Seznam vládců Moravy

Moravská orlice (iluminace z roku 1459)
Znak Markrabství moravského

Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla. Seznam obsahuje všechny známé panovníky od roku 623, předchozí vládci jsou uvedeni na stránce Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska. Pro podrobné informace viz také článek Dějiny Moravy.

Na počátku dějin vystupuje Morava jako samostatné Moravské knížectví začleněné mezi lety 623 až 658 do Sámova kmenového svazu, prvním známým knížetem je roku 830 Mojmír I., který dal jméno dynastii Mojmírovců vládnoucí na Moravě s krátkou přestávkou až maďarských nájezdů roku 906.

Poté nastává tzv. temné období, ze kterého existuje pouze minimum informací o politických poměrech na Moravě. Záznamy byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogennetose však ukazují, že Moravské knížectví existovalo i tehdy, ať už byli jeho panovníci podřízeni Maďarům, či nikoli. Každopádně v první polovině 11. století se Morava ocitla postupně pod nadvládou Českého knížectví a Polska. Roku 1029 ji však dobývá český kníže Oldřich a uděluje ji svému synu Břetislavovi I., který ji po následně rozdělí mezi své syny do tří údělů. Ačkoli je tím Morava po dalších asi 150 let rozdělena do tří celků, vystupuje v evropské politice vždy jako jednotný celek, poměry na Moravě navíc často ovlivňoval český kníže.

Postavení Moravy výrazně upevnil roku 1182 Konrád III. Ota, který znovu sjednotil úděly a pro centrálního moravského vládce získal markraběcí titul. Markrabství moravské se stalo po boku Čech součástí Svaté říše římské. Sesterské postavení Čech a Moravy upevnil ve 14. století římský císař, český král a moravský markrabě Karel zavedením soustátí zemí koruny české, i přesto měly zpočátku Čechy a Morava stále odlišné panovníky. V období habsburské nadvlády se země koruny české ocitly pod správou z Vídně, rakouští panovníci si však stále ponechávali tituly českého krále a moravského markraběte.

Moravské markrabství zaniklo roku 1918, kdy se Morava stala jednou ze zemí nově vzniklého Československa. Až do roku 1948 měla Morava v jeho rámci vlastní představitele v čele se zemským prezidentem. Komunistická diktatura zemské zřízení zrušila a moc ve státě se centralizovala do Prahy. Protiústavní zrušení zemí nebylo obnoveno ani po sametové revoluci.[1]

Sámovo knížectví (623658)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
SámoSamon.jpg623–658Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše. Sjednotil pod svou vládou středoevropské slovanské národy a státy včetně již existujícího Moravského knížectví. Po jeho smrti se svaz rozpadnul, Moravské knížectví však existovalo pravděpodobně nadále, jeho panovníky však neznáme až do roku 830, kdy se objevuje Mojmír I.

Moravské knížectví (830–906)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
MojmírovciMojmír I.Mojmir I.jpg830?–846Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
RostislavRostislav846–870Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
Svatopluk I.Svatopluk870–871Svatopluk krátce na trůně, před uvězněním.

Panonská marka (871–872)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
VilémovciVilém I. + Engilšalk I.871-872Svatopluk si dělal nároky na trůn. Byl však uvězněn Karlomanem II. a na Moravě vládla franská markrabata Vilém II. a Engilšalk,[2] Morava se stala markrabstvím Východofranské říše

Moravské knížectví (872–906)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
MojmírovciSlavomír I.872–873Proti Vilémovi a Engilšalkovi vzniklo vojenské povstání, které vedl kněz Slavomír, Svatoplukův příbuzný. Slavomír se stal na čas knížetem. Karloman poslal své vojsko na Moravu v čele se Svatoplukem, který se ale dal na Moravskou stranu a vojsko Franků porazil.[2]
Svatopluk I.Svatopluk873–894Synovec Rostislava. Pátý a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše, v některých historických pramenech označován za krále.
Mojmír II.Mojmír II.894–906Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.
Mojmír II. + Svatopluk II.???–906Svatopluk II. na krátký čas bratrovým spoluvládcem. Po vyvrácení Velké Moravy Maďary roku 906 načas mizí téměř veškeré písemné zprávy o Moravě. Žádný domácí pramen není znám a cizí historici si v bouřlivých zvratech doby mocensky nevýznamné Moravy nevšímali. Některé prameny však zachované jsou a dle nich je možné, že se na Moravě zachovala i státní i církevní organizace.[3] V období následujících několika desetiletí (asi 906–955) Morava zřejmě tvořila nárazníkové území mezi Čechami a kočovnými Maďary, ovládané patrně několika místními vládci, o nichž však nic nevíme. Vládce Moravy byl zmíněn jenom jednou (nebyl jmenovaný), a to ve spisu Konstantina VII. Porfyrogenntéta O ceremoniích byzantského dvora.

