Sibiřské úvaly
Sibiřské úvaly | |
---|---|
Mapa | |
Nejvyšší bod | 278 m n. m. (bezejmenné místo) |
Délka | 900 km |
Světadíl | Asie |
Stát | Rusko |
Povodí | Severní ledový oceán |
Souřadnice | 63° s. š., 75° v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sibiřské úvaly (rusky Сиби́рские Ува́лы) je geomorfologický celek v Rusku, který odděluje Jamalo-něnecký autonomní okruh a Jugru. Táhne se mezi dolními toky Obu a Jeniseje v délce 900 kilometrů od západu na východ, nejvyšší bod měří 278 m n. m.. Úvaly jsou významným rozvodím: pramení zde řeky Taz, Pur a Nadym, které tečou k severu do Karského moře, Kazym, Ljamin, Tromjegan a Vach směřují k jihu a vlévají se do Obu, zatímco Jeloguj na východ do Jeniseje. Terén je zvlněný, v období čtvrtohorního zalednění zde vznikly četné morény, střední část hřebene je snížená a převládají v ní bažiny. Podnebí je kontinentální, průměrná teplota v červenci činí 16,7 °C a v lednu –22,9 °C. Porost tvoří modřínová a borovicová tajga. Původními obyvateli jsou Chantové, Něnci a Selkupové. V oblasti se nacházejí bohatá ložiska ropy a zemního plynu, pro ubytování těžařů bylo v roce 1976 založeno město Nojabrsk. V roce 1998 byl za účelem ochrany místní krajiny vyhlášen přírodní park.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
(c) Sergoman na projektu Wikipedie v jazyce ruština, CC BY-SA 3.0
West Siberian Plain