Seznam pomníků v Českých Budějovicích

Seznam českobudějovických pomníků a památníků obsahuje existující i zaniklé sochy, plastiky, symboly a pamětní desky (PD) i kameny (PK), které připomínají významné události, osobnosti, lokality nebo epochy. Neobsahuje drobnou sakrální architekturu a prvky, pomníčky dopravních nehod, klasické hroby a dále díla, jejichž hlavní význam spočívá v dekoraci nebo uměleckém vyjádření.

Seznam

Seznam není kompletní. Datum odpovídá datu odhalení (pokud je známo), případně datu umístění. Adresa pak nejbližšímu domu v ulici, ve které (nebo u které) je objekt umístěn.

Pomníky

Objekt	Obrázek	Umístění	Datum	Galerie	Popis
Balvan (Q57412408)		Lidická 1700/1	1975	Kategorie „Balvan“ na Wikimedia Commons	114 tun vážící balvan pocházející z Údolí u Nových Hradů symbolizuje tvrdý a těžký život jihočeského lidu. Do města byl přivezen v říjnu 1974. Původně nesl (směrem z Lidické) symbol srpu a kladiva. 3. května 2019 byl přesunut o 23 metrů z důvodu přístavby nového křídla knihovny. Podle váhy vestavěné v použitém jeřábu dosahuje hmotnosti 102 tun.^[1]
Dělo		Na Sadech	1965		Dělo umístěné Na Sadech (naproti Besedě) jako pomník osvobození Českých Budějovic Rudou armádou. Odstraněno po roce 1990.
Mašinka u nádraží		Nádražní 119/4	1975		Památník vlakové dopravy, odstraněna 4. července 2009, následující den přesunuta do Lužné u Rakovníka.^[2]
Mohyla U Parku (Q80458715)		Husova 21/73	1920	Kategorie „Mohyla U Parku“ na Wikimedia Commons	Pomník padlým v cizině za 1. světové války. Postaveno okrašlovacím spolkem 1920, renov. 1949.
Památník obětem fašismu (Q80458731)		Lidická 1700/1		Kategorie „Památník obětem fašismu (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Památník obětem fašismu s úryvkem z básně Beze jména od Viléma Závady (sbírka Polní kvítí, 1955). Zanikl při rozšíření knihovny v roce 2020.
Památník obětí nacistické okupace (Q95488461)		Novohradská 1239/118	27. 10. 1946		Kamenný pomník s nápisem „obětem německé okupace 1939–1945“ a osm menších pomníčků osmi osobám v živém plotě u kostela.
Památník obětem světové války a nacistické okupace (Q96053257)		Kněžské Dvory	7. 7. 1951	Kategorie „Památník obětem světové války a nacistické okupace (Kněžské Dvory)“ na Wikimedia Commons	Památník nahradil původní z roku 1921.
Památník Pařížské komuny (Q57441810)		Pražská 2176/65	1976	Kategorie „Památník Pařížské komuny (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Autoři Leopold Petřík (Q95465207) (1915–1986) a sochař Zdeněk Vojta (Q95171981) (1932–1997).^[3]
Památník Svobody (Q95488587)		Novohradská 1152/115			Vysoký kamenný pomník zvaný památník Svobody s letopočty konců světových válek a nápisem „Pravda vítězí“.
Památník vojáků Rudé armády (Q96063177)		hřbitov svaté Otýlie	7. 11. 1956	Kategorie „Pomník vojáků Rudé armády (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Rozlehlý památník s hroby vojáků Rudé armády na konci městského hřbitova. Pochováno 40 osob ve společném hrobě, známa (a uvedena) pouze některá jména. Pomník vytvořil F. Mrázek a J. Vítů. Podle jiného zdroje odhalen v roce 1957.
Pomníček bombardování (Q117937953)		Vrchlického nábřeží 16	2000		Pomníček bombardování vyrobený z čučku umístěný v soukromé zahradě. Nápis: „Místo dopadu bomby při leteckém náletu 24. III. 1945 v 11:30 dopoledne“.^[4]
Pomník Adalberta Lanny (Q57416341)		Na Sadech	24. 5. 1879 2. 10. 1993	Kategorie „Statue of Adalbert Lanna (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Na Sadech poblíž Kanovnické ulice, první pomník v Č. Budějovicích. Autorem je vídeňský sochař Franz Pöninger (Q1448610), podstavec z červeného mramoru zhotovil bavorský kameník Erhart Ackermann (Q1350742). Stržen v květnu 1945 jako symbol germanizace, obnova zvažována v roce 1968, obnoven 1993 iniciativou Klubu přátel Českých Budějovic.
Pomník Antonína Ježka (Q106440194)		Branišovská	7. 6. 1925	Kategorie „Pomník Antonína Ježka“ na Wikimedia Commons	Pomník pilota Antonína Ježka, který zemřel 18. listopadu 1923 při neúspěšném seskoku padákem. Pomník pořídil místní Okrašlovací spolek, měl podobu jehlanu z černého leštěného mramoru a nesl nápis a fotografii pilota.^[5] Devastován v roce 1980. Restaurován, instalován na novém místě v parku u zastávky Vysokoškolské koleje a odhalen 12. května 2021.
Pomník Augusta Zátky (Q111781399)		před radnicí v muzeu	28. 9. 1936		350 cm vysoká socha od Bohumila Kafky, podstavec z českého labradoritu od firmy Jana Cingroše, architektonické řešení navrhl Pavel Janák. Výška původní sochy s podstavcem 6 m. Rozhodnutím německých nacistických orgánů 17. 8. 1939 sňata a převezena do muzea, ~1943 roztavena.
Pomník Augusta Zátky (Q57503904)		spořitelna Alšova galerie nádvoří radnice	1936 22. 8. 2000	Kategorie „Statue of August Zátka“ na Wikimedia Commons	Menší (2/3, 215 cm vysoká) socha od Bohumila Kafky stála v zasedací síni záložny, válku přečkala v kotelně pod uhlím. Po znovuobjevení r. 1967 stála za jízdárnou na Hluboké, kde k ní z důvodu podoby s V. I. Leninem kladly sovětské delegace květiny. Od roku 2000 umístěna na nádvoří radnice na podstavci od sochaře Ivana Tláška, de facto nahradila sochu původní.
Pomník Eduarda Hály (Q80458712)		Dlouhá louka × Husova	8. 5. 1949	Kategorie „Pomník Eduarda Hály“ na Wikimedia Commons	Obtížně čitelný nápis „Na tomto místě byl zastřelen dne 9. května 1945 německými okupanty Eduard Hála ze Čtyř Dvorů, stár 56 roků. Čest jeho památce! Věnuje SBS Čtyři Dvory.“ Narozen 1889, truhlář. U Dlouhého mostu byly prchajícím německým jednotkám zabavovány zbraně. Hála se akce neúčastnil, byl na cestě do města. Krom Hálova zastřelení byl postřelen jeden student a další zraněn.^[5] Pomník přesunut (původně přímo u silnice).
Pomník Emmy Destinnové (Q57412860)		Zátkovo nábřeží	1. 9. 1990	Kategorie „Pomník Emmy Destinnové (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	U budovy Jihočeského divadla, od sochařky Marie Jiráskové.
