Seznam prezidentů Dominikánské republiky
Od nezávislosti v roce 1844 se do roku 2024 vystřídalo ve funkci prezidenta Dominikánské republiky 54 lidí. Mezi nimi jsou řádně zvolení prezidenti, prozatímní prezidenti i prezidenti, kteří se k moci dostali neústavní cestou. Během těchto let existovala i období, kdy roli prezidenta vykonávaly kolegiální orgány, například triumviráty, vojenské junty nebo státní rady.[1][2]
První republika (1844–1861)
Ústřední vláda junty
Ústřední vláda junty byla prvním orgánem kolegiální a provizorní povahy, který vykonával výkonnou, zákonodárnou a soudní moc rodícího se dominikánského státu. Ten byl provizorně ustaven 28. února 1844 a následně formálně založen 1. března 1844. První republika prošla dvěma státními převraty a nakonec se rozpustila vyhlášením první ústavy 6. listopadu 1844.
Jméno | Fotografie | Od | Do | Politická strana | Volby | Poznámka | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Francisco del Rosario Sánchez (1817–1861) | 28. února 1844 | 1. března 1844 | - | - | prozatímní prezident ústřední vlády junty | ||
Tomás Bobadilla (1785–1871) | 1. března 1844 | 9. června 1844 | - | - | prezident ústřední vlády junty; svržen během státního převratu | ||
Francisco del Rosario Sánchez (1817–1861) | 9. června 1844 | 12. července 1844 | - | - | prezident ústřední vlády junty; svržen během státního převratu | ||
Pedro Santana (1801–1864) | 12. července 1844 | 14. listopadu 1844 | - | - | prezident ústřední vlády junty |
Prezidenti
Jméno | Fotografie | Od | Do | Politická strana | Volby | Poznámka | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Pedro Santana (1801–1864) | 14. listopadu 1844 | 4. srpna 1848 | - | 1844 | odstoupil | ||
Manuel Jimenes (1808–1854) | 8. září 1848 | 29. května 1849 | - | 1848 | svržen během státního převratu | ||
Pedro Santana (1801–1864) | 30. května 1849 | 23. září 1849 | - | - | |||
Santiago Espaillat (1785–185?) | nikdy se neujal úřadu | - | červenec 1849 | Espaillat byl senátorem za Santiago, poté co byl kolegiem voličů zvolen prezidentem, úřad nepřijal, neboť se obával, že jeho předchůdce podkope jeho skutečnou moc vládnout | |||
Buenaventura Báez (1812–1884) | 24. září 1849 | 15. února 1853 | - | srpen 1849 | |||
Pedro Santana (1801–1864) | 15. února 1853 | 26. května 1856 | - | 1853 | odstoupil | ||
Manuel de Regla Mota (1795–1864) | 2. ledna 1855 | 2. září 1855 | - | - | viceprezident za Pedra Santany, zastupující prezident | ||
26. května 1856 | 8. října 1856 | - | - | viceprezident za Pedra Santany se ujal úřadu po rezignaci Santany; odstoupil | |||
Buenaventura Báez (1812–1884) | 8. října 1856 | 12. června 1858 | - | - | viceprezident Manuela de Regla Moty se ujal úřadu po jeho rezignaci; odstoupil | ||
José Desiderio Valverde (1822–1903) | 7. července 1857 | 31. srpna 1858 | - | - | samozvaný prezident | ||
Pedro Santana (1801–1864) | 13. června 1858 | 31. ledna 1859 | - | - | schválil připojení země ke Španělsku | ||
31. ledna 1859 | 18. března 1861 | - | 1859 |
Španělská anexe (1861–1865)
Dominikánská obnovovací válka (1863–1865)
Druhá republika (1865–1916)
Jméno | Fotografie | Od | Do | Politická strana | Volby | Poznámka | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Pedro Antonio Pimentel (1830–1874) | 11. července 1865 | 4. srpna 1865 | - | - | svržen během státního převratu | ||
