Seznam socialistických států

Mapa znázorňuje všechny socialistické státy, které se k této ideologii přihlásily ve své ústavě. Socialismus se v jednotlivých státech výrazně liší jak v ideologii tak politické praxi. Hranice států odpovídají současnosti. Barvy ukazují, jak dlouho stát fungoval jako socialistický.
     Přes 60 let
     50 - 60 let
     40 - 50 let
     30 - 40 let
     20 - 30 let
     10 - 20 let
     Pod 10 let

Toto je seznam současných a historických suverénních států, které jsou odbornou literaturou klasifikovány jako socialistické. Charakteristickým rysem těchto států je systém vlády jediné, socialistické strany. Může jít i o vládu komunistické strany, jejíž ideologie je obvykle založena na marxismu-leninismu. Pro ekonomický systém je charakteristické plánované hospodářství nebo jeho elementy. Centrální místo v ústavě těchto států má závazek k dosažení socialismu. Samy sebe pak tyto státy označují jako reálně socialistické.

V průběhu studené války měla většina socialistických států blízké vztahy se Sovětským svazem. Ovšem třeba Jugoslávie za vlády Tita, Indie za Néhrúa či Egypt za Násira zaváděly vlastní modely socialismu a prostřednictvím Hnutí nezúčastněných zemí prosazovaly vlastní nezávislou a k soupeření velmocí neutrální politiku. Většina východoevropských zemí byla satelitními státy Sovětského svazu. Po čínsko-sovětské roztržce začala maoistická Čína soutěžit se Sovětským svazem o vliv v socialistických zemích.

Současné socialistické státy

Státy s vládou jedné strany

VlajkaStátIdeologieVznikPoznámky
Čínská lidová republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

Maoismus

1949
Laoská lidově demokratická republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

1975
Kubánská republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

Castrismus

1959
Korejská lidově demokratická republikaČučche

Songun

1948
Vietnamská socialistická republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

Sociálně-tržní hospodářství/Tržní socialismus

1976
Stát WaMaoismus1989Stát Wa vyhlásil nezávislost na Myanmaru roku 1989. Aby předešel konfliktu s Myanmarem,

formálně uznal jeho svrchovanost nad celým svým územím. Myanmarská vláda mu za to

udělila vysokou autonomii a dnes to je de facto nezávislý stát. Je řízen maoistickou Stranou spojeného státu Wa

a udržuje kontakt s ČLR.

Flag_of_VenezuelaBolívarovská republika VenezuelaMarxismus1999

Současné ústavně-socialistické státy

VlajkaStátIdeologieVznikForma vládyPoznámky
Lidově-demokratická republika Alžírsko[1]Arabský socialismus1962Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
Bangladéšská lidová republikaSocialismus

Sociální liberalismus

Marxismus-leninismus

1971Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
Eritrejský státSocialismus1993Vláda jedné strany, ústavně-socialistický stát
Guinea-BissauDemokratický socialismus1973Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
GuyanaMarxismus-leninismus1966Mnoho-stranická prezidentská republika, ústavně-socialistický stát
Indie-1947Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
Federální demokratická republika NepálKomunismus

Marxismus-leninismus

Lidová mnoho-stranická demokracie

2007Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát
Republika NikaraguaSocialismus

Křesťanský socialismus

Sandinismus

1979Prezidentská republika s vládou dominantní strany
Saharská arabská demokratická republikaDemokratický socialismus

Sociální demokracie

1970Vláda jedné strany, prezidentská republika
Demokratická socialistická republika Srí LankaSociální demokracie

Socialismus

Anti-imperialismus

1948Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát
Spojená republika TanzanieSociální demokracie (Demokratický socialismus)1964Poloprezidentská republika s vládou jedné strany
ChristiánieAnarcho-socialismus1971Anarchistická komunitaMezinárodně neuznané území, dánská vláda jej však zákonem respektuje
RojavaAnarcho-socialismus

Demokratický konfederalismus

2014Anarcho-socialistická federativní polopřímá demokracieMezinárodně neuznané území
Povstalecké autonomní území ZapatistaAnarcho-socialismus1994Anarcho-socialistická konfederaceMezinárodně uznávané jako součást mexického státu Chiapas, de facto nezávislé území

Jiné

VlajkaStátIdeologieVznikForma vládyPoznámky
Běloruská republikaTržní socialismus

(Marxismus-leninismus)

1994Prezidentská republikaTržní socialismus je v Bělorusku budován prezidentem Alexandrem Lukašenkem.

