Seznam uměleckých realizací z let 1948–1989 v Kroměříži

V období komunistického režimu (1948–1989) byl veřejný prostor měst Československa krášlen umisťováním různých objektů, z nichž některé byly pro svůj jasný ideový obsah po sametové revoluci odstraněny, některé ve veřejném prostoru zůstaly. Ani Kroměříž nebyla výjimkou. Jde především o plastiky (lidověji sochy), které jsou někdy označovány jako vetřelci a volavky (pomineme-li figurální tvorbu, která má na rozdíl od těchto objektů už z podstaty jasný ideový obsah). Tyto objekty, které měly krášlit například nově vzniklá sídliště, zpravidla nejsou kulturními památkami a unikají pozornosti návštěvníků i obyvatel měst. Mnohdy vznikla kvůli tomu, že zákonem bylo stanoveno, že jedno procento z rozpočtu stavby se musí použít na uměleckou výzdobu místa.^[1]

Název	Fotografie	Poloha	Datum instalace	Autor	Popis a poznámky
Dívka		49°17′34″ s. š., 17°22′46″ v. d.		Josef Deyl (1889–1957)	Pískovcová socha původně stávala před Veřejnou odbornou školou pro ženská povolání (nyní ZŠ Zámoraví). Po zrušení školy byla přesunuta do areálu kroměřížské nemocnice.[2]
Úrodná Haná		49°18′5″ s. š., 17°23′52″ v. d.	1948	Antonín Ivanský (1910–2000)	Socha je umístěna blízko vchodu do Podzámecké zahrady z ulice Vejvanovského. Byla zhotovena v roce 1948 pro potřeby dekorativní výzdoby při příležitosti výstavy „100 let českého národního života v Kroměříži“.
Dřík barokní kašny		49°17′50″ s. š., 17°22′47″ v. d.	1955	Zdeněk Kovář (1917–2004)	dřík barokní kašny s alegoriemi Elektřiny, Průmyslu, Zemědělství a Ovocnářství v Květné zahradě[3]
Opice		49°17′19″ s. š., 17°23′31″ v. d.	1966	Vincenc Vingler (1911–1981)	plastika u Mateřské školky na sídlišti Slovan
Mateřství		49°18′0″ s. š., 17°23′59″ v. d.	1969	Alois Šutera (1933–1983)	socha z pálené hlíny (110x195 cm) na sídlišti Bělidla
Ptáci		49°17′29″ s. š., 17°23′45″ v. d.	1973	Vincenc Vingler (1911–1981)	plastika v parku na sídlišti Slovan u pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje, naproti Knihovny Kroměřížska, původně stávala před Domem kultury, kde ji nahradila socha Klemeta Gottwalda[4]
Památník Jana Milíče z Kroměříže		49°17′57″ s. š., 17°23′35″ v. d.	1974	Bedřich Hanák (1923–1987)	památník věnovaný šestistému výročí úmrtí Jana Milíče z Kroměříže
Plastika na vsypové loučce		49°17′15″ s. š., 17°23′15″ v. d.	1977	Josef Uprka (* 1939)	vápencová plastika na vsypové loučce kroměřížského hřbitova
Stěna s keramickými reliéfy		49°17′49″ s. š., 17°24′11″ v. d.	1979	Josef Uprka (* 1939)	stěna s keramickými reliéfy na sídlišti Oskol
Radost ze života		49°17′51″ s. š., 17°24′11″ v. d.	1980	Alois Šutera (1933–1983)	kruhově koncipovaný betonový monolit osazený pěti figurálními kompozicemi (reliefy) znázorňující alegorie: Mateřství, Člověk a příroda, Hudba, Sport a Vzdělání (v 370 cm, průměr v půdoryse 480 cm) na sídlišti Oskol
Proměny		49°18′32″ s. š., 17°24′3″ v. d.	1980	Otilie Demelová Šuterová (* 1940)	reliéf na objektu společnosti PLASTIKA Real s.r.o. na Kaplanově ulici
Haná		49°18′4″ s. š., 17°22′42″ v. d.	1981	František Kovařík (* 1937)	plastika na sídlišti Barbořina, obdobná plastika od stejného autora pojmenovaná Úroda stojí před VOŠ a SOŠ zemědělsko-technickou v Bystřici nad Pernštejnem
Dívka v sukni		49°18′6″ s. š., 17°22′55″ v. d.	1984	Konrád Babraj (1921–1991)	pískovcová socha v areálu škol: Vyšší odborná škola potravinářská a Střední průmyslová škola mlékárenská Kroměříž a Střední škola hotelová a služeb, Kroměříž, realizováno při jejich přestavbě na ulici Pavlákova, investorem byl podnik Lacrum Brno
Kroměříž		49°17′32″ s. š., 17°23′43″ v. d.	1984	Jiří Vlach (* 1946)	reliéf v atriu bývalého kina Slovan, po prekonstrukci objektu na Knihovnu kroměřížska byl zkrácen a umístěn v klidové zóně ve středu knihovny
Mateřství		49°17′31″ s. š., 17°22′38″ v. d.	1984	Otilie Demelová Šuterová (* 1940)	před objektem Zdravotnické záchranné služby, naproti Psychiatrické léčebny[5]
Slunce		49°17′4″ s. š., 17°23′15″ v. d.	1987	Bohuslav Metelka (* 1959)	před smuteční síní kroměřížského hřbitova
Schoulená		49°17′49″ s. š., 17°24′5″ v. d.	1988	Antonín Kulda (1921–2010)	socha na sídlišti Oskol
Přesýpací hodiny		49°17′16″ s. š., 17°23′18″ v. d.	1989	Bohuslav Metelka (* 1959)	plastika u kolumbárií v přední části kroměřížského hřbitova, investor Kroměřížské technické služby