José María Cabral (1816–1899) | 4. srpna 1865 | 15. listopadu 1865 | Modrá strana | - | až do zvolení nového prezidenta byl Cabral Národním shromážděním prohlášen za "ochránce republiky" | ||
Pedro Guillermo (1814–1867) | 15. listopadu 1865 | 8. prosince 1865 | - | - | byl jmenován prozatímním prezidentem do příjezdu Buenaventura Báeze, který byl dříve vyhoštěn do Curaçaa | ||
Buenaventura Báez (1812–1884) | 8. prosince 1865 | 29. května 1866 | Červená strana | 1865 | svržen během státního převratu | ||
Triumvirát | 29. května 1866 | 22. srpna 1866 | - | - | členové: Pedro Antonio Pimentel, Gregorio Luperón, Federico de Jesús García | ||
José María Cabral (1816–1899) | 22. srpna 1866 | 29. září 1868 | Modrá strana | - | prozatímní prezident | ||
29. září 1868 | 31. ledna 1868 | 1866 | první dominikánský prezident zvolený ve všeobecných přímých volbách; svržen během státního převratu | ||||
Manuel Altagracia Cáceres (1838–1878) | 31. ledna 1868 | 13. února 1868 | - | - | |||
Rada generálů | 13. února 1868 | 2. května 1868 | - | - | členové: José Antonio Hungría, Francisco Antonio Gémez Báez, José Ramón Luciano y Franco | ||
Buenaventura Báez (1812–1884) | 2. května 1868 | 2. ledna 1874 | Červená strana | 1868 | zbaven úřadu po porážce v šestileté válce | ||
Ignacio María González (1838–1915) | 25. listopadu 1873 | 21. ledna 1874 | Zelená strana | - | |||
Ignacio María González (1838–1915) Manuel Altagracia Cáceres (1838–1878) | 21. ledna 1874 | 5. února 1874 | - | - | Generálové ve velení Nejvyšší moci národa | ||
Ignacio María González (1838–1915) | 5. února 1874 | 23. února 1876 | Zelená strana | 1874 | odstoupil | ||
Rada státních tajemníků | 23. února 1876 | 29. dubna 1876 | - | - | členové: Pedro Tomás Garrido Matos, José de Jesús Eduardo de Castro Álvarez, Pedro Pablo de Bonilla y Correa-Cruzado, Juan Bautista Zafra y Miranda, Pablo López Villanueva (do 7. března 1876), Jacinto Peynado y Tejón (od 7. března 1876) | ||
Ulises Francisco Espaillat (1823–1878) | 29. dubna 1876 | 5. října 18765 | Modrá strana | 1876 | svržen během státního převratu | ||
Nejvyšší vládnoucí junta | 5. října 18765 | 11. listopadu 1876 | - | - | členové: Pedro Tomás Garrido Matos, José de Jesús Eduardo de Castro Álvarez, Juan Bautista Zafra y Miranda, Pablo López Villanueva, José Caminero Matías, Fidel Rodríguez Urdaneta, Juan Esteban Ariza Matos | ||
Ignacio María González (1838–1915) | 11. listopadu 1876 | 9. prosince 1876 | Zelená strana | - | odstoupil | ||
Marcos Antonio Cabral (1842–1903) | 10. prosince 1876 | 26. prosince 1876 | - | - | předsedy prozatímní vlády junty | ||
Buenaventura Báez (1812–1884) | 27. prosince 1876 | 2. března 1878 | Červená strana | - | svržen během státního převratu | ||
Ignacio María González (1838–1915) | 1. března 1878 | 3. května 1878 | Zelená strana | - | předseda prozatímní vlády Národního hnutí | ||
Rada státních tajemníků | 2. března 1878 | 5. března 1878 | - | - | členové: José María Cabral, Joaquín Montolío | ||
Cesáreo Guillermo (1847–1885) | 5. března 1878 | 6. července 1878 | Červená strana | - | prozatímní prezident | ||
Ignacio María González (1838–1915) | 6. července 1878 | 2. září 1878 | Zelená strana | 1878 | svržen během státního převratu | ||
Nejvyšší představitelé revolučního hnutí | 2. září 1878 | 6. září 1878 | - | - | členové: Ulises Heureaux, Cesáreo Guillermo | ||
