Seznam tramvajových tratí v Praze

Tramvajové tratě v Praze byly budovány nejprve jako soukromé, postupně byly vykoupeny městským podnikem a spojeny do jedné sítě. Původní síť tratí koněspřežné tramvaje byla postupně zelektrifikována. Informace týkající se celé sítě a tramvajového provozu jsou též v článku Tramvajová doprava v Praze.

Seznam obsahuje tramvajové tratě seřazené chronologicky podle data zprovoznění, místní názvy v seznamu jsou zčásti přizpůsobeny dnešnímu názvosloví.

Síť pražské koňky vznikala jako jednotná síť soukromé společnosti Pražská tramway s podporou zahraničního kapitálu.

• trať Národní divadlo – Karlín (Šaldova). Zprovozněna 23. září 1875 v 15:15 hodin. Úsek Národní divadlo – Josefské náměstí elektrifikován od 28. září 1899. Úsek Josefské náměstí – Karlín elektrifikován od 14. května 1900. Úsek Perštýn – náměstí Republiky zrušen 4. července 1985.
• trať Újezd – Smíchovské nádraží. Zprovozněna v květnu 1876. Úsek Anděl – Smíchovské nádraží elektrifikován od 18. prosince 1900, současně byla trať prodloužena od úrovně dnešní zastávky Plzeňka zhruba k úrovni dnešní tramvajové smyčky. Úsek Anděl – Újezd elektrifikován od 17. června 1901, současně byla trať prodloužena od Újezda k Národnímu divadlu přes nový most (dnes most Legií). 15. dubna 1906 byla trať prodloužena do úrovně dnešní Moulíkovy ulice.
• trať Státní nádraží – Dlážděná – Jindřišská – Vodičkova – Myslíkova – Palackého most – Anděl. Zprovozněna v červnu 1883. Trať elektrifikována od 18. prosince 1900.
• trať Národní divadlo – Křižovnické náměstí – Karlův most – Malostranské náměstí. Zprovozněna v létě 1883. Úsek Národní divadlo – Křižovnické náměstí elektrifikován od 28. října 1901. V úseku Křižovnické náměstí – Malostranské náměstí projela poslední koňka 12. května 1905 v 18 hodin, úsek byl elektrifikován 28. září 1905 spodním přívodem, avšak v tomto úseku byl tramvajový provoz definitivně zrušen s koncem dubna 1908.
• trať Křižovnické náměstí – Platnéřská – Mariánské náměstí – Staroměstské náměstí – Celetná – Prašná brána – Hybernská – Bulhar – Husitská – Prokopova – Rokycanova – vozovna Chelčického (Žižkov, u usedlosti Bezovka). Zprovozněna v prosinci 1883. V roce 1893 byla prodloužena Chelčického ulicí do Nákvasovy ulice, k dnešnímu jižnímu konci Prokopovy ulice. Úsek Křižovnické náměstí – Bulhar elektrifikován od 26. srpna 1901. Úsek Bulhar – Žižkov elektrifikován od 28. října 1901, část trati byla přeložena do části Lupáčovy ulice. Úsek Prokopovou ulicí přestal být používán v roce 1910, manipulačně sloužil ještě asi do roku 1927. Úsek Křižovnické náměstí – Staroměstské náměstí byl v roce 1925 zrušen. Úsek Staroměstské náměstí – Prašná brána byl zrušen 1. ledna 1960. Úsek Opletalova – Bulhar a dále Husitskou byl zrušen 27. června 1977. Úsek Prašná brána – Opletalova zrušen 4. července 1985.^[1]
• trať Můstek – Václavské náměstí – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nuselské schody (Zvonařka). Zprovozněna 1884. Úsek Můstek – Muzeum elektrifikován od 14. května 1900, úsek Muzeum – Nuselské schody elektrifikován od 23. června 1900 a přitom prodloužen odbočením pod Nuselské schody. Úsek Tylovo náměstí – Deminka – Mezibranská (Anglickou ulicí) byl zrušen 17. dubna 1928, úsek Tylovo náměstí – Deminka pak znovu obnoven roku 1938. Úsek Muzeum – křižovatka Anglické s Mezibranskou byl zrušen roku 1969. Úsek Můstek – Muzeum byl zrušen 13. prosince 1980 (viz též článek Tramvajová trať na Václavském náměstí.) Zakončení na Zvonařce bez pravidelného provozu od roku 1906, formálně zrušeno 1986, ale v roce 1993 zrekonstruováno a obnoveno pro příležitostné použití při výlukách.
• trať Josefské náměstí (dnešní náměstí Republiky) – Marinkova továrna (v Holešovicích u dnešního Veletržního paláce). Zprovozněna 1884, v roce 1885 prodloužena až do Královské obory. 8. září 1898 byla jako první z tratí koňky zprovozněna pro elektrické tramvaje. Úsek Výstaviště – Královská obora byl naposledy v provozu 28. září 1941, koleje vytrhány 1944, později byla v úvodní části tohoto úseku vybudována smyčka.
• trať Újezd – Malostranské náměstí. V roce 1900 budována již pro elektrický provoz, ale zpočátku na něm provizorně jezdila koňka.

Elektrické podniky král. hl. města Prahy celou síť koňky odkoupily na konci června 1898.

• Elektrická dráha na Letné v Praze, vlastněná Františkem Křižíkem, veřejný provoz v úseku od Letenského zámečku k hornímu vchodu Královské obory začal 18. července 1891, od 1. září 1893 prodloužena k Místodržitelskému letohrádku. Provoz zastaven 1900, dráha odstraněna do roku 1904.
• Elektrická dráha Praha – Libeň – Vysočany byla vlastněná Františkem Křižíkem. 5. srpna 1907 dráhu převzaly Elektrické podniky král. hl. města Prahy.
  • Úsek Karlínská vozovna – Balabenka byl zprovozněn 19. března 1896,
  • úsek Karlínská vozovna – Karlínské varieté v provozu od 5. září 1896. 18. září 1927 byl tento úsek v dnešní Křižíkově ulici, souběžný s elektrifikovanou koňkou v dnešní Sokolovské, zrušen.
  • odbočná trať Palmovka – Libeň (Libušák, dnes U kříže) v provozu od 4. října 1896
  • úsek od karlínského varieté ke státnímu (dnes Masarykovu) nádraží v provozu od 21. prosince 1896. Úsek byl zrušen 18. září 1927. Ulicí Na Florenci byla znovu zavedena trať 25. dubna 1948 a opět zrušena 8. března 1983.
  • úsek z Balabenky k vysočanské lékárně od roku 1898
  • úsek z Balabenky do Českomoravské ulice k továrně v provozu od 30. března 1903.
• Elektrická dráha Smíchov – Košíře, provozoval Matěj Hlaváček. V úseku Anděl – Klamovka zprovozněná 13. června 1897. 21. června 1900 ji odkoupily Elektrické podniky král. hl. m. Prahy. Na pražskou síť byla trať kolejově napojena až v roce 1907.

