Sicílie

Sicílie Regione Siciliana
Teatro Politeama, Palermo
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Palermo
Souřadnice	37°36′0″ s. š., 14°0′55″ v. d.
Rozloha	25 832,39 km²
Nejvyšší bod	Etna (3403 m n. m.)
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	5 092 080 (2015[1])
Hustota zalidnění	197,1 obyv./km²
Jazyk	italština, sicilština
Správa regionu
Stát	Itálie Itálie
Nadřazený celek	Itálie Itálie
Druh celku	Region
Podřízené celky	3 metropolitní města a 6 volných svazků obcí 390 obcí
Vznik	15. května 1946
Guvernér	Nello Musumeci (DB)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	IT-82
NUTS	ITG1
Oficiální web	www.regione.sicilia.it
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sicílie (italsky Sicilia) je autonomní region Itálie na stejnojmenném největším ostrově ve Středozemním moři Sicílii a okolních malých ostrovech. Před sjednocením Itálie v 19. století byla oblast součástí Království obojí Sicílie. Má rozlohu 25 703 km², 5 miliónů obyvatel a dělí se na 9 provincií. Hlavním městem je Palermo. Kromě italštiny se v oblasti mluví i sicilštinou.

Autonomní region byl ustaven 15. května 1946 po přeměně Itálie z království na republiku. Její status byl revidován 26. února 1948, kdy se stala jednou ze čtyř italských autonomních regionů. Obě italské správní reformy z let 1950 a 1984 přinesly pomoc sicilské ekonomice především díky důležitým investicím do infrastruktury, jež podpořily výstavbu dálnic a letišť.

Autonomní region zahrnuje hlavní ostrov Sicílie, který tvoří 98,9 % jeho rozlohy, a okolní ostrovy. Oblast je jednou ze seizmicky nejaktivnějších v Evropě. Nejvyšší horou je Etna na hlavním ostrově (3 403 metrů),^[2] která je zároveň nejvyšší činnou sopkou evropského kontinentu. Sopečného původu jsou i Liparské ostrovy^[3]v Tyrhénském moři, které patří k metropolitnímu městu Messina. Z těchto sedmi ostrovů jsou dosud aktivními sopkami Stromboli a Vulcano.

K autonomnímu regionu náleží kromě hlavního ostrova také na severu Liparské ostrovy a ostrov Ustica, na západě Egadské a Stagnonské ostrovy, na jihu ostrov Pantelleria a Pelagické ostrovy. Přehled ostrovů autonomního regionu Sicílie větších než 2 km² zahrnuje tabulka:

© José Luiz Bernardes Ribeiro, CC BY-SA 4.0

V čele regionu stojí guvernér (Presidente), jenž je volen v přímé volbě na pětileté funkční období. Guvernér je zároveň hlavou regionální vlády (Giunta), jež se v současnosti skládá ze třinácti ministrů (Assessori). Nyní je guvernérem Renato Schifani za stranu Forza Italia.^[5]

Legislativním sborem je Regionální shromáždění (Assemblea Regionale), které má 70 členů a je voleno poměrným systémem. Volby probíhají společně s volbou guvernéra jednou za pět let.

Sicílie představuje tradiční základnu středopravicové politiky. Po druhé světové válce byla silnou baštou Křesťanské demokracie (DC); její rivalové z Italské komunistické strany zde naopak dosahovali slabších výsledků. Na konci čtyřicátých let zde také dosahovalo zaznamenatelné podpory separatistické Hnutí za nezávislost Sicílie; tyto snahy ale postupně zapadly. Po zániku Křesťanské demokracie roku 1994 Sicílii vládne hlavně Středopravicová koalice, mezi jejíž zavedené hráče zde patří Forza Italia Silvia Berlusconiho a křesťanskodemokratická Unie středu (nástupnická strana DC).

Koalice		Strana		Hlasy		Mandáty
				Abs.	%
	CDX		Bratři Itálie (včetně DB)	282 345	15.1	13
			Forza Italia	275 736	14.8	13
			Itálie na prvním místě – Liga	127 454	6.8	5
			Lidovci a autonomisté	127 096	6.8	4
			Křesťanská demokracie (včetně UDC)	121 691	6.2	5
		Středopravice celkem		934 322	50.0	40
	Střed		Jih volá sever	254 453	13.6	8
			Ostatní strany	81 937	4.5	0
		Střed celkem		336 390	18.1	8
	CSX		Demokratická strana	238 761	12.8	11
			Sto kroků pro Sicílii	55 599	3.0	0
		Středolevice celkem		294 360	15.7	11
	Hnutí pěti hvězd			254 974	13.6	11
	Akce – Italia Viva			39 788	2.1	0
	Svobodní Sicilané			7 654	0.4	0
Celkem				1 869 863	100	70

Až do roku 2015 se region skládal z 9 provincií. Dne 31. 7. 2015 na zasedání zastupitelstva autonomního regionu Sicílie byla schválena reforma správního uspořádání tohoto regionu, nově určující postavení center jednotlivých celků, včetně tří tzv. metropolitních měst – Palerma, Catanie a Messiny.^[6][7] Zbývající provincie byly transformovány do tzv. volných sdružení obcí.