70 % podniků vlastní stát a v mnohém se napodobují doby bývalého SSSR. Nejsilnější stranou

v parlamentu jsou pro-vládní komunisté, většinu však ovládají nezávislí poslanci.

Bývalé socialistické státy

VlajkaStátIdeologieVznikZánikPoznámky
Afghánská demokratická republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

19791992
Lidová socialistická republika AlbánieKomunismus

Marxismus-leninismus

Hodžismus

19451990/1992Dnes v Albánii vládne Socialistická strana Albánie,

která je nástupkyní Albánské strany práce.

Lidová republika AngolaKomunismus

Marxismus-leninismus

19751992
Běloruská sovětská socialistická republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

19191991Součást Sovětského svazu. Spojenými národy

uváděno jako samostatný stát.

Lidová republika BeninKomunismus

Marxismus-leninismus

19751990
Bulharská lidová republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

19461990
Demokratická Kampučia/Kampučská lidová republikaSocialismus

Marxismus-leninismus

Maoismus

19751991
Československá/Československá socialistická republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

19481990
Derg/Etiopská lidově demokratická republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

19741991
Německá demokratická republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

19491990
Lidová revoluční vláda GrenadyKomunismus

Marxismus-leninismus

Revoluční socialismus

19791983
Maďarská lidová republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

Gulášový socialismus

19491989
Mongolská lidová republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

19241992
Polská lidová republikaKomunismus

Marxismus-leninismus

19451989
Rumunská lidová republika

Rumunská socialistická republika

Komunismus

Marxismus-leninismus

19471989
Ruská sovětská federativní socialistická republika

Svaz sovětských socialistických republik

Komunismus

Marxismus-leninismus

19171991
Somálská demokratická republikaIslámský socialismus

Marxismus-leninismus

19691991

Evropa

StátIdeologie, poznámkyExistence
Albánská socialistická republika[2]titoismus (1944–1948)
marxismus-leninismus (1948–1968)
maoismus (1968–1978)
„albánský socialismus“ (do 1990)
1943/46-

1991

Bulharská lidová republika[3]marxismus-leninismus1946-

1990

Německá demokratická republika[4]marxismus-leninismus1949–1990
Socialistická federativní republika Jugoslávie[5]marxismus-leninismus (1945–1948)
titoismus (od 1948)
1945–1992
Polská lidová republika[6]marxismus-leninismus1945-

1989

Portugalsko"demokratický stát založený na vládě práva otevírá cestu k socialistické společnosti"1976–dosud
Rumunská lidová republika[7]marxismus-leninismus1947-

1989

Svaz sovětských socialistických republik[8]leninismus (1917–1924)
marxismus-leninismus (1924–1991)
stalinismus (1924–1953)
1922–1991
Československá republika
Československá socialistická republika[9]
marxismus-leninismus1948-

1989

Maďarská republika rad
Maďarská lidová republika[10]
marxismus-leninismus („gulášový socialismus“ 1956–1989)1919
1949–1989
Běloruská sovětská socialistická republika, Běloruská republikamarxismus-leninismus (19191991, v rámci SSSR)
tržní socialismus (1994–doposud, pod budováním prezidenta Alexandra Lukašenka, nejsilnější stranou v parlamentu jsou stále komunisté)
1919–1991, 1994–doposud