České knížectví (955–1003)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciBoleslav I.Boleslav-I-Bohemian.jpg955-972Po polovině 10. století došlo k vzestupu přemyslovských Čech a jejich expanzi na východ. Boleslav I. dobyl část území Moravy, konkrétně Olomoucko, které se stává na čas součástí Čech.
Boleslav II.Bolesław II Pobożny.jpg972-999
Boleslav III.Bolesław III Rudy.jpg999–1002
PiastovciVladivoj I.Přemyslovci erb.svg1002–1003

Polské knížectví (1003–1025)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PiastovciBoleslav I.Bacciarelli - Chrobry.jpeg1003–1025Asi v roce 1002 obsadily Moravu polské vojenské posádky Boleslava Chrabrého, Moravané pak v následujících dekádách vojensky Chrabrého podporovali v jeho válkách s Říší.

Polské království (1025–1029)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PiastovciBoleslav I.Bacciarelli - Chrobry.jpeg1025v roce 1025 dostává Boleslav Chrabrý královský titul
Měšek II. LambertMieszko II.jpg1025–1029Pokračuje v polské správě Moravy. Roku 1029 je Morava dobyta českým knížetem Oldřichem a jeho syn Břetislav ji dostává do správy jako samostatný moravský kníže.

Moravské údělné knížectví (1029–1054)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciBřetislav I.Břetislav I.1029–1033V roce dobytí Moravy mu jeho otec Oldřich svěřil její správu. Roku 1033 uprchl před otcem do ciziny, zřejmě protože na knížecím stolci podporoval strýce Jaromíra.
Oldřich I.Oldrzych.jpg1033–1034Přímá vláda českého knížete.
Břetislav I.Břetislav I.1034–1049Moravský kníže Břetislav se stal i českým knížetem, Moravu si ponechal ve své moci. Na konci svého života určil, že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové získají území na Moravě. Morava tak byla rozdělena na brněnský a olomoucký úděl; z brněnského se později vydělil úděl znojemský.
Spytihněv I.Spytihněv II.1049–1054Ujímá se vlády na pět let před rozdělením Moravy.

Moravská údělná knížectví (1054–1182)

Brněnské údělné knížectví (1054–1182)[4]

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciKonrád I.Konrad I.jpg1054–1056Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
Spytihněv I.Spytihnev2vesvatovitskeapo.jpg1056–1061Vládne jako český kníže.
Konrád I.Konrad I.jpg1061–1092Podruhé. Český kníže Vratislav II. vrátil bratrům úděly.
Oldřich I.H13vacl.jpg1092–1099Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
Bořivoj I.Borzywój II.jpg1099–1100Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
Oldřich I.H13vacl.jpg1100–1113Podruhé
Vladislav I.VladislavI.JPG1113–1115Vládne jako český kníže.
Soběslav I.Sobiesław I.jpg1115–1123Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
Ota I.Přemyslovci erb.svg1123–1125Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
Vratislav I.Přemyslovci erb.svg1125–1129Syn Oldřicha Brněnského
Soběslav I.Sobiesław I.jpg1129–1130Vládne jako český kníže.
Vratislav I.Přemyslovci erb.svg1130–1156Podruhé.
Konrád II.Konrad II.jpg1156–1161Také znojemský údělník.
Vladislav II.Vladislao II di Boemia, re di Boemia.jpg1161–1172Vládne jako český kníže.
Bedřich I.Bedřich.jpg1172–1173Také český kníže.
Václav I.Přemyslovci erb.svg1173–1179Také český kníže.
Konrád III. OtaPecetKonradaIIOty.jpg1179–1182Také kníže znojemského údělu a český kníže.

