Mapa znázorňuje všechny socialistické státy, které se k této ideologii přihlásily ve své ústavě. Socialismus se v jednotlivých státech výrazně liší jak v ideologii tak politické praxi. Hranice států odpovídají současnosti. Barvy ukazují, jak dlouho stát fungoval jako socialistický.
Přes 60 let
50 - 60 let
40 - 50 let
30 - 40 let
20 - 30 let
10 - 20 let
Pod 10 let
Toto je seznam současných a historických suverénních států, které jsou odbornou literaturou klasifikovány jako socialistické. Charakteristickým rysem těchto států je systém vlády jediné, socialistické strany. Může jít i o vládu komunistické strany, jejíž ideologie je obvykle založena na marxismu-leninismu. Pro ekonomický systém je charakteristické plánované hospodářství nebo jeho elementy. Centrální místo v ústavě těchto států má závazek k dosažení socialismu. Samy sebe pak tyto státy označují jako reálně socialistické.
1952 pozemková reforma; 1955 založení Hnutí nezúčastněných zemí spolu s Jugoslávii a Indii; 1956 znárodnění Suezského průplavu; 1960 zavedení plánovaného hospodářství, znárodnění bank a většiny moderní ekonomiky; 1962 národní kongres přichází s plánem "totální revoluce" s cílem družstevní socialistické společnosti, tolerováno však držení soukromého majetku; od roku 1964 dle ústavy "demokratický socialistický stát" (arabský socialismus, "nasserismus"), islám státní náboženství, Arabská socialistická unie jako politická organizace, zvyšující se sovětská vojenská pomoc; 1971 uzavřen přátelský pakt s SSSR; 1972 vyhoštění sovětských vojenských poradců; 1976 odvolání smlouvy o přátelství se Sovětským svazem[12]
FLN od roku 1963 jedinou povolenou stranou; 1963 zestátnění podniků a znárodnění půdy (státních statků); 1966 znárodnění majetku zahraničních těžebních společností; 1971 znárodnění hlavních ropných rafinerii a ropovodů; od roku 1970 plánované hospodářství[zdroj?]
1974 vyhlášení Angolské lidové republiky ,od roku 1976 podpora Kuby a SSSR pro vládní stranu MPLA proti povstalcům z UNITA a FNLA; 1975–2002 občanská válka; 1989–1991 stažení kubánských vojsk[15]
1975-
1992
Derg (Prozatímní vojenská správa socialistické Etiopie)
1975 znárodnění zahraničních i tuzemských průmyslových podniků vojenskou vládou Derg, pozemková reforma s rozvojem družstev; 1978 uzavřen přátelský pakt s SSSR, v roce 1987 vyhlášena Etiopská lidově demokratická republika; 1974–1991 občanská válka; 1990 opuštění marxismu[17]
1957 nezávislost na Velké Británii, od roku 1960 spolupráce se Sovětským svazem a transformace ekonomiky podle socialistického vzoru, kolektivizace zemědělství; 1966 vojenský převrat[21]
africký socialismus; 1958 nezávislost na Francii, orientace na Sovětský svaz, systém jedné strany pod vedením Ahmeda Tourého; po smrti Tourého v roce 1984 rozchod se socialismem[22]
maoismus, africký socialismus, nacionalismus Převratem v lednu 1976 se dostal k moci Ali Suali a jeho Demokratické sdružení komorského lidu. Nový vládce přerušil spolupráci s Francií, zavedl velké změny v patriarchální společenské struktuře po vzoru čínské kulturní revoluce, zakazoval tradiční zvyky, legalizoval marihuanu, opíral se o mládež a milice zvané Moissy. Dalším převratem v květnu 1978 byl Suali svržen a zavražděn.[25][26]
1970 vyhlášení Lidové republiky Kongo, marxismus-leninismus státní ideologii; 1974 znárodnění většiny ropných společností a pojišťoven; v roce 1981, i přes smlouvy se Sovětským svazem mírné otevření západu; 1990 zavedení pluralitního systému; 1991 přejmenování na Republiku Kongo[27]
1969 vojenský převrat Muammara Kaddáfího, vyhlášení Arabské republiky Libye, znárodnění bank, většiny ropných společností a pojišťoven; 1973 znárodnění zbývajících ropných společností; 1977 vyhlášení Libyjské socialistické lidové arabské džamáhíríje; od roku 2004 privatizace; 2011 občanská válka, Kaddáfí svržen a na útěku zastřelen
1973 znárodnění bank, pojišťoven; 1975 přijetí socialistického státu, sbližování se socialistickými zeměmi východu a Čínou, úzká spolupráce se Severní Koreou; od roku 1985 také opatrné otevření na západ a omezená liberalizace; 1992 začátek třetí republiky[28]
