Sidersaura

Jak číst taxoboxSidersaura
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 95 až 90 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzezření sauropoda rodu Sidersaura.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
InfrařádSauropoda
NadčeleďDiplodocoidea
ČeleďRebbachisauridae
RodSidersaura
Lerzo et al., 2024
Binomické jméno
Sidersaura marae
Lerzo et al., 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sidersaura („hvězdný ještěr“) byl rod sauropodního dinosaura z čeledi Rebbachisauridae, který žil v období počínající pozdní křídy (geologický stupeň cenoman až turon, asi před 95 až 90 miliony let) na území dnešní Argentiny (lokalita Villa el Chocón, provincie Neuquén). Jedná se o první formálně popsaný taxon druhohorního dinosaura v kalendářním roce 2024, studie byla publikována online dne 3. ledna tohoto roku.[1]

Objev

Fosilie tohoto mohutného sauropoda byly objeveny v roce 2012 v sedimentech geologického souvrství Huincul a mají podobu nekompletní kostry, sestávající z fragmentů lebky, obratlů a kostí končetin. Byly objeveny také kostry dalších jedinců, představujících paratypy (mezi nimi se nachází i juvenilní jedinec). Typový exemplář (MMCh-PV 70) je dospělý jedinec, představující dinosaura dlouhého asi 18 až 20 metrů a vážícího kolem 15 tun. Stehenní kost tohoto největšího objeveného jedince měří na délku 155 cm a patří tak k největším mezi rebbachisauridními sauropody. Nedaleko místa objevu sidersaury byl nalezen také obří karcharodontosauridní teropod druhu Meraxes gigas, formálně popsaný roku 2022.[2][3]

Druh Sidersaura marae byl formálně popsán na začátku ledna roku 2024, jeho rodové jméno odkazuje k "hvězdicovitému" tvaru hemálních oblouků dinosaura (kostí souvisejících s ocasní částí páteře) a druhové je poctou preparátorovi a řediteli instituce MMCh-PV jménem Mari Ripoll.[4]

Zařazení a popis

Sidersaura je nepochybně rebachisaurid, spadající možná do kladu (podčeledi) Nigersaurinae, se zástupci známými podle fosilních nálezů ze současné Jižní Ameriky, Afriky i západní Evropy. Blízce příbuzným rodem byl zejména Campananeyen[5], dále pak Itapeuasaurus, následně Zapalasaurus a také například Comahuesaurus[6].

Paleoekologie

Dinosauří megafauna souvrství Huincul.

Sidersaura patří k velkému množství sauropodů, známých ze sedimentů souvrství Huincul.[7] Mezi nimi nalezneme gigantické titanosaury, jako je jeden z největších známých sauropodů Argentinosaurus huinculensis[8] nebo téměř stejně velký Bustingorrytitan shiva, případně právě menší rebbachisauridy, jako je druh Cathartesaura anaerobica a Limaysaurus tessonei. Vyskytovalo se zde také množství teropodů různých velikostních kategorií (včetně taxonů jako jsou rody Mapusaurus, Taurovenator, Aoniraptor, Skorpiovenator, Tralkasaurus, Ilokelesia, Huinculsaurus, Overoraptor nebo Gualicho), a také početní ptakopánví dinosauři (zejména ornitopodi ze skupin Iguanodontia a Elasmaria).[9][10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://edition.cnn.com/videos/world/2024/01/05/exp-new-species-dinosaur-argentina-010502aseg2-cnni-world.cnn
  2. ↑ Canale, J. I.; et al. (2022). New giant carnivorous dinosaur reveals convergent evolutionary trends in theropod arm reduction. Current Biology. 32 (14): 3195–3202.e5.
  3. ↑ SOCHA, Vladimír. Padesátník s dvoumetrovou hlavou. OSEL.cz [online]. 18. prosince 2020. Dostupné online.  (česky)
  4. ↑ Lerzo, L. N.; et al. (2024). The last of the oldies: a basal rebbachisaurid (Sauropoda, Diplodocoidea) from the early Late Cretaceous (Cenomanian–Turonian) of Patagonia, Argentina. Historical Biology. 1–26.
  5. ↑ Lerzo, L. N.; et al. (2024). They all floated in the Cretaceous: new rebbachisaurid (Sauropoda, Diplodocoidea) with a highly pneumatized skeleton from the Upper Cretaceous (lower Cenomanian) of Patagonia, Argentina. Historical Biology: 1–14.
  6. ↑ Lindoso, R. M.; et al. (2019). A new rebbachisaurid (Sauropoda: Diplodocoidea) from the middle Cretaceous of northern Brazil. Cretaceous Research. 104: 104191. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.104191
  7. ↑ SOCHA, Vladimír. Nejbohatší geologická souvrství světa. OSEL.cz [online]. 12. března 2021. Dostupné online.  (česky)
  8. ↑ https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-dinosauri-velikost-velci-nejvetsi.A190913_104555_veda_mla
  9. ↑ Agnolin, F. L.; et al. (2023). A new giant titanosaur (Dinosauria, Sauropoda) from the Upper Cretaceous of Northwestern Patagonia, Argentina. Cretaceous Research. 105487.
  10. ↑ Motta; M. J.; et al. (2020). New theropod dinosaur from the Upper Cretaceous of Patagonia sheds light on the paravian radiation in Gondwana. The Science of Nature. 107 (3): 24.

