Shortbus

Shortbus
Paul Dawson a PJ DeBoy
Paul Dawson a PJ DeBoy
Základní informace
Původní názevShortbus
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Jazykangličtina
Délka102 min
Žánrykomediální drama
erotický film
romantický film
LGBT film
filmové drama
ScénářJohn Cameron Mitchell
RežieJohn Cameron Mitchell
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleSook-Yin Lee
Paul Dawson
PJ DeBoy
Peter Stickles
Jay Brannan
… více na Wikidatech
ProdukceHoward Gertler
Tim Perell
John Cameron Mitchell
HudbaYo La Tengo
KameraFrankie DeMarco
StřihBrian A. Kates
ZvukBen Cheah
ArchitektJody Asnes
Výroba a distribuce
PremiéraUSA 13. října 2006
Česko 16. listopadu[1] 2006
Produkční společnostiFortissimo Films
Q
DistribuceTHINKFilm
Česko Aerofilms[1]
Rozpočet2 mil. $
Tržby5,4 mil. $
Přístupnostod 18 let[1]
Shortbus na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Shortbus je americký hraný film z roku 2006. Je po snímku Hedwig a Angry Inch druhým autorským filmem režiséra Johna Camerona Mitchella, předního pokračovatele New Queer Cinema,[2] který k němu také ve spolupráci s jednotlivými herci napsal scénář.[1] Snímek měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes dne 20. května 2006.[3]

Povaha filmu

Název Shortbus odkazuje na školní minibus, užívaný v USA pro studenty zvláštních škol, duševně či fyzicky znevýhodněné. Odtud se slangově používá jako hanlivé označení pro cestující takového autobusu, podobně jako „retard“ aj.[4] Režisér Mitchell takto pojmenoval týdenní privátní salón či klub, v němž se propojují dráhy hlavních hrdinů a hrdinek filmu.[5] Jako pracovní název filmu byl uváděn také The Sex Film Project.

Lucia Kajánková jej v magazínu Cinepur popsala jako „meta-dokumentární sexuálně explicitní experiment“.[2] Diskuse vzbudilo množství explicitního vyobrazení sexu a otevřenost, s jakou film přistupuje k různým, i netradičním formám sexuality. Film obsahuje scény s nesimulovaným sexuálním stykem s viditelnou penetrací a mužskou ejakulací.

Podle autora však sex ve filmu nemá za cíl divákovo vzrušení, což jej odlišuje od pornografie. „Sex je zde spojen s pocity, myšlenkami, politikou, humorem, radostí, jako v běžném životě.“[6] Radim Habartík z české distribuční společnosti Aerofilms k tomu uvedl, že „(Mitchell) přišel s docela obyčejným příběhem o docela obyčejných lidských pocitech, kterým se při všem tom hledání toho pravého nebo té pravé prostě nevyhnete. Jen ten věčný příběh interpretuje po svém, to je celé.“[1][7]

Vojtěch Rynda v recenzi filmu pro magazín Cinema uvedl, že „stejným způsobem, jakým odhalují svá těla, tu postavy (...) odkrývají i svá nitra a ukazují se být úplně obyčejnými lidmi odvedle. Shortbus (...) se tak nakonec stává bolestně trefným portrétem tápajících bytostí a svědectvím o křehkosti jejich duší. Jen je tu víc ztopořených penisů, než jsme v tomhle žánru zvyklí.“[8]

Děj

Film sleduje příběhy několika obyvatel soudobého New Yorku, kteří řeší své sexuální a milostné vztahy, problémy a frustrace v undergroundovém klubu Shortbus. Klubu vévodí extravagantní hostitelka Justin Bond, která dění v něm glosuje: „Je to jako v šedesátých letech - jen míň nadějí.“

Hlavními postavami filmu jsou láskyplný a vždy pozitivní James a jeho psychicky nevyrovnaný partner Jamie se sebevražednými sklony, sexuální terapeutka Sophia, která nikdy nezažila orgasmus, a její skromný manžel Rob. Tyto dvě partnerské – heterosexuální a homosexuální – dvojice tvoří jádro, organicky propojené s dalšími postavami. Těmi jsou citově chladná Severin poskytující sado-maso služby jako prostitutka-domina, nadšeně fotografující zajímavosti kolem sebe na Polaroid, ale neschopná obyčejného mezilidského kontaktu; citlivý a křehký mladík Seth hledající partnera online, který se zamiluje do Jamese i Jamieho současně; voyer Caleb bydlící v domě naproti a posedlý sledováním Jamieho. V klubu se ale objeví třeba i starosta města New Yorku a další podivuhodné postavičky.[8][9]