• Okružní dráha Praha – Žižkov – Královské Vinohrady
  • úsek Muzeum – náměstí Míru – Korunní – Flora patřil městu Královské Vinohrady (podniku Městská elektrická dráha Královských Vinohrad), provoz byl zahájen 25. června 1897, 15. prosince 1897 byl vinohradský podnik začleněn do pražského. Úsek Muzeum – Deminka byl mezi lety 1921 až 1938 dočasně zrušen. Úsek náměstí Míru – Deminka (Anglickou ulicí) byl zrušen 17. dubna 1928.
  • úsek Muzeum – Hlavní nádraží – Bulhar – Seifertova – Olšanské náměstí – Flora postavila Praha (pražské plynárny, z nichž se pak odštěpily Elektrické podniky), provoz byl zahájen 18. září 1897. Úsek Muzeum – Hlavní nádraží – Bulhar v původní trase zrušen roku 1972 kvůli Severojižní magistrále, do roku 1978 nahrazen tratí v Opletalově ulici.
• trať Perštýn – Karlovo náměstí – Purkyňovo náměstí (nám. Míru), zprovozněna 4. února 1898.
• trať Karlovo náměstí – Vyšehrad, radnice, zprovozněna 8. září 1898. Úsek Svobodova – Vyšehrad radnice (pod viaduktem) byl zrušen 20. června 1927. Úsek Botanická zahrada - Svobodova (Vyšehradskou ulicí) byl 25. června 1931 zrušen a nahrazen tratí v ulici Na Slupi.
• trať Purkyňovo náměstí (nám. Míru) – Čechovo náměstí, zprovozněna 1. července 1899
• trať Těšnov – Na Poříčí, zprovozněna 1. června 1900, zrušena 8. března 1983

• trať Klárov (Malostranská) – Letenské nábřeží – Tržnice – Centrála (elektrárna Holešovice), zprovozněna 2. července 1900
• trať Újezd – Malostranské náměstí, zprovozněna 22. prosince 1900
• trať Národní divadlo – Újezd, zprovozněna 17. června 1901
• trať Malostranské náměstí – Klárov, zprovozněna 24. června 1901 jako dvě jednokolejné tratě různými trasami. 4. června 1926 byla trať Tomášskou a Valdštejnskou ulicí zrušena a trať v Letenské ulici zobousměrněna.
• trať Těšnov – Štvanice – nádraží Bubny - Veletržní, zprovozněna 10. října 1901, úsek Bubenskou a Veletržní ulicí zrušen 2. října 1978.
• trať Klamovka – vozovna Košíře, zprovozněna 1. října 1902
• trať Hybernská – Bolzanova (Opletalovou ulicí), zprovozněna 19. listopadu 1903, zrušena 17. listopadu 1925, jako jednokolejná znovu zprovozněna 18. dubna 1947, zdvojkolejněna 26. června 1972. Zrušena 4. července 1985.
• trať Nuselské schody – nádraží Vinohrady, zprovozněna 30. září 1904
• trať Výstaviště – Elektrárna Holešovice, zprovozněna 19. června 1905
• trať Strossmayerovo náměstí – Letenské náměstí, zprovozněna 9. června 1907, viz článek Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka
• trať Muzeum – Flora – Olšanské hřbitovy, zprovozněna 17. října 1907
• trať Myslíkova – Mánes – Jiráskovo náměstí, zprovozněna 30. října 1907 (původní trať vedla Náplavní ulicí)
• trať Čechův most – Právnická fakulta, zprovozněna 7. června 1908
• trať Právnická fakulta – Staroměstské náměstí, zprovozněna 28. června 1908, zrušena 1. ledna 1960
• trať Olšanské hřbitovy – vozovna Strašnice, zprovozněna 1. srpna 1908
• trať Letenské náměstí – Hradčanská, zprovozněna 21. listopadu 1908, viz článek Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka
• trať Hradčanská – Vozovna Střešovice, zprovozněna 24. října 1909, viz článek Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka
• trať Vyšehrad – Nusle (Fričova), zprovozněna 6. ledna 1910
• trať Klárov – Pražský hrad, zprovozněna 30. ledna 1910, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
• trať Pražský hrad – Prašný most, manipulační 110 m dlouhá spojovací trať zprovozněna 1910, zrušena 1913 pro přílišnou strmost (nahrazena spojkou U Brusnice)
• trať Libeň, u Kříže – Vychovatelna, zprovozněna 25. května 1910
• trať Národní divadlo – Mánes, zprovozněna 31. července 1910
• trať Palackého náměstí – Podolí, zprovozněna 31. července 1910, viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany
• trať křiž. Husitská/Prokopova – Ohrada – Vápenka, zprovozněna 4. prosince 1910. Úsek Bulhar – Ohrada byl zrušen 27. června 1977.
• trať Pražský hrad – Pohořelec, zprovozněna 22. prosince 1911. Od 1. dubna 1938 zrušen úsek Lumbeho zahrada (Brusnice) – Kanovnická – Hradčanské náměstí – Loretánská – Pohořelec, který již od roku 1926 zdvojovala přímější trať Jelení ulicí. Viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora.
• trať Chotkovy sady – Špejchar, zprovozněna 31. května 1912
• trať Vysočany - náměstí OSN, zprovozněna 13. června 1912
• trať Mezibranská – I. P. Pavlova – Karlov, zprovozněna 24. listopadu 1912, zrušena 1. července 1966, úsek Anglická – I. P. Pavlova zrušen 1969.
• spojovací trať ulicí U Brusnice, zprovozněna 26. ledna 1913
• trať Plzeňská – Koulka, zprovozněna 23. března 1913. V úseku Křížová – Koulka provoz zrušen 16. června 1927, 31. prosince 1932 zrušena trať (nebo až v roce 1934). Viz článek Tramvajová trať Smíchov–Radlice.
• trať Radlická – Santoška, zprovozněna 23. března 1913, zrušena 1. prosince 1938, od 1. října 1939 nahrazena trolejbusem, viz článek Tramvajová trať Smíchov - Radlice
• Čechovo náměstí – Minská – Oblouková, zprovozněna 20. června 1913
• trať Křižovnické náměstí – Rudolfinum 21. září 1913
• trať Klárov – Rudolfinum, zprovozněna 15. července 1914
• odbočka Moráň - nemocnice, zprovozněna 2. září 1914, zrušena 14. března 1928
• trať nádraží Vinohrady – Nusle (náměstí Bratří Synků, tehdy Riegerovo), zprovozněna 21. listopadu 1914