Jacinto de Castro (1811–1896) | 7. září 1878 | 29. září 1878 | - | - | předseda Nejvyššího soudu; odstoupil | ||
Rada státních tajemníků | 30. září 1878 | 27. února 1879 | - | - | členové: Cesáreo Guillermo, Alejandro Angulo Guridi, Pedro María Aristy | ||
Cesáreo Guillermo (1847–1885) | 27. února 1879 | 6. prosince 1879 | Červená strana | 1879 | svržen během státního převratu | ||
Gregorio Luperón (1839–1897) | 6. října 1879 | 1. září 1880 | Modrá strana | - | |||
Fernando Arturo de Meriño (1833–1906) | 1. září 1880 | 1. září 1882 | Modrá strana | 1880 | |||
Ulises Heureaux (1845–1899) | 1. září 1882 | 1. září 1884 | Modrá strana | 1882 | |||
Francisco Gregorio Billini (1844–1898) | 1. září 1884 | 16. května 1885 | Modrá strana | 1884 | odstoupil | ||
Alejandro Woss y Gil (1856–1932) | 16. května 1885 | 6. ledna 1887 | Modrá strana | - | viceprezident za Francisca Gregoria Billiniho se po jeho rezignaci ujal prezidentského úřadu | ||
Ulises Heureaux (1845–1899) | 6. ledna 1887 | 27. února 1899 | Modrá strana | 1886 | |||
27. února 1899 | 27. února 1893 | 1888 | |||||
27. února 1893 | 27. února 1897 | 1892 | |||||
27. února 1897 | 26. července 1899 | 1896 | zabit při atentátu | ||||
Wenceslao Figuereo (1834–1910) | 26. července 1899 | 30. srpna 1899 | Modrá strana | - | viceprezident za Ulisese Heureauxe se po jeho smrti ujal prezidentského úřadu; svržen během státního převratu | ||
Rada státních tajemníků | 31. srpna 1899 | 31. srpna 1899 | - | - | členové: Tomás Demetrio Morales, Aristides Patiño, Enrique Henríquez y Alfau, Jaime R. Vidal, Braulio Álvarez | ||
Lidová revoluční vládní junta | 31. srpna 1899 | 4. září 1899 | - | - | členové: Mariano Cestero, Álvaro Logroño, Arístides Patiño, Pedro María Mejía | ||
Horacio Vásquez (1860–1936) | 4. září 1899 | 15. listopadu 1899 | Červená strana | - | prozatímní prezident | ||
Juan Isidro Jimenes Pereyra (1846–1919) | 15. listopadu 1899 | 2. května 1902 | Modrá strana | 1899 | svržen během státního převratu | ||
Horacio Vásquez (1860–1936) | 26. dubna 1902 | 23. dubna 1903 | Červená strana | - | svržen během státního převratu | ||
Alejandro Woss y Gil (1856–1932) | 23. března 1903 | 1. srpna 1903 | Modrá strana | - | prozatímní prezident | ||
1. srpna 1903 | 24. listopadu 1903 | 1903 | svržen během státního převratu | ||||
Carlos Felipe Morales (1868–1914) | 24. listopadu 1903 | 17. června 1904 | Červená strana | - | prozatímní prezident | ||
17. června 1904 | 24. prosince 1905 | 1904 | odstoupil | ||||
Rada státních tajemníků | 24. prosince 1905 | 29. prosince 1905 | - | - | členové: Manuel Lamarche García, Emiliano Tejera, Andrés Julio Montolío, Francisco Leonte Vásquez Lajara, Carlos Ginebra, Eladio Victoria, Federico Velásquez y Hernández. | ||
Ramón Cáceres (1834–1910) | 29. prosince 1905 | 1. července 1908 | Červená strana | - | viceprezident Carlose Felipeho Moralese se po jeho rezignaci ujal funkce prezidenta | ||
1. července 1908 | 11. listopadu 1911 | 1908 | zabit během atentátu na počátku občanské války | ||||
Rada státních tajemníků | 19. listopadu 1911 | 5. prosince 1911 | - | - | členové: Miguel Antonio Román, José María Cabral | ||
Eladio Victoria (1864–1939) | 5. prosince 1911 | 27. února 1912 | - | - | prozatímní prezident jmenovaný kongresem | ||
27. února 1912 | 30. listopadu 1912 | 1912 | odstoupil na konci občanské války | ||||
