Seznam vítězek Světového poháru v biatlonu
Seznam vítězek Světového poháru v biatlonu uvádí přehled biatlonistek jednotlivých disciplín a celkovou vítězku konkrétního ročníku Světového poháru v biatlonu.
Ženy v rámci Světového poháru soutěží od sezóny 1982/1983, ale až do ročníku 1986/1987 byla soutěž nazývána Evropský pohár, přestože účast v těchto závodech nebyla závislá na národnosti a byla otevřena i mimoevropských závodnicím.
Přehled vítězek
Tabulka uvádání přehled celkových vítězek Světového poháru a jednotlivých individuálních disciplín. Zavedení prvních disciplín – vytrvalostního závodu a sprintu se uskutečnilo v sezóně 1988/1989. Ve stíhacích závodech byl pohár udělen poprvé v sezóně 1996/1997 a v závodech s hromadným startem pak v ročníku 1998/1999.
Celkové hodnocení Světového poháru
Celkovou klasifikaci žen ovládla v sezóně 2013/14 s pětibodovým náskokem Finka Kaisa Mäkäräinenová, po diskvalifikaci ruské závodnice Olgy Zajcevové kvůli dopingu a následnému přepočtu bodů se na první dostala Bergerová, taktéž s náskokem čtyř bodů před Mäkäräinenovou. Mezinárodní biatlonová unie v prosinci 2021 rozhodla, že velký křišťálový glóbus za celkové vítězství zpětně udělí oběma závodnicím.[1]
Pořadí závodnic do 25 let
Od seźony 2020/2021 byl zavedeno nové pořadí hráček do 25 let. Aktuální lídryně tohoto hodnocen startuje v modrém dresu.
Vytrvalostní závod
Sprint
Stíhací závod
Závod s hromadným startem
Štafeta
| sezóna | vítězky | 2. místo | 3. místo |
|---|---|---|---|
| 1992/93 | kalendář bez štafetových závodů | ||
| 1993/94 | |||
| 1994/95 | |||
| 1995/96 | |||
| 1996/97 |  Rusko |  Norsko |  Německo |
| 1997/98 | kalendář bez štafetových závodů | ||
| 1998/99 | Německo | Rusko |  Ukrajina |
| 1999/00 | Německo Rusko | — | Ukrajina |
| 2000/01 | Norsko (190) | Německo (188) | Rusko (182) |
| 2001/02 | Německo (250) | Norsko Rusko (221) | — |
| 2002/03 | Rusko (339) | Německo (327) |  Bělorusko (293) |
| 2003/04 | Norsko (180) | Rusko (178) | Německo (176) |
| 2004/05 | Rusko (200) | Německo (188) | Norsko (163) |
| 2005/06 | Rusko (189) | Německo (181) |  Francie (179) |
| 2006/07 | Francie (189) | Německo (188) | Rusko (180) |
| 2007/08 | Německo (200) | Rusko (178) | Francie (172) |
| 2008/09 | Německo (288) | Francie (242) | Ukrajina (232) |
| 2009/10 | Rusko (234) | Německo (205) | Francie (204) |
| 2010/11 | Německo (206) |  Švédsko (190) | Rusko (177) |
| 2011/12 | Francie (216) | Norsko (205) | Rusko (192) |
| 2012/13 | Norsko (314) | Ukrajina (298) | Německo (294) |
| 2013/14 | Německo (168) | Ukrajina (157) | Rusko (141) |
| 2014/15 |  Česko (316) | Německo (302) | Francie (266) |
| 2015/16 | Německo (235) | Ukrajina (234) | Francie (228) |
| 2016/17 | Německo (300) | Francie (248) | Ukrajina (224) |
| 2017/18 | Německo (228) | Francie (200) |  Itálie (169) |
| 2018/19 | Norsko (249) | Německo (241) | Francie (230) |
| 2019/20 | Norsko (360) |  Švýcarsko (260) | Německo (260) |
| 2020/21 | Švédsko (216) | Německo (216) | Francie (201) |
| 2021/22 | Švédsko (243) | Norsko (235) | Francie (216) |
| 2022/23 | Francie (345) | Norsko (325) | Švédsko (321) |
| v závorce je uveden počet bodů | |||
Odkazy
Reference
- ↑ IBU EB Awards Total Score Crystal Globe 2013/2014 to Tora Berger and Kaisa Makarainen. International Biathlon Union - IBU [online]. 2021-12-21 [cit. 2021-12-22]. Dostupné online.
Poznámky
- ↑ a b Petra Schaafová se vdala za německého běžce na lyžích a později reprezentačního trenéra Jochena Behleého a nosí příjmení Behleová.
- ↑ a b c Helena Jonssonová se v roce 2010 vdala za švédského biatlonistu Davida Ekholma a nosí příjmení Ekholmová.
- ↑ Celkovou klasifikaci žen nejdříve Mäkäräinenová, po diskvalifikaci Zajcevové a následnému přepočtu bodů se na první dostala Bergerová. Mezinárodní biatlonová unie v prosinci 2021 rozhodla, že velký křišťálový glóbus za celkové vítězství zpětně udělí oběma závodnicím.
- ↑ Gabriela Soukalová se v roce 2016 vdala za českého badmintonistu Petra Koukala a v sezóně 2016/17 závodila pod jménem Koukalová.
Související články
- Seznam vítězů Světového poháru v biatlonu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Finská vlajka
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
.svg)
Flag of Belarus in 1991—1995