Seznam vrcholů v Železných horách
%2c_CZ170305-095.jpg)
Seznam vrcholů v Železných horách obsahuje železnohorské vrcholy s výškou nad 500 m. Seznam je založen na údajích dostupných na stránkách Mapy.cz a ze základních topografických map ČR.[1][2] Jako hranice pohoří byla uvažována hranice stejnojmenného geomorfologického celku.[3]
Seznam vrcholů podle výšky
Seznam vrcholů podle výšky obsahuje pojmenované železnohorské vrcholy s výškou nad 500 m a prominencí (relativní výškou) nad 20 m, plus nepojmenované vrcholy s prominencí nad 40 m. Celkem jich je 18 a všechny se nacházejí ve východní části pohoří - v podcelku Sečská vrchovina. Nejvyšší je vrchol U oběšeného (738 m) u hranice Železných hor a Žďárských vrchů. Západní podcelek Chvaletická pahorkatina je výrazně nižší, postupně klesá od východu na západ až k Labi a nejsou v něm žádné výraznější kopce.
Seznam vrcholů podle prominence
Seznam vrcholů podle prominence obsahuje všechny vrcholy s prominencí (relativní výškou) nad 100 m bez ohledu na nadmořskou výšku. Takové jsou v Železných horách jen dva. Je zajímavé, že nejvyšší vrchol U oběšeného mezi ně nepatří. Od Žďárských vrchů je totiž oddělen poměrně mělkým sedlem a jeho prominence činí jen 37 metrů.
| # | Vrchol | Výška m n. m. | Promi- nence | Izolace (km) | Souřadnice | Přístup |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Bučina | 606 | 118 | 8,5 → Krásný | 49°52′45″ s. š., 15°39′01″ v. d. |  |
| 2. | Vestec | 668 | 107 | 8,6 → Zadní Hradiště | 49°45′03″ s. š., 15°45′51″ v. d. |  |
Reference
- ↑ Železné hory na zeměpisné mapě Mapy.cz
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografické mapy ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-08-26]. Dostupné online.
- ↑ Mapa geomorfologického členění na Mapy.nature.cz
Související články
Média použitá na této stránce
Stripe-marked trail yellow.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.
Stripe-marked trail green.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - zelená.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - zelená.
Stripe-marked trail red.svg
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.
U oběšeného, CZ180422-056.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Jarní louky pod vrcholem kopce s názvem U oběšeného, pohled ze severozápadu (vzdálenost k vrcholu asi 420 m). Kopec se zeměpisným názvem U oběšeného a s nadmořskou výškou 737,4 m je nejvyšší vrchol Železných hor, v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na okraji geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina v regionálním členění georeliéfu na území Česka. Česká státní trigonometrická síť uvádí zaměřený trigonometrický bod (č. 41 triangulačního listu 2420) s názvem U oběšeného a geodetickým označníkem s nivelací 737,38 m n. m., žulový terénní patník se nachází na rozsáhlé louce nad pásmem smrčin (OT zhruba uprostřed záběru). Vrchol s výškovým bodem se v rámci administrativně správním nachází na katastrálním území obce Svratouch v okrese Chrudim, náležejícím do Pardubického kraje v České republice. Kopec leží severozápadně nad obcí Svratouch a je obyvateli místně jmenován Na panenkách, pravděpodobně podle zemědělsky neobdělávaných pozemků s původními, tzv. panenskými loukami, pouze sezónně sečenými. Kopec někdy uváděn v písemné podobě Na Panenkách nebo U Oběšeného, standardizované jméno publikované ve státním mapovém díle Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním je v písemné podobě U oběšeného. Vrch kuželovitého tvaru (nejvíce výrazného od východu až jihovýchodu) tvoří hornina dvojslídný svor svrateckého krystalinika (Český masiv – krystalinikum a prevariské paleozoikum). Vrcholovou částí prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj a orografická rozvodnice dílčích povodí vodních toků, pramenících na vlhkých loukách pod vrcholem, řeky Chrudimka, Krounka a Chlumětínský potok (v povodí Labe) a potok Svratouch, též nazývaný Řivnáč, v povodí Dunaje. V rozsahu celé plochy je kopec zvláště chráněným územím, od roku 1970 součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a od roku 1978 také chráněné oblasti přirozené akumulace vod na severovýchodě Českomoravské vrchoviny. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch, louka pod vrcholem (133°).
