Sie Ťüe-caj

Sie Ťüe-caj
Narození	květen 1884 Ningxiang City
Úmrtí	15. června 1971 (ve věku 87 let)
Místo pohřbení	Papaošanský revoluční hřbitov
Povolání	politik a soudce
Politické strany	Kuomintang (1923–1927) Komunistická strana Číny (1925–1971)
Choť	Wang Dingguo (1937–1971)
Děti	Xie Fei
Funkce	předseda Nejvyššího lidového soudu ČLR (1959–1965) člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění člen 1. plenárního zasedání Čínského lidového politického poradního shromáždění
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sie Ťüe-caj (čínsky pchin-jinem Xiè Juézāi, znaky zjednodušené 谢觉哉, tradiční 謝覺哉; květen 1884 — 15. června 1971) byl čínský komunistický politik a právník, předseda Nejvyššího lidového soudu Čínské lidové republiky (1959–1965), později místopředseda Čínského lidového politického poradního shromáždění (od 1965), předtím ministr vnitra (1949–1959). V letech 1956–1966 byl kandidátem ústředního výboru Komunistické strany Číny, v letech 1966–1969 jeho členem.

Sie Ťüe-caj se narodil v květnu 1884 v okrese Ning-siang v provincii Chu-nan v zámožné rodině.^[1] V mládí se účastnil hnutí 4. května; od roku 1920 vedl Chunanské lidové noviny a začátkem následujícího roku vstoupil do Nové lidové studijní společnosti založené Mao Ce-tungem a dalšími.^[1][2] V roce 1923 vstoupil do Kuomintangu a v roce 1925 do Komunistické strany Číny. Působil v komunistickém tisku v Chu-nanu, byl členem provinčního vedení Kuomintangu, vedl provinční stranickou školu Kuomintangu.^[2]

Roku 1928 odjel z Chu-nanu do Šanghaje, kde pracoval v komunistickém tisku, nakrátko byl přeložen do Šen-jangu. Na podzim 1931 odešel do sovětské oblasti Siang-e-si na styku provincií Chu-pej a Chu-nan, kde se stal generálním sekretářem stranického výboru a redaktorem stranických novin. Roku 1932 byl nakrátko zatčen, po propuštění se vrátil do Šanghaje.^[1] 1933 přešel do centrální sovětské oblasti, v níž byl jmenován sekretářem ústřední vlády Čínské sovětské republiky. Účastnil se Dlouhého pochodu; po příchodu do Šen-si se koncem roku 1935 stal lidovým komisařem vnitra a generálním sekretářem severozápadní dělnicko-rolnické demokratické vlády, od počátku roku 1937 převzal funkci lidového komisaře spravedlnosti a úřadujícího předsedy Nejvyššího soudu.^[2] Od podzimu 1937 vedl úřad komunistické 8. pochodové armády v Lan-čou, roku 1939 převzal funkci zástupce ředitele Ústřední stranické školy.^[1] V roce 1940 se stal zástupcem tajemníka byra ÚV KS Číny pro pohraniční oblast Šen-si-Kan-su-Ning-sia, generálním sekretářem vlády oblasti Šen-si-Kan-su-Ning-sia; od roku 1942 zastával úřad místopředsedy zastupitelského sboru oblasti Šen-si-Kan-su-Ning-sia.^[2]

V červnu 1946 se stal předsedou výzkumného výboru pro právní otázky při ÚV KS Číny, jako jeden z předních členů právního výboru ÚV KS Číny se podílel na tvorbě legislativy potřebné při vzniku Čínské lidové republiky; v letech 1948–1949 byl členem lidové vlády severní Číny a ministrem spravedlnosti v ní.^[1][2] V září 1949 se zúčastnil prvního zasedání Čínského lidového politického poradního shromáždění. Po vzniku Čínské lidové republiky působil jako ministr vnitra.^[1] V letech 1949–1955 byl současně zástupcem tajemníka ústřední kontrolní a disciplinární komise KS Číny. V září 1956 byl na VIII. sjezdu KS Číny zvolen kandidátem ústředního výboru KS Číny. V dubnu 1959 přešel z funkce ministra vnitra na místo předsedy Nejvyššího lidového soudu.^[1][2] Roku 1963 v důsledku nemoci ochrnul, po léčbě se jeho stav zlepšil. Předsedou Nejvyššího lidového soudy byl do ledna 1965, poté pracoval jako místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. V srpnu 1966 byl na zasedání ústředního výboru Komunistické strany Číny převeden z kandidátů mezi členy ústředního výboru (členem ÚV byl do IX. sjezdu roku 1969). Represe během kulturní revoluce se ho nedotkly.^[1]

Zemřel 15. června 1971 v Pekingu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sie Ťüe-caj na Wikimedia Commons