Sie Šu-wej
Sie Šu-wej 謝淑薇 | |
---|---|
Sie Šu-wej ve Wimbledonu 2023 | |
Stát | Čínská Tchaj-pej |
Datum narození | 4. ledna 1986 (38 let) |
Místo narození | Sin-ču, Tchaj-wan |
Bydliště | Tchaj-pej, Tchaj-wan |
Výška | 169 cm |
Profesionál od | 2001 |
Držení rakety | pravou rukou, obouruč z obou stran |
Výdělek | 11 621 039 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 524–345 |
Tituly | 3 WTA, 27 ITF |
Nejvyšší umístění | 23. místo (25. února 2013) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2021) |
French Open | 3. kolo (2017) |
Wimbledon | 4. kolo (2018) |
US Open | 2. kolo (2008, 2013) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2012) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 575–285 |
Tituly | 34 WTA, 1 WTA 125K, 23 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (12. května 2014) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2024) |
French Open | vítězka (2014, 2023) |
Wimbledon | vítězka (2013, 2019, 2021, 2023) |
US Open | semifinále (2012, 2023) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistryň | vítězka (2013) |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2012) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 2 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2024) |
French Open | semifinále (2024) |
Wimbledon | vítězka (2024) |
US Open | semifinále (2009) |
Týmové soutěže | |
Hopman Cup | základní skupina (2008, 2009) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 13. června 2024
Sie Šu-wej (čínsky pchin-jinem Xiè Shūwēi, znaky zjednodušené 谢淑薇, tradiční 謝淑薇, * 4. ledna 1986 Sin-ču) je tchajwanská profesionální tenistka. V letech 2014–2021 byla světovou jedničkou ve čtyřhře,[1] kterou se stala jako třicátá druhá od zavedení klasifikace v září 1984 a první Tchajwanec na čele žebříčků bez rozdílu soutěže. V devíti obdobích na vrcholu strávila 59 týdnů.[2] Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour tři singlové a třicet čtyři deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala dvacet sedm titulů ve dvouhře a dvacet tři ve čtyřhře.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2013 na 23. místě jako nejvýše postavený tchajwanský tenista v historii. Ve čtyřhře pak v květnu 2014 figurovala na 1. místě. Trénuje ji Frederic Aniere. Dříve tuto roli plnil Australan Paul McNamee.
Na grandslamu vyhrála jako první tchajwanský tenista v historii trofej bez rozdílu soutěže. První ze sedmi titulů v ženské čtyřhře získala s Číňankou Pcheng Šuaj ve Wimbledonu 2013 po výhře nad Australankami Bartyovou a Dellacquovou. V závěru sezóny pak ovládly istanbulský Turnaj mistryň 2013, když ve finále zdolaly Rusky Makarovovou s Vesninovou. Trofej získaly také na French Open 2014 po výhře nad Italkami Erraniovou a Vinciovou. S Barborou Strýcovou ve finále Wimbledonu 2019 zdolaly Kanaďanku Dabrowskou a Číňanku Süovou. Po boku Belgičanky Elise Mertensové ovládla Wimbledon 2021 a Australian Open 2024, v páru s Číňankou Wang Sin-jü rovněž antukové French Open 2023 a se Strýcovou přidala čtvrtou londýnskou trofej ve Wimbledonu 2023. První trofej ze smíšené čtyřhry získala na Australian Open 2024 po boku Poláka Jana Zielińského, se kterým zvítězila ve stejném roce i ve Wimbledonu.