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Jarní louky pod vrcholem kopce s názvem U oběšeného, pohled ze severozápadu (vzdálenost k vrcholu asi 420 m). Kopec se zeměpisným názvem U oběšeného a s nadmořskou výškou 737,4 m je nejvyšší vrchol Železných hor, v jihovýchodní části pohoří nazvané Sečská vrchovina, na okraji geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina v regionálním členění georeliéfu na území Česka. Česká státní trigonometrická síť uvádí zaměřený trigonometrický bod (č. 41 triangulačního listu 2420) s názvem U oběšeného a geodetickým označníkem s nivelací 737,38 m n. m., žulový terénní patník se nachází na rozsáhlé louce nad pásmem smrčin (OT zhruba uprostřed záběru). Vrchol s výškovým bodem se v rámci administrativně správním nachází na katastrálním území obce Svratouch v okrese Chrudim, náležejícím do Pardubického kraje v České republice. Kopec leží severozápadně nad obcí Svratouch a je obyvateli místně jmenován Na panenkách, pravděpodobně podle zemědělsky neobdělávaných pozemků s původními, tzv. panenskými loukami, pouze sezónně sečenými. Kopec někdy uváděn v písemné podobě Na Panenkách nebo U Oběšeného, standardizované jméno publikované ve státním mapovém díle Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním je v písemné podobě U oběšeného. Vrch kuželovitého tvaru (nejvíce výrazného od východu až jihovýchodu) tvoří hornina dvojslídný svor svrateckého krystalinika (Český masiv – krystalinikum a prevariské paleozoikum). Vrcholovou částí prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj a orografická rozvodnice dílčích povodí vodních toků, pramenících na vlhkých loukách pod vrcholem, řeky Chrudimka, Krounka a Chlumětínský potok (v povodí Labe) a potok Svratouch, též nazývaný Řivnáč, v povodí Dunaje. V rozsahu celé plochy je kopec zvláště chráněným územím, od roku 1970 součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a od roku 1978 také chráněné oblasti přirozené akumulace vod na severovýchodě Českomoravské vrchoviny. Foto-lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Svratouch, louka pod vrcholem (133°).
Vestec (vrchol), CZ170305-095.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Vestec je zeměpisné jméno (oronymum) vrcholu s nadmořskou výškou 668,0 m v geomorfologickém celku Železných hor, nejvyšší vrchol Chráněné krajinné oblasti Železné hory a významný bod Kameničské vrchoviny. Foto lokace: Česko, Kraj Vysočina, obec Slavíkov.
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Vestec je zeměpisné jméno (oronymum) vrcholu s nadmořskou výškou 668,0 m v geomorfologickém celku Železných hor, nejvyšší vrchol Chráněné krajinné oblasti Železné hory a významný bod Kameničské vrchoviny. Foto lokace: Česko, Kraj Vysočina, obec Slavíkov.
Zelezne hory CZ I2C-3.png
Poloha geomorfologického celku Železné hory v rámci České republiky. Zatímco na jihozápadní a severovýchodní straně je hranice Železných hor vcelku nesporná, při vymezení okraje jihovýchodního se vyskytují odlišné pohledy (viz podrobnější mapka níže).
Poloha geomorfologického celku Železné hory v rámci České republiky. Zatímco na jihozápadní a severovýchodní straně je hranice Železných hor vcelku nesporná, při vymezení okraje jihovýchodního se vyskytují odlišné pohledy (viz podrobnější mapka níže).
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
- I2 (II) Česko-moravská subprovincie
- I2C (IIC) Českomoravská vrchovina
- I2C-3 (IIC-3) Železné hory
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří
Zuberský vrch, CZ180429-068.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbet vrchoviny se Zuberským vrchem (na fotografii vlevo) a radiokomunikační věží s vyhlídkovou plošinou nad městysem Trhová Kamenice (část zástavby vpravo). Pohled z cesty nad Rváčovem, od jihovýchodu. Zeměpisný název Zuberský vrch je spojen s rozhlednou pod vrcholem, stojí v nadmořské výšce 615 m, ve výšce 39 m pozorovací ochoz na 55 m vysoké radiokomunikační věži. Místně nazývaný Zuberský kopec má v zalesněné části vrchol v nadmořské výšce 650,5 m dle vrstevnicové mapy, leží v Železných horách, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina, v rámci administrativně správním v jihozápadní části katastrálního území Trhová Kamenice v okrese Chrudim, náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky. Vrcholovou část kopce tvoří hornina biotitický migmatit až hybridní granodiorit, náležející do soustavy Český masiv – krystalinikum a prevariské paleozoikum. V zalesněné části západně od vrcholu trigonometrický bod s názvem U kapličky Zubří a nivelací 650,16 m n. m. (TB 46, TL 2424). Ve vrcholové části vesnička Zubří s kapličkou sv. Jana Nepomuckého (střed makovice věže 657,9 m n. m.). Z vyhlídkové plošiny na radiokomunikační věži výhled severním až jihovýchodním směrem (Trhová Kamenice a okolí, vrcholy a lokality Kameničské vrchoviny v Chráněné krajinné oblasti Železné hory a Stružinecké pahorkatiny v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy). V regionálním členění georeliéfu leží vrchol kopce na severovýchodním okraji hřbetu nad údolím řeky Chrudimky v Kameničské vrchovině, geomorfologickém okrsku Sečské vrchoviny. Hřbet nad Stružineckou pahorkatinou se táhne v mírném oblouku, orientačně mezi sídelními lokalitami Zubří – Křemenice – Horní Vestec, směrem k vrcholu Vestec (668 m n. m.) na jihozápadním okraji geomorfologického celku Železné hory. Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, katastrální území Rváčov, krajinná oblast Kameničské vrchoviny (geomorfologický okrsek), azimut 283°.