1975 nezávislost Mosambiku, vyhlášena Lidová republika Mosambik, znárodnění zdravotnictví a vzdělávání, vytváření kolektivních farem, marxisticko-leninistická strana FRELIMO jedinou povolenou stranou; 1977–1992 občanská válka; 1980 opušténí marxisticko-leninistické orientace ve prospěch socialismu obecně; v roce 1990 zavedení pluralitního systému[30][31]
africký socialismus 1964 nezávislost na Velké Británii; 1967 ustanovení tzv. "zambijského humanismu" jako státní ideologie, jehož cílem bylo socialistické směřování země; 1973 ustanovení systému jedné strany; 1991 rozchod se systémem jedné strany a africkým socialismem[32]
1969 založení Somálské demokratické republiky; 1970 znárodnění zahraničního vlastnictví, sblížení se Sovětským svazem a arabskými státy; 1974 dohody o vojenské spolupráci s SSSR; 1976–1991 SRSP vládnoucí stranou[36]
arabský socialismus 1969 vojenský převrat, nastolení systému vlády jedné strany – Súdánské socialistické unie (SSU), znárodnění bank a společností, závislost na Sovětském svazu; 1971 pokus o převrat pravicových sil, zhoršení vztahů se Sovětským svazem; 1972 navázání přátelských vztahů s USA a západním Německem; v roce 1973 přijetí nové Ústavy potvrzující postavení SSU jako vládnoucí strany a islámu jako státního náboženství; 1976 ukončení spolupráce s Libyí; 1983 zavedení šaríi v celé zemi; 1985 Numairi svržen vojenským převratem, obnovení přátelských vztahů se Sovětským svazem a Libyí, diplomatické vztahy s Íránem; od roku 1989 islamistická diktatura Umara al-Bašíra[37]
africký socialismus od roku 1977 zaveden systém vlády jedné strany; 1987–1988 účast na občanské válce v Mosambiku proti RENAMO; 1992 nastolení pluralitního systému[39]
africký socialismus; 1966 puč Miltona Oboteho nastolení vlády jedné strany, 1967 socialistická ústava, zrušení feudalismu, znárodnění několika finančních, obchodních a průmyslových podniků; 1971 vojenský puč Idiho Amina a rozchod se socialismem[40]
demokratický socialismus; 1970 volební vítězství marxisty Salvadora Allendeho, znárodnění klíčových průmyslových odvětví a vyvlastnění zahraničních společností, pozemkové reformy;[41] 1973 vojenský puč Augusta Pinocheta za pomoci CIA, Allende spáchal sebevraždu[42]
demokratický socialismus;[44] 1979 převrat Maurice Bishopa a socialistické strany New Jewel Movement, vojenské dohody o spolupráci s Kubou a Sovětským svazem, socialistické reformy; 1983 americká invaze a potlačení revoluce[45]
castrismus; 1959 revoluce a pozemková reforma; v roce 1960 znárodnění ropných rafinérií, 1961 vyhlášení socialistické republiky a vyvlastnění cizího majetku, 1972 přistoupení k RVHP; 1976 přijetí marxisticko-leninistické ústavy a prosazovaní plánovaného hospodářství
středový socialismus; na podzim 1979 sandinistická revoluce svrhla režim diktátora Anastasia Somozy Debayleho, k moci se dostala levicová strana FSLN složená z bývalých partyzánů; budování demokratického socialismu: pozemková reforma, kampaně na podporu gramotnosti a vytvoření státního systému zdravotní péče; 1981–1990 válka s "contras" podporovanými USA; 1991 porážka FSLN v parlamentních volbách[48]
1954 nezávislost na Nizozemsku, v roce 1957 vytvoření "indonéského socialismu" (pod vedením prezidenta Sukarna) s principem "nasakom", který propojuje komunistické, národní a náboženské prvky dohromady, 1957–1958 vyvlastnění nizozemského majetku a znárodnění holandských společností, 1960 agrární reformy, 1966 svržení Sukarna, zakládající člen Hnutí nezúčastněných zemí[55]
islámský socialismus, 1971 prezidentem Zulfikár Alí Bhutto, vyhlášena pozemková reforma, znárodněny banky a průmysl, školy a univerzity; 1973 přijata nová ústava a odvrácení se od prezidentského systému vlády; Bhutto předsedou vlády, Fazl Iláhí Čaudhurí novým prezidentem; 1977 vojenský převrat generála Muhammada Zijáula Haka a islamizace, 1979 poprava Bhutta po kontroverzním soudním procesu.[63] Od 1979 je vládní stranou Pákistánská lidová strana. Krédo strany je: "Islám je naše víra, demokracie je naše politika, socialismus je naše ekonomie; všechnu moc lidu" [64]. Pákistánská lidová strana bývá považována za liberální v otázce lidských práv (například boj za práva žen) [65].