Afrika

StátPoznámkyExistence
Republika Egypt[11]1952 pozemková reforma; 1955 založení Hnutí nezúčastněných zemí spolu s Jugoslávii a Indii; 1956 znárodnění Suezského průplavu; 1960 zavedení plánovaného hospodářství, znárodnění bank a většiny moderní ekonomiky; 1962 národní kongres přichází s plánem "totální revoluce" s cílem družstevní socialistické společnosti, tolerováno však držení soukromého majetku; od roku 1964 dle ústavy "demokratický socialistický stát" (arabský socialismus, "nasserismus"), islám státní náboženství, Arabská socialistická unie jako politická organizace, zvyšující se sovětská vojenská pomoc; 1971 uzavřen přátelský pakt s SSSR; 1972 vyhoštění sovětských vojenských poradců; 1976 odvolání smlouvy o přátelství se Sovětským svazem[12]1952/56-

1976

Alžírská lidově demokratická republika[13]FLN od roku 1963 jedinou povolenou stranou; 1963 zestátnění podniků a znárodnění půdy (státních statků); 1966 znárodnění majetku zahraničních těžebních společností; 1971 znárodnění hlavních ropných rafinerii a ropovodů; od roku 1970 plánované hospodářství[zdroj?]od 1963
Angolská lidová republika[14]1974 vyhlášení Angolské lidové republiky ,od roku 1976 podpora Kuby a SSSR pro vládní stranu MPLA proti povstalcům z UNITA a FNLA; 1975–2002 občanská válka; 1989–1991 stažení kubánských vojsk[15]1975-

1992



Derg (Prozatímní vojenská správa socialistické Etiopie)

Etiopská lidově demokratická republika[16]
1975 znárodnění zahraničních i tuzemských průmyslových podniků vojenskou vládou Derg, pozemková reforma s rozvojem družstev; 1978 uzavřen přátelský pakt s SSSR, v roce 1987 vyhlášena Etiopská lidově demokratická republika; 1974–1991 občanská válka; 1990 opuštění marxismu[17]1973/87-

1991

Beninská lidová republika1974 zřízení marxisticko-leninistického státu; 1975 lidová republika, znárodňování; 1989 opuštění marxismu-leninismu[18]1974-

1990

Horní Volta
Burkina Faso
1983 vojenský převrat, zřízení afrického socialismu; 1987 převrat s přechodem na ortodoxní marxismus; 1991 rozchod se socialismem.[19]1983–1991
Eritrea[20]marxismus-leninismus od roku 1993[20]od 1993
Ghana1957 nezávislost na Velké Británii, od roku 1960 spolupráce se Sovětským svazem a transformace ekonomiky podle socialistického vzoru, kolektivizace zemědělství; 1966 vojenský převrat[21]1957–1966
Guinejská revoluční lidová republikaafrický socialismus; 1958 nezávislost na Francii, orientace na Sovětský svaz, systém jedné strany pod vedením Ahmeda Tourého; po smrti Tourého v roce 1984 rozchod se socialismem[22]1958–1984
Guinea-Bissau[23]1973-

1991

Kapverdy[24]1975-

1991

Komorský státmaoismus, africký socialismus, nacionalismus
Převratem v lednu 1976 se dostal k moci Ali Suali a jeho Demokratické sdružení komorského lidu. Nový vládce přerušil spolupráci s Francií, zavedl velké změny v patriarchální společenské struktuře po vzoru čínské kulturní revoluce, zakazoval tradiční zvyky, legalizoval marihuanu, opíral se o mládež a milice zvané Moissy. Dalším převratem v květnu 1978 byl Suali svržen a zavražděn.[25][26]
1976–1978
Konžská lidová republika1970 vyhlášení Lidové republiky Kongo, marxismus-leninismus státní ideologii; 1974 znárodnění většiny ropných společností a pojišťoven; v roce 1981, i přes smlouvy se Sovětským svazem mírné otevření západu; 1990 zavedení pluralitního systému; 1991 přejmenování na Republiku Kongo[27]1970-