Pomník českokrumlovským letcům s bustou T. G. Masaryka (Q118522913)		Lamezanova vila	<1938?	Kategorie „Pomník českým válečným letcům RAF“ na Wikimedia Commons	Pomník sestávající z busty Tomáše Garrigue Masaryka od sochaře Josefa Pekárka a pamětní desky. Bustu před roztavením zachránil Jan Horal, který ji propašoval do zahraničí a v roce 2004 nechal umístit na nádvoří českokrumlovského hotelu Růže. Bustu odkázal společnosti Koh-i-noor Hardmuth, v jejímž českobudějovickém areálu je před Lamezanovou vilou umístěna od roku 2013, společně s bustou Edvarda Beneše. Pamětní deska zůstala v Českém Krumlově, kde je umístěna na budově radnice. Nese nápis: „ZA IDEÁLY T. G. MASARYKA / A ZA SVOBODU ČSR BOJOVALI / NA VŠECH FRONTÁCH EVROPY / VE II. SVĚTOVÉ VÁLCE / LETCI Z REGIONU ČESKÝ KRUMLOV / Prokop BRÁZDA / Jiří ENGEL / Josef KUBÁK / Jan MAYER / František PETR / MUDr. Karel PLAŇANSKÝ / František RYPL / Vojtěch SMOLÍK – DFC“.
Pomník českým válečným letcům RAF (Q95964539)		Senovážné náměstí	12. 9. 2015	Kategorie „Pomník českým válečným letcům RAF“ na Wikimedia Commons	Pomník s duralovým úlomkem letadla, se kterým havaroval 14. 9 1940 František Marek. Nápis: Českým válečným letcům RAF 1939–1945. Mnozí nedoletěli, ti druzí zvítězili do nové tyranie.
Pomník Dr. E. Beneše a poválečným dekretům (Q118522866)		Lamezanova vila	2004	Kategorie „Pomník českým válečným letcům RAF“ na Wikimedia Commons	Pomník sestávající z busty Edvarda Beneše a pamětní desky. Bustu nechal (jako kopii originálu zapůjčeného Společností Edvarda Beneše) odlít Jan Horal, slavnostní odhalení na nádvoří českokrumlovského hotelu Růže proběhlo 28. května 2004 v 11:00. Horal odkázal bustu společnosti Koh-i-noor Hardmuth, v jejímž českobudějovickém areálu je před Lamezanovou vilou umístěna od roku 2013, společně s bustou Tomáše Garrigue Masaryka. Pamětní deska již není vystavena, nese nápis: „14. 12. 1945 řekl o svých dekretech: / "Přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očišťovat z toho, co v těchto letech napáchali. A budou tomu sami věřit, až tyto své nové lži budou přednášet. Říkal jsem při jiných příležitostech, že máme všecko zaznamenat a povědět to, co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto, abyste nám všem řekli o svém utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou s tou "očišťovací" kampaní. / ...Že začnou – o tom buďte přesvědčeni. / A konečně přijdou opět, aby od očištění přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok na pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní a lidskou. / VRCHNÍMU VELITELI VDĚČNĚ / VETERÁNI II. SVĚTOVÉ VÁLKY“.
Pomník J. K. Tyla (Q106516940)	(c) Jana Sekyrová, CC BY-SA 3.0	Jihočeské divadlo	1948		Busta od Josefa Václava Schwarze (Q55681287) v nice nad hlavním vchodem do budovy Jihočeského divadla, kde Tyl odehrál své poslední představení před smrtí.^[6]
Pomník J. V. Jirsíka (Q57416392)		Černá věž	28. 9. 1926 2. 10. 1993	Kategorie „Statue of Jan Valerián Jirsík“ na Wikimedia Commons	Záměr sahá až do roku 1883, model vytvořil 1919–21 J. V. Myslbek, odlití a úpravy proběhly 1922–23, žulový podstavec a kompozice jsou dílem architektů A. Balšánka a B. Hübschmanna. Socha odstraněna koncem září 1939, roztavena. Obnova zvažována v roce 1968, obnoven 1993 iniciativou Klubu přátel Českých Budějovic.
Pomník Jana Žižky z Trocnova (Q36860132)		n. Přemysla Otakara II. Žižkova 1665	6. 10. 1951	Kategorie „Monument to Jan Žižka in České Budějovice“ na Wikimedia Commons	Pomník od sochaře Karla Dvořáka vznikal v letech 1926–1940, původně jako zakázka pro Prahu. Nakonec byl r. 1951 umístěn na budějovické náměstí před radnici. Koncem 50. let došlo k přesunu před Žižkova kasárna.
Pomník Josefa II. (Q96063418)		Na Sadech	28. 10. 1883	Kategorie „Pomník Josefa II. (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Bronzový pomník Josefa II. od V. O. Tilgnera na mramorovém podstavci nechal zrealizovat Německý politický spolek. Nápis Dem Schätzer der Menschen KAISER JOSEF II., Errichtet 1883 s překlepem (Schätzer namísto Schützer, tzn. odhadci namísto ochránci). Stržen 28. 10. 1918. V místě současného pomníku Mateřství.
Pomník Josefa II.		Rožnov	23. 6. 1889		Bronzová busta Josefa II. Odstraněna 1918, uložena na obecním úřadě a další osud neznámý. Podstavec od roku 1922 slouží jako pomník padlých na hřbitově v Plané.
Pomník Josefa Charvátka (Q107420256)		hřbitov svaté Otýlie	17. 5. 1992	Kategorie „Pomník Josefa Charvátka“ na Wikimedia Commons	Pomník Josefa Charvátka zastřeleného příslušníkem STB v roce 1955 na útěku z tábora Bytýz. Umístěn před hrobkou rodiny Dlouhých.
Pomník K. Gottwalda (Q106768131)		J. Opletala	24. 5. 1979		Bronzovou sochu vytvořil F. Mrázek, architektonickou úpravu provedl Otto Kubík (Q84494554). V prosinci 1989 odstraněna, od r. 1999 uložena v Mříči, od roku 2005 v soukromém muzeu na Zlínsku.
Pomník Mateřství (Q57504196)		Na Sadech	1958	Kategorie „Pomník Mateřství (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pomník od F. Mrázka umístěný naproti velké fontáně Na Sadech, kde byl původně pomník Josefa II.
Pomník O. Jeremiáše		koncertní síň O. Jeremiáše radnice	~1988		Busta v průčelí koncertní síně. Autor Stanislav Zadražil (Q57499367). Později přesunuta do radnice.^[6]
Pomník obětem druhé světové války (Q96748545)	(c) Czeva, CC BY-SA 3.0	Čtyři Dvory			Památník s nápisem 1939-1945, v lese mezi ulicemi Branišovská a U Lesa. V oblasti se r. 1945 rozkládal tábor Rudé armády.^[7]
Pomník obětem druhé světové války		u Černé věže			Pomník v podobě kříže dočasně nahradil sochu J. V. Jirsíka.
Pomník obětem heydrichiády (Q97345706)		hřbitov svaté Otýlie	4. 6. 1967	Kategorie „Pomník obětem heydrichiády (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pomník obětí heydrichiády zpopelněných v červnu 1942. Podle jiného zdroje odhalen v roce 1968.
Pomník obětem holokaustu (Q106485966)		židovský hřbitov	15. 10. 1950		Pomník v prostoru hřbitova ve tvaru tumby.
Pomník obětem první a druhé světové války (Q93768497)		nám. Bratří Čapků 1267/10			Rožnov. Pomník uvádí letopočty světových válek, ale bez konkrétních jmen.
Pomník obětem světové války (Q97346026)		hřbitov svaté Otýlie	28. 9. 1938	Kategorie „Pomník obětem světové války (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pomník s letopočty 1914 a 1918.^[8] Autor Jaroslav Benda (Q95180196).^[9] Restaurován 2021.