Název	Fotografie	Poloha	Datum instalace	Autor	Popis a poznámky
Památník bojů za osvobození Kroměříže		49°17′50″ s. š., 17°23′17″ v. d.	1946 (1974)		Památník tvořil blok s pamětními deskami se jmény padlých rumunských vojínu a občanů města, na kterém stál německý protitankový kanón 7,5 cm Pak 40. Při rekonstrukci náměstí Míru byl v roce 1974 památník přesunut ke Květné zahradě před jednu z budov Justiční akademie. Dělo si do sbírek převzal Vojenský historický ústav Praha.[6] V centrální evidenci válečných hrobů a pietních míst je památník evidován pod označením "CZE-7203-01565".[7]
Rudoarmějec		49°17′46″ s. š., 17°23′46″ v. d.	1956	Stanislav Mikuláštík (1912–1997)	pískovcová socha v letech 1956-1990 umístěná před budovou ONV - dnes Finanční úřad na Husově náměstí[8] na podstavci byl nápis: VEČNÁ PAMĚT HRDINŮM OSVOBODITELŮM NAŠÍ VLASTI nyní je socha uložena v depozitu Muzea Kroměřížska v Rymicích
Tank		49°17′30″ s. š., 17°23′31″ v. d.	1960		Tank IS-2 byl umístěn na rohu dnešních ulic Velehradská a Vrobelova na podstavci z hrubého lomového kamene,[9] na kterém byla v průčelí umístěna pamětní deska z červeného mramoru s nápisem (vlevo českým a vpravo ruským): Se Sovětským svazem na věčné časy. Z vděčnosti sovětskému lidu jeho komunistické straně a hrdinné armádě k 15. výročí osvobození města Kroměříže. Občané města Kroměříže. Památník byl v listopadu 1991 zrušen a tank skončil ve sbírkách Vojenského technického muzea Lešany.[6]
Klement Gottwald		49°17′55″ s. š., 17°23′57″ v. d.	5. května 1975	Miloš Axman (1926–1990)	původně stávala před Domem kultury plastika Vincence Vinglera Ptáci, která byla přesunuta do parku na sídlišti Slovan,[4] v roce 1990 byla provedena demontáž sochy Klementa Gottwalda a její uložení v depozitu Muzea Kroměřížska v Rymicích
Kosmonauti		49°17′26″ s. š., 17°23′47″ v. d.	10. listopadu 1979[10]	Jan Bartoš (* 1947)	na nádvoří ZŠ Slovan (od roku 2012 je uložena v depozitu v sídle společnosti Kroměřížské technické služby s.r.o.),[11] další instalace téže sochy je u stanice metra Háje (dříve Kosmonautů)[12] a v Košicích v areálu bývalé Vojenské letecké akademie.[13]
Dělník		49°18′20″ s. š., 17°24′13″ v. d.	1986	Miroslav Göttlich (* 1954)	socha stávala před vstupem do společnosti Magneton od roku 1993 je socha uložena v depozitu Muzea Kroměřížska v Rymicích

• KAROUS, Pavel. Vetřelci a volavky. 2. vyd. Praha: Arbor vitae, 2015. 512 s. ISBN 978-80-260-9094-6. 

• Brutalismus
• Kroměřížské pamětní desky
• Seznam kulturních památek v Kroměříži
• Sochy a města
• Vetřelci a volavky

• Vetřelci a volavky
• Sochy a města
• Encyklopedie Kroměříže - Objekty Archivováno 9. 11. 2022 na Wayback Machine.