Zde je neúplný seznam historických dynastií, které byly v určitém čase turkické, nebo země, jejichž vládcové byly turkičtí mluvčí a současné země s významnými turkickými populacemi nebo s úřednímturkickým jazykem. Turkické národy vytvořily nejméně 116 států, kaganátů, bejliků, říší, kočovních říší, sultanátů v historii až do současnosti.[1]
starověký kočovní lid původně žijící na sever od Ordoských krajů.
Altınobská horda (na přelomu 1. století) nacházela se v stepi severně od Černého moře.[8] Ve svých spisech se Tacitus zmiňuje, prý její území dosahovalo obrysů Kaspického moře.[pozn. 2]
v jeho začátku – 5-Oguzů[pozn. 13] v jeho průběhu – rozdělení Oguzů na západní a východní. Nástupnické státní útvary a území:
Východoturkucký kaganát (čínsky 東突厥) (583–630) v jeho průběhu – 12-Oguzů (východní)
Západoturkucký kaganát (čínsky 西突厥) (583–657) v jeho průběhu – 10-Oguzů a 3-Oguzové (oba západní). Po zániku kaganátu – 30 Oguzů-Tatarů (východní) [pozn. 14]
Kutlukský kaganát (Modří Turci) (čínsky 後突厥) (681–744) po jeho zániku 6-Oguzů[pozn. 15]
byla řada vojenských vůdců a guvernérů původem z tureckých otroků v Chórezmu, kteří byli závislí na Samánovcých v Buchaře. Do druhé poloviny 10. století si vybudovali polo-nezávislé knížectví v Chórezmu.
Modrá horda z Bátúho ulusu zahrnovala oblasti mezi Balchašem a Uralem a jihozápadní Sibiří a toky Amudarje a Syrdarje. Roku 1379 se tyto dvě hordy sloučili se Zlatou hordou[pozn. 27][46]
↑Ting-lingovéčínskypchin-jinemDingling, znaky丁零 žili původně na břehu řeky Leny v oblasti západně od jezera Bajkal, postupně se přesunuli na jih do Mongolska a severní Číny. Ting-lingové odkazují na staré zaniklé etnické skupiny, jejichž původní prvky, byly asimilované především do Siung-nuskýchčínskypchin-jinemXiōngnú, znaky匈奴 a Sjen-pejskýchčínskypchin-jinemXiānbēi, znaky鮮卑 skupin.
↑Roku 48 př. n. l. nastalo rozdělení na Severní a Jižní, v její průběhu rozdělení Ogurů-Oguzů (烏古斯人) na západní a východní.
↑Na základě textových studií, Shiratori Kurakichi zastává myšlenku, že etnikum Kchang-ťüů bylo turkické, jiní učenci mají tendenci považovat je za íránské nebo dokonce tochařské.
↑Chuej-močínskypchin-jinemHui Mo, znaky基馬 nebo Ťie-maek království se nacházelo podél východního pobřeží Korejského poloostrova. Tvořili jej dva kmeny: Chuej a Mo. Chuej-mové byly pravděpodobně vstřebání do Siung-nuských říší (roku 160–490 Jüe-panské knížectví) známí pod názvem Čchu-mu-kunové
↑Konfederace byla řízena Tchan-š'-chuajem ze Sjen-pejskýchMu-žungů. Jeho říše se rozpínala na 7000 km (východ-západ)a zahrnovala všechny země bývalé Siung-nuovská říše. Po rozpadu konfederace se roztříštili na několik částí. Nejvýznamnějšími větvemi byly: Mu-žungové, Tabgačové v mongolštině Tchuo-pa, Kitani, Ši-wejové a Žuan-žuané.
↑Vzhledem k relativně malým rozměrům a krátkou dobou trvání, čínské zdroje je tradičně nezahrnují do 16 království.
↑Vzhledem k nevraživosti Číňanů, byly deportováni do Pozdního Jenu jež kvůli těžkému čínskému vlivu byly následně asimilovaní. Čínské zdroje je tradičně nezahrnují do 16 království.
↑Tie-lejovéčínskypchin-jinemDie Lei, znaky高車 byly roku 357 vytlačení z Mongolska Sjen-pejy a založil stát v Turpanu. V období Severního Wej, byly také nazývání Kao-kcheovéčínskypchin-jinemGo Ke, znaky高車 neboli Čchul-lukovéčínskypchin-jinemChul Luk, znaky敕勒 což je alternativní název Tie-lej. Tie-lejové byly sbírkou kmenů z různých etnik Turkického původu, převážně pocházejících z Kao-kcheů či Čchul-luků
↑8-Oguzů-Tatarů (čínsky 乃蛮) → : Najmani. 9-Oguzové (čínsky 九姓乌护) → : Ujgurské kmeny přebývali u řek Túl gol a Selenga Odkazy na Sekiz-Oguzské a Dokuz-Oguzské svazy pocházejí z období před založením říší Turkutů.