Na Australian Open 2021 postoupila jako první Tchajwanka do čtvrtfinále grandslamové dvouhry a v rámci otevřené éry se ve 35 letech stala nejstarší debutantkou v této fázi grandslamu. Dosáhla tím singlového maxima na majorech.[3][4] V kvalifikaci Australian Open 2024 pak ukončila profesionální kariéru ve dvouhře.[5]
Soukromý život
Narodila se roku 1986 v severotchajwanském městě Sin-ču do rodiny Sie Tze-lunga a Ho Fom-ju. Vyrostla v Kao-siungu. K tenisu ji v pěti letech přivedl otec. Mladší sourozenci, bratr Sie Čcheng-pcheng a sestra Sie Jü-ťie (dříve hrající jako Sie Šu-jing), jsou také profesionální tenisté. V tchajpejské tenisové škole ji vedla bývalá tenistka Hu Na, která v roce 1982 odešla z kontinentální Číny do Spojených států.[6]
Po trofeji ve wimbledonské čtyřhře 2013 její otec prohlásil, že dcera obdržela nabídku 10 milionů jüanů a rok od čínské likérky reprezentovat západní provincii Čching-chaj v čínských národních soutěžích. Takový krok by obnášel změnu občanství z tchajwanského na čínské. Sie Šu-wej měla podle otce takovou možnost zvažovat. Zpráva vyvolala tlak na tchajwanskou vládu, která vyzvala národní firmy k finanční kompenzaci tenistky. Státem vlastněná tchajwanská tabáková firma vyrábějící také alkoholické nápoje souhlasila Sieové vyplatit cca 167 tisíc dolarů v rámci podpory tchajwanského piva.[6]
Tenisová kariéra
Na okruh WTA se vrátila po více než roční pauze v květnu 2023 na Mutua Madrid Open po boku taktéž vracející se Strýcové, se kterou dohrály ve čtvrtfinále. Na French Open spojila síly s Wang Sin-jü. Společně na turnaji triumfovaly. V soutěži vyřadily pět nasazených dvojic a ve finále zdolaly Leylah Fernandezovou a Taylor Townsendovou. Společně odehrály teprve druhý turnaj. Spolupráci navázaly na závěrečné pařížské generálce Internationaux de Strasbourg. Získala tak pátý grandslam v ženském deblu znamenající.[7][8] Ve Wimbledonu pak znovu nastoupila s Barborou Strýcovou. Ve finále zdolaly třetí nasazenou australsko-belgickou dvojici Storm Hunterová a Elise Mertensová a navázaly tak na wimbledonskou trofej z roku 2019, přičemž celkově triumfovala e Wimbledonu počtvrté. Ve 37 letech se staly součtem věků 74 let nejstarší dvojicí, která vyhrála čtyřhru na grandslamu.[9][10]
Herní styl
Forhendový i bekhendový úder hraje obouruč s minimální rotací míče. Neortodoxní herní styl znamená řadu křížových úderů směřovaných v ostrých úhlech z dvorce a pro soupeřky ztíženou očekávatelnost směru letu míče. Na antukovém povrchu zařazuje do své hry kraťasy a slajsované míče.
Několik elitních tenistek ocenilo její nezvyklý styl. Maria Šarapovová po výhře ve třetím kole Wimbledonu 2012 sdělila: „Častokrát jsem se s ní střetla mezi juniorkami. Představovala pro mě noční můru díky slajsům a zkráceným míčům, které hrála na antuce. Říkala jsem si: ‚Kde se takhle učí hrát tenis?' Raketu si přesouvala mezi oběma rukama. To je její hra, obsahující hodně kraťasů a slajsů, kterými lidi dohání až k určité míře nepříčetnosti.“[11]
Týmové soutěže
V tchajwanském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2003 utkáním základního bloku 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Indonésii, v němž prohrála dvouhru s Angelique Widjajovou. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti devíti mezistátním utkáním s bilancí 15–10 ve dvouhře a 7–2 ve čtyřhře.
Tchaj-wan reprezentovala na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde v singlové soutěži skončila v úvodním kole na raketě stabilní deblové partnerky Pcheng Šuaj, s níž o měsíc dříve vyhrála ve stejném areálu All England Clubu wimbledonský turnaj. V ženské čtyřhře prošla po boku Čuang Ťia-žung do čtvrtfinále, kde je vyřadily pozdější stříbrné medailistky Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká ve dvou setech.
Zúčastnit se také měla Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru, kde plánovala startovat s Čuang Ťia-žung v ženské čtyřhře. Den před zahájením olympiády však oznámila, že po slovní roztržce se zástupcem vedoucího tchajwanské olympijské delegace Tsai Szu-chuehem nebude již nikdy reprezentovat Tchaj-wan. Měsíc před startem se rozhodla odstoupit ze čtyřhry, když kritizovala svaz za nefinancování účasti jejího trenéra v Riu, zatímco druhý tchajwanský deblový pár měl přítomnost kouče zajištěnu. Své měsíc staré rozhodnutí nezměnila a po roztržce s činovníkem se vzdala i účasti ve dvouhře.[12][13]
Za tchajwanské družstvo dvakrát nastoupila v Hopmanově poháru, vždy ve dvojici s krajanem Lu Jan-sunem. Při obou účastech v letech 2008 i 2009 skončili v základní skupině, když z celkových šesti mezistátních zápasů dovedli k výhře jediný, v ročníku 2008 nad Argentinou v poměru 3–0.
