Siebertův vodní mlýn

Siebertův vodní mlýn
vodní mlýn
vodní mlýn
Základní informace
Přestavba1936
Poloha
Adresač.p. 93, Roštín, okres Kroměříž, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°11′24,83″ s. š., 17°17′44,34″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky47891/7-7169 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Siebertův vodní mlýn v Roštíně stojí na Roštínském potoce.[1] V letech 1958–1987 byl chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]

Historie

Vodní mlýn je v Roštíně zmíněn roku 1381.[1] V 18. století prošel přestavbou. V roce 1930 je u něj uvedena pila (zanikla).[1] O šest let později byl modernizován a přebudován na elektrický pohon.[2]

Popis

Dvoupodlažní mlýnská budova s obytnou částí má polovalbovou střechu s pálenou krytinou. K ní přiléhá přízemní hospodářská budova, kterou původně tvořily dvě části na půdorysu písmene „L“. Z ní se dochovala pouze část kolmá k mlýnské budově postavená z cihelného zdiva a krytá pálenou taškou, která má dřevěné štíty.[2]

Voda k mlýnu vedla náhonem od dřevěného jezu v Olšince asi 300 metrů nad mlýnem. K roku 1930 měl jedno kolo na horní vodu, ke kterému se voda přiváděla dřevěným korytem hlubokým 25 cm z menší vodní nádrže vybudované severozápadně nad mlýnem (průměr kola 422 cm, šířka korečků 82 cm, hltnost 85 l/s, spád 5,7 metru a výkon 3 kW - zaniklo).[2] Dochovala se hřídel vodního kola a z mlecího zařízení z roku 1936 jedna mlecí stolice určená ke šrotování.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Seibertův, Siebertův mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Helena Špůrová, 18.10.2014. [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d e Siebertův vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000160892, rejstříkové číslo ÚSKP 47891/7-7169. [cit. 2021-07-29]. Dostupné online

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“