Pomník obětem světových válek (Q96748591)		České Vrbné 1916		Kategorie „Pomník obětem světových válek (České Vrbné)“ na Wikimedia Commons	Pomník u čp. 1916 uvádí šest jmen obětí z obou světových válek.
Pomník obětem světových válek (Q96000541)		Ledenická 665/3			Pomník uvádí 84 obětí první světové války a 22 obětí druhé světové války.
Pomník obětem světové války (Q96026560)		Nové Vráto, Rudolfovská		Kategorie „Pomník obětem světové války (Nové Vráto)“ na Wikimedia Commons	Pomník obětem světové války v Novém Vrátě u Rudolfovské třídy^[10]
Pomník Otokara Mokrého (Q36859615)		Na Sadech	15. 8. 1919	Kategorie „Pomník Otokara Mokrého“ na Wikimedia Commons	Pomník českobudějovického rodáka a básníka Otokara Mokrého od Družstva Budivoj, realizoval sochař František Bílek.
Pomník padlým vojínům (Q96000758)		Třebotovice 2403			Pomník s nápisem „Padlým vojínům 1914–1919“ uvádí šest jmen.
Pomník padlým vojínům z obce Mladé (Q106439680)		hřbitov Mladé			Pomník padlým v prvním světové válce uvádí 21 jmen.
Pomník Pařížské komuny		Pražská 1255/19	16. 3. 1971		K příležitosti 100 let od pařížských voleb do Komuny byl u Koldomu vztyčen 140 cm vysoký základní kámen chystaného pomníku Pařížské komuny. Ten nakonec nebyl realizován, takže jako pomník fungoval samotný kámen. Odstraněn po roce 1989.^[3]
Pomník pluk. Švece (Q96211889)		Senovážné náměstí	28. 10. 1928	Kategorie „Pomník pluk. Švece (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Bronzové sousoší na kamenném podstavci s legionáři a pluk. Švecem, od Otto Birmy (Q57412569), architektonická spolupráce K. Chochola. 1939 přesunut do Pelhřimova, odtud r. 1942 do Prahy, kde byl roztaven.
Pomník ppluk. Kulikovského		Dělostřelecká kasárna na Pražské třídě	29. 6. 1939		Bronzová deska na žulovém kameni s nápisem DĚLOSTŘELECKÝ PLUK 5 PODPLUKOVNÍKU I. I. KULIKOVSKÉMU HRDINNÉMU VELITELI BATERIE RUSKÝCH LEGIÍ. Deska zmizela počátkem druhé světové války, později zde byla umístěna deska padlým dělostřelcům.
Pomník Přátelství (Q106975644)		Vojenská nemocnice	1980		Pomník z leštěného kamene s nápisem „Se Sovětským svazem na věčné časy“ a sochou Přátelství od Františka Mrázka stál v areálu někdejší vojenské nemocnice u současné ulice E. Pittera v místě současného parkoviště. Pískovcová socha dvojice vojáků o výšce 270 cm.^[11] Odstraněn někdy po roce 1992.
Pomník Přemysla Otakara II. (Q57416560)		Na Sadech	28. 10. 2015	Kategorie „Statue of Přemysl Otakar II. (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Žulová socha od Františka Postla (Q57417275).
Pomník R. W. Whiteheada		hřbitov Třebotovice	1990		Pomník na místě původního hrobu amerického letce Roberta W. Whiteheada (Q96754500) sestřeleného 11. 4. 1945. Ostatky exhumovány a převezeny do USA 1945. Pomník na místě původního hrobu odhalen r. 1990.
Pomník světové války (Q96612864)		PR Vrbenské rybníky		Kategorie „Pomník světové války (České Vrbné)“ na Wikimedia Commons	Na mostu v náspu přes Starý Vrbenský rybník, nápis „Svět. válka 1914–15.“
Pomník T. G. Masaryka (Q81825825)		Kněžské Dvory	26. 6. 1938 20. 9. 2018	Kategorie „Pomník T. G. Masaryka (Kněžské Dvory)“ na Wikimedia Commons	24. 6. 1939 stržen vandalem, obnoven 1946, odstraněn 1954,^[12] 2018 uvažováno o obnově kopií nebo originálem uloženým v depozitáři Č. Budějovic,^[13] obnoven kopií Ivana Tláška (Q95398696) 20. 9. 2018.^[14]
Pomník T. G. Masaryka (Q96026061)		Nové Vráto, Rudolfovská 285/143	14. 8. 1938 28. 10. 1947 28. 10. 1994 14. 9. 2017	Kategorie „Pomník T. G. Masaryka (Nové Vráto)“ na Wikimedia Commons	66 cm vysoká bysta. Odstraněn za okupace, obnoven 1947, znovu odstraněn po roce 1948, obnoven 1994, odcizen 2014, obnoven 2017. Bronzová verze z roku 1994 a pryskyřičná z roku 2017 pochází z dílny Ivana Tláška (Q95398696).^[15]
Pomník účastníků II. národního odboje (Q95690757)		hřbitov Mladé			Pomník z leštěné žuly realizovali František Mrázek a Václav Hára (Q108783349). Uvádí 15 jmen. Před hřbitovem.
Pomník V. I. Lenina (Q106765745)		Senovážné náměstí	11. 12. 1972		Sochu v nadživotní velikosti na odstupňovaném podstavci zrealizovali Ludvík a Božena Kodymovi (Q65243749). Odstraněna 30. 3. 1990, od r. 1999 uložena v Mříči, od roku 2005 v soukromém muzeu na Zlínsku.
Pomník zaměstnanců papíren (Q95965249)		Papírenská 802/39		Kategorie „Pomník zaměstnancům papíren (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Připomíná oběti druhé světové války z řad zaměstnanců papíren.
Pomník zastřelených Němců (Q97361913)		hřbitov svaté Otýlie	20. 5. 1995	Kategorie „Pomník zastřelených Němců (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pomník Němců zastřelených s koncem 2. světové války českým četnictvem.
Pomník Židů (Q57412713)		F. A. Gerstnera 2151/6	5. 7. 1992	Kategorie „Pomník Židů umučených v koncentračních táborech (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pomník Židů umučených v koncentračních táborech byl vytvořen sochařem Ivanem Tláškem (Q95398696) podle návrhu českobudějovického výtvarníka Romana Brichcína.
Raněný (Q107390441)		hřbitov svaté Otýlie	1929		Bronzová socha od Ferdinanda Opitze^[16] je pomníkem padlých v první světové válce. Pravděpodobně odstraněna po roce 2001.
Srp a kladivo		Husova			Samostatný plechový symbol srpu a kladiva stál před areálem výstaviště.
Srp a kladivo		Lidická 84/8			Samostatný symbol srpu a kladiva stál na trávníku nedaleko Modré hvězdy.
Srp a kladivo		nám. Jiřího z Poděbrad			Samostatný betonový symbol srpu a kladiva s pěticípou hvězdou na vrcholu stál v pásu trávy mezi pruhy silnice.
Vítězství Stalingradu (Q57412626)		Lidická 1700/1		Kategorie „Strana bojující“ na Wikimedia Commons	Zvětšená kopie sochy Vítězství Stalingradu (Břetislav Benda, 1943-44) umístěná u pietního areálu jako „Strana bojující“. Originál (výška 104 cm) je uložen v Galerii Středočeského kraje.
Zborovský pomník (Q57412494)		Žižkova kasárna Lidická 1700/1	10. 7. 1927 červenec 1945 2. 7. 2013	Kategorie „Zborovský pomník“ na Wikimedia Commons	Též nazývaný Voják na stráži. Autor Otto Birma (Q57412569), architektonická spolupráce Karel Chochola. Původně umístěn v areálu Žižkových kasáren, za války rozebrán a ukryt, po válce obnoven, znovu rozebrán 1966, podstavec využit na stavební materiál. Socha obnovena a r. 2013 slavnostně odhalena.