1991

Libyjská arabská republika

Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje

1969 vojenský převrat Muammara Kaddáfího, vyhlášení Arabské republiky Libye, znárodnění bank, většiny ropných společností a pojišťoven; 1973 znárodnění zbývajících ropných společností; 1977 vyhlášení Libyjské socialistické lidové arabské džamáhíríje; od roku 2004 privatizace; 2011 občanská válka, Kaddáfí svržen a na útěku zastřelen1969–2011
Demokratická republika Madagaskar1973 znárodnění bank, pojišťoven; 1975 přijetí socialistického státu, sbližování se socialistickými zeměmi východu a Čínou, úzká spolupráce se Severní Koreou; od roku 1985 také opatrné otevření na západ a omezená liberalizace; 1992 začátek třetí republiky[28]1973/75-

1992

Mali[29]1960–1968
Mosambická lidová republika1975 nezávislost Mosambiku, vyhlášena Lidová republika Mosambik, znárodnění zdravotnictví a vzdělávání, vytváření kolektivních farem, marxisticko-leninistická strana FRELIMO jedinou povolenou stranou; 1977–1992 občanská válka; 1980 opušténí marxisticko-leninistické orientace ve prospěch socialismu obecně; v roce 1990 zavedení pluralitního systému[30][31]1975–1990
Zambieafrický socialismus
1964 nezávislost na Velké Británii; 1967 ustanovení tzv. "zambijského humanismu" jako státní ideologie, jehož cílem bylo socialistické směřování země; 1973 ustanovení systému jedné strany; 1991 rozchod se systémem jedné strany a africkým socialismem[32]
1967–1991
Seychely[33]1977–1991
Demokratická republika Svatý Tomáš a Princův ostrovznárodnění plantáží[34]1975–1990
Senegalafrický socialismus[35]1960–1980
Somálská demokratická republika1969 založení Somálské demokratické republiky; 1970 znárodnění zahraničního vlastnictví, sblížení se Sovětským svazem a arabskými státy; 1974 dohody o vojenské spolupráci s SSSR; 1976–1991 SRSP vládnoucí stranou[36]1970/76-

1991

Demokratická republika Súdánarabský socialismus
1969 vojenský převrat, nastolení systému vlády jedné strany – Súdánské socialistické unie (SSU), znárodnění bank a společností, závislost na Sovětském svazu; 1971 pokus o převrat pravicových sil, zhoršení vztahů se Sovětským svazem; 1972 navázání přátelských vztahů s USA a západním Německem; v roce 1973 přijetí nové Ústavy potvrzující postavení SSU jako vládnoucí strany a islámu jako státního náboženství; 1976 ukončení spolupráce s Libyí; 1983 zavedení šaríi v celé zemi; 1985 Numairi svržen vojenským převratem, obnovení přátelských vztahů se Sovětským svazem a Libyí, diplomatické vztahy s Íránem; od roku 1989 islamistická diktatura Umara al-Bašíra[37]
1969-

1989

Tanzanská sjednocená republika[38]africký socialismus
od roku 1977 zaveden systém vlády jedné strany; 1987–1988 účast na občanské válce v Mosambiku proti RENAMO; 1992 nastolení pluralitního systému[39]
1977-

1992

Ugandaafrický socialismus; 1966 puč Miltona Oboteho nastolení vlády jedné strany, 1967 socialistická ústava, zrušení feudalismu, znárodnění několika finančních, obchodních a průmyslových podniků; 1971 vojenský puč Idiho Amina a rozchod se socialismem[40]1966–1971

Amerika

StátIdeologie, poznámkyExistence
Chiledemokratický socialismus; 1970 volební vítězství marxisty Salvadora Allendeho, znárodnění klíčových průmyslových odvětví a vyvlastnění zahraničních společností, pozemkové reformy;[41] 1973 vojenský puč Augusta Pinocheta za pomoci CIA, Allende spáchal sebevraždu[42]1970–1973
Guyanská kooperativní republika[43]středový socialismusod 1970
Grenadademokratický socialismus;[44] 1979 převrat Maurice Bishopa a socialistické strany New Jewel Movement, vojenské dohody o spolupráci s Kubou a Sovětským svazem, socialistické reformy; 1983 americká invaze a potlačení revoluce[45]1979–1983
Jamajkademokratický socialismus[46]1972–1980
Kuba[47]castrismus; 1959 revoluce a pozemková reforma; v roce 1960 znárodnění ropných rafinérií, 1961 vyhlášení socialistické republiky a vyvlastnění cizího majetku, 1972 přistoupení k RVHP; 1976 přijetí marxisticko-leninistické ústavy a prosazovaní plánovaného hospodářstvíod 1959
Nikaraguastředový socialismus; na podzim 1979 sandinistická revoluce svrhla režim diktátora Anastasia Somozy Debayleho, k moci se dostala levicová strana FSLN složená z bývalých partyzánů; budování demokratického socialismu: pozemková reforma, kampaně na podporu gramotnosti a vytvoření státního systému zdravotní péče; 1981–1990 válka s "contras" podporovanými USA; 1991 porážka FSLN v parlamentních volbách[48]1979–1991
Bolívarovská republika Venezuela[49]socialismus 21. stoletíod 1998
Bolivijský mnohonárodnostní státsocialismusod 2006

