Seznam ptáků Česka

Jedním z posledních druhů zařazených do seznamu ptáků Česka je racek tenkozobý (Chroicocephalus genei), který byl pozorován v roce 2017 u Hodonína a do oficiálního seznamu zařazen v roce 2019[1]

Seznam druhů ptáků Česka je sestavován a udržován Faunistickou komisí České společnosti ornitologické. Pozorování druhu nového pro území Česka musí být před zařazením do oficiálního seznamu touto komisí posouzeno a schváleno. K 31. prosinci 2021 byl ve volné přírodě v Česku potvrzen výskyt 402 druhů ptáků (kategorie A, B, C).[2]

Ptáci jsou podle charakteru výskytu rozděleni na základě dohody Evropské asociace faunistických komisí do 5 kategorií:[2]

  • Kategorie A (druhy pozorované alespoň jednou po roce 1950 včetně)
  • Kategorie B (druhy pozorované pouze před rokem 1950)
  • Kategorie C (nepůvodní druhy, které vytvořily samostatně se rozmnožující populaci, včetně záletů jedinců z takových populací v zahraničí)
  • Kategorie D (druhy u nichž existuje důvodná pochybnost o jejich přirozeném výskytu, ale přirozený výskyt není vyloučen)
  • Kategorie E (druhy prakticky s jistotou pocházející ze zajetí)

Následující seznam je založen na Seznamu ptáků Česka zveřejněného Faunistickou komisí České společnosti ornitologické na jejich webu.[2]

Kategorie A

Do kategorie A spadají druhy, které byly na českém území zjištěny alespoň jednou po roce 1950.

Kategorie B

Do kategorie B jsou řazeny druhy, které byly na území Česka pozorovány do konce roku 1949, později nebyl zaznamenán žádný výskyt divokých ptáků.

Kategorie C

Do kategorie C jsou řazeny nepůvodní druhy, zjištěné na českém území, které zde vytvořily samostatně se rozmnožující, nezávislou populaci nebo zalétly z podobné populace v zahraničí.

Kategorie D

Do kategorie D jsou řazeny druhy, u nichž existují důvodné pochybnosti o jejich původu, jejichž přirozený výskyt však nelze vyloučit. Druhy z této kategorie nejsou započítávány do oficiálního seznamu ptáků České republiky.

Kategorie E

Do této kategorie jsou řazeni uprchlíci ze zajetí nebo ptáci z dočasných volných populací, které nedosáhly samostatnosti.

Odkazy

Reference

  1. VAVŘÍK, Martin; ŠÍREK, Jiří. Zpráva Faunistické komise ČSO za rok 2019. S. 93–114. Sylvia [online]. 2020. Roč. 56, s. 93–114. Dostupné online. 
  2. a b c Faunistická komise ČSO. fkcso.cz [online]. Česká společnost ornitologická, 2021-12-31 [cit. 2022-10-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • KNĚŽOUREK, Karel. Velký atlas ptáků ku Kněžourkovu Velkému přírodopisu ptáků. 4 svazky. Praha: I.L.Kober, 1910-1911. Dostupné online.
  • KNĚŽOUREK, Karel. Velký přírodopis ptáků se zvláštním zřetelem ku ptactvu zemí českých a rakouských. 2 svazky. Praha: I.L.Kober, 1910-1912. Dostupné online.
  • VERMOUZEK, Zdeněk; ŠÍREK, Jiří. Seznam ptáků Česka. [s.l.]: Česká společnost ornitologická, 2016. Dostupné online. ISBN 978-80-87572-24-5. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Larus genei.jpg
(c) I, GabrielBuissart, CC BY-SA 3.0
Larus genei, Saloum (SE).