Seznam sopek Indonésie
Toto je seznam sopek v Indonésii.
Souostroví Indonésie je tektonicky i vulkanicky jedna z nejaktivnějších oblastí na Zemi. Nachází se na něm minimálně 500 sopek, z nichž je asi 130 aktivních: 35 na Jávě, 30 Sumatře, 30 na Bali, 18 na Sulawesi a 16 na Molukách. Za posledních 400 let došlo k erupcí zhruba 70 z nich.
Území Indonésie leží na rozhraní australské, sundské, filipínské a pacifické tektonické desky. Jedná se o část tzv. Pacifického ohnivého kruhu. To je geologicky aktivní zlomová linie vícero tektonických desek, obklopující v délce 40 tisíc kilometrů téměř celý Tichý oceán, kde probíhá 90% všech světových zemětřesení. Leží v ní 452 aktivních sopek a v minulosti byla dějištěm mohutných sopečných erupcí.
Indonésie
Sumatra
Geografii Sumatry dominuje Barisanské pohoří. Toto sopečné pohoří se táhne od severozápadu k jihovýchodu v délce téměř 1700 km. Je důsledkem podsouvání australské desky pod sundskou a tento pohyb dosahuje 50–75 mm za rok. Vlivem jejich tření dochází ve zdejší zemské kůře k obrovskému napětí a to se uvolňuje častými, někdy i velmi silnými zemětřeseními.[1][2] Nejznámější je zřejmě to z 26. prosince 2004. Magnitudo bylo stanoveno na 9,2 Mw, což z něj činí třetí nejsilnější v zaznamenané historii. Následné tsunami zasáhlo pobřeží celého Indického oceánu a zabilo 228 000 lidí, z čehož 170 000 v Indonésii.[3]
Subdukující australská deska dále klesá a zhruba ve hloubce 65–130 km dochází vlivem vysokých teplot a tlaků k jejímu tavení a uvolňují se z ní plyny, včetně vodní páry. Část vzniklého magmatu, obohacené těmito plyny, poté díky své nižší hustotě stoupá k povrchu, kde tvoří a pohání řetězce sopek. V důsledku přítomnosti plynů se sopečná činnost často projevuje explozivními, někdy i velmi mohutnými erupcemi.[4][5] Například před 75 tisíci lety došlo na severu ostrova k výbuchu supervulkánu Toba. Nejmohutnější sopečná erupce za posledních 27 milionů let vyvrhla 2 800 km³ popela, pemzy a lávy. Katastrofa celosvětově ochladila klima tak, že se tehdejší lidská populace ztenčila na méně než 10 tisíc jedinců.[6] Dnes mezi nejaktivnější sopky patří: Sinabung, Kerinci, Marapi a Talang.
Pohled na Bur ni Telong ze severovýchodu (2004) Seulawah Agam - (c) swifant, CC BY-SA 2.0
Sibayak z jihovýchodu (2009) - (c) Michael J. Lowe, CC BY-SA 2.5
Jáva
Stejně jako sousední Sumatru, také Jávu ovlivňuje subdukce australské a sundské tektonické desky. Rozlohou je ve srovnání se Sumatrou 4x menší, zato její počet obyvatel je 3x vyšší (145 milionů) a navíc má i větší koncentraci aktivních sopek. Leží na ní 45 aktivních vulkánů (kromě 20 kráterů a kuželů ve vulkanických komplexech Dieng a Tengger). Mezi nejaktivnější bezesporu patří: Semeru, Bromo, Merapi a Kelut.