Na svých prvních Asijských hrách 2002 konaných v jihokorejském Pusanu byla členkou týmu, který skončil na bronzové příčce v soutěži družstev. O čtyři roky později na Asijských hrách 2006 v Dauhá si již s tchajwanským výběrem odvezla zlatou medaili, kterou doplnila dalším bronzem ze smíšené čtyřhry. Z Asijských her 2010 v čínském Kantonu doplnila sbírku o dva stříbrné kovy, ze soutěže družstev a ženské čtyřhry.
Finále na Grand Slamu
Ženská čtyřhra: 8 (7–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2013 | Wimbledon | tráva | Pcheng Šuaj | Ashleigh Bartyová Casey Dellacquová | 7–6(7–1), 6–1 |
Vítězka | 2014 | French Open | antuka | Pcheng Šuaj | Sara Erraniová Roberta Vinciová | 6–4, 6–1 |
Vítězka | 2019 | Wimbledon (2) | tráva | Barbora Strýcová | Sü I-fan Gabriela Dabrowská | 6–2, 6–4 |
Finalistka | 2020 | Australian Open | tvrdý | Barbora Strýcová | Tímea Babosová Kristina Mladenovicová | 2–6, 1–6 |
Vítězka | 2021 | Wimbledon (3) | tráva | Elise Mertensová | Veronika Kuděrmetovová Jelena Vesninová | 3–6, 7–5, 9–7 |
Vítězka | 2023 | French Open (2) | antuka | Wang Sin-jü | Leylah Fernandezová Taylor Townsendová | 1–6, 7–6(7–5), 6–1 |
Vítězka | 2023 | Wimbledon (4) | tráva | Barbora Strýcová | Storm Hunterová Elise Mertensová | 7–5, 6–4 |
Vítězka | 2024 | Australian Open | tvrdý | Elise Mertensová | Ljudmyla Kičenoková Jeļena Ostapenková | 6–1, 7–5 |
Smíšená čtyřhra: 2 (2–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2024 | Australian Open | tvrdý | Jan Zieliński | Desirae Krawczyková Neal Skupski | 6–7(5–7), 6–4, [11–9] |
Vítězka | 2024 | Wimbledon | tráva | Jan Zieliński | Giuliana Olmosová Santiago González | 6–4, 6–2 |
Finále Turnaje mistryň
Čtyřhra: 4 (1–3)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2013 | WTA Tour Championships, Istanbul, Turecko | tvrdý (h) | Pcheng Šuaj | Jekatěrina Makarovová Jelena Vesninová | 6–4, 7–5 |
Finalistka | 2014 | WTA Finals, Singapur | tvrdý (h) | Pcheng Šuaj | Cara Blacková Sania Mirzaová | 1–6, 0–6 |
Finalistka | 2019 | WTA Finals, Šen-čen, Čína | tvrdý (h) | Barbora Strýcová | Tímea Babosová Kristina Mladenovicová | 1–6, 3–6 |
Finalistka | 2021 | WTA Finals, Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Elise Mertensová | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková | 3–6, 4–6 |
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Grand Slam (7–1 Č) | |
Turnaj mistryň (1–3 Č) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (13–1 Č) | |
Premier / WTA 500 (5–4 Č) | |
International / WTA 250 (3–0 D; 8–6 Č) |
Dvouhra: 3 (3–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 4. března 2012 | Kuala Lumpur, Malajsie | tvrdý | Petra Martićová | 2–6, 7–5, 4–1skreč |
Vítězka | 2. | 23. září 2012 | Kanton, Čína | tvrdý | Laura Robsonová | 6–3, 5–7, 6–4 |
Vítězka | 3. | 16. září 2018 | Hirošima, Japonsko | tvrdý | Amanda Anisimovová | 6–2, 6–2 |
Čtyřhra: 49 (34–15)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 3. října 2004 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Čuang Ťia-žung | Cho Yoon-Jeong Jeon Mi-Ra | 3–6, 6–1, 5–7 |
Finalistka | 2. | 6. ledna 2007 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Shikha Uberoiová | Janette Husárová Paola Suárezová | 0–6, 2–6 |
Finalistka | 3. | 18. února 2007 | Bengalúru, Indie | tvrdý | Alla Kudrjavcevová | Čan Jung-žan Čuang Ťia-žung | 7–6(7–4), 2–6, [9–11] |
Vítězka | 1. | 23. září 2007 | Peking, ČLR | tvrdý | Čuang Ťia-žung | Chan Sin-jün Sü I-fan | 7–6(7–2), 6–2 |