Pamětní desky

Objekt	Umístění	Datum	Galerie	Popis
PD 60 let vlády Františka Josefa I.	Husova 1846/9	1908		Ve vestibulu. Text: Zbudovala Obchodní a průmyslová komora v Českých Budějovicích na paměť 60 letého panování J. V. císaře Františka Josefa I. roku 1908. Současný stav neznámý.^[17]
PD Aloise Rašína	Na Sadech 2036/18	1928 1934		Pamětní deska ministra financí Aloise Rašína na budově Besedy, opětovně odhalena po rekonstrukci budovy v roce 1934. Odstraněna za okupace 1939-1945. Současný stav neznámý.
PD A. Terše a L. L. Pomíjela	Riegrova 1757/49	2017		Pamětní deska výtvarníka a pedagoga Aloise Terše a malíře Ladislava Lazara Pomíjela (Q95156275).^[18]
PD Augusta Zátky (Q57434471)	Krajinská 214/41	31. 7. 1927 29. 6. 1947	Kategorie „Pamětní deska Augusta Zátky (České Budějovice, Krajinská)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska s bustou Augusta Zátky od B. Kafky umístěná (mimo období války) na Zátkově rodném domě v Krajinské. Deska ztracena, dochovala se pouze busta.
PD Augusta Zátky	Fráni Šrámka 1216/9	1934		Pamětní deska s bustou Augusta Zátky od B. Kafky. Sejmuta začátkem války. Současný stav neznámý.
PD baráčníků	Dienzenhoferova 43/14			Pamětní deska dvěma popraveným nacisty. Věnováno sousedy III. obce baráčníků Jana Žižky z Trocnova Č. Budějovice - Pětidomí.
PD Bohuslava Jeremiáše	Otakarova 1426/43	1936		Na průčelí hudební školy.
PD Břetislava Boumy	Jírovcova 1635/18	duben 1946 15. 5. 1993		„Zde působil k rozkvětu Obce baráčníků Vitoraz zasloužilý rychtář JUDr. Břetislav Bouma, jenž zahynul dne 12. dubna 1944 v Buchenwaldu za svobodu národa.“ Umístěna r. 1946, cca v 70. letech odstraněna, 1993 obnovena, později znovu odstraněna.^[19]
PD budovy gestapa (Q97317114)	Lannova 87/43	1955	Kategorie „Pamětní deska budovy gestapa (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska na lékárně s nápisem „Zde stávala budova, ve které gestapo v létech okupace 1939–1945 věznilo, mučilo a popravovalo vlastence našeho kraje“. Původní budova (Štítného 1) zničena koncem války při náletu.
PD českobudějovických železničářů (Q80458662)	Hlavní nádraží	1946–1948	Kategorie „Pamětní deska železničářů (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Rozměrná travertinová pamětní deska v budově nádraží uvádí 27 jmen, nápis „českobudějovičtí železničáři obětem nacismu“ a citát J. Bartušky.
PD českobudějovických železničářů	Nákladové nádraží			Pomník pracovníkům, kteří zahynuli 23.-24. března 1945 při náletu na železniční uzel.
PD deportovaným (Q97317136)	Hlavní nádraží	1996	Kategorie „Pamětní deska deportovaným (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Nápis „Na památku všech deportovaných na nucené práce za 2. světové války do říše – v roce 1939–1944. Okresní svaz nuceně nasazených České Budějovice. Uváděna u vchodu do budovy, v roce 2018 v hale vpravo od PD českobudějovických železničářů.
PD dělostřeleckého útvaru (Q97317140)	Pražská 1815/1 Žižkova 185/37	1948 1997	Kategorie „Pamětní deska dělostřeleckého útvaru (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska na budově dělostřeleckých kasáren věnovaná příslušníkům dělostřeleckého útvaru popraveným, umučeným a zemřelým za druhé světové války. Původně na dělostřeleckých Kasárnách arcivévody Viléma na Pražské třídě, obnovena na Žižkových kasárnách. Uvádí sedm jmen.
PD Františku Skuherskému (Q106471543)	Skuherského 1442/42	1926	Kategorie „Pamětní deska Františka Zdeňka Skuherského“ na Wikimedia Commons	Hudební skladatel František Skuherský.
PD Karla Hansy (Q111660391)	Skuherského 1442/42	25. listopadu 2020^[20]		Cestovatel Karel Hansa.
PD J. K. Mayerovi (Q106471357)	Pekárenská 1194/12	1920	Kategorie „Pamětní deska Jana Karla Mayera“ na Wikimedia Commons	Redaktor Jan Karel Mayer (Q106471438) (1875–1910).
PD J. V. Jirsíka (Q111696687)	Fráni Šrámka 1193/23		Kategorie „Pamětní deska Jana Valeriána Jirsíka“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska s bustou biskupa Jirsíka ve vestibulu školy.
PD Jaroslava Haška (Q106471137)	Pražská 1815/1		Kategorie „Pamětní deska Jaroslava Haška (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska na Mariánských kasárnách připomínající rok 1915 a vojenskou službu českého spisovatele.
PD Jiřího Ganse (Q124034626)	B. Smetany 1619/24	15. 1. 2020	Kategorie „Pamětní deska Jiřího Ganse“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska Jiřího Ganse, představitele budějovického undergroundu.^[21]
PD Josefa Beránka (Q109519833)	Lidická tř. 1141/185	10. 6. 1946		Pamětní deska starosty Sokola v Rožnově Josefa Beránka (Q109520061) popraveného nacisty.
PD Josefa Braniše	Fráni Šrámka 1216/9	1934		Pamětní deska historika Josefa Braniše. Současný stav neznámý.
PD Josefa Hardtmutha	hřbitov Mladé			Zhruba do roku 1975 umístěna na rodinné hrobce Josefa Hardtmutha v Mladém.
PD Josefa Hloucha (Q104175372)	Biskupská 132/4	9. 6. 2012	Kategorie „Pamětní deska Josefa Hloucha (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska biskupa Josefa Hloucha.
PD Josefa Mašína (Q120259761)	Dvořákova 170/12	29. 6. 2023	Kategorie „Pamětní deska Josefa Mašína (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska generála Josefa Mašína umístěná na budově Žižkových kasáren, kde v letech 1921–1923 konal vojenskou službu. Odhalena 29. června 2023 v 16:00.^[22]