• trať Podolí – Cementárna (dnes plavecký stadion), zprovozněna 25. června 1922. 15. června 1956 přeložena z Podolské ulice na Podolské nábřeží. Viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany.
• trať Nusle náměstí Bratří Synků – Michle, zprovozněna 17. června 1923
• trať Pohořelec – Břevnovský klášter, zprovozněna 16. srpna 1923, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
• trať Cementárna – Braník, zprovozněna 15. srpna 1924. Úsek Cementárna – Dvorce byl v roce 1952 přeložen. Roku 1986 přeložen na samostatné těleso navazující úsek Přístaviště – Nádraží Braník. Viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany.
• trať vozovna Košíře – Zámečnice, zprovozněna 1. září 1924
• trať Vychovatelna – Kobylisy, zprovozněna 14. září 1924
• trať Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí, zprovozněna 14. září 1924, zrušena 15. května 1978
• trať Českomoravská – Harfa, zprovozněna 13. července 1925
• trať Smíchovské nádraží – Lihovar, zprovozněna 16. července 1925
• trať Nusle – Pankrác, zprovozněna 20. července 1925. V roce 1970 přeložena trať k vozovně Pankrác objezdem vozovny.
• trať Vozovna Strašnice – Nové Strašnice, zprovozněna 1. listopadu 1925 (zřejmě chyba, tentýž úsek uveden též k 7. březnu 1937)
• trať Nusle (Fričova) – Otakarova, zprovozněna 1. listopadu 1925
• trať Rudolfinum – Právnická fakulta, zprovozněna 6. prosince 1925
• spojka Senovážné náměstí – Bolzanova zprovozněna 24. ledna 1926

• trať Nusle Otakarova – Vršovice (cca Oblouková), zprovozněna 1. nebo 6. června 1926,^[2], 23. října 1977 byl přeložen úsek ze staré Otakarovy ulice do nové.
• jednokolejná bloková smyčka Čechovo náměstí (objezd dnešní Moskevskou ulicí) od 1. června 1926, 6. ledna 1935 zdvojkolejněn úsek Vršovickou ulicí, 23. října 1956 i úsek Moskevskou ulicí
• trať vozovna Střešovice – Dlabačov, zprovozněna 6. června 1926, viz článek Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka
• manipulační kolej Hládkov, zprovozněna 6. června 1926
• trať Lumbeho zahrada (Brusnice) – Pohořelec (Jelení ulicí), zprovozněna 1926, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
• trať Prašný most – Dejvická, zprovozněna 7. června 1926, viz článek Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka
• trať Dejvická – Hadovka, zprovozněna 12. listopadu 1926, viz článek Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka
• trať Křížová – Radlice, zprovozněna 16. června 1927, úsek Laurová – Radlice byl zrušen 1. listopadu 1983, v roce 2008 obnoven i s prodloužením. Viz článek Tramvajová trať Smíchov–Radlice.
• trať Výtoň – Vyšehradská, zprovozněna 20. června 1927
• trať Lihovar – Hlubočepy, zprovozněna 20. července 1927
• trať Michle – Chodovská, zprovozněna 1. března 1928
• trať Břevnovský klášter – Vypich, zprovozněna 1. srpna 1928, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
• trať Dělnická – Libeňský most, zprovozněna 29. října 1928
• trať Vítězné náměstí – Podbaba, zprovozněna 19. prosince 1928, viz článek Tramvajová trať Vítězné náměstí – Nádraží Podbaba
• trať Chodovská – Spořilov, zprovozněna 12. října 1929. V roce 1986 přeložena smyčka Spořilov blíže sídlišti.
• trať Pankrác – Kačerov (Jihlavskou ulicí), zprovozněna 29. května 1930. V úseku Budějovické náměstí – Kačerov zrušena 19. října 1970, kvůli Severojižní magistrále. Úsek Pražského povstání – Budějovické náměstí zrušen 10. května 1974 kvůli souběhu s metrem, kolejové těleso je z velké části kromě smyčky zachováno, uvažuje se i o obnovení.
• trať Hadovka – Vokovice, zprovozněna 13. července 1930. V roce 1967 byla přeložena trať v oblasti Červeného Vrchu. Viz článek Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka.
• trať Harfa – Hloubětín, zprovozněna 23. května 1931
• trať Botanická zahrada – nádraží Vyšehrad, zprovozněna 25. června 1931
• trať Vápenka – Hrdlořezy, Spojovací, zprovozněna 9. srpna 1931
• trať Palmovka – Libeňský most, zprovozněna 29. září 1931
• trať Strossmayerovo náměstí – Bubenská, zprovozněna 5. června 1932
• trať Vozovna Střešovice – Ořechovka, zprovozněna 23. října 1932, viz článek Tramvajová trať Vozovna Střešovice – Petřiny
• trať Braník – Ledárny Braník, zprovozněna 6. ledna 1933. Roku 1986 přeložen na samostatné těleso úsek Přístaviště – Nádraží Braník. Viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany.
• trať Vokovice – Vozovna Vokovice, zprovozněna 6. ledna 1933 (koncem roku 1932 manipulačně), viz článek Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka
• trať Čechovo náměstí – vozovna Strašnice, zprovozněna 6. ledna 1935
• trať Nádraží Holešovice – Pelc-Tyrolka – Vychovatelna, zprovozněna 17. ledna 1936, zrušena 15. ledna 1975, původně mělo jít jen o dočasné přerušení.
• trať Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov, zprovozněna 1. července 1936
• trať Průběžná – Zahradní Město, zprovozněna 18. října 1936, viz článek Tramvajová trať Průběžná – Nádraží Hostivař