marxismus-leninismus; 14. srpna 1921 byla vyhlášena nezávislost Tuvy, v praxi však šlo o loutkový stát Sovětského svazu, kde o všem rozhodovala Tuvinská lidová revoluční strana; Tannu Tuva kopírovala sovětskou politiku, např. likvidace buddhistických klášterů; diplomatické styky s ní navázali jen SSSR a Mongolsko; 11. listopadu 1944 se Tuva připojila k SSSR[69]
Prvním premiérem nezávislého Vanuatu byl pastor Walter Lini, který se inspiroval Nyererovou koncepcí Ujamaa, vycházející z tradičního rovnostářství a společného vlastnictví výrobních prostředků. Spolupracoval se zeměmi východního bloku, ale zůstával v rámci parlamentní demokracie a nepřikročil k násilnému zestátňování. Západní mocnosti podporovaly pokus o odtržení republiky Vemerana, motivovaný rivalitou mezi francouzsky a anglicky mluvícím obyvatelstvem a také mezi jednotlivými ostrovy.[71] Po frakčních bojích ve vládnoucí Vanua'aku Pati byl Lini v roce 1991 svržen.[72]
↑Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 24), Tübingen 1975, S. 232
↑ Verfassung der UdSSR von 1977, Artikel 1 (deutsche Übersetzung). www.verfassungen.net [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-30.
↑ Länderinformation Kap Verde der Österreichischen Forschungsstiftung für Internationale Entwicklung. www.oefse.at [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23.
↑Peter Bosshard: Endlich haben wir eine Regierung der Liebe! Demokratischer Sozialismus in Jamaica unter Michael Manley (1972–1980). Z-Verlag, 1987, ISBN3-85990-079-X.
↑ Verfassung der DVR Laos (1991), Präambel (englische Übersetzung). www.undplao.org [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-11.
↑William B. Simons: The Constitutions of the Communist world, Alphen aan den Rijn 1980, S. 263
↑ suedasien.info.de: Pakistan, Geschichte seit der Unabhängigkeit. www.suedasien.info [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-03.
↑ Archivovaná kopie. www.paktribune.com [online]. [cit. 2020-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13.
↑ Archivovaná kopie. www.hindu.com [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-08.
Flag of Czechoslovakia.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Jamaica.svg Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
A map of countries (using present-day borders) that have constitutionally declared themselves to be "socialist", under any definition of the term, at some point in their history. They are color-coded for the duration of their claims to be socialist.
Flag of Cape Verde (1975-1992).svg The flag of Cape Verde from 1975-1992. This flag was based on the flag Of Guinea-Bissau, with an added shell and maize wreath. The red, yellow, and green are Pan-African colors, with the black star standing for black Africa; the shell represents fishers and the corn farmers.
Flag of Portugal.svg Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857–1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910). Color shades matching the RGB values officially reccomended here. (PMS values should be used for direct ink or textile; CMYK for 4-color offset printing on paper; this is an image for screen display, RGB should be used.)
Flag of Egypt (1972–1984).svg The Egyptian flag (1972-1984). Also the flag of Libya (1972-1977) and Syria (1972-1980), when the three countries formed the nominal “Federation of Arab Republics”. (For a map of the federation, see Image:Esl.PNG.)
The Arab text in the scroll held by the “Golden Hawk of Qureish” reads Arabic اتحاد الجمهوريات العربية, ittiħād al-jumhūriyyāt al-`arabiyya, i.e. the Federation (literally “Union”) of Arab Republics — in a quasi-Kufic script (in its original form, with a very ornamental letter dal د).
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam socialistických států na Wikimedia Commons 
.svg)
.svg)
.svg)
_(construction).png)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg){kind=link}
.svg)
.svg)
.svg)