PD Josefa Mrňávka	Fráni Šrámka 1216/9	1934		Pamětní deska ředitele Josefa Mrňávka (Q95175522). Současný stav neznámý.
PD K. Chocholy a H. Foltýna (Q111783677)	Resslova 1579/2	27. 10. 1946		Pamětní deska Dr. Ing. arch. Karla Chocholy popraveného v Táboře 3. 6. 1942 a Ing. arch. Hugo Foltýna (Q1635029), který zahynul v Buchenwaldu 24. 8. 1944.
PD Karla Šatala (Q111699897)	Fráni Šrámka 1193/23	8. 3. 1946	Kategorie „Pamětní deska Karla Šatala“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska středoškolského profesora Karla Šatala popraveného nacisty, umístěna ve vestibulu školy.
PD Klementa Gottwalda	Pražská 1815/1	1960		U brány kasáren na Pražské. Původně kulturní památka, jejíž ochrana byla zrušena v roce 1998, kdy již deska neexistovala. Bronzová deska visela vpravo od hlavního vchodu a nesla červené pěticípé hvězdy s monogramem KG mezi nimi. Následoval text: V těchto kasárnách konal v r. 1915 službu jako vojín 42. děl. pluku první dělnický president ČSR K. Gottwald.
PD legionářům	Matice školské 62/3(?)	31. 1. 1939		V budově Českého učitelského ústavu. Odstraněna 1948. Současný stav neznámý.
PD Maňákových (Q104175188)	Dr. Stejskala 110/11	1996	Kategorie „Pamětní deska Maňákových (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	PD Jaroslava (Q95100994) a Jiřího Maňáka, umístěna směrem z ulice Široká.
PD Miloslava Faita	Fráni Šrámka 1216/9	6. 6. 1946		Pamětní deska profesora Miloslava Faita (Q111705422), odbojáře, v budově tehdejšího Zátkova státního reálného gymnasia.
PD Mirko Nešporovi	Resslova 1520/6	1964		Pamětní deska Mirko Nešporovi. Současný stav neznámý.
PD obětem komunismu (Q96085859)	F. A. Gerstnera × Goethova	5. 5. 1995	Kategorie „Pamětní deska obětem komunismu (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Nápis „1948-1989 obětem komunistické zvůle a násilí“. Autor Ivan Tlášek (Q95398696). Odhalena předsedou pobočky Konfederace politických vězňů Františkem Poulou.
PD obětem nacismu (Q111784106)	Jírovcova 1793/9a	28. 10. 1946		Pamětní deska obětem nacizmu II. obecné školy chlapecké. Později ztracena.
PD Ondřeje Puklice ze Vztuh (Q104997330)	Krajinská 36/2	1967	Kategorie „Pamětní deska Ondřeje Puklice ze Vztuh“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska na Puklicově domu od F. Mrázka.
PD pedagogů (Q111784330)	L. Kuby 1165/48	28. 10. 1946		Pamětní deska tří rožnovských učitelů v budově školy.
PD prvního českého gymnasia (Q106516762)	Skuherského 1274/3			Pamětní deska připomínající založení gymnázia biskupem Jirsíkem.
PD prvního sekretariátu KSČ	Lannova 51/23	13. 5. 1971		Odstraněna 1990.^[23]
PD sekretariátu KSČ	Dr. Stejskala	13. 5. 1971		Odstraněna 1990.^[23]
PD sekretariátu KSČ	Žižkova	13. 5. 1971		Odstraněna 1990.^[23]
PD Slovanské lípy	Husova 684/21(?)	1936		Současný stav neznámý.
PD Sokolů (Q97317189)	Sokolský ostrov 133/17	1996	Kategorie „Pamětní deska sokolům (České Budějovice, Sokolský ostrov)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska padlým členům sokola, v hlavní vstupní hale sokolovny.
PD Sokolů (Q97317195)	Sokolská 133/17		Kategorie „Pamětní deska sokolům (České Budějovice, Čtyři Dvory)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska umučeným a vězněným členům sokola, na sokolovně ve Čtyřech Dvorech.^[24]
PD Sovětské armády	Jirsíkova 243/2	1955		DK Slávie („Armáďák“). Současný stav neznámý.
PD Sovětské armády	radnice	1970		Současný stav neznámý.
PD Svatomíra Tůmy	Na Sadech 2036/18	1934		Pamětní deska předsedy odboru Národní jednoty pošumavské Svatomíra Tůmy (1870–1911) na budově Besedy. Současný stav neznámý.
PD Šimona Plachého z Třebnice (Q106471612)	Krajinská 212/43	po 1611 1995	Kategorie „Pamětní deska Šimona Plachého (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska Šimona Plachého z Třebnice zabitého při vpádu Pasovských 1611 umístěná do roku 1663 na Pražské bráně byla roku 1995 obnovena na rohu domu č. 43. Originální části uloženy v muzeu.
PD T. G. Masaryka (Q57434880)	radnice	1935 1946 1968 1990 1995	Kategorie „Pamětní deska Tomáše Garrigue Masaryka (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska podle návrhu K. Chocholy, sochařská práce J. V. Duška. Odstraněna za okupace 1939–1945. Znovu odstraněna 1948. Opětovně 1970, kdy ji nahradila PD Sovětské armády. Vrácena 1990 a po rekonstrukci 1995.
PD Maxmiliana Mencla (Q111698075)	radnice	?		Umístěna uvnitř radnice za vchodem č. 1
PD Václava Hlaváče (Q111784076)	Jeronýmova	1947		Pamětní deska profesora Václava Hlaváče (Q111783800) v budově učitelského ústavu. Později ztracena.
PD Václava Novotného (Q104175514)	Piaristické náměstí	28. 9. 1932	Kategorie „Pamětní deska Václavu Novotnému (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska prvního ředitele české matiční školy Václava Novotného.^[25]
PD velitelství sovětské armády (Q97319711)	Senovážné náměstí 239/12		Kategorie „Pamětní deska velitelství sovětské armády (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	V průjezdu Nadačního domu (SŠ / VOŠ). Kapitán Maxim Petrovič Ševčenko (1905–1983) byl velitelem českobudějovické posádky Rudé armády od osvobození 9. května 1945.^[26]
PD vojáků PTP (Q106474479)	Žižkova 185/37	6. 5. 2010	Kategorie „Pamětní deska vojákům PTP (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Plastová pamětní deska jihočeských vojáků PTP odvedených v letech 1950-1954. Návrh Václava Šulisty (Q106474737) realizoval Michal Trpák.
