Sicilské království

Království sicilské (za majákem)
Regnum Siciliae
Regnu di Sicilia
Regno di Sicilia
11301816Neapolské království 
Království obojí Sicílie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto: Animus Tuus Dominus („ANTUDO“)
geografie
Mapa
Mapa Sicilského království v letech 11301282
obyvatelstvo
státní útvar
feudální dědičná monarchie
vznik:
1130 – vznik
zánik:
1282 – rozdělení Sicilské nešpory
1816 – připojení ke Království obojí Sicílie
státní útvary a území
Předcházející:
Sicilské hrabstvíSicilské hrabství
Vévodství Apulie a KalábrieVévodství Apulie a Kalábrie
Neapolské vévodstvíNeapolské vévodství
Republika AmalfiRepublika Amalfi
Ziridská dynastieZiridská dynastie
Gaetské vévodstvíGaetské vévodství
Sorrentské vévodstvíSorrentské vévodství
Knížectví CapuaKnížectví Capua
Spoletské vévodstvíSpoletské vévodství
Nástupnické:
Neapolské královstvíNeapolské království
Království obojí SicílieKrálovství obojí Sicílie

Království sicilské (latinsky Regnum Siciliae, sicilsky Regnu di Sicilia, italsky Regno di Sicilia) bylo historickým státním útvarem na jihu Itálie v letech 11301816. Původně zahrnovalo kromě samotné Sicílie také celou jižní část Apeninského poloostrova, v roce 1282 však došlo v souvislosti s tzv. Sicilskými nešporami k rozpadu království na dva samostatné subjekty — ostrovní Království sicilské (za majákem), oficiálně nazvané království Trinacria, a pevninskou část Království sicilské (před majákem), v praxi známé spíše jako Neapolské království. V historické literatuře se pro období po roce 1282 tímto názvem označuje státní útvar zahrnující pouze ostrov.[1] Ten byl často v personální unii s aragonským/španělským královstvím. V letech 1713–1720 bylo v rukou savojských vévodů, kteří je vyměnili s císařem za království Sardinské. V roce 1735 dobyl Sicílii v rámci války o polské dědictví parmský vévoda Karel Bourbonský, který se zároveň stal králem neapolským. Oba státy byly od té doby s krátkou napoleonskou přestávkou pod vládou jednoho panovníka a v roce 1816 byly i formálně spojeny do (staro)nového Království obojí Sicílie.

Dějiny

Založení a vláda normanské dynastie

V roce 1091 se Sicílie dostala pod kontrolu Normanů, kteří vyvrátili arabský Sicilský emirát a založili zde Sicilské hrabství. Království založil roku 1130 sicilský hrabě Roger II. Sicilský z původem normanské dynastie de Hauteville, a to sloučením jihoitalských a sicilských držav Normanů, které byly od roku 1059 papežskými lény. Korunu přijal Roger přímo z rukou papeže. Normané zde vládli až do roku 1194 (postupně králové Roger II., 1130–1154, Vilém I. Sicilský, 1154–1166, Vilém II. Sicilský, 1166–1189, Tankred Sicilský, 1189–1194).

Štaufové

Roku 1194 získali království Štaufové sňatkem syna císaře Fridricha I. Barbarossy Jindřicha s dědičkou Konstancií, dcerou krále Viléma I. Jindřich byl v letech 1194–1197 spoluvladařem své ženy, která zemřela v roce 1198. Novým panovníkem se tak stal pozdější císař Fridrich II., v té době pouze čtyřletý. Jeho vláda v letech 11981250 byla poznamenána řadou konfliktů s papeži, které pokračovaly i za jeho nástupců Konráda IV. (12501254), Manfreda (12581266) a Konradina (12541258 a 1268).

Anjouovci

Korunovace Karla z Anjou sicilským králem (1266)

V důsledku ostrého sporu, do kterého se dostal Fridrich s papeži kvůli pokusům o ovládnutí severní Itálie, odmítla papežská kurie po jeho smrti ponechat království jako papežské léno nadále Štaufům. Nejdříve je nabídla anglickému králi Jindřichovi III. pro jeho mladšího syna Edmunda, který se zde však neprosadil. Roku 1266 je udělila v léno mladšímu synovi francouzského krále Ludvíka VIII. Karlovi z Anjou. Ten porazil roku 1266 nemanželského syna císaře Fridricha II. Manfreda a 1268 Fridrichova mladičkého vnuka Konradina, kterého poté nechal v Neapoli popravit. Vládu v království však neudržel dlouho.

Mapa Sicilského království za vlády aragonských králů

Roku 1282 vypuklo proti Francouzům rozsáhlé povstání na Sicílii, které vešlo do dějin pod názvem sicilské nešpory. Příčinou byl daňový útlak vlády krále, který se neustále pokoušel o další expanzivní politiku, mimo jiné na území obnovené byzantské říše. Proto povstání finančně podpořil byzantský císař Michael VIII. Palaiologos. Jako svého krále přijali vzbouření Sicilané Manfredova zetě, aragonského krále Petra III.. Ten ovšem ovládl pouze ostrov Sicílii, zatímco pevninská část království zůstala v anjouovských rukou.