Adolfo Alejandro Nouel (1862–1937) | 1. prosince 1912 | 13. dubna 1913 | - | - | prozatímní prezident jmenovaný kongresem; odstoupil | ||
José Bordas Valdez (1834–1910) | 14. dubna 1913 | 15. června 1914 | - | - | prozatímní prezident jmenovaný kongresem | ||
15. června 1914 | 27. srpna 1914 | červen 1914 | odstoupil na konci občanské války | ||||
Ramón Báez (1858–1929) | 28. srpna 1914 | 5. prosince 1914 | - | - | prozatímní prezident | ||
Juan Isidro Jimenes Pereyra (1846–1919) | 6. prosince 1914 | 4. května 1916 | Modrá strana | říjen 1914 |
Okupace Spojenými státy (1916–1924)
Třetí republika (1924–1965)
Jméno | Fotografie | Od | Do | Politická strana | Volby | Poznámka | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Horacio Vásquez (1860–1936) | 12. července 1924 | 3. března 1930 | Červená strana | 1924 | svržen během státního převratu | |||
Rafael Estrella Ureña (1889–1945) | 3. března 1930 | 16. srpna 1930 | Republikánská strana | - | ministr vnitra a policie za Horacia Vásqueze, po převratu se ujal prezidentského úřadu | |||
Rafael Trujillo (1891–1961) | 16. srpna 1930 | 16. srpna 1934 | Konfederace stran | 1930 | ||||
16. srpna 1934 | 16. srpna 1938 | Dominikánská strana | 1934 | |||||
Jacinto Peynado(1878–1940) | 16. srpna 1938 | 7. března 1940 | Dominikánská strana | 1938 | zemřel během výkonu funkce | |||
Manuel de Jesús Troncoso(1878–1955) | 7. března 1940 | 18. května 1942 | Dominikánská strana | - | viceprezident za Jacinta Peynada, převzal prezidentský úřad po jeho smrti | |||
Rafael Trujillo (1891–1961) | 18. května 1942 | 16. srpna 1947 | Dominikánská strana | 1942 | ||||
16. srpna 1947 | 16. srpna 1952 | 1947 | ||||||
Héctor Trujillo (1908–2002) | 1. března 1951 | 1. října 1951 | Dominikánská strana | - | zastupující prezident | |||
16. srpna 1952 | 16. srpna 1957 | 1952 | ||||||
16. srpna 1957 | 3. srpna 1960 | 1957 | odstoupil | |||||
Joaquín Balaguer (1906–2002) | 3. srpna 1960 | 31. prosince 1961 | Dominikánská strana | - | viceprezident pod vedením Héctora Truilla, ujal se prezidentského úřadu po jeho rezignaci; odstoupil | |||
Státní rada pod prezidentem | 1. ledna 1962 | 16. ledna 1962 | - | - | členové: Joaquín Balaguer (prezident), Rafael Filiberto Bonnelly (viceprezident), Eduardo Read Barreras, Eliseo Pérez Sánchez, Nicolás Pichardo, Luis Amiama Tió, Antonio Imbert Barrera; svrženi během státního převratu | |||
Občansko-vojenská junta pod prezidentem Hubertem Bogaertem | 16. ledna 1962 | 18. ledna 1962 | - | - | členové: Huberto Bogaert (prezident), Amando Óscar Pacheco, Luis Amiama Tió, Antonio Imbert Barrera, Enrique Valdez Vidaurre, Wilfredo Medina Natalio, Neit Rafael Nivar Seiias | |||
Státní rada pod prezidentem Rafaelem Filibertem Bonnellym | 18. ledna 1962 | 27. února 1963 | - | - | členové: Rafael Filiberto Bonnelly (prezident), Eduardo Read Barreras, Eliseo Pérez Sánchez, Nicolás Pichardo, Luis Amiama Tió, Antonio Imbert Barrera, Donald Reid Cabral | |||
Juan Bosch (1860–1936) | 27. února 1963 | 25. září 1963 | Dominikánská revoluční strana | 1962 | svržen během státního převratu | |||
Víctor Elby Viñas Román (1925–2004) | 25. září 1963 | 26. září 1963 | - | - | prezident prozatímní vlády junty | |||
Triumvirát pod prezidentem Emiliem de los Santos | 26. září 1963 | 23. prosince 1963 | - | - | členové: Emilio de los Santos (prezident), Manuel Enrique Tavares Espaillat, Ramón Tapia Espinal | |||