PD vojenského hřbitova (Q106538335)	Plavská 2166/3	27. 6. 2018	Kategorie „Pamětní deska vojenského hřbitova (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska bývalého vojenského hřbitova umístěná na leštěném kamenném soklu.
PD Vojtěchu Jandečkovi	Fráni Šrámka 1193/23			Pamětní deska prvního předsedy Svazu osvobozených politických vězňů Vojtěcha Jandečky, umístěna ve vestibulu školy.
PD Vojtěchu Mokrému (Q106486094)	Kanovnická 409/8	6. 12. 2014	Kategorie „Pamětní deska Vojtěcha Mokrého (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska generálního vikáře a probošta katedrální kapituly Vojtěcha Mokrého (Q106486108) umístěna péčí českobudějovické katedrální kapituly a praprasynovce JUDr. Antonína Mokrého. Visí směrem do Kněžské ulice.^[27]
PD v gymnáziu v České (Q111782695)	Česká	23. 5. 1946		Pamětní deska věnována obětem nacismu, uvádí jména profesorů Rudolfa Strnada (Q95437504), Josefa Stejskala a studenta Harryho Kende. Nad schodištěm v prvním patře.
PD vzniku Československa (Q99312363)	Kněžská 348/35	20. 5. 1929 28. 10. 1995	Kategorie „Pamětní deska vzniku Československa (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska zasedání Československého národního výboru 28. října 1918. Autor Karel Chochola. Původně na budově kavárny U Volbrechtů (předchozí budova na téže adrese). Deska odstraněna za okupace 1939-1945. Znovu odstraněna 1948. Obnovena buďto 1990 (podle D. Kováře) nebo 28. 10. 1995 (podle K. Pletzera). Odcizena 2005, obnovena kopií od Michala Trpáka 24. října 2008, Více: U Volbrechtů.
PD zaměstnanců Jihočeských elektráren a F. Marka	Lannova	7. 5. 1946		Pamětní deska v druhém patře budovy bývalého ředitelství elektráren. 12 jmen. Hned vedle se nachází pamětní deska letce Františka Marka (Q95163861).
PD zaměstnanců Koh-i-Noor (Q95965305)	F. A. Gerstnera 22/10	1945(?)	Kategorie „Pamětní deska zaměstnanců Koh-i-Noor“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska na budově Koh-i-Noor se jmény sedmi obětí druhé světové války a letopočty 1939 a 1945.
PD zaměstnanců krajského soudu	Goethova 1929/1	27. 9. 1947		Pamětní deska věnována obětem nacismu, uvádí 22 jmen pracovníků soudu. V budově.
PD zaměstnancům ONV (Q95965268)	Lidická 2/4		Kategorie „Pamětní deska zaměstnancům ONV (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska dvou zaměstnanců okresního národního výboru umučených v koncentračních táborech.
PD zaměstnanců policejního ředitelství	Pražská 5	2. 7. 1946		Pamětní deska v budově policejního ředitelství na umučené a popravené zaměstnance. 5 jmen.
PD zaměstnanců nádražní pošty (Q98007131)	Nádražní 118/6		Kategorie „Pamětní deska zaměstnancům nádražní pošty (České Budějovice) “ na Wikimedia Commons	Pamětní deska na budově nádražní pošty věnovaná zaměstnancům umučeným nacisty. 23 jmen.
PD zaměstnanců pošty (Q99312289)	Senovážné náměstí 240/1	1. 11. 1945	Kategorie „Pamětní deska zaměstnancům hlavní pošty (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska v budově hlavní pošty (původně na fasádě) věnovaná zaměstnancům umučeným nacisty. 21 jmen.
PD zaměstnanců smaltovny Sfinx		2. 7. 1946		Pamětní deska. 4 jména.
PD zaměstnanců Tabáčky (Q99312307)	Tabáčka	říjen 1947	Kategorie „Pamětní deska zaměstnanců Tabáčky (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska na budově Tabáčky (areál u křižovatky Průmyslové a Novohradské) od Jana Bulíře (Q95464985) se jmény dvou obětí druhé světové války.
PD žákům SPŠ	Resslova 1579/2	29. 6. 1930		Pamětní deska se jmény čtrnácti žáků SPŠ stavební zahynulých během první světové války. Ve vestibulu budovy.
PK historického rozcestníku (Q36859488)	Na Sadech	1910 2003	Kategorie „Historický rozcestník (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Historický kamenný rozcestník vyrobený firmou Bratři Zemanové roku 1910 obnoven a pamětním kamenem doplněn roku 2003.
PK Josefa Cepáka (Q57445018)	Na Dlouhé louce 1730	1. 10. 2010	Kategorie „Pamětní kámen Josefa Cepáka (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Na památku českobudějovického učitele a propagátora cyklistiky Josefa Cepáka, který tragicky zahynul při výstupu na Mont Blanc. U křižovatky cyklostezky a cesty z lávky u Voříškova dvora.^[28]
PK povodně 2002 (Q118406176)	Zátkovo nábřeží 13	2002	Kategorie „Pamětní kámen povodně 2002 (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní kámen povodně 2002 umístěný po opravě břehu poblíž Slepého ramene před Železnou pannou, vandalizováno.^[29]
PK tramvajové dopravy (Q57610586)	Mariánské náměstí	15. 6. 2016	Kategorie „Tramvajový sloup (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Pamětní kámen umístěn k tramvajovému sloupu (z doby 1925-1929) k příležitosti 107. výročí tramvajové dopravy ve městě. Historické svítidlo na sloupu obnoveno dopravním podnikem.^[30]
PD na památku první evropské železnice (Q80458668)	Mánesova 44			Pamětní desku, umístěnou proti vchodu do Muzea koněspřežky, věnoval Spolek československých inženýrů na památku první evropské železnice, kterou navrhl a stavěl v letech 1826 – 1827 ing. F. A. Gerstner
Stolperstein Harry Kende	Česká 142/64	6. 10. 2014	Kategorie „Stolperstein Harry Kende“ na Wikimedia Commons	Pamětní deska zasazena v dlažbě (tzv. Stolperstein) před budovou gymnázia připomínající studenta Harryho Kende.