Po dvaceti letech bojů byla roku 1302 uzavřena mírová smlouva, kterým byla uznána samostatnost ostrovního království v čele s aragonskou dynastií, které bylo oficiálně nazváno královstvím Trinacria, v praxi se však zvalo královstvím sicilským za (messinským) majákem a je v současnosti všeobecně nazýváno Sicilským královstvím, a zároveň potvrzeno pevninské království dynastie Anjou, jehož formální název sice bylo Sicilské království — v praxi pak království sicilské před majákem — v současnosti je ovšem téměř výlučně známé podle svého hlavního města jako Neapolské království.

Španělská nadvláda

Ostrovnímu státu vládli střídavě aragonští/španělští králové anebo jejich vedlejší větvě. Roku 1707 se sicilské království ocitlo v rámci válek o španělské dědictví v držbě císaře Karla VI. V roce 1735 dobyl Sicílii v rámci války o polské dědictví parmský vévoda Karel Bourbonský, který se zároveň stal králem neapolským. Oba státy byly od té doby s krátkou napoleonskou přestávkou pod vládou jednoho panovníka a v roce 1816 byly i formálně spojeny do (staro)nového Království obojí Sicílie s vládnoucí dynastií Bourbon-Obojí Sicílie.

Poznámky

  1. Ačkoli tato zažitá praxe plně vyhovuje potřebám historiografie, nezakládá se plně na tehdejší oficiální nomenklatuře; nepochybně však přispívá k lepšímu pochopení občas matoucích úseků jihoitalských dějin.

Související články

Literatura

  • JANSEN, Katherine L. Medieval Italy. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 2010. 624 s. ISBN 978-0-8122-2058-2. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor (after 1400).svg
(c) I, N3MO, CC-BY-SA-3.0
Banner of the Holy Roman Emperor (after 1400).
Vexillum Regni Hierosolymae.svg
Autor: Ec.Domnowall, Licence: CC BY 3.0
Drapeau du Royaume de Jérusalem
Bandera de Nápoles - Trastámara.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Republic of Amalfi.svg
Autor: Oren neu dag (diskuse)
Inkscape-yes.svg
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape-default.
, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of the Republic of Amalfi, made according to http://www.duesicilie.org/OLDSITE/bannere-nap.html
Corona ferrea monza (heraldry).svg
(c) Katepanomegas, CC BY-SA 3.0
Iron crown of Monza, used as the royal crown of Italy in heraldry
Royal Banner of Aragón.svg
Autor: Heralder
Inkscape-yes.svg
Tento vektorový obrázek byl vytvořen programem Inkscape.
, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal Banner of the Kingdom and Crown of Aragón
Simple Labarum.svg
The labarum is a symbol which displays the first two Greek letters of the word Christ (ΧΡΙΣΤΟΣ or Χριστός) — Chi (χ) and Rho (ρ).
KorunovaceKarlazAnjou.jpg
Korunovace Karla z Anjou králem Sicílie (1266)
Flag of the Kingdom of the Two Sicilies (1816).svg
Autor:

F l a n k e r

, Licence: CC BY 3.0
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Arms of the Aragonese Kings of Sicily.svg
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Per saltire Aragon and Hohenstaufen, in the historical coa, the two eagles should be facing each other.
Flag of Gaeta (10th century).svg
Autor: Facquis, Licence: CC BY-SA 4.0
Basata sulla carta nautica di Angelino Dalorto del 1325.
Flag of Cross of Burgundy.svg
Autor: Ningyou., Licence: CC-BY-SA-3.0
Flag with the cross of Burgundy (saltire). Also named Cross of Burgundy flag. It was used in the Catholic Monarchy and in its viceroyalties such as New Spain and Peru. It was also used by Spain as a military or king flag. Used by the Carlist movement.
Coat of Arms of the House of Hauteville (according to Agostino Inveges).svg
Autor: The White Lion, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of Arms of the House of Hauteville, according to Agostino Inveges
Kingdom of Sicily 1154-cs.svg
Autor: , Licence: CC-BY-SA-3.0
Sicilské království v roce 1154.
Arms of Swabia-Sicily.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of Arms of the Kingdom of Sicily (House of Hohenstaufen)
Italy 1494 AD.png
Autor: unknown, Licence: CC-BY-SA-3.0
Royal Arms of Spain (1580-1668).svg
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Arms of King of Spain, 1580-1668
Flag of the Kingdom of Naples.svg
Flag of the Kingdom of Naples
Arms of Jean dAnjou.svg
Autor: Carlodangio, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of Jean of France, earl of Anjou
SVG in SVG.svg This vector image includes elements that have been taken or adapted from this file: Arms of the Prince of Wales (Ancient).svg Arms of the Prince of Wales (Ancient).svg (od Sodacan).
State Flag of the Savoyard States (late 16th - late 18th century).svg
State Flag of the Savoyard States (late 16th - late 18th century).
Kingdom of Sicily naval flag.svg
Autor: Vlastní dílo, Licence: CC BY-SA 4.0
Naval flag of the kingdom of Sicily, drawn after Guillem Soler (c. 1380) File:Portolan chart of Guillem Soler (c.1380, Paris).jpg
Königsbanner 14Jh.svg
Autor: Vlastní dílo, Ronald Preuss (eagle), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner (Königsbanner) of the German kings and emperors in the early to mid 14th century. The upright rectangular shape of the field approximates the proportions of 14th-century military banners, see e.g. File:Codex Balduini Trevirensis - Alpenüberquerung Heinrich VII.JPG