Olomoucké údělné knížectví (1054–1182)[5]

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciVratislav I.Vratislav II 140x190.jpg1054–1056Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.
Spytihněv I.Spytihnev2vesvatovitskeapo.jpg1056–1057Vládne jako český kníže.
Vratislav I.Vratislav II 140x190.jpg1057–1061Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal českým knížetem jako Vratislav II.
Ota I.1061–1087Syn Břetislava I.
Boleslav I.1087–1091Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský.
Svatopluk I. + Ota II.1091–1107Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská.
Ota II.1107–1110Pokračuje bez bratra.
Vladislav I.1110–1113Vládne jako český kníže
Ota II.1113–1126Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
Václav I. Jindřich1126–1130Syn Svatopluka Olomouckého
Soběslav I.1130–1135Vládne jako český kníže.
Lupolt I.1135–1137Syn knížete Bořivoje II.
Vladislav II.1137–1140Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.
Ota III. Dětleb1140–1160Syn Oty II. Olomouckého
Vladislav III.1160–1162Vládne jako český kníže.
Bedřich I.1162–1173Syn Vladislava II., kníže Čech.
Oldřich I.1173–1177Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko.
Václav II.1177–1179Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.
Přemysl I. Otakar1179–1182Také český kníže a král.

Znojemské údělné knížectví (1054–1182)[5]

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciKonrád I.Konrad I.jpg1054–1055Také brněnský kníže.
Ota I.1055–1056Syn knížete Břetislava I.
Spytihněv I.Spytihnev2vesvatovitskeapo.jpg1056–1061Vládne jako český kníže.
Konrád I.Konrad I.jpg1061–1092Syn knížete Břetislava I.
Litold I.1092–1099Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny.
Bořivoj I.1099–1101Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
Litold I.1101–1112Podruhé.
Oldřich I.H13vacl.jpg1112–1113Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
Soběslav I.Sobiesław I.jpg1113–1123Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.
Konrád II.Konrad II.jpg1123–1128Syn Litolda Znojemského, v letech 1128–1134 vězněn knížetem Soběslavem.
Soběslav I.Sobiesław I.jpg1128–1134Vládne jako kníže Čech.
Konrád II.Konrad II.jpg1134–1161Syn Litolda Znojemského, v letech 1128–1134 vězněn knížetem Soběslavem.
Konrád III. OtaPecetKonradaIIOty.jpg1161–1182Syn Konráda II., 11821189 markrabě.

Moravské markrabství (1182–1189)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciKonrád I. OtaPecetKonradaIIOty.jpg1182–1189První markrabě, od roku 1189 český kníže.

Moravská údělná knížectví (1189–1192)

Brněnské údělné knížectví (1189–1192)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciSpytihněv II. + Svatopluk I.1189–1192

Olomoucké údělné knížectví (1189–1192)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciVladimír I. + Břetislav I.1189–1192Syn Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal českým knížetem.

Znojemské údělné knížectví (1189–1192)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciKonrád III. OtaPecetKonradaIIOty.jpg1189–1192Syn Konráda II., 11821189 markrabě.

Moravské markrabství (1192–1194)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciVladislav I. JindřichPecetVladislavaJindricha.jpg1192–1194Bratr krále Přemysla Otakara I.

Moravská údělná knížectví (1194–1197)

Brněnské údělné knížectví (1194–1197)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciSpytihněv II. + Svatopluk I.1194–119

Olomoucké údělné knížectví (1194–1197)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciVladimír I. + Břetislav I.1189–1192Syn Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal českým knížetem.

