Seznam silničních tunelů v Česku

Silniční tunely v Česku tvoří pouze zlomek délky pozemních komunikací v tomto státě. První a velmi krátké silniční tunely byly v českých zemích postaveny počátkem 20. století a za první republiky. I v dalších desetiletích vznikaly pouze ojedinělé stavby tohoto typu. Teprve na konci 20. století začalo být budováno větší množství tunelů, kterými jsou vedeny dálnice či jiné kapacitní nebo městské komunikace. Samostatnou kapitolu pak tvoří ekodukty.

Nejstarším tunelem v Česku je Vyšehradský tunel v Praze z roku 1904, nejmladším pak tunel Prchalov na silnici I/58, který byl zprovozněn v roce 2020. Nejkratším tunelem je čtyřmetrová Pekařova brána, nejdelším pak Bubenečský tunel v Praze o délce 3091 m, který je součástí tunelového komplexu Blanka (5502 m).

Podle normy ČSN 73 7507 je maximální povolená rychlost v tunelu 80 km/h.^[1]

Seznam tunelů je seřazen podle délky od nejdelšího po nejkratší. Seznam zahrnuje kromě již provozovaných staveb také tunely, které jsou teprve ve stavbě (tyto jsou značeny kurzívou).

Poznámka: Délky tunelů i jejich názvy se mohou z různých zdrojů lišit.

Ekodukty jsou speciální stavby, které překonávají komunikaci v migračních trasách divoké zvěře a slouží tak k migraci živočichů. Jde o mostní nebo tunelové konstrukce, obvykle o sypané stavby s tunelovým profilem průjezdu, které překonávají dálnici. Výčet nemusí být úplný.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Silniční tunely v Česku na Wikimedia Commons