↑5-Oguzů → : Karlukové, Kypčakové, Jagmaové, Basmalové, Čchu-pani z Jüe-panů
↑Mezi roky 665–680 zavedli Karlukové nezávislou Karluckou unii, 3-Oguzové → : Čigilové, Tuchsové, Jagmaové (západní) z 12-Oguzů
↑6-Oguzů → : Pu-ku-chun (Bul-gar-chun), Pa-jie-ku (Bajir-gur), Tchung-luo (Ton-gra), A-si-ťie (Izgil), Čchi-pi a několik porobených kmenů (východní) z 30 Oguzů-Tatarů
↑Zpočátku byly Se a Jenta dva samostatné kmeny. Se se objevil dříve jako Sin-liové.
↑Chazaři přejali rabinistickou formu judaismu (Talmud, Tfilin…) čili Talmudický judaismus.
↑Její turkický původ se uvádí jako jedna z možných teorií.
↑V Číně byly známy jako Kchang-ťüové, v Orchonských nápisech jako Kengereové, a na západě a v islámském světe jako Badžanakové (lat. Pacinacae, Besenyo, řecky Patzinacs, slovansky Pechenezi, Pechenegs), jejichž vlastní označení bylo Kangar[23]
↑Předchůdcové Öngutů byly Šatuo Turci ze Západoturkického kaganátu.[43]
↑Bílá horda byla pod správou Bátúova a jeho bratra Berkeova (mladší) -ulusu do roku 1378, jež se stala součástí Chanátu Zlaté hordy, tvoříc její pravé křídlo (západní část). Zahrnovala část současného Ruska, Ukrajiny, Běloruska, část Slovenska a úzký pás Polska. Roku 1245 na dolní Volze vzniklo její hlavní centrum Saraj Batú. Modrá Horda byla pod správou Bátúových bratrů Ordu Edženova (starší) a Šibanova (mladší)-ulusu do roku 1378, jež se stala součástí Chanátu Zlaté hordy, tvoříc její levé křídlo (východní část). Její hlavním centrem byl Syganak u Syrdarjy. Tyto ulusy se hromadně nazývají Džučiho ulusy
↑Původní kočovní konfederaci vládli mongolské elity, které byly později Turkizované. Turkizace je sociologický proces kulturní změny ve kterém se něco ne-turkické stává Turkizováno. Je to specifická forma kulturní asimilace, která často zahrnuje jazykovou asimilaci.
↑Vláda Báburské dynastie byla postavena na Turko-mongolském původe s přijetím perské kultury a jazyka.
Reference
↑Çeçen Anıl, Tarihte Türk Devletleri, publikace: Milliyet Kültür Yayınevi, str.5 (turecky)
↑CIA Factbook [online]. Cia.gov [cit. 2011-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-20. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Tore Kjeilen. Turkey / Religions - LookLex Encyclopaedia [online]. Looklex.com [cit. 2011-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-23. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Статистическая служба Баян-Улэгэйского аймака (монг.). 202.131.5.91 [online]. [cit. 15-04-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-06-2007.
↑ Archivovaná kopie. www.amar.org.ir [online]. [cit. 2012-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-04.
↑According to the constitution of the Autonomous Republic of Crimea, as published in Russian by its Verkhovna Rada, Russian and Crimean Tatar languages enjoy a "protected" (Russian – обеспечивается ... защита) status; every citizen is entitled, at his request (Russian ходатайство), to receive government documents, such as "Passport, Birth certificate and others" in Crimean Tatar. Конституция Автономной Республики КрымArchivováno 16. 5. 2014 na Wayback Machine.
↑JANSE, Mark; WORLD, Linguistic Bibliography and the Languages of the; TOL, Sijmen. Language death and language maintenance: theoretical, practical and descriptive approaches. Volume 240 of Amsterdam studies in the theory and history of linguistic science. Series 4, Current issues in linguistic theory. Redakce Janse Mark. [s.l.]: John Benjamins Publishing Company, 2003. Dostupné online. ISBN90-272-4752-8. (anglicky)Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑V. Zlatarski, Izvestieto na Mihail Sirijski za preselenieto na bylgarite. - V: Izbrani proizvedenija, I., S., 1972, s.52
↑Shiratori Kurakichi Shiratori Kurakichi Zenshü (Tokyo: Iwanami Shoten, 1970), 48. Původní publikace v Toyo Gakuhō 14, č. 2 (1925).