Odkazy

Reference

KOVÁŘ, Daniel. Příběhy budějovických pomníků. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2000. 536 s.
KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - pomníky, pamětní desky [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2016-11-09]. Dostupné online. Dostupné také na: [1].
RYPÁČEK, Josef. Spolek pro vojenská pietní místa - České Budějovice [online]. Č. Budějovice: vets.cz [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.

↑ MLSOVÁ, Ludmila. Jeřáb přesunul kvůli přístavbě knihovny stotunový balvan o 23 metrů. iDNES.cz [online]. 2019-05-03 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online.
↑ SCHINKO, Jan. Po 34 letech přirostl kafemlejnek Budějčákům k srdci. Jenže lokomotiva chátrala a byla odvezena. Budějcká drbna [online]. 2017-01-05 [cit. 2017-01-05]. Dostupné online.
↑ ^a ^b NOVOTNÁ, Anna; ŽENÍŠKOVÁ, Anna. Panny a labutě. Týniště nad Orlicí: Pravý úhel, 2021. 160 s. ISBN 978-80-907128-3-6. S. 44–45.
↑ HORKÁ, Tereza. Nálet na České Budějovice 24. března 1945 ve vzpomínce pana Kubíčka [online]. Severní Českobudějovicko, 2015-08-12 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ČADEK, Adolf; ČADKOVÁ, Bohumila. Pamětní kniha obce Čtyř Dvorů. Čtyři Dvory: Václav Veber, 1923. 400 s. S. 133, 279.
↑ ^a ^b ŠILHAN, Milan. Encyklopedie Českých Budějovic - sochařství [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-04-14]. Dostupné online.
↑ VOTRUBA, Václav. Dramatické poslední dny 2. světové války - v Budějcích se střílelo i 9. května. Budějcká drbna [online]. 2015-05-12 [cit. 2018-03-30]. Dostupné online.
↑ pkmodely.estranky.cz. Poznámka k odhalení pomníku padlých na hřbitově sv. Otýlie [online]. pkmodely.estranky.cz, 2013-03-06 [cit. 2016-11-19]. Dostupné online.
↑ VOTRUBA, Václav; CIGLBAUER, Jan. PŘÍBĚHY SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK: Autor pomníku padlým vojákům na hřbitově u sv. Otýlie byl popraven gestapem. Budějcká drbna [online]. 2016-03-06 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online.
↑ Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
↑ KRAJNÝ, Miloslav. František Mrázek. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1985.
↑ Kecenická iniciativa. Kněžské Dvory dříve/dnes [online]. kecenickainiciativa.cz, 2015-04-18 [cit. 2016-11-09]. Dostupné online.
↑ MAREK, Lukáš. Busta Masaryka uložená ve skladu se možná vrátí do Kněžských Dvorů. iDNES.cz [online]. 2018-01-21 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
↑ Kecenická iniciativa. Odhalení busty T.G. Masaryka v Tyršově sadu. Kecenická iniciativa [online]. 2018-09-14 [cit. 2018-10-01]. Dostupné online.
↑ HRDINA, Karel. Nová Masarykova busta je z pryskyřice. Původní bronzovou ukradl zloděj. iDNES.cz [online]. 2017-09-18 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online.
↑ KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy: malý kulturně-historický průvodce. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s. S. 31.
↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Obchodní škola. Budějcká drbna [online]. 2021-08-26 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online.
↑ ŠTIFTER, Jan. Papír, tuš a za pět minut dvanáct. barbar! [online]. 2017-11-24 [cit. 2021-11-10]. Dostupné online.
↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Restaurace Na Rychtě funguje i teď. Změnila ale ulici. Budějcká drbna [online]. 2017-12-28 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online.
↑ Památka na zapomenutého cestovatele Karla Hansu ožívá. www.jcted.cz [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online.
↑ BINDER, Milan; MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. České Budějovice: Milan Binder, 2023. 240 s. ISBN 978-80-87277-16-4. S. 66.
↑ Statutární město České Budějovice. Generál Josef Mašín bude mít v Budějovicích pamětní desku. c-budejovice.cz [online]. 2023-06-21 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c SCHINKO, Jan. Četníci do hostince pověstného rvačkami nesměli. Deník [online]. 2008-11-23 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
↑ HIEKE, Erik. Severní Českobudějovicko [online]. severniceskobudejovicko.cz, 2015-08-16 [cit. 2016-11-19]. Dostupné online.
↑ SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Trhy na Piaristickém náměstí se začaly konat na konci 18. století. Budějcká drbna [online]. 2020-12-17 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
↑ DVOŘÁK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic - vojenská posádka [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2018-07-23]. Dostupné online.
↑ KOTOUS, Jan. Střípek z historie. Setkání. Červenec-srpen 2016, roč. XXVI, čís. 7–8, s. 4. ISSN 1212-8074.
↑ ZIMMELOVÁ, Lenka. Cyklostezka na jihu Čech ponese jméno tragicky zesnulého učitele. iDNES.cz [online]. 2010-10-01 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.
↑ BUDLive. 2023, roč. VIII., čís. jaro, s. 62. ISSN 2464-6075.
↑ Statutární město České Budějovice. Historický tramvajový sloup - Mariánské náměstí. c-budejovice.cz [online]. 2016-06-15 [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-11.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam pomníků v Českých Budějovicích na Wikimedia Commons