Asie

StátIdeologie, poznámkyExistence

Afghánistán

Demokratická republika Afghánistán[50]

středový socialismus (1973–1978 a 1987–1992)

marxismus-leninismus (1978–1987)
1978-

1992

Bangladéšská lidová republika[51]středový socialismusod 1971
Barmská socialistická federativní republika[52]„barmský socialismus“1974-

1991

Čínská lidová republika[53]maoismus (do 1976)
tengismus (od 1976)
od 1949
Indie[54]středový socialismusod 1950
Indonésie„indonéský socialismus“ („nasakom“)

1954 nezávislost na Nizozemsku, v roce 1957 vytvoření "indonéského socialismu" (pod vedením prezidenta Sukarna) s principem "nasakom", který propojuje komunistické, národní a náboženské prvky dohromady, 1957–1958 vyvlastnění nizozemského majetku a znárodnění holandských společností, 1960 agrární reformy, 1966 svržení Sukarna, zakládající člen Hnutí nezúčastněných zemí[55]

1949–1966
Irák[56]arabský socialismus („ba'athismus“)[57]1968–2003
Jemenská lidová demokratická republika[58]1967–1990

Demokratická Kampučia

Kampučská lidová republika[59]

maoismus (1975-1979)

marxismus-leninismus (1979-1993)

1975-

1993

Korejská lidově demokratická republika[60]marxismus-leninismus (do 1977)
čučche (1977–2009)
songun (od 2009)
od 1948
Laoská lidově demokratická republika[61]marxismus-leninismusod 1975
Mongolská lidová republika[62]marxismus-leninismus1923-

1992

Islámská republika Pákistánislámský socialismus, 1971 prezidentem Zulfikár Alí Bhutto, vyhlášena pozemková reforma, znárodněny banky a průmysl, školy a univerzity; 1973 přijata nová ústava a odvrácení se od prezidentského systému vlády; Bhutto předsedou vlády, Fazl Iláhí Čaudhurí novým prezidentem; 1977 vojenský převrat generála Muhammada Zijáula Haka a islamizace, 1979 poprava Bhutta po kontroverzním soudním procesu.[63] Od 1979 je vládní stranou Pákistánská lidová strana. Krédo strany je: "Islám je naše víra, demokracie je naše politika, socialismus je naše ekonomie; všechnu moc lidu" [64]. Pákistánská lidová strana bývá považována za liberální v otázce lidských práv (například boj za práva žen) [65].od 1971
Srílanská demokratická socialistická republika[66]středový socialismus1948–1977
Sýrie[67]arabský socialismus („ba'athismus“)[68]od 1971
Tannu Tuvamarxismus-leninismus; 14. srpna 1921 byla vyhlášena nezávislost Tuvy, v praxi však šlo o loutkový stát Sovětského svazu, kde o všem rozhodovala Tuvinská lidová revoluční strana; Tannu Tuva kopírovala sovětskou politiku, např. likvidace buddhistických klášterů; diplomatické styky s ní navázali jen SSSR a Mongolsko; 11. listopadu 1944 se Tuva připojila k SSSR[69]1921–1944
Vietnamská demokratická republika