Sumatru a Jávu odděluje Sundský průliv. Uprostřed něho, jakožto malý vulkanický ostrov, se rozkládá sopka Krakatoa – jedna z nejčinnějších v Indonésii. V srpnu roku 1883 se proslavila velmi silnou erupcí (o síle VEI 6). Tsunami vysoké přes čtyřicet metrů, společně se žhavými pyroklastickými proudy, které překonaly 40 kilometrů vodní plochy a následně pronikly do vnitrozemí Sumatry, zabily více než 36 tisíc lidí. Třetí ze čtyř mohutných explozí vygenerovala nejhlasitější zaznamenaný zvuk na Zemi (slyšitelný ve vzdálenosti až 4 800 km).[76] Roku 2018 došlo k další katastrofě, kdy se sesunul nově zformovaný sopečný kužel, čímž vznikla tsunami, jež na pobřeží průlivu usmrtila přes 400 osob.[77]
Arjuno-Welirang ze sopky Penanggungan (2015) Erupce Galunggung 3. prosince 1982 Kráter Raung (2017) Kráter Tangkubanparahu (2008)
Malé Sundy
Malé Sundy je souostroví, nacházející se východně od Jávy. Táhne se od západu k východu a skládá se z ostrovů: Bali, Lombok, Sumbawa, Flores, Sumba a Timor. Všechny jsou umístěny na okraji australského kontinentálního šelfu, přičemž jeho interakce s oceánskou kůrou je příčinou vulkanické činnosti.
Na území Malých Sund proběhly poslední dvě erupce o síle VEI 7. Výbuch Rinjani roku 1257 vyvrhnul 100 km³ sopečného materiálu a ochladil globální klima do takové míry, že následující rok 1258 je označován jako rok bez léta.[162] Stejně je nazýván i rok 1816. V dubnu 1815 totiž došlo k erupci sopky Tambora (vzdálené od Rinjani přibližně 175 km), která uvolnila zhruba 150 km³ popela a pemzy. Celkem zemřelo více než 90 tisíc lidí (z toho 10 tisíc v důsledku samotné erupce a 80 tisíc kvůli následnému hladomoru).[163]
- Photo by CEphoto, Uwe Aranas or alternatively © CEphoto, Uwe Aranas, CC BY-SA 3.0
Ebulobo (2008) Tiwu Ko'o Fai Nuwa Mur – jedno ze tří kráterových jezer na Kelimutu (2016)
Halmahera
Ostrov Halmahera, představující severní část Moluk, byl vytvořen pohybem tří tektonických desek, jehož výsledkem jsou dvě protínající se pohoří. Ty tvoří čtyři skalnaté poloostrovy oddělené třemi hlubokými zátokami. Sopky leží zejména na západě ostrova a táhnou se ze severu na jich. Některé z nich jsou sopečnými ostrovy (Gamalama a Tidore). Historické záznamy o sopečných erupcích jsou k dispozici již od počátku 16. století.
Oblak sopečného popela Dukono (2015)
Bandské moře
Bandské moře je součástí Tichého oceánu a omývá břehy Jižních Moluk a Indonésie.
Název | Forma | Výška (m) | Souřadnice | Poslední erupce | Nejmohutnější erupce (VEI) | Reference |
---|---|---|---|---|---|---|
Banda Api | kaldera | 640 | 4°31′30″ j. š., 129°52′17″ v. d. | 1988 | [249][250] | |
Emperor of China | podmořská sopka | -2 850 | 6°37′ j. š., 124°13′ v. d. | 1927 | [251] | |
Gunungapi Wetar | stratovulkán | 282 | 6°38′31″ j. š., 126°39′ v. d. | 1699 | [252][253] | |
Manuk | stratovulkán | 282 | 5°32′38″ j. š., 130°18′19″ v. d. | ??? | ||
Nieuwerkerk | podmořská sopka | -2 285 | 6°36′ j. š., 124°40′30″ v. d. | 1927 | [254] | |
Nila | stratovulkán | 781 | 6°43′48″ j. š., 129°30′ v. d. | 1968 | [255][256] | |
Serua | stratovulkán | 641 | 6°18′ j. š., 130° v. d. | 1921 | [257][258] | |
Teon | stratovulkán | 655 | 6°55′ j. š., 129°7′30″ v. d. | 1904 | [259][260] | |
Wurlali | stratovulkán | 868 | 7°7′30″ j. š., 128°40′30″ v. d. | 1892 | [261][262] |
Sulawesi
Sulawesi neboli Celebes je nejvýchodnější z ostrovů Velkých Sund.