↑Sogdijci a Buddhismus, p. 5. Mariko Namba Walter. (2006) Sino-Platonic Papers No. 174. Nov 2006. Dept. of East Asian Languages and Civilizations, University of Pennsylvania.
↑Records of the Great Historian, Han Dynasty II", Sima Qian, translated by Burton Watson, Revised edition (1993) Columbia University Press, p. 234. ISBN0-231-08167-7
↑Christopher I. Beckwith., "Říše hedvábné stezky", 2009, Část první, Prinston University Press, 2009, p. 91
↑Christopher I. Beckwith., "Koguryo, jazyk ...", Leiden, Brill, 2004
↑Christopher I. Beckwith.,., "Metodické poznámky ...", Altaj Hakpo, 2007, 16:199-234
↑Christopher I. Beckwith.,.," ethnolinguistic História ...", Jornal Inner a Ďalekého východu, 2005, 2,2: 34-64
↑P.Golubovsky, Pechenegs, Torks, and Polovetses before Tatar invasion, SPb, 1884. p.55, in L.Gumilev, Ancient Türks, Ch.20 (In Russian)
↑Encyclopedia of European peoples, Vol.1, Ed. Carl Waldman, Catherine Mason, (Infobase Publishing Inc., 2006), 475; "The Kipchaks were a loose tribal confederation of Turkics...".
↑Vásáry, István, Cumans and Tatars: Oriental military in the pre-Ottoman Balkans, 1185–1365, (Cambridge University Press, 2005), 6; "..two Turkic confederacies, the Kipchaks and the Cumans, had merged by the twelfth century.".
↑ abM.A. Amir-Moezzi, "Shahrbanu", Encyclopaedia Iranica, Online Edition, (LINKArchivováno 11. 3. 2007 na Wayback Machine.): "... here one might bear in mind that non-Persian dynasties such as the Ghaznavids, Saljuqs and Ilkhanids were rapidly to adopt the Persian language and have their origins traced back to the ancient kings of Persia rather than to Turkish heroes or Muslim saints ..."
↑Muhammad Qāsim Hindū Šāh Astarābādī Firištah, "History Of The Mohamedan Power In India", Chapter I, "Sultān Mahmūd-e Ghaznavī", p.27: "... "Sabuktegin, the son of Jūkān, the son of Kuzil-Hukum, the son of Kuzil-Arslan, the son of Fīrūz, the son of Yezdijird, king of Persia. ..."
↑Lewis, Bernard. "Istanbul and the Civilization of the Ottoman Empire", p29. Published 1963, University of Oklahoma Press. ISBN0-8061-1060-0.
↑Jonathan Dewald, "Europe 1450 to 1789: Encyclopedia of the Early Modern World", Charles Scribner's Sons, 2004, p. 24
↑K.A. Luther, "Alp Arslān" in Encyclopaedia Iranica, Online Edition, (LINK): "... Saljuq activity must always be viewed both in terms of the wishes of the sultan and his Khorasanian, Sunni advisors, especially Nezām-al-molk ..."
↑Encyclopaedia Britannica, "Seljuq", Online Edition, (LINK): "... Because the Turkish Seljuqs had no Islamic tradition or strong literary heritage of their own, they adopted the cultural language of their Persian instructors in Islam. Literary Persian thus spread to the whole of Iran, and the Arabic language disappeared in that country except in works of religious scholarship ..."
↑O.Özgündenli, "Persian Manuscripts in Ottoman and Modern Turkish Libraries", Encyclopaedia Iranica, Online Edition, (LINK)
↑M. Ismail Marcinkowski, Persian Historiography and Geography: Bertold Spuler on Major Works Produced in Iran, the Caucasus, Central Asia, India and Early Ottoman Turkey, with a foreword by Professor Clifford Edmund Bosworth, member of the British Academy, Singapore: Pustaka Nasional, 2003, ISBN9971-77-488-7.