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Huincul Formation Dinosauria Scale.svg
Size comparison of various dinosaurs known from the Huincul Formation. Note that many of these are very fragmentary and necessarily speculative
  • Mapusaurus is based on [1]
  • Meraxes is based on the skeletal in [2]
  • Skorpiovenator is based on [3]
  • Ilokelesia is based on Skorpiovenator[3] and [4] and scaled based on [3]
  • Argentinosaurus is based on my skeletal diagram
  • Overoraptor is based on [5] with the unknown regions based on Rahonavis[6]
  • Cathartesaura is based on [7] with unknown regions based on Limaysaurus.
  • Aoniraptor is based on [8] with the unknown regions based on Aerosteon[9] and Australovenator[10][11]
  • Limaysaurus is based on my skeletal diagram
  • Gualicho is based on the skeletal diagram by González in [12], with unknown parts restored after Deltadromeus[13], Masiakasaurus,[14] and, to a lesser extent, Limusaurus[15]
  • The human silhouette is from Silhouette of man standing and facing forward.svg (CC0).

References

  1. ↑ Mapusaurus skeletal diagram by Franoys
  2. ↑ Canale, J. I.; Apesteguía, S.; Gallina, P. A.; Mitchell, J.; Smith, N. D.; Cullen, T. M.; Shinya, A.; Haluza, A.; Gianechini, F. A.; Makovicky, P. J. (2022). "New giant carnivorous dinosaur reveals convergent evolutionary trends in theropod arm reduction". Current Biology 32 (14): 3195-3202.e5. DOI:10.1016/j.cub.2022.05.057.
  3. ↑ a b c Grillo & Delcourt's abstract poster for their paper on abelisaurid body size
  4. ↑ Ekrixinatosaurus skeletal diagram by PaleoJoe
  5. ↑ Motta, M. J.; Agnolín, F. L.; Brissón Egli, F.; Novas, F. E. (2020). "New theropod dinosaur from the Upper Cretaceous of Patagonia sheds light on the paravian radiation in Gondwana". The Science of Nature 107 (3): 1-8.
  6. ↑ Forster, Catherine A.; O’Connor, Patrick M.; Chiappe, Luis M.; Turner, Alan H. (2020). "The osteology of the Late Cretaceous paravian Rahonavis ostromi from Madagascar". Palaeontologia Electronica 23 (2): a31. DOI:10.26879/793.
  7. ↑ Gallina, P.; Apesteguía, S. (2005). "Cathartesaura anaerobica gen. et sp. nov., a new rebbachisaurid (Dinosauria, Sauropoda) from the Huincul Formation (Upper Cretaceous), Río Negro, Argentina". Revista del Museo Argentino de Ciencias Naturales Nueva Serie 7 (2): 153-166.
  8. ↑ Aranciaga Rolando, M.; Garcia Marsa, J.; Novas, F. (2020). "Histology and pneumaticity of Aoniraptor libertatem (Dinosauria, Theropoda), an enigmatic mid‐sized megaraptoran from Patagonia". Journal of Anatomy 237 (4): 741-756.
  9. ↑ Sereno, P.C.; Martinez, R.N.; Wilson, J.A.; Varricchio, D.J.; Alcober, O.A.; Larsson, H.C.E. (2008). "Evidence for avian intrathoracic air sacs in a new predatory dinosaur from Argentina". PLoS ONE 3 (9): e3303. DOI:10.1371/journal.pone.0003303.
  10. ↑ Australovenator skeletal diagram by Ashley Patch (PLASTOSPLEEN)
  11. ↑ Hocknull, S.A.; White, M.A.; Tischler, T.R.; Cook, A.G.; Calleja, N.D.; Sloan, T.; Elliott, D.A. (2009). "New mid-Cretaceous (latest Albian) dinosaurs from Winton, Queensland, Australia". PLoS ONE 4 (7): e6190. DOI:10.1371/journal.pone.0006190.
  12. ↑ Apesteguía, S.; Smith, N. D.; Juárez Valieri, R; Makovicky, P. J. (2016). "An unusual new theropod with a didactyl manus from the Upper Cretaceous of Patagonia, Argentina". PLoS ONE 11 (7): e0157793. DOI:10.1371/journal.pone.0157793.
  13. ↑ Ibrahim, N.; Sereno, P. C.; Varricchio, D. J.; Martill, D. M.; Dutheil, D. B.; Unwin, D. M.; Baidder, L.; Larsson, H.; Zouhri, S.; Kaoukaya, A. (2020). "Geology and paleontology of the Upper Cretaceous Kem Kem Group of eastern Morocco". ZooKeys 928: 1–216. DOI:10.3897/zookeys.928.47517.
  14. ↑ Carrano, M. T.; Loewen, M. A.; Sertich, J. J. (2011). "New materials of Masiakasaurus knopfleri Sampson, Carrano, and Forster, 2001, and implications for the morphology of the Noasauridae (Theropoda: Ceratosauria)". Smithsonian Contributions to Paleobiology 95: 1-53.
  15. ↑ Wang, S.; Stiegler, J.; Amiot, R.; Wang, X.; Du, G. H.; Clark, J. M.; Xu, X. (2017). "Extreme ontogenetic changes in a ceratosaurian theropod". Current Biology 27 (1): 144-148.
Sidersaura UDL.png
Autor: UnexpectedDinoLesson, Licence: CC0
Sidersaura is a rebbachisaurid sauropod dinosaur from the Late Cretaceous of Argentina. Rebbachisaurids are the last known dipldocoids, and lived alongside the titanosaurs until fairly late in the Cretaceous before disappearing from the fossil record, presumably going extinct. They have long tails and relatively short necks, by sauropod standards. Sidersaura one of the most recent rebbachisaurids yet found, living in the Cenomanian–Turonian ages of the Late Cretaceous. It was large for a rebbachisaurid, growing to about 20 m in length.