Název | Forma | Výška (m) | Souřadnice | Poslední erupce | Nejmohutnější erupce (VEI) | Reference |
---|---|---|---|---|---|---|
Ambang | vulkanický komplex | 1 795 | 0°45′ s. š., 124°25′ v. d. | 2005 | [263][264] | |
Colo | stratovulkán | 507 | 0°10′12″ j. š., 121°36′29″ v. d. | 1983 | [265] | |
Klabat | stratovulkán | 1 995 | 1°27′12″ s. š., 125°1′51″ v. d. | ??? | [266][267] | |
Lokon-Empung | stratovulkán | 1 580 | 1°21′29″ s. š., 124°47′28″ v. d. | 2015 | [268][269] | |
Mahawu | stratovulkán | 1 324 | 1°21′29″ s. š., 124°51′29″ v. d. | 1977 | [270][271] | |
Sempu | kaldera | 1 549 | 1°7′48″ s. š., 124°45′29″ v. d. | ??? | [272] | |
Soputan | stratovulkán | 1 784 | 1°6′29″ s. š., 124°43′48″ v. d. | 2020 | [273][274] | |
Tondano | kaldera | 1 202 | 1°13′48″ s. š., 124°49′48″ v. d. | ??? | [275][276] | |
Tongkoko | stratovulkán | 1 149 | 1°31′12″ s. š., 125°12′ v. d. | 1880 | [277][278] |
- (c) Jacob Mojiwat, CC BY 2.0
Sangihské ostrovy
Název | Forma | Výška (m) | Souřadnice | Poslední erupce | Nejmohutnější erupce (VEI) | Reference |
---|---|---|---|---|---|---|
bez jména | podmořská sopka | -5 000 | 3°58′ s. š., 124°10′ v. d. | ??? | ||
Awu | stratovulkán | 1 320 | 3°40′ s. š., 125°30′ v. d. | 2004 | [279][280] | |
Banua Wuhu | podmořská sopka | -5 | 3°8′16″ s. š., 125°29′26″ v. d. | 1919 | [281][282] | |
Karangetang | stratovulkán | 1 827 | 2°46′40″ s. š., 125°24′27″ v. d. | 2023 | [283][284] | |
Ruang | stratovulkán | 725 | 2°18′ s. š., 125°22′12″ v. d. | 2024 | [285][286] |
Indie
Andamany a Nikobary
Andamany a Nikobary je název svazového teritoria Indie, které leží v Indickém oceánu na jižním konci Bengálského zálivu nedaleko Thajska a Indonésie.
Název | Forma | Výška (m) | Souřadnice | Poslední erupce | Nejmohutnější erupce (VEI) | Reference |
---|---|---|---|---|---|---|
Barren | stratovulkán | 354 | 12°17′1″ s. š., 93°51′42″ v. d. | 2020 | [287][288] | |
Narkondam | stratovulkán | 710 | 13°26′42″ s. š., 94°15′43″ v. d. | ??? | [289] |
- Narkondam (2010)
Malajsie
Borneo
Borneo (indonésky Kalimantan) je největší ostrov Velkých Sund.
Název | Forma | Výška (m) | Souřadnice | Poslední erupce | Nejmohutnější erupce (VEI) | Reference |
---|---|---|---|---|---|---|
Bombalai | sypaný kužel | 531 | 4°24′ s. š., 117°53′ v. d. | ??? | [290] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of volcanoes in Indonesia na anglické Wikipedii a Daftar gunung berapi di Indonesia na indonéské Wikipedii.