[mls19-1] MLSOVÁ, Ludmila. Jeřáb přesunul kvůli přístavbě knihovny stotunový balvan o 23 metrů. iDNES.cz [online]. 2019-05-03 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online.

[sch161222-2] SCHINKO, Jan. Po 34 letech přirostl kafemlejnek Budějčákům k srdci. Jenže lokomotiva chátrala a byla odvezena. Budějcká drbna [online]. 2017-01-05 [cit. 2017-01-05]. Dostupné online.

[pal-3] NOVOTNÁ, Anna; ŽENÍŠKOVÁ, Anna. Panny a labutě. Týniště nad Orlicí: Pravý úhel, 2021. 160 s. ISBN 978-80-907128-3-6. S. 44–45.

[hor15-4] HORKÁ, Tereza. Nálet na České Budějovice 24. března 1945 ve vzpomínce pana Kubíčka [online]. Severní Českobudějovicko, 2015-08-12 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.

[k4d-5] ČADEK, Adolf; ČADKOVÁ, Bohumila. Pamětní kniha obce Čtyř Dvorů. Čtyři Dvory: Václav Veber, 1923. 400 s. S. 133, 279.

[ecbs-6] ŠILHAN, Milan. Encyklopedie Českých Budějovic - sochařství [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-04-14]. Dostupné online.

[bd20150512-7] VOTRUBA, Václav. Dramatické poslední dny 2. světové války - v Budějcích se střílelo i 9. května. Budějcká drbna [online]. 2015-05-12 [cit. 2018-03-30]. Dostupné online.

[pkm13-8] y.estranky.cz. Poznámka k odhalení pomníku padlých na hřbitově sv. Otýlie [online]. pkmodely.estranky.cz, 2013-03-06 [cit. 2016-11-19]. Dostupné online.

[d160306-9] VOTRUBA, Václav; CIGLBAUER, Jan. PŘÍBĚHY SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK: Autor pomníku padlým vojákům na hřbitově u sv. Otýlie byl popraven gestapem. Budějcká drbna [online]. 2016-03-06 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online.

[vets.czČBu-10] Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.

[fm52-11] KRAJNÝ, Miloslav. František Mrázek. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1985.

[kecenice-12] Kecenická iniciativa. Kněžské Dvory dříve/dnes [online]. kecenickainiciativa.cz, 2015-04-18 [cit. 2016-11-09]. Dostupné online.

[mar18-13] MAREK, Lukáš. Busta Masaryka uložená ve skladu se možná vrátí do Kněžských Dvorů. iDNES.cz [online]. 2018-01-21 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.

[kec18-14] Kecenická iniciativa. Odhalení busty T.G. Masaryka v Tyršově sadu. Kecenická iniciativa [online]. 2018-09-14 [cit. 2018-10-01]. Dostupné online.

[hrd17-15] HRDINA, Karel. Nová Masarykova busta je z pryskyřice. Původní bronzovou ukradl zloděj. iDNES.cz [online]. 2017-09-18 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online.

[hrbitovy-16] KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy: malý kulturně-historický průvodce. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s. S. 31.

[sch210826-17] SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Obchodní škola. Budějcká drbna [online]. 2021-08-26 [cit. 2021-08-26]. Dostupné online.

[b171124-18] ŠTIFTER, Jan. Papír, tuš a za pět minut dvanáct. barbar! [online]. 2017-11-24 [cit. 2021-11-10]. Dostupné online.

[bd20171228-19] SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Restaurace Na Rychtě funguje i teď. Změnila ale ulici. Budějcká drbna [online]. 2017-12-28 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online.

[20] Památka na zapomenutého cestovatele Karla Hansu ožívá. www.jcted.cz [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online.

[cbop-21] BINDER, Milan; MARŠÍK, Martin. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. České Budějovice: Milan Binder, 2023. 240 s. ISBN 978-80-87277-16-4. S. 66.

[mas-22] Statutární město České Budějovice. Generál Josef Mašín bude mít v Budějovicích pamětní desku. c-budejovice.cz [online]. 2023-06-21 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online.

[denik081123-23] SCHINKO, Jan. Četníci do hostince pověstného rvačkami nesměli. Deník [online]. 2008-11-23 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.

[severni-24] HIEKE, Erik. Severní Českobudějovicko [online]. severniceskobudejovicko.cz, 2015-08-16 [cit. 2016-11-19]. Dostupné online.

[sch201217-25] SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Trhy na Piaristickém náměstí se začaly konat na konci 18. století. Budějcká drbna [online]. 2020-12-17 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.

[posadka-26] DVOŘÁK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic - vojenská posádka [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2018-07-23]. Dostupné online.

[set16-27] KOTOUS, Jan. Střípek z historie. Setkání. Červenec-srpen 2016, roč. XXVI, čís. 7–8, s. 4. ISSN 1212-8074.

[zim10-28] ZIMMELOVÁ, Lenka. Cyklostezka na jihu Čech ponese jméno tragicky zesnulého učitele. iDNES.cz [online]. 2010-10-01 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online.

[budlive-j23-29] BUDLive. 2023, roč. VIII., čís. jaro, s. 62. ISSN 2464-6075.

[sloup-30] Statutární město České Budějovice. Historický tramvajový sloup - Mariánské náměstí. c-budejovice.cz [online]. 2016-06-15 [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-11.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[25]

[26]

[27]

[28]

[29]

[30]

Navigation

Navigace

Tématické portály