↑Boris Grekov and Alexander Yakubovski, "The Golden Horde and its Downfall"
↑Golden Horde was also known as the Kipchak Khanate. It was established and initially ruled by the Chinggissid Mongols officering a predominantly Turkic army of Kipchak-Kumans, Bulgars, and Oghuz over a predominantly Turkic population. Grousset, R., The Empire of the Steppes, 1970, p.393, Rutgers University Press
↑The Islamic World to 1600: The Mongol Invasions (The Tamarind Empire) [online]. Ucalgary.ca [cit. 2011-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-16. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The Islamic World to 1600: Rise of the Great Islamic Empires (The Mughal Empire) [online]. Ucalgary.ca [cit. 2011-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Abbas Amanat, The Pivot of the Universe: Nasir Al-Din Shah Qajar and the Iranian Monarchy, 1831–1896, I.B.Tauris, pp 2–3
↑Richard N. Frye and Lewis V. Thomas. The United States and Turkey and Iran, Harvard University Press, 1951, p. 217
Flag of Iran.svg Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")). The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Mameluke Flag over Cairo according to the Catalan Atlas c. 1375 created by James Dahl. The golden banner is supposedly identical to the Ayyubid banner.
WARNING: This image is somewhat speculative. It is drawn after the Catalan Atlas, a primary source of the late 14th century. This means that the flag is indeed attested in a (Western) source dated to the Mamluk period, but it does not follow that this flag was indeed in use, let alone that it is "the" Mamluk flag.
Hatay flag.svg Autor: A. Özgür Erdemli,
Licence:CC BY-SA 3.0 Flag of the Republic of Hatay (1938-1939; today Turkey's province)
Kok Bayraq.PNG небесно-голубой флаг ("кок-байрак"), олицетворявший принадлежность крымских татар к тюркским народам (цветом тюрок считается небесно-голубой цвет – цвет вечного неба тюркского бога Тенгри). Одновременно с голубым флагом широкое распространение получила и тамга рода Гиреев XII-XIII вв («тарак тамгасы»)
Flag of the Kazakh Khanate.svg A flag used by Turkish government sources to symbolize the Kazakh Khanate. The existence of Kazakh Khanate is described in the Tarikh-i-Rashidi (1541-1545) by Muhammad Haidar Dughlat, as well as in the historical Russian text "Kniga Bolshomu Chertezhu" (1552). (compare fotw).
Kokbayraq flag.svg "Kokbayraq" flag, used by the Uyghurs as a symbol of the East Turkestan independence movement. The Chinese government prohibits using the flag within China.
Flag of Turkmen SSR.svg Flag of the Turkmen Soviet Socialist Republic (1973–1991) and Turkmenistan (1991–1992).
Flag of the Khanate of Khiva.svg Autor:Samhanin,
Licence:CC0 Flag of the Khanate of Khiva, "The museum of Khiva displays (vertically) the flag used by the khanate of Khiva during the civil war (1917-1922). The khanate, which had been annexed by Russia in 1873, proclaimed independence on 13 February 1917. In 1918, the khan was overthrown by a Turkmen chief. Then began a period of anarchy. The protectorate of Khiva was suppressed on 9 April 1919 and Khiva was included in the new Republic of Khorezm, created by the Soviets on 26 April 1920."
Flag of TRWT.svg Autor:Darwinek,
Licence:CC BY-SA 3.0 Flag of the Independent Government of Western Thrace (AKA Turkish Republic of Western Thrace, Republic of Gumuljina [3]).
Flag of the Mameluks.svg A nautical flag of Mamluk Egypt (claimed as being from a 19th-century source). This is doubtful. Flaggen aller seefahrenden Nationen as originally published c. 1750/60 does not show such a flag.[1] It is also intended as showing flags in then-current use. Mamluk rule in Egypt ended in 1517. There is no "Mamluk" flag in the 1700s edition of Flaggen aller seefahrenden Nationen.
Fictitious flag of Meskhetian Turks 1.svg Autor:Jayarathina,
Licence:CC BY-SA 4.0 The Meskhetian national flag. The flag of the national movement of the Meskhetian Turks. Horizontal tricolor of white, green and black bearing a verticl red strip at the hoist charged with a white crescent moon
TIMURID THREE ANNULETS SYMBOL:
Three annulets symbol of the Timurids. See article [1] for precise discussion.
Coinage of Timur with "three annulets" symbol (at the center of the reverse side). Shaykh abu-Ishaq (Kazirun) mint. Undated, circa AH 795-807 AD 1393-1405.( (2010). "On the Timurid flag". Beiträge zur islamischen Kunst und Archäologie2: 144, 149, 159 Fig.5.)((angličtina) (14 May 2009) Grove Encyclopedia of Islamic Art & Architecture: Three-Volume Set, OUP USA, p. 426 ISBN: 978-0-19-530991-1. ""Coinage issued by the Timurid dynasty (r. 1370-1506) comprised various silver coins and several coppers, most often anonymous, although some coppers struck in the name of Timur 1370–1405; here called amīr) have a tamghā of three annulets prominently on the reverse."")