• trať Vinice – Nové Strašnice, zprovozněna 7. března 1937 (zmíněna již k 1. listopadu 1925 ??)
• trať Ke Stírce – Veltěžská zprovozněna 24. dubna 1937
• trať Želivského – Ohrada, zprovozněna 7. října 1937
• trať Vypich – Bílá Hora, zprovozněna 17. října 1937, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
• trať Zámečnice – Vozovna Motol, zprovozněna 1. prosince 1937
• trať Ořechovka – Vojenská nemocnice, zprovozněna 16. května 1938, viz článek Tramvajová trať Vozovna Střešovice – Petřiny
• trať Muzeum – Tylovo náměstí, obnova 29. května 1938
• trať Pohořelec – Brusnice, obnova 29. května 1938, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
• prodloužení v Podbabě, 3. listopadu 1938, viz článek Tramvajová trať Vítězné náměstí – Nádraží Podbaba
• trať Budějovické náměstí – Ryšánka, zprovozněna 13. listopadu 1938, zrušena 19. října 1970
• trať Radlická – Knížecí (Za ženskými domovy), 1. prosince 1938, viz článek Tramvajová trať Smíchov – Radlice
• trať Veltěžská – Vozovna Kobylisy, zprovozněna 29. dubna 1939

• trať Vozovna Motol – Motol, zprovozněna 15. prosince 1946. Provoz zastaven 14. ledna 1974 pro nedostatek obousměrných vozů, v letech 1977–1979 využit v rámci manipulační dočasné trati Motol – Vypich, obnoven při prodloužení trati do Řep roku 1988.
• trať Vozovna Vokovice – Divoká Šárka, zprovozněna 20. července 1946, viz článek Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka
• trať Hybernská – Bolzanova (Opletalovou ulicí) (v minulosti v provozu již v od 19. listopadu 1903 do 17. listopadu 1925) jako jednokolejná znovu zprovozněna 18. dubna 1947, zdvojkolejněna 26. června 1972. Zrušena 4. července 1985.
• trať Těšnov – Masarykovo nádraží, zprovozněna 25. dubna 1948, částečně v trase původní Křižíkovy dráhy (21. prosince 1896 až 18. září 1927). Trať opět zrušena 8. března 1983.
• trať Náměstí OSN – Nový Hloubětín, zprovozněna 7. října 1948
• trať Vojenská nemocnice – Petřiny, zprovozněna 26. listopadu 1950, viz článek Tramvajová trať Vozovna Střešovice – Petřiny
• trať Nový Hloubětín – Starý Hloubětín (v Kbelské ulici), zprovozněna postupně v roce 1951. V roce 1987 trať zrušena a nahrazena přeložkou na druhé straně vozovny.
• trať Nové Strašnice – Černokostelecká, zprovozněna 24. července 1952
• přeložka Cementárna – Dvorce (z Podolské ulice na Podolské nábřeží), zprovozněna 21. května 1952, viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany
• trať Zahradní Město – Hostivař, náměstí Josefa Marata, zprovozněna 3. ledna 1954, viz článek Tramvajová trať Průběžná – Nádraží Hostivař
• trať Chodovská – Záběhlice, zprovozněna 1. ledna 1956. Zrušena 1971, poslední zbytky kolejí odstraněny v roce 1988.
• přeložka Podolská vodárna – Cementárna (z Podolské ulice na Podolské nábřeží), 15. června 1956, viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany
• spojovací trať na Zámecké, zprovozněna 1. dubna 1957 jako jednokolejná, roku 1986 zdvojkolejněná
• trať Ledárny – Braník nádraží, zprovozněna 2. července 1959. Roku 1986 přeložena trať na samostatné těleso. Viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany.
• trať Černokostelecká – Ústřední dílny Hostivař, zprovozněna 2. května 1967
• přeložka na Červeném Vrchu, zprovozněna 17. července 1967, viz článek Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka
• trať Moráň – Palackého náměstí, zprovozněna 29. července 1968
• přeložka u vozovny Pankrác, zprovozněna 27. září 1970
• trať Střelničná – Sídliště Ďáblice, zprovozněna 3. ledna 1971
• trať Muzeum – Washingtonova – Opletalova – Hybernská (přeložka zrušené trati kolem Fantovy budovy), zprovozněna 26. června 1972, zrušena 25. března 1978. Úsek trati v Opletalově ulici mezi Bolzanovou a Hybernskou zrušen 4. července 1985.
• spojovací trať v Blanické ulici, zprovozněna 28. dubna 1975
• trať Hloubětín – Černý Most, zprovozněna 30. června 1976, viz článek Tramvajová trať Starý Hloubětín – Lehovec
• trať Nádraží Holešovice – Ke Stírce, zprovozněna 5. května 1977
• přeložka Bulhar (trať Bolzanova – Seifertova), zprovozněna 27. června 1977
• provizorní jednokolejná trať Motol – Vypich, v provozu 5. září 1977 až 12. listopadu 1979
• přeložka na severním předmostí Hlávkova mostu (mimoúrovňová křižovatka), 1980
• přeložka u Vychovatelny (mimoúrovňová křižovatka), 1980
• prodloužení Náměstí Josefa Marata – Nádraží Hostivař, zprovozněno 4. října 1982, viz článek Tramvajová trať Průběžná – Nádraží Hostivař
• přeložka na Spořilově, zprovozněna 1. září 1986
• přeložka v Braníku, zprovozněna 8. listopadu 1986, viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany
• přeložka Nový Hloubětín – Starý Hloubětín, zprovozněna 2. července 1987
• trať Vozovna Motol – Sídliště Řepy, zprovozněna 26. října 1988

• trať Ohrada – Palmovka, zprovozněna 23. listopadu 1990
• trať Palmovka – Na Žertvách – U Balabenky, zprovozněna 23. listopadu 1990
• trať Nádraží Braník – Sídliště Modřany, zprovozněna 26. května 1995, viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany
• smyčka Smíchovské nádraží znovu postavena, 1998
• trať Hlubočepy – Barrandov, zprovozněna 29. listopadu 2003
• trať Laurová – Radlická, zprovozněna 4. října 2008, viz článek Tramvajová trať Smíchov–Radlice
• trať Čínská – Nádraží Podbaba, zprovozněna 1. září 2011, viz článek Tramvajová trať Vítězné náměstí – Nádraží Podbaba
• Trojský most, otevřen 6. října 2014
• trať Pražského povstání – Pankrác (ke křižovatce Hvězdova/Na Pankráci), od 27. listopadu 2020^[3], pravidelný provoz od 5. června 2021^[4]
• nové obratiště tramvají (15. 9.) a přestupní uzel (24. 9.) u nové železniční stanice Praha-Zahradní Město v rámci optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hlavní nádraží (září 2021), viz článek Tramvajová trať Průběžná – Nádraží Hostivař^[5][6][7][8]