Vítězka | 2. | 30. září 2007 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Čuang Ťia-žung | Eleni Daniilidou Jasmin Wöhrová | 6–2, 6–2 |
Finalistka | 4. | 10. února 2008 | Pattaya, Thajsko | tvrdý | Vania Kingová | Čan Jung-žan Čuang Ťia-žung | 4–6, 3–6 |
Finalistka | 5. | 17. srpna 2008 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Jaroslava Švedovová | Maria Kirilenková Naděžda Petrovová | 3–6, 6–4, [8–10] |
Vítězka | 3. | 14. září 2008 | Bali, Indonésie | tvrdý | Pcheng Šuaj | Marta Domachowská Naděžda Petrovová | 6–7(4–7), 7–6(6–3), [10–7] |
Vítězka | 4. | 28. září 2008 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Čuang Ťia-žung | Věra Duševinová Maria Kirilenková | 6–3, 6–0 |
Vítězka | 5. | 16. ledna 2009 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Pcheng Šuaj | Nathalie Dechyová Casey Dellacquová | 6–0, 6–1 |
Vítězka | 6. | 9. května 2009 | Řím, Itálie | antuka | Pcheng Šuaj | Daniela Hantuchová Ai Sugijamová | 7–5, 7–6(7–5) |
Vítězka | 7. | 10. října 2009 | Peking, Čína | tvrdý | Pcheng Šuaj | Alla Kudrjavcevová Jekatěrina Makarovová | 6–3, 6–1 |
Vítězka | 8. | 24. září 2011 | Kanton, Čína | tvrdý | Čeng Saj-saj | Čan Ťin-wej Chan Sin-jün | 6–2, 6–1 |
Vítězka | 9. | 18. června 2012 | Birmingham, Spojené království | tráva | Tímea Babosová | Liezel Huberová Lisa Raymondová | 7–5, 6–7(2–7), [10–8] |
Vítězka | 10. | 19. května 2013 | Řím, Itálie (2) | antuka | Pcheng Šuaj | Sara Erraniová Roberta Vinciová | 4–6, 6–3, [10–8] |
Vítězka | 11. | 6. července 2013 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Pcheng Šuaj | Ashleigh Bartyová Casey Dellacquová | 7–6(7–1), 6–1 |
Vítězka | 12. | 18. srpna 2013 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Pcheng Šuaj | Anna-Lena Grönefeldová Květa Peschkeová | 2–6, 6–3, [12–10] |
Vítězka | 13. | 21. září 2013 | Kanton, Čína | tvrdý | Pcheng Šuaj | Vania Kingová Galina Voskobojevová | 6–3, 4–6, [12–10] |
Vítězka | 14. | 27. října 2013 | Turnaj mistryň, Istanbul, Turecko | tvrdý (h) | Pcheng Šuaj | Jekatěrina Makarovová Jelena Vesninová | 6–4, 7–5 |
Vítězka | 15. | 16. února 2014 | Dauhá, Katar | tvrdý | Pcheng Šuaj | Květa Peschkeová Katarina Srebotniková | 6–4,6–0 |
Vítězka | 16. | 16. března 2014 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Pcheng Šuaj | Cara Blacková Sania Mirzaová | 7–6(7–5), 6–2 |
Vítězka | 17. | 8. června 2014 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Pcheng Šuaj | Sara Erraniová Roberta Vinciová | 6–4, 6–1 |
Finalistka | 6. | 26. října 2014 | Turnaj mistryň, Singapur | tvrdý (h) | Pcheng Šuaj | Cara Blacková Sania Mirzaová | 1–6, 0–6 |
Finalistka | 7. | 28. února 2015 | Dauhá, Katar | tvrdý | Sania Mirzaová | Raquel Kops-Jonesová Abigail Spearsová | 4–6, 4–6 |
Vítězka | 18. | 26. února 2017 | Budapešť, Maďarsko | tvrdý (h) | Oxana Kalašnikovová | Arina Rodionovová Galina Voskobojevová | 6–3, 4–6, [10–4] |
Vítězka | 19. | 16. dubna 2017 | Biel/Bienne, Švýcarsko | tvrdý (h) | Monica Niculescuová | Timea Bacsinszká Martina Hingisová | 5–7, 6–3, [10–7] |
Finalistka | 8. | 19. srpna 2017 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Monica Niculescuová | Čan Jung-žan Martina Hingisová | 6-4, 4-6, [7-10] |
Finalistka | 9. | 23. února 2018 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Pcheng Šuaj | Čan Chao-čching Jang Čao-süan | 6–4, 2–6, [6–10] |