Film začíná hned explicitní sexuální scénou, prostřihávající detaily z heterosexuální soulouže Sophie a Roba s téměř akrobatickým autoerotickým výkonem Jamieho.[10] Po tomto šokujícím odhalení těl pak nastupuje postupné odhalování charakterů. Každá z postav v průběhu filmu prochází důležitou životní proměnou a vše vrcholí při závěrečných scénách odehrávajících se během výpadku proudu. James nedokončil svou plánovanou sebevraždu díky zásahu Caleba. Vrátil se k Jamiemu a znovu začínají stavět svůj společný vztah. Severin, Rob a Ceth se osvobodili od svých vnitřních bloků a frustrací a Sophia dosáhla orgasmu.[1]

Obsazení

Sook-Yin LeeSophia Lin, terapeutka
Paul DawsonJames
Lindsay BeamishSeverin
PJ DeBoyJamie
Raphael BarkerRob
Peter SticklesCaleb
Jay BrannanCeth
Alan MandellStarosta Tobias
Jan Hilmer a Shanti CarsonNick a Leah
Justin Vivian BondJustin Bond, hostitel/ka Shortbusu
The Hungry March BandThe Hungry March Band

Pro obsazení postav byl vyhlášen otevřený konkurz pro herecké profesionály i amatéry. Ze zaslaných pěti set nahrávek tvůrci vybrali stovku na taneční party s líbací hrou „flaška“. O videonahrávkách se tajně hlasovalo a režisér nakonec vybral devět představitelů na dlouhodobé improvizační dílny.[5]

Ve scéně skupinového sexu si zahrál i sám režisér.[5]

Distribuce

Režisér John Cameron Mitchell při uvedení filmu na festivalu Mezipatra 2006

Film byl poprvé uveden na filmovém festivalu v Cannes v květnu 2006.[5][11] Severoamerickou premiéru měl 13. října téhož roku.

V Česku měl film svou předpremiéru na 7. gay a lesbickém filmovém festivalu Mezipatra v pražském kině Světozor 12. listopadu 2006.[5] Do kinodistribuce jej uvedla společnost Aerofilms, která jeho projekce doplnila desetiminutovým animovaným předfilmem Karneval zvířat autorky Michaely Pavlátové na stejnojmennou hudbu Camilla Saint-Saënse.[7] Krátký film vyhrál tehdejší ročník mezinárodního festivalu Anifest.[5]

22. září 2009 a znovu o rok později vydal Shortbus na levném DVD jako přílohu deník Lidové noviny.[12]

Ocenění

Shortbus získal řadu nominací a ocenění, mimo jiné:

  • Mezinárodní filmový festival v Athénách 2006: Cena publika[13][14]
  • Filmový festival v Zurichu 2006: „Zlaté oko“ pro Nejlepší mezinárodní hraný film a Nejlepší nový hraný film[15][16]
  • Mezinárodní filmový festival v Gijónu 2006: Nejlepší scénář (J. C. Mitchell) a Nejlepší umělecké vedení (Jody Asnes), nominován na hlavní cenu pro nejlepší hraný film[17][18]
  • Glitter Awards 2007: Nejlepší herec (Paul Dawson)[19][20]
  • Independent Spirit Awards 2007: Axium Producers Award – cena za produkci (Howard Gertler a Tim Perell, rovněž za film Pizza)[21][22]

Hudba

Hudební doprovod je výraznou stránkou Mitchellových filmů. V případě Hedwig and the Angry Inch se jednalo přímo o muzikál. Shortbus mimo jiné propojuje hudbu s dějem filmu tím, že Jay Brannan hraje svou píseň Soda Shop na kytaru v jedné ze scén a závěrečná píseň In the End zazní v provedení Hungry March Band a osazenstva klubu Shortbus. Soundtrack k filmu vydala společnost Team Love Records 3. července 2007.