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

• odbočka Senovážné náměstí – Opletalova, dokončena v únoru 2022, bez pravidelného provozu
• trať Sídliště Barrandov – Slivenec, v úseku Sídliště Barrandov – Holyně zprovozněna 9. dubna 2022, v úseku Holyně–Slivenec 13. října 2023
• smyčka Depo Hostivař (u stejnojmenné stanice metra) na trati Černokostelecká – Ústřední dílny DP zprovozněna 13. srpna 2022; v budoucnu zde má vzniknout přestup na železniční zastávku Depo Hostivař
• trať Sídliště Modřany – Libuš zprovozněna 27. května 2023
• trať Divoká Šárka – Dědina zprovozněna 23. října 2023

Uvažuje se o obnově některých tratí zrušených v 70. a 80. letech i o výstavbě nových tratí. Některé z tratí jsou již zahrnuty v územním plánu, osud většiny ze zmiňovaných záměrů je však nutno považovat za nejistý. V říjnu 2008 v souvislosti s otevřením trati do Radlic zveřejnil Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. prostřednictvím ČTK návrh rozvoje, který počítá s rozšířením sítě do roku 2015 až o 32 kilometrů.^[9] Podobný seznam se v květnu 2008 objevil v interní prezentaci strategických cílů Dopravního podniku.^[10] O uvažovaných tratích informuje na svém webu neúředním stylem také magistrát.^[11]

Následující přehled čerpá z dokumentu Rozvoj linek PID v Praze 2019-2029, který byl vydán v roce 2019.^[12] Strategie rozvoje tramvajových tratí byla následně aktualizována v roce 2021.^[13]

• realizace do roku 2024
  • Sídliště Barrandov – Holyně – Slivenec (linky 4 a 5, 1,5 km) ^[14]) Trať k nové zástavbě mezi Pražskou Čtvrtí a Holyní. Nultá etapa rok 2020, první etapa Sídliště Barrandov – Holyně zprovozněna 9. dubna 2022.^[15][16][17] Druhá etapa zprovozněna 13. října 2023.^[18]
  • Sídliště Modřany – Nové Dvory (linka 17, 2,8 km, rok 2023 Libuš,^[19] následně 2025 Nové Dvory^[20]) Spojí dnešní konečnou Levského s plánovanými stanicemi Metra D Libuš (etapa I) a Nové Dvory (etapa II).^[21] Etapa I byla zprovozněna v květnu 2023,^[22] u etapy II probíhá zpracování dokumentace pro společné povolení stavby.^[23]
  • Divoká Šárka – Dědina (linky 20 a 26, rok 2023^[24]) a Dědina – Padesátník (linka 26, do roku 2029) Prodloužení stávající tratě do Sídliště Na Dědině a Dlouhé míle, kde má v budoucnu vzniknout železnice na letiště a P+R parkoviště.^[25][26] Tramvajová trať byla slavnostně otevřena 22. října 2023, pravidelný provoz byl zahájen 23. října 2023.^[27] Další etapa počítá s prodloužením ke vznikajícím budovám v oblasti Na Padesátníku.^[26]
  • Dvorecký most (linka 20, 0,8 km, rok 2024) Přemostění mezi Dvorcemi a Lihovarem. Most bude určen pro MHD, IZS, chodce a cyklisty. Při rekonstrukci Nádražní ulice (2020) byla připravena odbočka na tento most.^[28] Stavba mostu byla zahájena 13.9.2022.^[29] Zprovozněn má být v roce 2024.^[30]
• prioritní příprava do roku 2030
  • Václavské náměstí – Muzeum (rok 2024) a Muzeum – Hlavní nádraží (linky 5, 13 a 24, rok 2027) Propojení dnešní zastávky Václavské náměstí s tratěmi ve Vinohradské, Bělehradské a Hlavním nádražím přes Václavské náměstí, magistrálu, respektive Vrchlického sady. V srpnu 2023 probíhá proces výběru zhotovitele na část Václavské náměstí a finalizace projektové dokumentace pro stavební povolení pro část Muzeum.^[23]
  • Malovanka – Stadion Strahov (linka 13 a nová linka číslo 28, 1,2 km, rok 2023) Trať obsluhující VŠ koleje na Strahově.^[31] Probíhá zpracování dokumentace pro společné povolení stavby.^[23]
  • Na Veselí – Pankrác – Budějovická (linka 19, celkem 1,3 km, úsek od křižovatky Hvězdova/Na Pankráci k metru Pankrác: rok 2024 (výstavba od 1. 2.),^[32] na Budějovickou nejdříve 2025) trať, která zajistí obsluhu Pankráce při uzavření stanice metra C kvůli stavbě metra D. Následně by měla být prodloužena na Budějovickou, což naráží na odpor automobilistů kvůli úbytku parkovacích míst. Po roce 2029 se uvažuje o pokračování přes Budějovickou na Dvorce (3,9 km) a na druhou stranu do Michle (2 km) a dále přes Eden na Želivského, čímž by vznikla Jižní tramvajová tangenta.^[33] V srpnu 2023 proběhlo řízení pro získání společného povolení stavby k prodloužení ke stanici metra Pankrác.^[23]
  • Vinohradské hřbitovy – Sídliště Malešice (linky 15 a 16, 2,4 km, rok 2026). Trať je plánovaná od roku 1955. Ulice je díky svému uspořádání na výstavbu trati připravena.^[34] Probíhá zpracování dokumentace pro společné povolení stavby.^[23]
  • trať Vozovna Kobylisy – Zdiby (linky 17 a 24, 5,5 km, rok 2026^[35]). Stavba má z větší části vést uprostřed silnice II/608 přes Zdiby a dál kolem kruhového objezdu novým přemostěním přes dálnici D8 na pole v katastru obce Sedlec u Líbeznic, kde vznikne velký terminál se záchytným parkovištěm.^[36] Tím by vznikla jediná příměstská tramvajová trať v Praze.^[37] Probíhá zpracování dokumentace pro územní řízení.^[23]
  • Kobylisy – Bohnice (I. etapa 3,3 km, rok 2026) s konečnou u stanice lanové dráhy. II. etapa (2,7 km) je ve výhledu. Trať je zanesena v územním plánu, ovšem MČ Praha 8 je proti výstavbě. Na tuto trať má navázat úsek Bohnice – Podbaba, který je ve výhledech po roce 2040.^[38]
  • Teplárna Michle – Spořilov (linky 11 a 14, 1,3 km, rok 2027) Trať vedoucí po zakryté Spořilovské spojce do obratiště Choceradská. Původní smyčka Spořilov má být zrušena.^[39]
• možná projektová příprava do roku 2030
  • Olšanská (Jana Želivského) - Habrová (Jarov) - 1,6 km V roce 2023 má trať kladný závěr zjišťovacího řízení EIA.^[23]
  • Podbaba – Suchdol (nová linka 28 a linky 8 a 18, 4,3 km) Trať obsluhující především ČZU. Dnes zde jezdí 2. nejvytíženější autobusová linka v Praze.^[40]
  • Spořilov – Jižní Město (6,1 km) Plánované prodloužení trati ze Spořilova (Choceradské) dále na Opatov. Po zprovoznění (při existenci trati na Želivského přes Eden) by nahradily silný svazek autobusových linek 135, 136 a 213.
  • Budějovická - Michle (U plynárny) - 2,2 km
  • Ústřední dílny – Štěrboholy/Dolní Měcholupy (linka 5, 1,8 km)
  • Smyčka Trojská (linka 17) Vybudování smyčky v oblasti výjezdu z Tunelu Blanka u plánovaného P+R. Vložené spoje linky 17, končící na Výstavišti Holešovice, budou přesunuty sem.^[41]
  • Nádraží Modřany - Komořany - 2,0 km
  • Kubánské náměstí - Vinohradská (Želivského) - 0,9 km
  • Vypich – Motol (2 km) Spojení Vozovny Motol s Vypichem, výhodné především při manipulaci s tramvajemi. V historii tato trať existovala.^[42]

