Shenyang J-15

J-15
Dva palubní stíhací letouny J-15
Určení	palubní stíhací letoun
Původ	Čína
Výrobce	Shenyang
První let	31. srpna 2009
Zařazeno	2013
Charakter	Ve výrobě
Uživatel	Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády
Vyrobeno kusů	~20[1]
Vyvinuto z typu	Prototyp Su-33 Shenyang J-11B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Shenyang J-15 (čínsky 歼-15, Ťien-15; anglicky Shenyang J-15; známý také jako Létající žralok (čínsky 飞鲨, Fej-ša)) je čínský palubní stíhací letoun, vyvinutý společností Shenyang (Shenyang Aircraft Industry Group - Skupina leteckého průmyslu Šen-jang). Stroj je konstrukčně velmi podobný ruskému Suchoji Su-33. Stíhačka je v Číně přezdívaná "Létající žralok".

Podle vyjádření ruské delegace, která navštívila leteckou přehlídku v Ču-chaj v roce 2006, projevila Čína zájem o ruské palubní stíhačky Suchoj Su-33. Čína původně žádala pouze dvě letadla tohoto typu, což ovšem vzbudilo podezření, že nejde o nic jiného než o snahu, zkopírovat ruskou technologii. Nedůvěru Ruska umocňovala nedávná negativní zkušenost týkající se letadel Su-27SK, které Čína nejdříve vyráběla na základě licenční smlouvy s Ruskem. V roce 2000 produkci pod touto licencí předčasně ukončila a začala vyrábět vlastní letadla J-11, která konstrukčně vycházela z Su-27SK. Čína se tak vyhnula placení licenčních poplatků, což Rusko vnímalo jako porušení obchodní dohody. Proto byla ruská strana opatrná, i když Čína navýšila požadovaný počet stíhaček Su-33 na 14 kusů, které měly být dodány ve dvou várkách po 7 letadel. Rusko mělo navíc obavy, že pokud Čína převezme pouze prvních sedm stíhaček, výroba bude nerentabilní. Su-33 se v té době již nevyráběly a obnovení produkce by bylo značně nákladné. Nepomohly ani prohlášení Číny, že pro své letadlové lodě bude potřebovat až 50 letadel a jednání skončila neúspěchem.^[2]

Je sporné, co Čína těmito jednáními s Ruskem sledovala. Protože několik zdrojů^[které?] uvádí neověřenou informaci, že Číně se již v roce 2001 podařilo od Ukrajiny tajně koupit prototyp jednoho Su-33. Z letadla s označením T-10K-3 se pravděpodobně již několik let snažila reverzním inženýrstvím vyvinout svou vlastní palubní stíhačku. Tyto domněnky potvrzuje velká podobnost J-15 s Su-33. Hypotézu podporuje i fakt, že čínské pokroky při vývoji vlastního stroje byly velmi rychlé. Ačkoli jednání s Ruskem o nákupu Su-33 probíhala ještě v roce 2009, tak první let prototypu první čínské palubní stíhačky proběhl 31. srpna téhož roku. Z toho lze s určitostí usuzovat, že vývoj J-15 probíhal již několik let.^[3] Rovněž je zjevné, že čínští vývojáři okopírovali celý technický a konstrukční koncept prototypu T-10K-3.

První vzlet z cvičného odrazového můstku uskutečnila J-15 dne 6. května 2010 a 25. listopadu 2012 Čína úspěšně otestovala přistání J-15 na palubě své první letadlové lodi Liaoning.^[4] V prosinci 2013 byla zveřejněna informace, že sériová výroba stíhaček J-15 byla spuštěna. Piloti údajně ukončili výcvik a letadla jsou plně bojeschopná.

• Posádka: 1
• Délka: 21,9 m
• Rozpětí: 14,7 m
• Výška: 5,9 m
• Nosná plocha : 62,04 m²
• Hmotnost (prázdný): 17 500 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 33 000 kg
• Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor WS-10A Tchaj-chang s přídavným spalováním
  • Suchý tah: 2 × 89,17 kN
  • Tah s forsáží: 2 × 135 kN^[5]

• Maximální rychlost: Mach 1,8, 2100 km/h ^[6]
• Bojový dolet: 1 500 km
• Přeletový dolet: 3 500 km
• Dostup: 20 000 m

• 1 × kanón ráže 30 mm
• 10 externích závěsů - s nosností do 8 050 kg
  • Střely vzduch-vzduch:
    • PL-7
    • PL-8
    • PL-9
    • PL-12
  • Střely vzduch-zem:
    • YJ-83K^[7]
  • Různé typy pum

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šen-jang J-15 na slovenské Wikipedii.

• Suchoj Su-33
• McDonnell Douglas F/A-18 Hornet
• Boeing F/A-18E/F Super Hornet
• Rafale M
• MiG-29K

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Shenyang J-15 na Wikimedia Commons
• Shenyang J-15D (‘Flanker’)