Shortbus
PořadíNázevAutorDélka
1.Upside Down  Scott Matthew3:18
2.If You Fall  Azure Ray3:03
3.Wizard's Sleeve  Yo La Tengo2:06
4.Animal Collective  Winter's Love4:55
5.Surgery  Scott Matthew2:19
6.Beautiful  Lee & Leblanc2:41
7.It's Not Safe  Gentleman Reg3:46
8.Kids  John Lamonica3:46
9.Language  Scott Matthews2:51
10.Soda Shop  Jay Brannan3:06
11.Is You Is or Is You Ain't My Baby  Anita O'Day4:24
12.Kolla Kolla  The Ark5:27
13.This House  Jasper James & The Jetset3:02
14.This Piece of Poetry Is Meant to Do Harm  The Ark3:29
15.Boys of Melody  The Hidden Cameras5:02
16.Little Bird  Scott Matthew2:31
17.In the End  Justin Bond & The Hungry March Band8:40
Celková délka:
67:39

Reference

  1. ↑ a b c d e f Shortbus [online]. Aerofilms [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. ↑ a b KAJÁNKOVÁ, Lucia. Todd, Tom & New Queer Cinema. Cinepur. Září 2011, roč. 2011, čís. 77. Dostupné online [cit. 2013-02-13]. 
  3. ↑ Shortbus (2006): Release Info [online]. IMDb [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Srov. např. The Online Slang Dictionary: Definition of short bus nebo Urban Dictionary: shortbus.
  5. ↑ a b c d e f SPÁČILOVÁ, Mirka. Shortbus odvypráví vše, co se dá říci o sexu. idnes.cz [online]. 2006-11-11 [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ MITCHELL, John Cameron. Mučedníci lásky. Q [online]. 2007-01-25 [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Mezipatra. Shortbus na Flédě [online]. Brno: STUD Brno [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ a b RYNDA, Vojtěch. Shortbus. Cinema [online]. [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-09. 
  9. ↑ Mezipatra 2006. Shortbus [online]. Brno: STUD Brno [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. ↑ HEJDOVÁ, Irena. Shortbus: Plný sexu, a přitom tak krotký. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2006-11-13 [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ Shortbus [online]. Festival de Cannes [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Mezipatra 2008. Queer umění po festivalu [online]. Brno: STUD Brno [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. ↑ (anglicky)Athens International Film Festival: Awards for 2006 na IMDb, navštíveno 13. 2. 2013.
  14. ↑ (řecky)ΝΥΧΤΕΣ ΠΡΕΜΙΕΡΑΣ - ΒΡΑΒΕΙΑ v online archivu , 11. 12. 2006.
  15. ↑ (anglicky)Zurich Film Festival: Awards for 2006 na IMDb, navštíveno 13. 2. 2013.
  16. ↑ (německy)Preisträger: Gewinner Nachwuchsspielfilm v online archivu Zurich Film Festival, 26. 8. 2007.
  17. ↑ (anglicky)Gijón International Film Festival: Awards for 2006 na IMDb, navštíveno 13. 2. 2013.
  18. ↑ (anglicky)44th Gijón International Film Festival: Awards, navštíveno 13. 2. 2013.
  19. ↑ (anglicky)Glitter Awards: Awards for 2007 na IMDb, navštíveno 13. 2. 2013.
  20. ↑ (anglicky)The 2007 Glitter Awards Winners, The International Gay Film Awards, navštíveno 13. 2. 2013.
  21. ↑ (anglicky)Independent Spirit Awards: Awards for 2007 na IMDb, navštíveno 13. 2. 2013.
  22. ↑ (anglicky)"Little Miss Sunshine" pulls up to take the crown at 2007 Film Independent's Spirit Awards v online archivu, 9. 5. 2007.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
J C Mitchell at Mezipatra 2006 Q&A2.jpg
Autor: Marek Procházka, Licence: CC BY-SA 3.0
John Cameron Mitchell & Michaela Pňačeková (left) during Q&A at Mezipatra gay & lesbian film festival 2006 at Kino Světozor, Prague, Czech Republic.