Znojemské údělné knížectví (1194–1197)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciJindřich Břetislav I.Jindřich Břetislav.jpg1194–1197

Moravské markrabství (1197–1918)

DynastieJménoPortrétVládaPoznámky
PřemyslovciVladislav I. JindřichPecetVladislavaJindricha.jpg1197–1222Bratr krále Přemysla Otakara I.
Vladislav II.Přemyslovci erb.svg1222–1227Syn krále Přemysla Otakara I.
Přemysl I.Markrabě moravský.jpg1227–1239Nejmladší syn krále Přemysla Otakara I.
Vladislav III.Přemyslovci erb.svg1239–1247Prvorozený syn krále Václava I., krátce také rakouský vévoda.
Přemysl II. OtakarPřemysl Otakar II.1253–1278Druhorozený syn krále Václava I., po smrti bratra převzal jeho úděl. Od roku 1251 rakouský vévoda, od roku 1253 český král. Po nástupu Přemysla Otakara II. na trůn byli čeští králové vládci Moravy, ponechávali si titul markraběte. Po jeho smrti v bitvě na Moravském poli na několik let Moravu ovládl Rudolf I. Habsburský.
HabsburkovéRudolf I.Rudolf.jpg1278–1283Zabral na pět let Moravu, roku 1283 ji uděluje svému zeti Václavovi.
PřemyslovciVáclav I.Václav II.1283–1305Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
Václav II.Václav III.1305–1306Syn Václava II., sedmý český král. V letech 13011304 byl uherským králem jako Ladislav V. Jeho smrtí skončilo více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách.
MenhardovciJindřich I.JindrichKorutansky pecet1303.jpg1306Manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli.
HabsburkovéRudolf II.Rudolf Habsburský1306–1307Syn Albrechta I. Habsburského. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic.
MenhardovciJindřich I.JindrichKorutansky pecet1303.jpg1307–1310Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. – jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou.
LucemburkovéJan I.Jan Lucemburský1310–1333Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: uznala jej česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s dědičkou českých zemí Eliškou Přemyslovnou. Jan nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království. Jan Lucemburský udělil vládu na Moravě svému synovi Karlovi, čímž ukončil dlouholeté splynutí titulu moravského markraběte s osobou českého krále.
Karel I.Karel IV.1333–1349Budoucí Karel IV. Prvorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Udělením titulu markraběte otec legitimizoval jeho postavení v království.
Jan Jindřich I.JanJindrichGelnhausen.jpg1349–1375Mladší bratr Karla IV., v roce 1349 mu Karel udělil v léno Moravu.
Jan Soběslav I. + Prokop I. + Jošt I.Erblucemburksa.gif1375–1380Prokop stejně jako jeho otec Jan Soběslav složit slib lenní poslušnosti Joštovi (starší bratr Jana Soběslava) a podržel si tak markraběcí titul i majetek.
Prokop I. + Jošt I.Erblucemburksa.gif1380–1405Po úmrtí Joštova bratra, vládne Jošt pouze s synovcem Prokopem.
Jošt I.Jošt Moravský1405–1411Po smrti Prokopa vládne Jošt sám. Také v čele Svaté říše římské.
Václav IV.Václav IV.1411–1419Syn Karla IV., český král. Moravským markrabětem se stal po smrti Jošta. Jeho moravská vláda se omezila víceméně na jmenování úředníků, za Václavovy vlády se na Moravě začalo šířit z Čech husitství.
Zikmund I.Zikmund Lucemburský1419–1423Syn Karla IV., mladší Václavův bratr a dědic.
HabsburkovéAlbrecht I.Albrecht II. Habsburský1423–1439Zikmundův zeť. Jeho tchán mu udělil Moravu v léno. Po jeho smrti se stal i jeho dědicem. V období husitských válek byl titul markraběte (stejně jako českého krále) často předmětem rozporů, po smrti Albrechta nastává v Čechách a na Moravě čtrnáctileté interregnum (bezvládí).
Ladislav I.Ladislav Pohrobek1453–1457Syn Albrechta II., po období interregna uznán českým králem.
Páni z Kunštátu a PoděbradJiří I.Jiří z Poděbrad1458–1469Vládne jako český král.
HunyadyovéMatyáš I.Matyáš Korvín1469–1490Uherský král. Postavil se do čela křížové výpravy proti Jiřímu z Poděbrad. Byl poražen a zajat u Vilémova roku 1469 a slíbil konec války. Místo toho se však nechal v Olomouci zvolit českou katolickou šlechtou a městy protikrálem - a po Jiříkově smrti a nerozhodných bojích s Vladislavem Jagellonským se nakonec stal vládcem vedlejších zemí Koruny české (a titulárním č. králem).
JagellonciVladislav IV.Vladislav Jagellonský1490–1516Syn Kazimíra IV., český král od roku 1471, resp. 1478. Vladislava ovšem Morava uznala za panovníka až po smrti Matyáše Korvína v roce 1490. Od roku 1490 také uherský král. Po dlouho let se vlády opět ujímají čeští králové.
Ludvík I.Ludvík Jagellonský1516–1526Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu.
HabsburkovéFerdinand I.Ferdinand I. Habsburský1526–1564Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny, sestry Ludvíka Jagellonského. Také římskoněmecký císař a uherský král. Nebral ovšem do úvahy tradice samostatnosti českého státu a Uherska.
Maxmilián I.Maxmilián II. Habsburský1564–1576Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král.
Rudolf III.1576–1608Syn Maxmiliána II, římskoněmecký císař, český a uherský král.
Matyáš II.Matyáš II.1608–1619Syn Maxmiliána II, římskoněmecký císař, český a uherský král. V roce 1608 Matyáš za slib náboženské a politické svobody získal podporu stavů a převzal tak vládu nad Rakouskem, Uhrami a Moravou; českým králem byl od roku 1611. Poté vládli Moravě vždy čeští králové.
Ferdinand II.Kaiser Ferdinand II. 1614.jpg1619Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem.
WittelsbachovéFridrich FalckýFriedrich V. von der Pfalz.jpg1619–1620Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestantským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě.
HabsburkovéFerdinand II.Kaiser Ferdinand II. 1614.jpg1620–1637Vrátil Čechy a Moravu do vlastnictví Habsburků. Potlačil české stavovské povstání.
Ferdinand III.1637–1657Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky.
Leopold I.Kaiser-Leopold1.jpg1657–1705Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král.
Josef I.Joseph I, Holy Roman Emperor.jpg1705–1711Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
Karel II.Charles VI.jpg1711–1740Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
Marie Terezie I.Maria Theresia11.jpg1740–1780Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou.
Habsburko-lotrinkovéJosef II.Georg Decker Joseph II.jpg1780–1790Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor.
Leopold II.Leopold II.jpg1790–1792Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
František I.Axmann-Kupferstich.jpg1792–1835Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté rakouský císař (od 1804).
Ferdinand IV.Francesco Hayez 047.jpg1835–1848Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.