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbet vrchoviny se Zuberským vrchem (na fotografii vlevo) a radiokomunikační věží s vyhlídkovou plošinou nad městysem Trhová Kamenice (část zástavby vpravo). Pohled z cesty nad Rváčovem, od jihovýchodu. Zeměpisný název Zuberský vrch je spojen s rozhlednou pod vrcholem, stojí v nadmořské výšce 615 m, ve výšce 39 m pozorovací ochoz na 55 m vysoké radiokomunikační věži. Místně nazývaný Zuberský kopec má v zalesněné části vrchol v nadmořské výšce 650,5 m dle vrstevnicové mapy, leží v Železných horách, v geomorfologickém okrsku Kameničská vrchovina, v rámci administrativně správním v jihozápadní části katastrálního území Trhová Kamenice v okrese Chrudim, náležejícím do Pardubického kraje na území České republiky. Vrcholovou část kopce tvoří hornina biotitický migmatit až hybridní granodiorit, náležející do soustavy Český masiv – krystalinikum a prevariské paleozoikum. V zalesněné části západně od vrcholu trigonometrický bod s názvem U kapličky Zubří a nivelací 650,16 m n. m. (TB 46, TL 2424). Ve vrcholové části vesnička Zubří s kapličkou sv. Jana Nepomuckého (střed makovice věže 657,9 m n. m.). Z vyhlídkové plošiny na radiokomunikační věži výhled severním až jihovýchodním směrem (Trhová Kamenice a okolí, vrcholy a lokality Kameničské vrchoviny v Chráněné krajinné oblasti Železné hory a Stružinecké pahorkatiny v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy). V regionálním členění georeliéfu leží vrchol kopce na severovýchodním okraji hřbetu nad údolím řeky Chrudimky v Kameničské vrchovině, geomorfologickém okrsku Sečské vrchoviny. Hřbet nad Stružineckou pahorkatinou se táhne v mírném oblouku, orientačně mezi sídelními lokalitami Zubří – Křemenice – Horní Vestec, směrem k vrcholu Vestec (668 m n. m.) na jihozápadním okraji geomorfologického celku Železné hory. Foto lokace: Česko, Pardubický kraj, obec Vysočina, katastrální území Rváčov, krajinná oblast Kameničské vrchoviny (geomorfologický okrsek), azimut 283°.
Zdroj informací:
- Česká geologická služba, geovědní mapy – Zuberský vrch a Zubří, viz
- Český úřad zeměměřický a katastrální, základní mapa Česka – Zuberský vrch a Zubří, viz
- Městys Trhová Kamenice, webové stránky – rozhledna na Zuberském kopci, viz
Kopec Spálava 01.jpg
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
kopec Spálava
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
kopec Spálava
 |
Tento soubor byl vytvořen v rámci fotografického programu spolku Wikimedia Česká republika. Projekt: Foto českých obcí V něm spolek podporuje fotografy, kteří fotí pro Wikimedia Commons. |
Kameničská vrchovina - Pešava, CZ160509 - 01.jpg
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pešava s vrcholem 697 m n.m. severozápadně od Kameniček na katastrálním území Jeníkova byla uváděna Zeměpisným lexikonem České republiky vydaným v roce 1987 bývalým Geografickým ústavem Československé akademie věd jako nejvyšší bod Železných hor. V roce 2006 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny v Brně 2. vydání Zeměpisného lexikonu ČR, kde je vrchol prezentován jako významný bod Kameničské vrchoviny a za nejvyšší, po upřesnění hranic geomorfologických jednotek Česka za pomocí digitálních technologií, je označován vrchol U oběšeného (737 m n.m.) severozápadně od Svratouchu nad Filipovským pramenem řeky Chrudimky.
Autor: Josef Kreuz (PEPan), Licence: CC BY-SA 4.0
Pešava s vrcholem 697 m n.m. severozápadně od Kameniček na katastrálním území Jeníkova byla uváděna Zeměpisným lexikonem České republiky vydaným v roce 1987 bývalým Geografickým ústavem Československé akademie věd jako nejvyšší bod Železných hor. V roce 2006 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny v Brně 2. vydání Zeměpisného lexikonu ČR, kde je vrchol prezentován jako významný bod Kameničské vrchoviny a za nejvyšší, po upřesnění hranic geomorfologických jednotek Česka za pomocí digitálních technologií, je označován vrchol U oběšeného (737 m n.m.) severozápadně od Svratouchu nad Filipovským pramenem řeky Chrudimky.