Vítězka | 20. | 16. března 2018 | Indian Wells, Spojené státy (2) | tvrdý | Barbora Strýcová | Jekatěrina Makarovová Jelena Vesninová | 6–4, 6–4 |
Finalistka | 10. | 25. srpna 2018 | New Haven, Spojené státy | tvrdý | Laura Siegemundová | Andrea Sestini Hlaváčková Barbora Strýcová | 4–6, 7–6(9–7), [4–10] |
Finalistka | 11. | 26. září 2018 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Sie Šu-jing | Čchö Či-hui Han Na-re | 3–6, 2–6 |
Vítězka | 21. | 23. února 2019 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Barbora Strýcová | Lucie Hradecká Jekatěrina Makarovová | 6–4, 6–4 |
Vítězka | 22. | 11. května 2019 | Madrid, Španělsko | antuka | Barbora Strýcová | Gabriela Dabrowská Sü I-fan | 6–3, 6–1 |
Vítězka | 23. | 23. června 2019 | Birmingham, Spojené království | tráva | Barbora Strýcová | Anna-Lena Grönefeldová Demi Schuursová | 6–4, 6–7(4–7), [10–8] |
Vítězka | 24. | 14. července 2019 | Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) | tráva | Barbora Strýcová | Sü I-fan Gabriela Dabrowská | 6–2, 6–4 |
Finalistka | 12. | 22. září 2019 | Ósaka, Japonsko | tvrdý | Sie Jü-čch'-e | Čan Chao-čching Latisha Chan | 5–7, 5–7 |
Finalistka | 13. | 3. listopadu 2019 | Turnaj mistryň, Šen-čen, Čína | tvrdý (h) | Barbora Strýcová | Tímea Babosová Kristina Mladenovicová | 1–6, 3–6 |
Vítězka | 25. | 12. ledna 2020 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Barbora Strýcová | Ashleigh Bartyová Kiki Bertensová | 3–6, 7–6(9–7), [10–8] |
Finalistka | 14. | 31. ledna 2020 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Barbora Strýcová | Tímea Babosová Kristina Mladenovicová | 2–6, 1–6 |
Vítězka | 26. | 22. února 2020 | Dubaj, Spojené arabské emiráty (2) | tvrdý | Barbora Strýcová | Barbora Krejčíková Čeng Saj-saj | 7–5, 3–6, [10–5] |
Vítězka | 27. | 28. února 2020 | Dauhá, Katar (2) | tvrdý | Barbora Strýcová | Gabriela Dabrowská Jeļena Ostapenková | 6–2, 5–7, [10–2] |
Vítězka | 28. | 20. září 2020 | Řím, Itálie (3) | antuka | Barbora Strýcová | Anna-Lena Friedsamová Ioana Raluca Olaruová | 6–2, 6–2 |
Vítězka | 29. | 10. července 2021 | Wimbledon, Londýn, Spojené království (3) | tráva | Elise Mertensová | Veronika Kuděrmetovová Jelena Vesninová | 3–6, 7–5, 9–7 |
Vítězka | 30. | 16. října 2021 | Indian Wells, Spojené státy (3) | tvrdý | Elise Mertensová | Veronika Kuděrmetovová Jelena Rybakinová | 7–6(7–1), 6–3 |
Finalistka | 15. | 17. listopadu 2021 | Turnaj mistryň, Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Elise Mertensová | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková | 3–6, 4–6 |
Vítězka | 31. | 11. června 2023 | French Open, Paříž, Francie (2) | antuka | Wang Sin-jü | Leylah Fernandezová Taylor Townsendová | 1–6, 7–6(7–5), 6–1 |
Vítězka | 32. | 16. července 2023 | Wimbledon, Londýn, Spojené království (4) | tráva | Barbora Strýcová | Storm Hunterová Elise Mertensová | 7–5. 6–4 |
Vítězka | 33. | 28. ledna 2024 | Australian Open, Melborune, Austrálie | tvrdý | Elise Mertensová | Ljudmyla Kičenoková Jeļena Ostapenková | 6–1, 7–5 |
Vítězka | 34. | 16. března 2024 | Indian Wells, Spojené státy (4) | tvrdý | Elise Mertensová | Storm Hunterová Kateřina Siniaková | 6–3, 6–4 |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
WTA 125 (0–1 D; 1–0 Č) |
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | listopad 2017 | Hua Hin, Thajsko | tvrdý | Belinda Bencicová | 3–6, 4–6 |
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | listopad 2017 | Honolulu, Spojené státy | tvrdý | Sie Šu-jing | Eri Hozumiová Asia Muhammadová | 6–1, 7–6(7–3) |