Socialistická republika Vietnam[70]

marxismus-leninismus (1945–1976)

marxismus-leninismus (od 1976)

od 1945

Oceánie

StátIdeologie, poznámkyExistence
Vanuatumelanéský socialismus

Prvním premiérem nezávislého Vanuatu byl pastor Walter Lini, který se inspiroval Nyererovou koncepcí Ujamaa, vycházející z tradičního rovnostářství a společného vlastnictví výrobních prostředků. Spolupracoval se zeměmi východního bloku, ale zůstával v rámci parlamentní demokracie a nepřikročil k násilnému zestátňování. Západní mocnosti podporovaly pokus o odtržení republiky Vemerana, motivovaný rivalitou mezi francouzsky a anglicky mluvícím obyvatelstvem a také mezi jednotlivými ostrovy.[71] Po frakčních bojích ve vládnoucí Vanua'aku Pati byl Lini v roce 1991 svržen.[72]

1980–1991

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste sozialistischer Staaten na německé Wikipedii.

  1. Algeria - Structure of the National Government. www.country-data.com [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. 
  2. Michael Schmidt-Neke (Hrsg.): Albanische Forschungen 28. Die Verfassungen Albaniens, Wiesbaden 2009, S. 49
  3. Verfassung der VR Bulgarien von 1971, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  4. Verfassung der DDR von 1968 in der geänderten Fassung vom 7. Oktober 1974, Artikel 1
  5. Verfassung der SFR Jugoslawien von 1963, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  6. Verfassung der VR Polen von 1952 in der geänderten Fassung vom 16. Februar 1976, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  7. Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 24), Tübingen 1975, S. 232
  8. Verfassung der UdSSR von 1977, Artikel 1 (deutsche Übersetzung). www.verfassungen.net [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-30. 
  9. Verfassung der CSSR von 1960, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
  10. Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 8), Tübingen 1959, S. 391
  11. wikisource: Verfassung der Republik Ägypten, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  12. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1889 ff.
  13. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Democratic Republic of Algeria, Structure of the National Government: Constitution
  14. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Republic of Angola, Structure of the Government 1988: The Constitution; Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
  15. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1951 ff.
  16. Country Studies Series (Library of Congress): Chapter 4. Government and Politics: The 1987 Constitution; Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
  17. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1911 ff.
  18. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1946 ff.
  19. wissen.de: Burkina Faso
  20. a b Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 130.
  21. Google Books: Jürgen Hartmann, Staat und Regime im Orient und in Afrika,VS Verlag, Wiesbaden, 2011, S. 340–341
  22. [1] Archivováno 26. 2. 2014 na Wayback Machine. Goruma: Geschichte Guineas
  23. Auslandsinformationen Guinea-Bissau der Konrad-Adenauer-Stiftung (PDF; 1,0 MB)
  24. Länderinformation Kap Verde der Österreichischen Forschungsstiftung für Internationale Entwicklung. www.oefse.at [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23. 
  25. http://www.comores-online.com/mwezinet/histoire/soilihi.htm Archivováno 26. 12. 2017 na Wayback Machine. MweziNet: Histoire des Comores
  26. CountryData
  27. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1963 ff.
  28. http://www.priori.ch/das_Buch/30.htm
  29. wissen.de: Mali. www.wissen.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-03. 
  30. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1974 ff.
  31. Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
  32. Bundeszentrale für politischen Bildung: Politische Ideen der Unabhängigkeitsbewegung Afrikas
  33. Seychellen[nedostupný zdroj]
  34. Länder-Lexikon: São Tomé und Príncipe. www.laender-lexikon.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-05. 
  35. ORF-Wissen: Radiokolleg – 50 Jahre Unabhängigkeit im Senegal. oe1.orf.at [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-23. 
  36. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1914 ff.
  37. Goruma:Sudan. www.goruma.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-14. 