FROM THE CATALAN ATLAS:
In the Catalan Atlas (1375), only this flag is used for Eastern Mongol dominions, and it corresponds to the Mongol Yuan dynasty, not the Timurid Empire, which is not mentioned in the Catalan Atlas and was created too late (1370) to appear in the Catalan Atlas anyway.
Eastern Mongol flags in the Catalan Atlas
STUDY OF THE FLAG by Yuka Kadoi, Faculty Member, University of Vienna ( (2010). "On the Timurid flag". Beiträge zur islamischen Kunst und Archäologie2: 148.):
Timur umbrella detail with three-dots decorative motif
Yuka Kadoi studied the possibility that the "brown or originally silver flag with three circles or balls" in the Catalan Atlas could be associated with the "earlier dominions of the Timurid Empire", specifically referencing a flag shown over the city is camull (Khamil) in Xinjiang. She also quotes Ruy González de Clavijo (d. 1412), a Spanish ambassador who visited the Timurid court in 1404, who describes a a relevant emblematic design adopted by Timur:
"The special armorial bearing of Timur is the three circlets set thus to shape a triangle, which same it is said signifies that he Timur is lord of all three quarters of the world. This device Timur has ordered to be set on the coins that he has stuck, and on all buildings that he has erected (…) These three circlets which, as said, are like the letter O thrice repeated to form a triangle, further are the imprint of Timur’s seal, and again by his special order are added so as to be seen patent on all the coins stuck by those princes who are become tributary to his government."
She also notes the existence of Timur umbrella detail with three-dots decorative motif.
Some contemporary coins from Samarkand also have the three dots as a motif. [2]
Beyond this, scant confirmation.
The flag referenced by Kadoi would actually be this one: , the flag with the three red crescent moons which is seen all over eastern Asian in the Catalan Atlas, and which is simply the flag of the Empire of the Great Khan (Yuan China) ((angličtina) (28 October 2013) The World Beyond Europe in the Romance Epics of Boiardo and Ariosto, University of Toronto Press, p. 32 ISBN: 978-1-4426-6667-2. )
One of the charges is a crescent and the other looks like a simplified form of the tamga from the flag of Idel Ural. On different copies of the flag, the crescent has different size; it is often smaller than shown here, sometimes even reduced into a simple oblique stroke and conjoined with the other charge into a si[n]gle symmetrical object; the other charge also sometimes lacks the oblique part [2, 3]. It was obviously difficult to draw the charges always the same way. The cities with this flag which are easy to identify are [2, 7, 8]: Sarai, the capital (spelled Sarra) - there is also a depiction of the ruler, "Jani Beg Lord of Sarai" ("Jambech senyor de Sarra"); Tana, present-day Azov, Russia; and Urgench, Uzbekistan (spelled Organci, with a cedilla under the c; nowadays ruined). This flag is a variant of the flag of "Emperor of Sarai" ("Emperador de Sara") from "Libro del conoscimiento de los reinos" [7] and might be the one that had really existed, considering the similarity of its charges with those from the flag of Idel Ural.
[3] Istorija otkric'a i istraz<ivanja, vol. I: Poc<etak istraz<ivanja; Mladinska knjiga, Ljubljana, 1979; Original title: A History of Discovery and Exploration, vol. I: The Search Begins;(C) 1973 Aldus Books Limited, London
[7] Libro del Conoscimiento. Viajes medievales, vol. I Madrid: Fundacio'n Jose' Antonio de Castro, 2005 ISBN84-96452-11-5 (complete edition) ISBN84-96452-12-3 (vol. I) [e9s50]
Ázerbájdžán (1991) – 91.6% Azerové, 0.29% Tataři.[zdroj?]
Kazachstán (1991) – 63.1% Kazaši, 2.9% Uzbekové, 1.4% Ujgurové, 1.3% Tataři, 0.6% Turci, 0.5% Azerové, 0.1% Kyrgyzové.[zdroj?]
Kyrgyzstán (1991) – 70.9% Kyrgyzové, 14.3% Uzbekové, 0.9% Ujgurové, 0.7% Turci, 0.6% Kazaši, 0.6% Tataři, 0.3% Azerové.[zdroj?]