- ↑ Indonésie, věčná oběť geografické polohy. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2006-05-29 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
- ↑ https://www.sciencedirect.com/topics/earth-and-planetary-sciences/australian-plate
- ↑ Lepší časy na dohled: 12 let od ničivého tsunami v Indonésii. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-12-20 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
- ↑ http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-lit-desky.htm
- ↑ STERN, Robert J. SUBDUCTION ZONES. S. 3–1–3-38. Reviews of Geophysics [online]. 2002-12 [cit. 2020-10-12]. Roč. 40, čís. 4, s. 3–1–3-38. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-31. DOI 10.1029/2001RG000108. (anglicky)
- ↑ OPPENHEIMER, Clive. Limited global change due to the largest known Quaternary eruption, Toba ≈74kyr BP?. S. 1593–1609. Quaternary Science Reviews [online]. 2002-08. Roč. 21, čís. 14–15, s. 1593–1609. Dostupné online. DOI 10.1016/S0277-3791(01)00154-8. (anglicky)
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261200
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/belirang-beriti-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261250
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/besar-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261210
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/bukit-daun-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261201
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/bukit-lumut-balai-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261050
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/geureudong.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261230
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/dempo/news.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261809
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/geureudong.html
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/helatoba-tarutung-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261280
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/volcanoes/indonesia/sumatra/hulubelu-volcano.html
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/hutapanjang-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261101
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/imun-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261220
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/kaba/news.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261810
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/kembar-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261170
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/kerinci.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261171
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/kunyit-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261111
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/lubukraya-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261140
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sumatra/marapi.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261231
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/patah-volcano.html
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/pendan-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261030
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/peuetsague.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261800
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/pulau-weh.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261290
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/volcanoes/indonesia/sumatra/rajabasa-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261251
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/ranau.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261131
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sarik-gajah-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261260
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sekincau-belirang-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261020
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/seulawah-agam.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261070
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sibayak-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261110
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/sibualbuali-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261080
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sinabung.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261120
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sorik-marapi/news.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261180
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/volcanoes/indonesia/sumatra/sumbing-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261270
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/volcanoes/indonesia/sumatra/suoh/suoh.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261130
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/talakmau-volcano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261160
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sumatra/talang/eruption_news.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261150
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/tandikat/news.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=261090
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/toba/news.html
- ↑ Krakatoa explodes [online]. history com, 2009-11-24, rev. 2021-08-31 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NOVÁKOVÁ, Tereza. Ze sopky Anak Krakatoa zbyla jen třetina. Letecké záběry odhalují rozsah sesuvu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2019-01-14 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263290
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/arjuno-welirang/news.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263351
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/baluran.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263170
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/fr/cereme.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263200
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/dieng.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263140
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/galunggung.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263060
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/gede.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263130
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/guntur.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263350
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/ijen.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263330
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/iyang-argapura.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263020
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/karang.html
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/kawah_kamojang.html
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/kawah_karaha.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263281
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/kawi-butak.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263280
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/kelud.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263110
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/kendang.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=262000
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/krakatau.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263320
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/lamongan.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263260
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/lawu.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263321
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/lurus.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263292
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/malang_plain.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263081
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/malabar.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263240
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/merbabu.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263250
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/merapi.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263251
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/muria.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263100
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/papandayan.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263070
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/patuha.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263291
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/penanggungan.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263040
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/gagak.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263010
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/pulosari.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263340
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/raung.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263050
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/salak.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263300
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/semeru/news.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263180
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/slamet.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263220
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sumbing-centraljava.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263210
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sundoro.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263150
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/talagabodas.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263131
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/tampomas.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263090
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/tangkubanparahu.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263231
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/telomoyo.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263310
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/bromo.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263230