  38. Verfassung der Vereinigten Republik Tansania von 1977, Kapitel 1 (englische Übersetzung) Archivováno 28. 9. 2011 na Wayback Machine. (PDF; 379 kB)
  39. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1918 ff.
  40. David Alobo: Afrika im Zeitalter des Globalisierung, Münster ua. 2002, S. 16 ff.
  41. KLaus Esser: Durch freie Wahlen zum Sozialismus oder Chiles Weg aus der Armut. Rowohlt, 1972, ISBN 3-499-11554-9.
  42. Fernando Diego García ua.: Salvador Allende: das Ende einer Ära. Aufbau-Verlag, 1998, ISBN 3-351-02483-5.
  43. Verfassung der KR Guyana 1980 in der Version von 1996, Präambel (englische Übersetzung)
  44. Dietmar Dirmoser: Aussichten auf die Zukunft: Lateinamerika. Analysen und Berichte, Bd. 10. Junius-Verlag, 1986, ISBN 3-88506-210-0, S. 206f.
  45. wissen-digital.de: Geschichte Grenadas
  46. Peter Bosshard: Endlich haben wir eine Regierung der Liebe! Demokratischer Sozialismus in Jamaica unter Michael Manley (1972–1980). Z-Verlag, 1987, ISBN 3-85990-079-X.
  47. Verfassung der Republik Kuba von 1992 (englische Übersetzung)
  48. Christoph Links: Sandinismus. Edition Der Andere Buchladen, 1992, S. 39
  49. www.tsj.gov.ve [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-12. 
  50. Gerlinde Gerber: Die neue Verfassung Afghanistans. Verfassungstradition und politischer Prozess, Berlin 2007, S. 40
  51. Verfassung der VR Bangladesch (1971), Präambel (englische Übersetzung) (PDF; 874 kB)
  52. Verfassung der SFR Birma von 1974, Artikel 1 (englische Übersetzung). www.blc-burma.org [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-25. 
  53. Verfassung der Volksrepublik China von 1982 (englische Übersetzung)
  54. Verfassung der Republik Indien von 1950, Präambel (englische Übersetzung)
  55. Aus wissen.de: Sukarno und der Sozialismus. www.wissen.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22. 
  56. Verfassung der Republik Irak von 1970, Artikel 1 (englische Übersetzung)[nedostupný zdroj]
  57. Johannes Berger, Friedemann Büttner, Bertold Spuler: Nahost-Ploetz, Würzburg 1987, ISBN 3-87640-321-9, S. 139 ff.
  58. Johannes Berger, Friedemann Büttner, Bertold Spuler: Nahost-Ploetz, Würzburg 1987, ISBN 3-87640-321-9, S. 169 f.
  59. Country Studies Series (Library of Congress): People’s Republic of Kampuchea. The Constitution
  60. Verfassung der Demokratischen Volksrepublik Korea von 1972 (englische Übersetzung)
  61. Verfassung der DVR Laos (1991), Präambel (englische Übersetzung). www.undplao.org [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-11. 
  62. William B. Simons: The Constitutions of the Communist world, Alphen aan den Rijn 1980, S. 263
  63. suedasien.info.de: Pakistan, Geschichte seit der Unabhängigkeit. www.suedasien.info [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-03. 
  64. Archivovaná kopie. www.paktribune.com [online]. [cit. 2020-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13. 
  65. Archivovaná kopie. www.hindu.com [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-08. 
  66. wikisource: Verfassung der Demokratischen Sozialistischen Republik Sri Lanka (englische Übersetzung)
  67. Verfassung der Arabischen Republik Syrien, Artikel 1 (englische Übersetzung)
  68. Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1647 ff.
  69. http://www.schudak.de/timelines/tannutuva1911-1944.html
  70. Verfassung der Sozialistischen Republik Vietnam, Präambel (englische Übersetzung)
  71. http://www.academia.edu/1860711/Walter_Lini_la_coutume_de_Vanuatu_et_le_Socialisme_Melanesien
  72. http://www.nytimes.com/1999/02/23/world/walter-lini-57-clergyman-who-led-nation-of-vanuatu.html

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Bulgaria (1971–1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of SFR Yugoslavia.svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Portugal.svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857–1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910). Color shades matching the RGB values officially reccomended here. (PMS values should be used for direct ink or textile; CMYK for 4-color offset printing on paper; this is an image for screen display, RGB should be used.)
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Senegal.svg
Flag of Senegal
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Jamaica.svg
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Flag of Bolivia.svg