Triumvirát pod prezidentem Donaldem Reidem Cabralem | 23. prosince 1963 | 25. dubna 1965 | - | - | členové: Donald Reid Cabral (prezident), Ramón Tapia Espinal (odstoupil 8. dubna 1964), Ramón Cáceres Troncoso (od 8. dubna 1964), Manuel Enrique Tavares Espaillat (odstoupil 27. června 1964); sesazen během dominikánské občanské války |
Dominikánská občanská válka (1965)
Čtvrtá republika (od 1965)
Jméno | Fotografie | Od | Do | Politická strana | Volby | Poznámka | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Joaquín Balaguer (1906–2002) | 1. července 1966 | 16. srpna 1970 | PRSC | 1966 | |||
16. srpna 1970 | 16. srpna 1974 | 1970 | |||||
16. srpna 1974 | 16. srpna 1978 | 1974 | |||||
Antonio Guzmán Fernández (1911–1982) | 16. srpna 1978 | 4. července 1982 | PRD | 1978 | během výkonu funkce spáchal sebevraždu | ||
Jacobo Majluta Azar (1934–1996) | 4. července 1982 | 16. srpna 1982 | PRD | žádné | viceprezident, který dokončil mandát poté, co spáchal předchozí prezident sebevraždu | ||
Salvador Jorge Blanco (1926–2010) | 16. srpna 1982 | 16. srpna 1986 | PRD | 1982 | |||
Joaquín Balaguer (1906–2002) | 16. srpna 1986 | 16. srpna 1990 | PRSC | 1986 | po obvinění z podvodu během voleb v roce 1994, bylo dosaženo dohody, která omezila po sobě jdoucí prezidentská období na dvě | ||
16. srpna 1990 | 16. srpna 1994 | 1990 | |||||
16. srpna 1994 | 16. srpna 1996 | 1994 | |||||
Leonel Fernández (* 1953) | 16. srpna 1996 | 16. srpna 2000 | PLD | 1996 | |||
Hipólito Mejía (* 1941) | 16. srpna 2000 | 16. srpna 2004 | PRD | 2000 | |||
Leonel Fernández (* 1953) | 16. srpna 2004 | 16. srpna 2008 | PLD | 2004 | |||
16. srpna 2008 | 16. srpna 2012 | 2008 | |||||
Danilo Medina (* 1951) | 16. srpna 2012 | 16. srpna 2016 | PLD | 2012 | |||
16. srpna 2016 | 16. srpna 2020 | 2016 | |||||
Luis Abinader (* 1967) | 16. srpna 2020 | dosud | PRM | 2020 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of presidents of the Dominican Republic na anglické Wikipedii.
- ↑ S, Yunior Andres Castillo. República Dominicana – Gobiernos y gobernantes desde 1844 hasta 2016 [online]. 2015-01-07 [cit. 2024-08-22]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ www.lluisbelenes.es [online]. [cit. 2024-08-22]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
José de la Gándara y Navarro
Fotografia de Wenceslao Figuereo, presidente dominicano
Retrato del siglo XIX del ex presidente de la República Dominicana Pedro Guillermo.
El ex presidente y dictador dominicano del siglo XIX Ulises Heureaux en 1893.
Retrato del presidente dominicano Alejandro Woss y Gil
Don Juan Bosch durante su toma de posesión
Revolutionary Military Command formed by the Armed Forces of the Dominican Republic
Autor: Neznámý , Licence: CC0
Fotografía del General Federico de Jesús García de la Cruz.
Retrato del siglo XIX del ex presidente de la República Dominicana Pedro Antonio Pimentel.
Daguerreotype of Gen. Gaspar Polanco y Borbón (1818-1867)
Autor: Neznámý , Licence: CC0
Fotografía del General Gregorio Luperón con ropa de civil.
Leonel Fernández in August 1996
Autor: IacobusL, Licence: CC BY-SA 4.0
Mons. Adolfo Alejandro Nouel, arzobispo de Santo Domingo y presidente de la República Dominicana.
Carlos de Vargas y Cerveto
Expresidente Dominicano Ramón Báez Machado.
Dominican Republic military general Francisco Caamano. Rebel leader in the Dominican civil war.