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/ungaran.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263080
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/wayang-windu.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=263270
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/wilis-eruptions.html
- ↑ ŠKRAŇKOVÁ, Petra; LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Vědci vypátrali sopku, po jejímž výbuchu ve 13. století se ochladil svět. iDNES.cz [online]. 2013-10-01 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Největší sopečná erupce moderní doby zabila miliony lidí po celém světě. iDNES.cz [online]. 2014-04-16 [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264020
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/agung.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264260
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/batu-tara.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264010
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/batur/news.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264001
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/bratan.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264100
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/ebulobo.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264160
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/egon.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264220
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/iliboleng.html
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/ilikedeka.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264240
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/ililabalekan.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264170
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/ilimuda.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264250
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/fr/iliwerung.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264090
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/inielika.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264080
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/inierie.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264110
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/iya.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264140
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/kelimutu.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264200
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/es/leroboleng.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264180
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/lewotobi.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264230
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/lewotolo.html
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/ndete-napu.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264150
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/paluweh.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264070
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/poco_leok.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264071
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/es/ranakah.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264030
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/rinjani.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264270
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sirung.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264050
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sangeang_api.html
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sukaria.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264040
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/tambora.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264060
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/wai_sano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268072
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/amasing.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268073
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/bibinoi.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268010
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/dukono.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268060
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/gamalama.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268040
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/gamkonora.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268052
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/hiri.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268030
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/ibu.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268051
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/jailolo.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268070
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/de/makian.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268062
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/fr/mare.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268063
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/moti.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268001
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/tarakan.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268061
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/tidore.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268071
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/tigalalu.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268020
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/tobaru.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=268050
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/todoko-ranu.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=265090
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/banda-api.html
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/el/emperor_of_china.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=265030
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/gunung_api_wetar.html
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/nieuwerkerk.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=265060
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/nila-eruptions.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=265070
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/serua.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=265050
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/teon-eruptions.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=265040
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/wurlali.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=266020
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/indonesia/ambang.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=266010
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=266120
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/klabat.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=266100
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/lokon.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=266110
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/fr/mahawu.html
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/sempu.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=266030
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/soputan.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=266070
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/tondano.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=266130
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/tangkoko.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=267040
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/awu-eruptions.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=267030
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/banua-wuhu.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=267020
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/karangetang.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=267010
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/it/sangihe_islands/ruang.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=260010
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/barren_island.html
- ↑ https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=260001
- ↑ https://www.volcanodiscovery.com/bombalai.html
Související články
- Seznam sopečných erupcí 20. století
- Seznam sopečných erupcí 21. století
- Seznam velkých sopečných erupcí
- Index vulkanické aktivity
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam sopek Indonésie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Lake Toba, Sumatra, Indonesia - Landsat satellite photo
This detailed astronaut photograph depicts the summit caldera of the volcano. The huge caldera—6 kilometers in diameter and 1,100 meters deep—formed when Tambora’s estimated 4,000-meter-high peak was removed, and the magma chamber below emptied during the 1815 eruption. Today the crater floor is occupied by an ephemeral freshwater lake, recent sedimentary deposits, and minor lava flows and domes emplaced during the nineteenth and twentieth centuries. Layered tephra deposits are visible along the north-western crater rim. Active fumaroles, or steam vents, still exist in the caldera.
Autor: Bernard et Thérèse Viard, Licence: CC BY-SA 4.0
Gunung klabat vu du Mahawu
A broad ash plume rises above Colo volcano on the island of Una-Una during the powerful 1983 eruption. Phreatic eruptions began on July 18. All inhabitants of the island were evacuated prior to the paroxysmal eruption at 1623 hrs on July 23, when pyroclastic flows devastated most of the island. Intermittent large explosive eruptions, some producing pyroclastic flows, continued until August 30, and minor ash eruptions lasted until October 10. White and sometimes gray "smoke" was reported November-December, presumably from phreatic eruptions.
Autor: RonyPS, Licence: CC BY-SA 4.0
Gunung Raung adalah gunung berapi kerucut yang terletak di ujung timur Pulau Jawa, Indonesia. Secara administratif, kawasan gunung ini termasuk dalam wilayah tiga kabupaten di wilayah Besuki, Jawa Timur, yaitu Banyuwangi, Bondowoso, dan Jember
Mount Merapi and Bukittinggi. (Courtessy: Hanafi, taken in June 2005, all rights released for public domain)
faizul hadiAn eruption was recorded on Mount Merapi on the morning of 3rd of March, 2020, sending ash as high as 5,000 meters to the sky. Surakarta's Adi Soemarmo Airport had to be closed due to the eruption.