Bolivijská vlajka

Flag of Bolivia*
country Template:I18n/Republic of Bolivia
used by Bolivia
from 1851
until Present
created by Government of Bolivia
format 15:22
shape rectangular
colours červená, žlutá, zelená

flag has 3 horizontal stripes

other characteristics A horizontal tricolor of red, yellow and green.
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Syria.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of São Tomé and Príncipe.svg
Flag of São Tomé and Príncipe
Flag of Democratic Kampuchea.svg
Flag of Democratic Kampuchea
Flag of Ethiopia (1987–1991).svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Ethiopia, used from 1987 to 1991
Flag of the Comoros (1975–1978).svg
Autor: Zscout370, Licence: CC BY-SA 3.0
Comoros
Flag of Bulgaria (1971-1990).svg
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Flag of Christiania.svg
Flag of Freetown Christiania. The three dots represent the three 'I's in the name "Christiania".
Flag of Poland (with coat of arms, 1980-1990).svg
State flag of Poland with Coat of Arms, symbolic version. Based on File:Flag of Poland (with coat of arms).svg and File:Herb PRL.svg. This was a state flag of People's Republic of Poland. Used also as the merchant ensign.
Socialist states by duration of existence.png
Autor: Nikodemos, Licence: CC0

A map of countries (using present-day borders) that have constitutionally declared themselves to be "socialist", under any definition of the term, at some point in their history. They are color-coded for the duration of their claims to be socialist.

 
more than 70 years
 
between 60 and 70 years
 
between 50 and 60 years
 
between 40 and 50 years
 
between 30 and 40 years
 
between 20 and 30 years
 
between 10 and 20 years
 
less than 10 years
Flag of Burkina Faso.svg
Flag of Burkina Faso
Flag of Zambia (1964-1996).svg
Flag of Zambia before 1996
Flag of Romania (1965-1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of the People's Republic of the Congo.svg
Flag of the People's Republic of Congo between 1 January 1970 - 10 June 1991
Flag of the Mongolian People's Republic (1945–1992).svg
Flag of People's Republic of Mongolia 1945-1992
Flag of Cape Verde (1975-1992).svg
The flag of Cape Verde from 1975-1992. This flag was based on the flag Of Guinea-Bissau, with an added shell and maize wreath. The red, yellow, and green are Pan-African colors, with the black star standing for black Africa; the shell represents fishers and the corn farmers.
Flag of Mozambique (1983).svg
Flag of Mozambique between April - 1 May 1983.
Flag of Wa State.svg
United Wa State Party flag with red sun based on [1]
Flag of Laos.svg
Flag of Laos
Flag of Afghanistan (1980-1987).svg
Flag of the Democratic Republic of Afghanistan (1980-1987). Aspect ratio: 2:1.
Flag of Egypt (1972–1984).svg
The Egyptian flag (1972-1984). Also the flag of Libya (1972-1977) and Syria (1972-1980), when the three countries formed the nominal “Federation of Arab Republics”. (For a map of the federation, see Image:Esl.PNG.)
The Arab text in the scroll held by the “Golden Hawk of Qureish” reads Arabic اتحاد الجمهوريات العربية, ittiħād al-jumhūriyyāt al-`arabiyya, i.e. the Federation (literally “Union”) of Arab Republics — in a quasi-Kufic script (in its original form, with a very ornamental letter dal د).
Flag of Libya (1969–1972).svg
Flag of the Libyan Arab Republic (1969-1972)
Emblem of the Self Administration of Northern and Eastern Syria.svg
Autor: Thespoondragon, Licence: CC BY-SA 3.0
the Emblem of the Autonomous Administration/Self Administration) of Northern and Eastern Syria
Flag of Angola.svg
Vlajka Angoly
Flag of Iraq (1963–1991).svg
Flag of Iraq, 1963-1991. Also flag of Syria, 1963-1972.
Flag of Ethiopia (1975–1987, with emblem).svg
Autor: Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape ., Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Ethiopia used from 1975 to 1987