Autor: Desconocido, Licence: CC0
Presidente de la República Dominicana D. Juan Isidro Jimenes y Pereyra.
Autor: Neznámý , Licence: CC0
Fotografía del General Francisco del Rosario Sánchez
José Rafael Molina Ureña.
Interim President Héctor García Godoy
Autor: Neznámý , Licence: CC0
Fotografía del General Gregorio Luperón con ropa civil.
Autor: Reformismooo, Licence: CC BY-SA 4.0
Eladio Victoria Victoria 1911
Autor: Luis Desangles, Licence: CC0
Retrato del presidente dominicano Ulises Espaillat de la Colección Museo Bellapart.
Secretary of State Michael R. Pompeo attends the inauguration ceremony of Dominican President Luis Abinader in Santo Domingo, Dominican Republic, on August 16, 2020. [State Department photo by Ron Przysucha/ Public Domain]
Dr. Santiago Espaillat Velilla.
Dominican Republic politician and medic. Born in Santiago de los Caballeros to Mr. Francisco Antonio Espaillat, a wealthy French-born landlord and slaveholder, and Mrs. Petronila Velilla, whose father was Aragonese.
President of the upper house of the Dominican Republic (1844-1848), then known as the Conservative Council, now known as Senate. President-elect of the DR in 1849.
He was uncle of Ulises Espaillat, president of the DR in 1876.Photograph of a 1920 book’s page with a portrait of Manuel de Jesús Troncoso de la Concha
Triumvirate formed by the Armed Forces of the Dominican Republic
Retrato de Tomás Bobadilla y Briones, presidente de la Junta Central Gubernativa de la República Dominicana
Generalísimo Rafael Leónidas Trujillo M. Benefactor de la Patria y Presidente de la República Dominicana.
President Joaquín Balaguer in 1986
Fotografía del Mayor General Víctor Elby Viñas Roman
Retrato del militar español Felipe Rivero y Lemoine (1797-1873), que alcanzó el grado de teniente general y llegó a ser Presidente del Tribunal Supremo de Guerra y Marina, Presidente del Consejo Supremo de la Guerra, gobernador de Santo Domingo y capitán general de Aragón, Castilla la Nueva y Andalucía. El cuadro se conserva en el Museo del Ejército, situado en la ciudad de Toledo, (España).
Retrato del siglo IX del ex presidente de la República Dominicana José María Cabral.
Fernando Arturo de Meriño 1880
Retrato del Siglo XIX de Buenaventura Baéz ex presidente de la República Dominicana.
Loyalist Military Junta in the Dominican Civil War of 1965
Retrato del presidente dominicano, Francisco Gregorio Billini.
Autor: It was scanned by my father, Licence: CC0
Rafael Estrella Urena
Benigno Filomeno Rojas Ramos
President Salvador Jorge Blanco in 1982
Cesareo Guillermo
Presidente Horacio Vásquez.
Retrato del siglo IX del ex presidente de la República Dominicana José Desiderio Valverde.
Presidente don Jacinto Bienvenido Peynado.
Presidente don Joaquín Balaguer con un retrato de don Rafael Leónidas Trujillo Molina detrás.
General Ulises Heureaux.
President Horacio Vásquez (1924-1930)
Pedro Santana (1801-1864), first president of the Dominican Republic.
Francisco Hilario Henríquez y Carvajal.
Jacobo Majluta with the presidential sash
Official photograph of President Antonio Guzmán Fernández.
Retrato de Jacinto de Castro, presidente dominicano.
Manuel de Regla Mota
Loyalist Military Junta in the Dominican Civil War of 1965
Autor: Reformismooo, Licence: CC BY-SA 4.0
Carlos Felipe Morales Languasco 1903
Hector Bienvenido Trujillo in 1952
Retrato de Manuel Altagracia Cáceres, presidente dominicano y padre del presidente dominicano Ramón Cáceres
Autor: 總統府, Licence: CC BY 2.0
After his inaugural speech, President Danilo Medina and the First Lady take a photo with Vice President Chen and Mrs. Chen. (2016/08/16)
授權方式及範圍:中華民國總統府│政府網站資料開放宣告
Authorization Method & Scope:
Office of the President, Republic of China (Taiwan) | Government Website Open Information AnnouncementPhotograph of Buenaventura Baez at the end of the 19th century.