Útvar rozvoje hlavního města Prahy v září 2012 doporučil k realizaci následujících 13 projektů:^[43]

Koncept Metropolitního plánu Prahy kromě výše uvedených ve stádiu návrhu tratě Vlastina – Nádraží Ruzyně, Dědinská – Dlouhá Míle – Terminál Jih, Opletalova, Eden – Bohdalec – Chodovská, Olšanská (Jana Želivského) – Sídliště Habrová (Jarov), Ústřední dílny DP – Průmyslová – Kutnohorská – Štěrboholy, Budějovická – Vyskočilova – Michle (U Plynárny), Vršovická – Litevská – Želivského; ve stádiu územní rezervy pak s i dalšími tratěmi.^[44]

Rozpočet hlavního města Prahy na rok 2013 ani 2014 však žádné finanční prostředky na přípravu či stavbu nových tramvajových tratí neobsahoval.^[45][46][47] V návrhu Operačního programu Doprava na období 2014–2020 byly uvedeny tratě Nádraží Podbaba – Suchdol (realizace 2016–2019), Kobylisy – Bohnice (2018–2021) a Chodovská – Háje (2016–2019).^[48] Rozpočet hlavního města Prahy na rok 2015 počítá s tratěmi Divoká Šárka – Dědinská a Sídliště Barrandov – Holyně – Slivenec.^[49] Rozpočet hlavního města Prahy na rok 2018 počítal pouze s tratí Divoká Šárka – Dědinská, když náklady na stavbu měly činit 853 mil. Kč.^[50]

Mnohé plány tramvajových tratí byly v různých fází úvah nebo přípravy opuštěny, ke mnoha se úvahy opakovaně vracejí a i v dnešní době existuje mnoho záměrů, jejichž budoucnost lze těžko odhadovat. Ve studiích, projektech nebo územních plánech se objevily například tyto nerealizované tratě:

• trať Letná – Klárov – Chuchle – Zbraslav, Křižíkův návrh z druhé poloviny 90. let 19. století na pokračování trati na Letné.
• Libeň – Troja, Křižíkův návrh z druhé poloviny 90. let 19. století na pokračování vysočanské dráhy.
• Vysočany – Brandýs nad Labem, Křižíkův návrh z druhé poloviny 90. let 19. století na pokračování vysočanské dráhy.
• trať Malostranské náměstí – Nerudova ulice – Hradčany byla požadována od roku 1899, mělo jít o parní ozubnicovou tramvaj. Nakonec v této trase v letech 1908–1909 jezdila první pražská autobusová linka, jejíž provoz skončil neúspěchem. Tramvaj na Hradčany byla později zavedena jinou cestou, přes Chotkovu silnici a Mariánské hradby.
• trať Veletržní – Letenské náměstí měla být pokračováním tratě vedoucí od roku 1901 z Těšnova přes Štvanici po dnešní Bubenské a Veletržní ulici ke křižovatce u dnešního Veletržního paláce. Namísto toho byla v roce 1907 vybudována trať na Letenské náměstí ze Strossmayerova náměstí.
• úsek Korunovační – Letenské náměstí byl součástí projektu trati od mostu Korunovační ulice přes Buštěhradskou dráhu na dnešní Strossmayerovo náměstí; v ulici U letenské vodárny měla vzniknout vozovna pro 45 vozů. V prosinci 1906 byl projekt schválen. Úsek Korunovační ulicí však nikdy nebyl postaven. Podruhé byl úsek v Korunovační ulici schválen v listopadu 1913, tentokrát záměr přerušila první světová válka.^[51]
• Letenský průkop (Čechův most - Bubeneč), záměry z doby kolem roku 1910.^[52]
• trať z Mánesova mostu (postavená v roce 1914) měla pokračovat Kaprovou ulicí do hloubi Starého Města, severním okrajem Staroměstského náměstí a po Dlouhé třídě, kde měla křižovat trať v dnešní Revoluční ulici a pokračovat jednokolejně Soukenickou ulicí na Petrské náměstí a dále dvojkolejně Petrskou ulicí na Těšnov. Projekt projednán v roce 1913, postaven však byl jen krátký úsek přes Mánesův most. V roce 1916 byly schváleny ještě některé doplňky projektu v úseku, který nakonec nebyl nikdy postaven.
• soustava tratí v Bubenči a pod Bruskou navržena 29. prosince 1916, projekt zamítnut kvůli úrovňovému křížení s železnicí u Špejcharu.^[52]
  • Špejchar – Bubeneč, sv. Gothard (dnešními ulicemi Pelléova a V sadech, v části jednokolejně s výhybnami).
  • Jaselská a Dejvická ulice v Bubenči (cca od Pelléovy ulice k Vítěznému náměstí).
  • nákladní odbočka do dejvické vojenské zásobárny: z Dejvické ulice Kyjevskou, Wuchterlovou a Generála Píky a větvená síť v areálu kasáren
  • Svatovítská ulice, jednokolejná spojovací trať
• trať Santoška – Malvazinky, v roce 1924 bez zásadních schválena výstavba s datem zprovoznění v roce 1925, ale těsně před zahájením výstavby bylo z bezpečnostních důvodů od projektu upuštěno (maximální sklon trati byl 95,8 ‰).^[52]
• Santoška – Březinka: 30. října 1930 bylo schváleno vybudování blokové smyčky ulicemi Na Březince a U Nikolajky. Tento projekt ani jiná varianta s odbočkou do ulice Na Březince nebyly realizovány, v roce 1938 byla zrušena i stávající trať na Santošku.^[52]
• Petřínská komunikace, projekt z 20. a 30. let 20. století na trať Smíchov – Strahov – Břevnov. Trať Strahov - Břevnov je v koncepci hlavního města.
• na Jiráskově mostě byly v době otevření jeho první části v roce 1931 položeny tramvajové koleje. Později byly odstraněny jako nepotřebné.
• Trať Kačerov-Sociální ústavy (dnešní nemocnice Krč), vyznačena na mapě města z roku 1938^[53].
• jednokolejná trať Kobylisy – Letňany, uvažovaná v první polovině 40. let 20. století. Od křižovatky Střelničná měla vést po samostatném tělese severně od Střelničné ulice a dále ve stejném směru po kobylisko-letňanské silnice (z niž dnes zbyl jen nepojmenovaný úsek) a zhruba v místech dnešní křižovatky Příborská-Beranových po letňansko-prosecké silnici vlevo k továrně Letov. Trať měla mít 7 výhyben, z toho Střelnice a Slovanka se zastávkami a dalších 5 výhyben nepojmenovaných a bez zastávky. Byly provedeny přípravné terénní práce a připraven materiál snesením kolejí z několika jiných úseků v Praze. 17. února 1944 byl projekt schválen, 6. července 1944 byly stavební práce zastaveny.^[52]
• trať Ohrada – Tachovské náměstí – Cimburkova byla součástí plánů na asanaci Žižkova z konce 80. let 20. století. Žižkov byl po změně režimu zachráněn v původní pustnoucí podobě a z plánu sešlo.
• trať Trojská – Zoologická zahrada,^[54] záměr vybudovat podobnou trať byl několikrát vážně zvažován a jednou již byla i zahájena stavba drážního spodku, nyní trať není ve strategickém záměru ani územním plánu. Některé úvahy se zabývají i propojením Zoologická zahrada – Podbaba.^[54]
• vozovna Hodkovičky, o záměru se psalo v době prodloužení trati do Modřan (1995), v posledních letech nebývá zmiňován, po povodních 2002 se od něj ustoupilo. Uvažuje se o postavení vozovny v Libuši.^[54]
• Krejcárek – Churchilovo náměstí, po zrušené železniční trati, včetně využití tunelu: s plánem se již nepočítá, v této trase byla zřízena stezka pro pěší a cyklisty
• Ústřední dílny – Průmyslová, v posledních letech záměr není zmiňován. Záměr byl spojen s plánem na prodloužení linky A metra k Dubči a vytvořením přestupního uzlu v oblasti křižovatky Černokostelecká – Průmyslová.^[54]
• Bílá Hora – Sídliště Řepy:^[54] o možném propojení se uvažovalo v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Karlovarské ulice a nutným přemístěním smyčky Bílá Hora. Studie počítala s prodloužením tratě na Bílé Hoře asi o 300 metrů a umístěním nové smyčky tak, aby umožňovala pokračování trati do sídliště Řepy. Dopravní podnik však v roce 2008 toto propojení ve strategickém záměru nemá.

Tramvajové trati v oblasti Pankráce a Krče

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

Tyto tratě byly v letech 1970–1974 postupně zrušeny kvůli výstavbě Severojižní magistrály a zprovoznění první trasy metra. Nyní (2024) se v části trasy obnovují.

K rušení tramvajových tratí docházelo v několika etapách.^[55]