The crater of Tangkuban parahu. Photo taken in 2008.
Nila Island, viewed here from off its northern coast, is the emergent summit of a stratovolcano that rises 3700 m from the Banda Sea floor. A submarine vent is located off the north flank immediately west of the small island of Nika. Gas bubbles were observed along the rim of the submarine cone in 1932, when an eruption occurred from a fissure extending from the summit to the SE coast.
Gunung Ibu volcano on the NW coast of Halmahera Island rises beyond a small village on its WNW flank. The summit of the stratovolcano is truncated by nested craters; the inner crater, 1 km wide and 400 m deep, contains several small crater lakes. The outer crater is breached on the north side, forming the deep valley seen here on the left side of the summit ridge. Few eruptions are known in historical time from Ibu, although it was erupting at the time of this February 1999 photo.
Autor: Eustaquio Santimano, Licence: CC BY 2.0
Ternate (Indonesian: Pulau Ternate) is dominated by the volcanic Mount Gamalama (1715 m). The volcano erupts regularly, covering the island with volcanic dust. Major past eruptions of Gamalama include 1673, when a large, but undetermined number of people were killed, and 1772, when about twenty inhabitants died. The largest recent eruption of Gamalama was in September 1980, when 30,000 of the islands 56,000 residents were forced to temporarily flee to nearby Tidore. The island now has an area of 76 square kilometres (29 square miles) and held a population estimated at 145,143 in July 2003. The town is located at 0°47′N 127°22′E.
Autor: Kembangraps na projektu Wikipedie v jazyce indonéština, Licence: CC BY 3.0
Kelud Peak at the background of the new lava dome (birth year: 2007). On the left is part of Gajahmungkur Peak. The crater complex since 2004 is a tourist destination. Update: The lava dome was vanished on sudden eruption at February 14, 2014, after which tourists are not allowed anymore to enter the crater complex, unless for ceremonial purposes.
Autor: Rosino, Licence: CC BY-SA 2.0
Kelimutu, Flores, Indonesia, Location: Flores (Indonesia)
Arjuno-Welirang from Mount Penanggungan
Photo by CEphoto, Uwe Aranas or alternatively © CEphoto, Uwe Aranas, CC BY-SA 3.0
Bangly Regency, Bali, Indonesia: Lake Batur with the Gungung Batur volcano.
(c) Jacob Mojiwat, CC BY 2.0
Crater of Mahawu in North Sulawesi, Indonesia.
Autor: User:Indon (myself), Licence: CC BY-SA 3.0
Volcanoes on Sumatra island. See en:List of volcanoes in Indonesia.
Autor: Ariefrahman, Licence: CC BY-SA 3.0
Mount Lokon and Empung view from Mount Mahawu, Tomohon, North Sulawesi
Eruption of Mount Sinabung on 9 June 2019
Autor: Aldoarianto.87, Licence: CC BY-SA 4.0
Mount Rinjani and the Lake Segara Anak in it, a crater lake in the caldera.
A shallow lake partially fills the summit crater of Awu volcano in this 1995 view. Gunung Awu volcano, one of the deadliest in Indonesia, is cut by deep valleys that form passageways for lahars dissect the flanks of the 1320-m-high volcano. Powerful explosive eruptions in 1711, 1812, 1856, 1892, and 1966 produced devastating pyroclastic flows and lahars that caused more than 8000 fatalities.
The small Soputan stratovolcano, seen here from the west, was constructed on the southern rim of the Quaternary Tondano caldera in northern Sulawesi Island. The youthful, largely unvegetated Soputan volcano is one of Sulawesi's most active volcanoes. During historical time the locus of eruptions has included both the summit crater and Aeseput, a prominent NE flank vent that formed in 1906 and was the source of intermittent major lava flows until 1924.
Autor: CarlOttersen, Licence: CC BY-SA 4.0
Gunung Egon as seen from the road from Ruteng to Ende.