Poslední korunovaný český král.

František Josef I.Franz-Joseph-Österreich-1885.jpg1848–1916Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více než 60 let, králem českým se ale korunovat nedal (ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii).
Karel III.JCKV Karel I.JPG1916–1918Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (králem českým se korunovat nedal). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci. Po jeho smrti zaniká Moravské markrabství a Morava se stává součástí Československa jako samosprávná Země Moravská.

Země Moravská (1918–1928)[6]

JménoPortrétVládaPoznámky
Jan ČernýJan Černý.jpg1918 – 1928Jan Černý se stal moravským zemským prezidentem samosprávné Země Moravské v rámci nově vzniklého Československa. Kromě vlády na Moravě byl Jan Černý také několikanásobným Ministrem Vnitra ČSR a několikanásobným Předsedou vlády ČSR.

Země Moravskoslezská (1928–1948)[6]

JménoPortrétVládaPoznámky
Jan ČernýJan Černý.jpg1928–1939V roce 1928 se země Moravská a země Slezská spojily do země Moravskoslezské a Jan Černý byl opět zvolen zemským prezidentem.
Jaroslav Caha1939–1941Jaroslav Caha chvíli sloužil jako prezident země Moravskoslezské za Československa již bez Sudetů, ale většinu své funkce vykonal za Protektorátu Čechy a Morava
Jaroslav MezníkJaroslav Mezník (1884-1941).jpg1941Jaroslav Mezník se stal 2. zemským prezidentem země Moravskoslezské za Protektorátu Čechy a Morava. Však 7. listopadu 1941 byl Gestapem zatčen a o 7 dní později zemřel.
Karl Schwabe1941–1945JUDr. Karl Schwabe byl Moravskoslezský zemský viceprezident, kterým se stal již v roce 1939. K moci se dostal až po zatčení Jaroslava Mezníka. V roce 1946 byl Karl Schwabe popraven.
František Loubal1945–1946Spisovatel, publicista a historik. Předseda ZNV.
František Píšek1946–1948.Předseda ZNV.
Karel Svitavský1948Předseda ZNV. Poslední představitel Moravy v jejích dějinách. V následujících letech Morava administrativně zaniká a je přímo podřízena vládě s prezidentem Československa a následně České republiky. Karel Svitavský se stal následně předsedou KNV v Brně.