• Elektrická dráha na Letné v Praze, provoz zastaven 1900, dráha zrušena 1902, odstraněna do 1904
• úsek Náplavní ulicí zrušen 30. října 1907, trať Myslíkova – Jiráskovo náměstí přeložena na nábřeží
• trať Křižovnické náměstí – Karlův most – Malostranské náměstí, zrušena 1908
• Prokopova ulice, pravidelný provoz ukončen 1910, příležitostně používána ještě cca do roku 1927
• manipulační trať Pražský hrad – Prašný most, zrušena 1913 (tři roky po zřízení),
• spojovací trať Muzeum – Škrétova (kavárna Demínka), zrušena 1921, obnovena 1938
• trať Hybernská – Bolzanova (Opletalovou ulicí) (v provozu od 19. listopadu 1903) zrušena 17. listopadu 1925, poté znovu v provozu v letech 1947–1985.
• Staroměstské náměstí – Křižovnické náměstí, zrušena 1925, formálně nahrazena tratí Rudolfinum – Právnická fakulta od 6. prosince 1925
• jednokolejná trať Malostranské náměstí – Klárov přes Tomášskou a Valdštejnskou ulici, zrušena 4. června 1926, nahrazena zdvojkolejněním Letenské ulice
• Křížová – Koulka, provoz zrušen 16. června 1927, 31. prosince 1932 zrušena trať (nebo až v roce 1934)
• Svobodova ul. – Vyšehrad, radnice, zrušena 20. června 1927
• Karlín, trať Křižíkovou ulicí – kvůli souběhu 18. září 1927 zastaven provoz zkušebně na měsíc, pak natrvalo. Koleje odstraněny do roku 1930.
• odbočka Moráň - nemocnice z roku 1914 zrušena 14. března 1928
• náměstí Míru – Sokolská (Anglickou ulicí, část původního vinohradského okruhu) zrušena 17. dubna 1928
• Tylovo náměstí – kavárna Demínka (dnes křiž. Bělehradská – Anglická) – zrušena 17. dubna 1928, v roce 1938 obnovena
• trať ve Vyšehradské v úseku Botanická zahrada – Svobodova byla zrušena 25. června 1931, nahrazena tratí v ulici Na Slupi
• Lumbeho zahrada (Brusnice) – Kanovnická – Hradčanské náměstí – Loretánská – Pohořelec, zrušena 1. dubna 1938, nahrazena přeložkou z roku 1926, viz článek Tramvajová trať Malostranská – Bílá Hora
• Radlická – Ostrovského – Santoška zrušena 1. prosince 1938, od 1. října 1939 nahrazena trolejbusem, viz článek Tramvajová trať Smíchov–Radlice
• Výstaviště – Královská obora, naposledy v provozu 28. září 1941, koleje vytrhány 1944
• Cementárna – Dvorce, trať přeložena v roce 1952, viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany
• Prašná brána – Staroměstské náměstí – Právnická fakulta, zrušena 1. ledna 1960
• náměstí I. P. Pavlova – Karlov, zrušena 1. července 1966, kvůli Severojižní magistrále
• Červený Vrch, přeložka trati v roce 1967, viz článek Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka
• náměstí I. P. Pavlova – Muzeum (Mezibranskou ulicí), zrušena 1969, kvůli Severojižní magistrále
• Budějovické náměstí – Kačerov (Jihlavskou ulicí), zrušena 19. října 1970, kvůli Severojižní magistrále
• Budějovické náměstí – Ryšánka (ulicí Antala Staška), zrušena 19. října 1970, koleje zčásti zachovány ještě po roce 2000, uvažuje se o obnovení a prodloužení Jeremenkovou ulicí a přes nový most k Lihovaru
• přeložena trať k vozovně Pankrác, 1970
• Chodovská – Záběhlice, 160 metrů dlouhý úsek zrušen v roce 1971, zbytky kolejí zůstaly až do roku 1988.
• Muzeum – Hlavní nádraží (kolem Fantovy budovy) – Hybernská, zrušena 1972 kvůli Severojižní magistrále, do roku 1978 nahrazena tratí v Opletalově ulici
• Vozovna Motol – Motol, provoz zastaven 14. ledna 1974 pro nedostatek obousměrných vozů, v letech 1977–1979 využit v rámci manipulační dočasně tratě Motol – Vypich, obnoven při prodloužení trati roku 1988.
• Budějovická ulice, 10. května 1974 zrušen úsek Pražského povstání – Budějovické náměstí kvůli souběhu s metrem, kolejové těleso je z velké části kromě smyčky zachováno. V roce 2020 byla v úseku Pražského povstání - Pankrác obnovena, od 5. 6. 2021 zde jezdí linka č. 19.
• Holešovice – most Barikádníků – Vychovatelna, zrušena 15. ledna 1975, původně mělo jít jen o dočasné přerušení. Od 5. května 1977 ji nahradila strmá trať Trojskou ulicí, která původně měla být provizorní.
• trať Ohrada – Koněvova (Hartigova) – Husitská včetně spojky Bolzanova – Kalininova (Seifertova) byla zrušena 27. června 1977 z důvodu intenzity automobilového provozu a přestavby křižovatky Bulhar. Koncem 80. let se uvažovalo o úplném zbourání a přestavbě velké části Žižkova a o stavbě nové trati Ohrada – Tachovské náměstí – Cimburkova.
• Otakarova, 23. října 1977 byl přeložen úsek ze staré úzké Otakarovy ulice do nové, vzniklé vybouráním domů
• trať Muzeum – Washingtonova – Opletalova – Bolzanova z roku 1972 byla zrušena 25. března 1978. Kusá manipulační trať poblíž Bolzanovy ulice byla napojena ještě asi do roku 2000 na trať od Senovážného náměstí. Na přelomu let 2021/2022 došlo k reaktivaci této kusé trati, která bude v roce 2022 využita při výlukách.
• trať Karlovo náměstí – Jiráskovo náměstí byla zrušena 15. května 1978
• trať Veletržní – Bubenská byla zrušena 2. října 1978, tramvaj byla v roce 1980 zahloubena do mimoúrovňové křižovatky
• manipulační dočasná trať Motol – Vypich z roku 1977 byla zrušena 12. listopadu 1979
• trať Muzeum – Můstek po délce Václavského náměstí byla zrušena 13. prosince 1980. Uvažuje se o obnovení buď jen v horní části, nebo v celé délce.
• trať Těšnov – Na Florenci – Nádraží střed zrušena 8. března 1983, zřejmě pro nadbytečnost. Zbytky kolejí byly odstraněny v říjnu 2013 při rekonstrukci ulice Na Florenci. Návrhy na obnovení ve funkci blokové smyčky se objevovaly.
• Laurová – Radlice, poslední pravidelně pojížděná jednokolejná trať, byla zrušena 1. listopadu 1983. Počítalo se zde s vybudováním rychlostní komunikace a vybouráním stávající zástavby, k tomu došlo jen v části úseku. V roce 2008 znovuvybudována v nové trase. Viz článek Tramvajová trať Smíchov–Radlice.
• trať náměstí Republiky – Prašná brána – Na Příkopě – Můstek – 28. října – Perštýn, provoz zrušen 4. července 1985 z důvodu souběhu s linkou metra B a výstavby pěší zóny.
• trať Prašná brána – Hybernská – Bolzanova, provoz zrušen 4. července 1985
• trať Hybernská – Bolzanova (Opletalovou ulicí) zrušena 4. července 1985.
• trať Bruselská – Zvonařka, bez pravidelného provozu od roku 1906, formálně zrušena 1986, ale v roce 1993 zrekonstruována a obnovena pro příležitostné použití při výlukách, od roku 2016 v pravidelném provozu
• 1986 zrušena stará smyčka Spořilov na Bratislavském náměstí, trať přeložena blíže sídlišti
• 1986 přeložena trať v Braníku na samostatné těleso, viz článek Tramvajová trať Palackého náměstí – Sídliště Modřany
• 1987 zrušena smyčka Nový Hloubětín a navazující trať Kbelskou ulicí, přeložená trať vede kolem druhé strany vozovny
• 1987 zrušena smyčka Zahradní Město (kvůli uvolnění místa pro sjezdovou rampu Jižní spojky), v roce 2021 znovuvybudována v nové poloze, viz článek Tramvajová trať Průběžná – Nádraží Hostivař

• Tramvajová doprava v Praze
• Tramvajová obratiště v Praze
• Seznam tramvajových linek v Praze
• Trolejbusové tratě v Praze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajové tratě v Praze na Wikimedia Commons
• Tramvaje v Praze 1875–1999, Český dopravní server, Richard Bílek, 2001
• Pražské tramvaje, zájmový web
• Schema tramvajové sítě pražské aglomerace v roce 1897, internetový zpravodaj Komunikace a doprava