Postavení na konečném žebříčku WTA
Dvouhra
Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
Pořadí | 165. | ▼ 262. | ▼ 653. | ▲ 426. | ▲ 154. | ▲ 140. | ▼ 143. | ▲ 79. | ▼ 318. | ▼ 361. | ▲ 176. | ▲ 25. | ▼ 85. | ▼ 144. | ▲ 107. | ▲ 98. | ▲ 96. | ▲ 28. | ▼ 32. | ▼ 66. | ▼ 106. | — | 703. |
Čtyřhra
Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
Pořadí | 593. | ▲ 199. | ▼ 523. | ▲ 166. | ▲ 135. | ▲ 102. | ▲ 46. | ▼ 53. | ▲ 9. | ▲ 46. | ▲ 35. | ▲ 25. | ▲ 3. | ▼ 5. | ▼ 26. | ▼ 96. | ▲ 32. | ▲ 17. | ▲ 4. | ▲ 1. | ▼ 3. | — | 6. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hsieh Su-wei na anglické Wikipedii.
- ↑ ODDO, Chris. WTA Rankings March 19, 2024: Navarro Top 20, Hsieh Back to Top of Doubles Rankings. Tennis Now [online]. 2024-03-19 [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rankings update: Kontaveit, Li reach career highs [online]. en: WTA Tennis, 2021-10-25 [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
- ↑ NGUYEN, Courtney. 'There's only one Su-Wei': McNamee on unleashing Hsieh's free spirit. Women's Tennis Association [online]. 2021-02-14 [cit. 2023-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-14. (anglicky)
- ↑ NEWS, Taiwan. Taiwan's Hsieh makes history with victory at Australian Open. Taiwan News [online]. 2021-02-14 [cit. 2023-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-04. (anglicky)
- ↑ Hsieh ends singles career, Korneeva advances in Australian Open qualifying. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Dan Levin. Taiwan's Tennis Ace Flirts With China. How Could She? Cash.. New York Times. 19-07-2013. Dostupné online [cit. 20-07-2013].
- ↑ Hsieh, Wang beat Townsend, Fernandez to win French Open doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-11 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Čtyřhru žen na Roland Garros vyhrály Su-Wei Hsieh a Xinyu Wang. TenisPortal.cz [online]. 2023-06-11 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Hsieh and Strycova win Wimbledon doubles title for second time. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Strýcová: Tahle pohádka má happy end. Musím si to nechat projít hlavou, ale Prahu a US Open pořád plánuju. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-17 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online.
- ↑ Maria Sharapova overcomes 'nightmare' at Wimbledon. The National [online]. 2012-06-29 [cit. 2023-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-29. (anglicky)
- ↑ Adam Addicott. Hsieh Su-wei Quit The Olympics Following Row With Taiwan Olympic Official [online]. Ubitennis.net, 2016-08-04 [cit. 2016-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Olivia Yang; Michael Cole. Taiwan Tennis Pro Hsieh Su-wei Pulls Out of Rio Olympics [online]. The News Lens, 2016-08-04 [cit. 2016-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sie Šu-wej na Wikimedia Commons
- Sie Šu-wej na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Sie Šu-wej na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Sie Šu-wej na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Sie Šu-wej v databázi Olympedia (anglicky)
- Sie Šu-wej na Instagramu
Média použitá na této stránce
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Georgian flag in Pantone MS.
Autor: Peter Menzel, Licence: CC BY-SA 2.0
Barbora Strýcová & Hsieh Su-wei, Doubles champions at the 2019 Wimbledon Championships