Siard Ivan Klement

Jeho Excelence
Siard Ivan Klement OPraem.
Církevřímskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení2. února 1968
Biskupské svěcení15. března 1973
světitel Felix Maria Davídek
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřadyfarář farnosti ve Staré Říši (1990-1997)
Osobní údaje
Datum narození15. prosince 1931
Místo narozeníČeskoslovensko Brno
Datum úmrtí19. března 1997 (ve věku 65 let)
Místo úmrtíČesko Stará Říše
Místo pohřbeníNová Říše
Národnostčeská
Povoláníkněz
OvlivněnFelix Davídek
OvlivnilJosef Javora, Jiří Krpálek
Známý díkySkrytá církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siard Ivan Klement OPraem. (15. prosince 1931, Brno19. března 1997, Stará Říše) byl kněz brněnské diecéze, člen řádu premonstrátů. Byl perzekvován komunistickým režimem, patřil mezi významné představitele skryté církve. Biskupem Felixem M. Davídkem byl v roce 1973 vysvěcen na biskupa. V letech 1990–1997 byl farářem farnosti ve Staré Říši.

Životopis

Vyrůstal v Brně-Židenicích (spolu s třemi bratry, v roce 1940 mu zemřel tatínek). Po druhé světové válce studoval na různých středních školách (převážně v Brně), maturoval v roce 1952. V polovině 50. let se dostal do kontaktu s členy řádů premonstrátů. Řeholní formace probíhala mj. na faře v Brně-Zábrdovicích, Židenicích nebo v přírodě u Obřan.[1] Obláčku měl 28. září 1957. Jednoduché sliby skládal až po více než dvou letech (28. března 1960). On sám byl v roce 1958 kvůli životu řeholní komunity předvolán na Státní bezpečnost k podání vysvětlení. Stejně tak byl předvolán v roce 1960, tentokráte kvůli tajnému studiu u spolubratra Bronislava Svobody. Slavné sliby pak složil v roce 1963. Po tajném studiu u P. Bronislava Svobody (1956–1964) navázal prostřednictvím spolubratra Mariána Kabelky kontakt s Felixem Davídkem, svým pozdějším světitelem. Na kněze jím byl vysvěcen 2. února 1968 v Brně. Po studiích u P. Felixe Davídka (1965–1973) byl 15. března 1973 vysvěcen na biskupa. [2]

S Felixem Davídkem udržoval bližší vztah i nadále. Shromáždil všechny dokumenty a sepsal jeho vzpomínky na P. Bohuslava Buriana, který zemřel v pověsti svatosti ve věznici na Mírově v roce 1960.[3] Patřil mezi nejbližší Davídkovy spolupracovníky a staral se o něj v posledních měsících jeho života. Pracoval jako technik v podniku Zbrojovka Brno (do srpna 1990). V tomto roce byl ustanoven farářem ve farnosti Stará Říše, kde působil až do konce života.

Odkazy

Reference

  1. RADIM ŠTĚPÁN HORKÝ. SKRYTÁ ČINNOST PREMONSTRÁTŮ V BRNĚ V 50. LETECH XX. STOLETÍ [online]. TEOLOGIA MŁODYCH [cit. 2020-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-22. 
  2. NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. Dostupné online.
  3. NEDOROSTEK, Miroslav. „Moravská“ skrytá církev. Praha, 2016. 523 s. dizertační práce. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Prof. PaedDr. Mgr. Miroslav Vaněk, Ph.D .. s. 433. Dostupné online.

Literatura

  • Fiala, Petr, Hanuš, Jiří: Teologie konvergence, integrace a svobody. Teologický sborník 4/1997, 57-74.
  • Fiala, Petr, Hanuš, Jiří: Koinótés: Felix M. Davídek a skrytá církev. Brno, CDK, 1994. Přepracované a rozšířené vydání Skrytá církev: Felix M. Davídek a společenství Koinótés. CDK, Brno 1999; ISBN 80-85959-39-9

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“