutt, Licence: CC BY 3.0
Possesions of Polish magnates in XVI-XVII century
POL COA Janina.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 2.5
Coat of Arms Janina of Polish noble families
Kaszëbsczi Herb.png
Kashubia Coat of Arms
POL COA Pogoń Ruska.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape od Avalokitesvara ., Licence: CC BY-SA 3.0
Coats of arms Pogoń Ruska of polish noble families
140px-Herb Brama.PNG
Autor: Tadeusz Gajl, Licence: CC BY-SA 3.0
Brama arms
Herb Jabłonowskich.PNG
Autor: User:Mathiasrex Maciej Szczepańczyk, Licence: CC BY 3.0
coat of arms of family Jabłonowski
POL COA Ruzynski.svg
Autor: Tento grafika byl vytvořen programem Adobe Photoshop od Guccee (Guccee)., Licence: CC BY-SA 4.0
Herb Różyński
Herb Archidiecezji Krakowskiej.jpg
Autor: dr Barbara Widłak, Licence: CC BY-SA 4.0
Herb Archidiecezji Krakowskiej
POL COA Wieniawa.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms Wieniawa of polish noble families
POL COA Ostrogski.svg
Autor: Projekt graficzny: Tadeusz Gajl, vector version: Avalokitesvara, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms Ostrogski of polish princely family
POL COA Hołownia.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 2.5
Coat of Arms Hołownia of polish noble families
Herb Radziwiłłów.PNG
Autor: User:Mathiasrex Maciej Szczepańczyk, Licence: CC BY 3.0
coat of arms of Radziwiłł family
POL COA Ossoliński.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape od Avalokitesvara ., Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms Ossoliński of polish noble family
Paskewisch-Erewanski.png
Coat of Arms of Paskewisch family
POL COA Poniatowski 1850.svg
Autor: Tadeusz Gajl, Bastianow, Avalokitesvara, Licence: CC BY-SA 3.0
Herb książęcy Poniatowskich według nadania z 1850
POL COA Grzymała.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms Grzymała of polish noble families
Wappen Pommern.svg
Coat of arms of the former Prussian province Pommerania.
Wappen Lichnowsky Werdenberg.jpg
Wappen der Fürsten Lichnowsky, Grafen von Werdenberg, Freiherren und Edlen Herren von Woschütz.
POL COA Kurcz.svg
Autor: Pobog1524, Licence: CC BY-SA 3.0
"Kurcz" Polish coat of arms
Svyatopolk-Myrsky COA.jpg
Svyatopolk-Myrsky
POL COA Sułkowski.svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of Prince Sułkowski
POL COA Świnka.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Świnka clan
POL COA Koniecpolski książę.svg
(c) GFDL, CC BY-SA 3.0
"Koniecpolski książę" Polish coat of arms