Československá republika (1948–1960)

JménoPortrétVládaPoznámky
Klement Gottwald
Klement Gottwald
(c) Bundesarchiv, Bild 183-R90009 / CC-BY-SA 3.0
1948–1953[7]První komunistický prezident. Komunisté po nástupu k moci roku 1948 zrušili zemské zřízení a Morava přestala jako svrchovaný administrativní celek existovat. Následně byl zaveden systém krajů, které jejichž hranice se nekopírovaly s někdejší česko-moravskou hranicí.
Antonín ZápotockýAntonín Zápotocký1953–1957[7]
Antonín NovotnýAntonín Novotný1957–1960[7]




Československá socialistická republika (1960–1990)

JménoPortrétVládaPoznámky
Antonín NovotnýAntonín Novotný1960–1968
Ludvík SvobodaLudvík Svoboda (author - Stanislav Tereba).JPG1968–1975Za jeho vlády bylo prosazeno federativní postavení českých zemí a Slovenska v rámci republiky. Morava však nadále zůstala součástí České republiky.
Gustáv HusákGustáv Husák1975–1989
Václav HavelVáclav Havel cut out.jpg1989–1990

Česká a Slovenská Federativní Republika (1990–1993)

JménoPortrétVládaPoznámky
Václav HavelVáclav Havel cut out.jpg1990–1993

Česká republika (1993–dosud)

JménoPortrétVládaPoznámky
Václav HavelVáclav Havel cut out.jpg1993–2003
Václav KlausVaclav Klaus headshot.jpg2003–2013
Miloš ZemanMilos Zeman 2019-02336.jpg2013–dosud

Reference

  1. Komunisté zrušili samosprávu Moravy, aby zbořili tradice, říká historik. iDNES.cz [online]. 2019-02-11 [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. 
  2. a b Čeští panovníci. www.cestipanovnici.estranky.cz [online]. [cit. 2018-08-19]. Kapitola Svatopluk I. Velkomoravský. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-19. (česky) 
  3. HAVLÍK, Lubomír Emil. Kronika o Velké Moravě. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-8561-706-1. 
  4. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43. 
  5. a b SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 
  6. a b Přehled zemských prezidentů Moravy. https://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-27]. 
  7. a b c NOLČ, Jiří. Čeští a slovenští prezidenti. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0545-8. S. 6–8. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Boleslav-I-Bohemian.jpg
Autor: Känsterle (Overleg), Licence: CC-BY-SA-3.0
Boleslav-I-Bohemian also called Boleslaus I (died July 15, 967 or 972) was the prince of Bohemia from 929 or 935 to his death.
Bolesław II Pobożny.jpg
Bolesław II Pobożny
Přemyslovci erb.svg
Erb rodů Přemyslovců
PecetKonradaIIOty.jpg
Konrád II. Ota, český kníže
Bundesarchiv Bild 183-R90009, Budapest, II. Weltfestspiele, Festumzug, tschechische Delegation (cropped KG).jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-R90009 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní. Info non-talk.svg
Budapest, II. Weltfestspiele, Festumzug, tschechische Delegation August 49-Internationale Studentenfestspiele in Budapest.UBz:Eine Gruppe aus der tschechischen Jugend bei der Schlußdemonstration.Foto:Illus SNB
Vratislav II 140x190.jpg
Vratislav II King of Bohemia
Erblucemburksa.gif
Lucemburský erb
Moravská orlice s klenotem.jpg
Autor: Odis, Licence: CC BY-SA 3.0
Historický znak Moravského markrabství
Jaroslav Mezník (1884-1941).jpg
Jaroslav Mezník (1884–1941), český politik, viceprezident Podkarpatské Rusi.
Vaclav IV.jpg
Socha Václava IV. na Staroměstské mostecké věži Karlova mostu v Praze
Spitygniew II.jpg
Spitygniew II
Borzywój II.jpg
Borzywój II
Jindřich Břetislav.jpg
Jindřich Břetislav
Wenceslaus II of Bohemia.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Mathiasrex assumed (based on copyright claims)., Licence: CC-BY-SA-3.0