(c) swifant, CC BY-SA 2.0
Gunung Sibayak seen from the Southeast in Sumatra, Indonesia.
Autor: Arijayprasad, Licence: CC BY-SA 4.0
Barren Island, in the Andaman Islands, India, spews smoke and ash into the air in January 2014
Mount Seulawaih Agam in Aceh, Indonesia
Autor: Michael W. Ishak (www.myreefsdiary.com), Licence: CC BY-SA 4.0
Mount Agung, November 2017 eruption - 27 Nov 2017.
(c) Michael J. Lowe, CC BY-SA 2.5
The Tandikat Singgalang twin volcano as seen from Marapi
Historically active Bur ni Telong volcano, seen here from the SE, was constructed on the southern flank of Bur ni Geureudong volcano, part of which is visible in the background. The two summits of the complex are 4.5 km apart and differ only 34 m in elevation. The summit crater of 2624-m-high Bur ni Telong has migrated to the ESE, leaving arcuate crater rims. Lava flows are exposed on the southern flank. Explosive eruptions were recorded during the 19th and 20th centuries.
Autor: Giancarlo Tamburello (https://imaggeo.egu.eu/user/giancarlotamburello/), Licence: CC BY 3.0
Ash emission from Dukono volcano on Halmahera in Indonesia. The volcano produces mild to moderate, but near-continuous ash emissions.
Credit: Giancarlo Tamburello (distributed via imaggeo.egu.eu).
Autor: flydime, Licence: CC BY 2.0
Anak Krakatoa or Anak Krakatau or Anak Krakatao is a volcanic island in the Sunda Strait between Java and Sumatra in Indonesia
Wurlali volcano (also referred to as Damar), seen here from Cape Wilhelmus on the north, is part of Indoneisia's Banda Island chain. The 868-m-high stratovolcano was formed in the northern part of a 5-km-wide caldera, and has twin summit craters. During historical time only a single explosive eruption occurred, in 1892 from the summit crater.
Autor: Funnybubbles, Licence: CC BY-SA 3.0
Die Insel Siau mit dem Vulkan Karangetang im April 2009
Topographic location map of Java (Indonesia). Created with GMT from SRTM data
Left: 104.5, Right: 117.0, Bottom: -12.0666667 Top: -4.0. For non-locator version, see Image:Java Topography.pngUnited States Geological Survey photo of 1982 eruption of Galungung (with lightning strikes). Cropped. This stratovolcano with a lava dome is located in western Java. Its first eruption in 1822 produced a 22-km-long mudflow that killed 4,000 people. The second eruption in 1894 caused extensive property loss. The slide depicts a spectacular view of lightning strikes during a third eruption on December 3, 1982, which resulted in 68 deaths. A fourth eruption occurred in 1984. Source Caption: Galunggung, Indonesia;07.25 S 108.05 E;2,168 m elevation
The 640-m-high symmetrical volcano of Banda Api, the most active of a chain of volcanoes in Indonesia's Banda Sea.
View of Gunungapi Wetar from space.
author=NASA source=NASA
URL=http://eol.jsc.nasa.gov/Gamkonora volcano, seen here from the NW coast near Gamsungi village, is one of Halmahera's more active volcanoes. The summit crater of Gamkonora is elongated in a N-S direction, with a small crater lake at the north end. The first two historical eruptions, in 1564 or 1565, and in 1693, were the most severe, producing respectively a destructive lava flow that reached the sea, and a tsunami that inundated villages.
Major volcanoes of Indonesia, with eruptions since 1900 AD
Autor: Jean-Marie Hullot, Licence: CC BY-SA 2.0
A man carrying sulphur blocks at Gunung Ijen, a volcano in East Java, Indonesia.
Autor: Miriam Grandauer, Licence: CC BY-SA 4.0
Gelembung-gelembung udara keluar dari area gunung api bawah laut (Banua Wuhu) pulau Mahengetang, Kepulauan Sangihe, Indonesia.