Turecko (1923) – 70–75% Turci,[2] 1.14% Azerové.[3]
Turkmenistán (1995) – 76.7% Turkmeni, 9.2% Uzbekové, 2.0% Kazaši, 0.8% Tataři.[zdroj?]
Uzbekistán (1989) – 71.4% Uzbekové, 4.1% Kazaši, 2.1% Karakalpakové, 2.4% Tataři, 1% Krymští Tataři, 0.8% Kyrgyzové, 0.6% Turkmeni, 0.5% Turci, 0.2% Azerové, 0.2% Ujgurové, 0.2% Baškirové, Meschetští Turci či Ahıska Turci[zdroj?]
Severokyperská turecká republika (1983) – 67.54 % Turečtí Kyprioti, 32.45 % Turci
Altajská republika (Gorno-Altajsk) (2010) – 34.5 % Altajové, 6.2 % Kazaši
Karačajsko-Čerkesko (Čerkesk) (2010) – 41.0 % Karačajové, – 
3.3 % Nogajové
Chakasie (Abakan) (2010) – 12.1 % Chakasové
Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) (2010) – 11.5 % Balkaři
Dagestán (Machačkala) (2002) – 
14.2 % Kumukové, 4.3 % Azerové, – 
Tajmyrský autonomní okruh či Tajmyrský rajón (Dudinka, později Krasnojarsk) (2002) – 13.9 % Dolgani
Samcche-Džavachetie kraj – Meschetští Turci či Ahıska Turci, Urumové
Chej-lung-ťiang → : Čchi-čchi-cha-er prefektura → : Fujüský kraj – Fujüští Gïrgïzové
Karakalpakstán v Uzbekistáně – 36 % Uzbekové, 32 % Karakalpakové, 25 % Kazaši
Krym na Ukrajině – 12 % Krymští Tataři.[6]
Gagauzie v Moldavsku (2004) – 82.1 % Gagauzové.[zdroj?]
Sin-ťiang v Číně (2000) – 45.21 % Ujgurové, 6.74 % Kazaši, 0.86 % Kyrgyzové, 0.066 % Uzbekové, 0.024 % Tataři.
Dillíský sultanát
Chanát Zlaté hordy
Mamlucký sultanát (Káhira)
Tímúrovská říše
Kara-Kojunlu turkomani
Ak-Kojunlu turkomani
Safíovská dynastie
Mughalská říše
Afšárovská dynastie
Bucharský emirát (uzbecky امارت بخار)
Republika Gümülcine (1913)
Krymská lidová republika (1917–1918)
Alaš Orda (1917–1920)
Dočasní národní vláda Jihozápadního Kavkazu (1918–1919)
Turkestánská ASSR (1918–1924)
Idelsko-Uralský stát (1918–1919)
Ázerbájdžánská demokratická republika (1918–1920)
Ázádistán (Stát svobody) (1920)
Buchařská lidová sovětská republika (1920–1924)
Chórezmská lidová sovětská republika (1920–1924)
Ázerbájdžánská SSR (1920–1991)
Tuvinská aratská republika (1921–1944)
Uzbecká SSR (1924–1991)
Turkmenská SSR (1924–1991)
Východoturkestánská islámská republika (1933–1934)
Kazašská SSR (1936–1991)
Kyrgyzská SSR (1936–1991)
Hatajský stát (1938–1939)
Východoturkestánská republika (1944–1949)
Ázerbájdžánská lidová vláda (1945–1946)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam turkických dynastií a zemí na Wikimedia Commons 
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
, the flag with the three red crescent moons which is seen all over eastern Asian in the Catalan Atlas, and which is simply the flag of the Empire of the Great Khan (Yuan China) ((angličtina) (28 October 2013) The World Beyond Europe in the Romance Epics of Boiardo and Ariosto, University of Toronto Press, p. 32 ISBN: 978-1-4426-6667-2. ) _mint._Undated,_circa_AH_795-807_AD_1393-1405.jpg)
.png){kind=small}
is used for Eastern Mongol dominions, and it corresponds to the Mongol Yuan dynasty, not the Timurid Empire, which is not mentioned in the Catalan Atlas and was created too late (1370) to appear in the Catalan Atlas anyway.
.jpg)
.jpg)
.svg){kind=link}
.svg){kind=link}
![[1]](http://www.inter-antiquariaat.nl/wp-content/uploads/2015/01/Vlaggenkaart-Lotter-ca.-1750.jpg){kind=link}
_Autonomy.svg)
.svg)