Wenzel II King of Poland and Bohemia

author-Maciej Szczepańczyk-user Mathiasrex
Brzetysław I.jpg
Brzetysław I
Konrad II.jpg
Konrad II
Pisanello 024b.jpg
Abgebildete Person: Kaiser Sigismund I. Sohn des Karl IV. von Luxemburg
H13vacl.jpg
Święty Wacław
Morava znak.jpg
Moravská orlice
The Emperor Ferdinand.jpg
The Emperor Ferdinand, 1531
Sobiesław I.jpg
Sobiesław I
Jan Černý.jpg
Jan Černý, Prime Minister of Czechoslovakia.
Franz-Joseph-Österreich-1885.jpg
Franz Joseph I. of Austria and Hungaria.
Antonín Zápotocký - Rudé právo - 19.12.1948 .jpg
Noviny Rudé právo - vydáno 19.12.1948
Mieszko II.jpg
Портрет Мешко II, польского короля
Rościsław.jpg
Rościsław
Vaclav Klaus headshot.jpg
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.), Licence: CC BY-SA 2.5
Václav Klaus, president and former prime minister of the Czech Republic wearing the Order of the White Lion rosette (1st Class).
Antonín Novotný 1968.jpg
Autor: Pot, Harry, Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Antonín Novotný
Mojhmir2.jpg
Mojmír II. (894 - 907)
Vladislao II di Boemia, re di Boemia.jpg
Autor:
Sine nomine
, Licence: CC0
Xilografia in Joseph von Hormayr, Il Plutarco austriaco, Milano, Imperiale regia stamperia, 1820-23.
JanJindrichGelnhausen.jpg
Jan Jindřich Lucemburský na miniatuře v Gelnhausenové kodexu
Milos Zeman 2019-02336.jpg
Autor: Pelz, Licence: CC BY-SA 3.0
Miloš Zeman, Czechia President 2019
Rudolf Stepan.jpg
Autor: vlastní fotka, Licence: CC BY 3.0
Rudolf Habsburský
Maria Theresia11.jpg
Portrét Maria Theresa, sovereign of Austria, Hungary and Bohemia, in 1762
Rudolf.jpg
Rudolf von Habsburg
Markrabě moravský.jpg
Markrabě moravský
Bedřich.jpg
Kníže Bedřich
Nte-kir-matyas.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Váradi Zsolt~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 2.5

Hunyadi Mátyás király Nemzeti Történeti Emlékpark / National Historical Memorial Park in Ópusztaszer, Hungary (Gábor Éva Mária alkotása)

self shot photo (2005), Váradi Zsolt
PecetVladislavaJindricha.jpg
Vladislav Jindřich, český kníže
Jošt Lucemburský.jpg
Václav IV., Karel IV. a Jošt Moravský
Vencel rézkarc.jpg
Wenceslaus III of Poland and Bohemia
JindrichKorutansky pecet1303.jpg
Pečeť Jindřicha Koruntanského z roku 1303
Ludvík Svoboda (author - Stanislav Tereba).JPG
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0 cz
Portrét Ludvíka Svobody, generála, a v letech 1968-1975 i úřadujícího prezidenta Československa
Bolesław III Rudy.jpg
Bolesław III Rudy
Świętopełk Wielki.jpg
Świętopełk Wielki
Ottokar II Premysl.jpg
Otakar II. Přemysl
Konrad I.jpg
Konrad I (Korád I. Brněnský)
Václav Havel cut out.jpg
Autor: Ondřej Sláma, Licence: CC BY-SA 3.0
Václav Havel during his speech at the Freedom and its adversaries conference held in Prague on 14 November 2009.