V zemědělství pracuje 12 % obyvatel. Mezi nejrozšířenější plodiny pěstované na sicilském území patří oliva, mandle, vinná réva, citrusy a pistácie. Můžeme zde nalézt i aleje korkových dubů. Plemenářství a chov zvířat nehraje v sicilském hospodářství velkou úlohu. Zmínit lze snad odchov ryb v sádkách a řídce se vyskytující chov koz (převážně v hornatých oblastech).

V sektoru obchodu a služeb je na Sicílii zaměstnáno 68 % obyvatel.

Průmysl zaměstnává na Sicílii 20 % obyvatelstva. Ostrov lze rozdělit na industriálně rozvinutější části, například Messina, Syrakusy, Caltanissetta a Catania a na oblasti s tradičním a méně technicky rozvinutým průmyslem. V rozvinutých oblastech najdeme převážně průmysl petrochemický, strojírenský a elektrotechnický. V ostatních oblastech jde o technologicky méně náročnou výrobu olivového oleje, těstovin nebo vína. V menší míře můžeme registrovat také těžbu nerostných surovin, jako je kamenná sůl nebo methan.

Největší ostrov ve Středozemí byl během podmaňovaní ve starověku a středověku ovlivněn velkým množství kultur, mj. řeckou, římskou, aragonskou, normanskou, arabskou ad. a to se podepsalo i na gastronomii. Sicilská kuchyně je však ovlivněna i francouzskou a africkou kuchyní. Víno Malvázie z Liparských ostrovů, vůně mandlovníků, pistáciových stromů, olivových hájů, citrusovníků, pínií se snůbí s kulinářskou jednoduchostí. Každý kousek sicilského jídla je zážitkem. Pestrá jídla jsou dochucené vlastní solí z Marsaly a využitím bylinek, které tvoří základ sicilské kuchyně. K sicilské kuchyni neodmyslitelně patří i mořské ryby a vynikající sladké zákusky.

Mezi typické pokrmy patří arancini (smažené rýžové koule), Pasta con le sarde (těstoviny se šafránem, sardinkami, ančovičkami, fenyklem a piniovými oříšky), Pasta alla Norma (těstoviny v rajčatové omáčce s lilkem a ricottou), cannoli (smažená křupavá trubička plněná sladkou ricottou) nebo granita (ledová tříšť s ovocnou příchutí).^[8]

• Palermo je město ležící na severozápadě ostrova, které založili Kartáginci. Architektonicky je velmi různorodé díky častým změnám na sicilském trůně. Za nejzajímavější památky můžeme jmenovat Normanský palác, Teatro Maximo nebo kostel San Cataldo.
• Taormina, někdy také nazývaná sicilské Monte Carlo, je jedním z nejoblíbenějších sicilských letovisek. Z Taorminy je jeden z nejkrásnějších výhledů na Etnu z celé Sicílie. K nejznámějším památkám patří řecký amfiteátr z 3. stol. př. n. l. či Palazzo Santo Stefano. Město Taormina bylo údajně založeno obyvateli řeckého ostrova Naxos.

• Selinunte, ležící na západě ostrova, je dnes opuštěné starořecké město. Nalezneme zde zbytky akropole a rozsáhlý chrámový komplex. Byl založen řeckými osadníky z města jménem Megara kolem roku 730 př. n. l.
• Agrigento leží nedaleko již zmiňovaného Selinunte. Původem řecké město bylo založeno koncem 6. století př. n. l. osadníky z řecké Gely. Nejznámější památkou je Chrám svornosti, který se nachází v takzvaném Údolí chrámů.
• Sicilská sopka Etna se vypíná do výše 3 403 m n. m. a je jednou z největších činných sopek na světě a tou nejvyšší evropskou. Od roku 2013 je oblast Etny zapsána na seznamu přírodních památek Světového dědictví UNESCO.
• Hora Eryx, dnes známá jako Monte St. Giuliano, se nachází na severozápadě ostrova a je 750 metrů vysoká. Je z ní nádherný výhled na blízké okolí. Na jejím vrcholu se nachází malebné městečko Erice.

• Sicilský triskelion
• Seznam sicilských králů
• Seznam sicilských královen
• Sicilské hrabství
• Sicilské království
• Království obojí Sicílie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sicílie na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Sicílie ve Wikislovníku
• Regione Siciliana - Sito Ufficiale (italsky)
• Antická Sicílie a její poklady Archivováno 18. 1. 2012 na Wayback Machine. (česky)