Siemens Vectron
Siemens Vectron | |
---|---|
Vectron DE na veletrhu InnoTrans v roce 2016 | |
Tovární označení | Siemens Vectron |
Řada dle UIC (ČR) | 383 |
Základní údaje | |
Výrobce | Siemens |
Výroba v letech | 2010–dosud |
Počet vyrobených kusů | 1000 |
Provozovatel | RegioJet, ČD, ČD Cargo, DB Cargo Polska, Railpool, PKP Cargo, ZSSK a další |
Období provozu | 2011–dosud |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 80 000 – 87 000 kg |
Délka přes nárazníky | 18 980 mm |
Minimální poloměr projížděných oblouků | 150 m |
Rozchod | 1 435 mm 1 524 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ |
Trvalý výkon | 5 200 kW 6 400 kW |
Trvalá tažná síla | 300 kN |
Maximální povolená rychlost | 160 km/h 200 km/h 230 km/h |
Napájecí soustava | 1,5 kV ss 3 kV ss 15 kV / 16,7 Hz 25 kV / 50 Hz |
Vytápění vlaku | elektrické |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Siemens Vectron je třída modulárních víceúčelových lokomotiv firmy Siemens Mobility vyráběných v německém Mnichově. Je zamýšlena jako nástupce úspěšné řady EuroSprinter. Sice byla původně ohlášena jako čistě elektrická, nicméně na veletrhu InnoTrans 2010 byla představena i verze se vznětovým motorem.
Kromě evropského trhu ji Siemens nabízel i do Spojených států amerických firmě Amtrak coby vhodnou lokomotivu pro Severovýchodní koridor. V této snaze uspěl a bylo objednáno 70 lokomotiv. Verze upravená pro americké železnice se nazývá Amtrak Cities Sprinter.
Technický popis
Vzhledově lokomotiva vychází ze svého předchůdce Siemens ES 2007. Zvenku vypadá Vectron velice podobně, nejvýraznější designové úpravy prodělala čela lokomotivy, která byla estetizována. Zásadních změn však doznal vnitřek lokomotivy. Ve strojovně se nachází přímá středová ulička, po jejíchž stranách jsou rozmístěny komponenty.
Provozní hmotnost tohoto čtyřnápravového stroje se udává mezi 80 a 87 tunami. Lokomotiva může být provozována prakticky v celé Evropě.
Vectron je modulární lokomotiva, je možné vyrobit až pět různých modifikací, z nichž jsou čtyři elektrické a jedna dieselová:
- A: Vectron MS, vícesystémová lokomotiva s výkonem 6400 kW a maximální rychlostí 200 km/h
- B: Vectron AC, lokomotiva pro střídavé napájecí soustavy s výkonem 6400 kW a maximální rychlostí 160 nebo 200 km/h
- C: Vectron DC, lokomotiva pro stejnosměrné napájecí soustavy s výkonem 5200 kW a maximální rychlostí 160 nebo 200 km/h
- D: Vectron AC, lokomotiva pro střídavé napájecí soustavy s výkonem 5600 kW a maximální rychlostí 160 km/h
- G: Vectron DE, dieselelektrická lokomotiva s výkonem 2400 kW a maximální rychlostí 160 km/h
Provoz v Česku
RegioJet
Tři tyto lokomotivy si od společnosti ELL Austria[1] zapůjčila koncem roku 2014 společnost RegioJet, využívat je plánuje na trati mezi Bratislavou a Košicemi.[2] Od prosince 2015 má Regiojet další dvě lokomotivy, které využívá i na nočních vlacích z Prahy do Košic. V jízdním řádu 2023/24 nasazuje společnost flotilu lokomotiv Vectron nepravidelně na linky do Brna resp. Vídně a Bratislavy. Objevují se také na vlacích dopravce Gepard Express z Brna na vídeňské letiště. [3]
LTE
Dalším uživatelem lokomotiv najatých od společnosti ELL Austria[1] na českém a slovenském území se stala společnost LTE, která provozuje 4 lokomotivy Vectron.
LokoTrain
LokoTrain provozuje lokomotivy 193.823, 844 a dále lokomotivy 383.060, 061, 062, 063, 064 a 065.[zdroj?]
ČD Cargo
ČD Cargo podepsalo 13. dubna 2016 se společností Siemens smlouvu na dodání pěti třísystémových lokomotiv Vectron,[4] s opcí na další tři do konce roku, kterým Drážní úřad přidělil řadu 383.
Důvodem pro nákup lokomotiv byla potřeba vícesystémových lokomotiv pro zajíždění do sousedních států a Maďarska. Výhledově se plánuje i zajíždění do vzdálenějších zemí jako jsou Rumunsko, Chorvatsko, Slovinsko a státy Beneluxu.
Lokomotivy mohou jezdit pod třemi napájecími soustavami 25 kV / 50 Hz, 15 kV / 16,7 Hz a 3 kV ss. Maximální rychlost je omezena na 160 km/h. První lokomotivu nové řady 383 dopravce převzal 2. června 2016.[5]
2. května 2017 ČD Cargo potvrdilo odebrání i tří lokomotiv z opce.
V roce 2023 společnost odebrala také dvě dvousystémové (15 kV, 16,7 Hz a 25 kV, 50 Hz) elektrické lokomotivy s pomocným spalovacím motorem. V Česku jsou označena jako řada 393.[6]
České dráhy
Po neúspěchu se schvalováním řady 380 na síti DB vyhlásily na jaře 2017 ČD veřejnou zakázku na pronájem 10 lokomotiv na 10 let pro rychlost 200 km/h na vlaky EuroCity Praha – Berlín – Hamburk. V červnu byl vyhlášen vítěz, stala se jím společnost ELL a již na konci měsíce došlo k prvnímu nasazení Vectronu 193.270 na rychlíky Praha – Ústí nad Labem – Cheb v úseku Praha – Ústí nad Labem. Stroj sloužil k zaškolení a zkouškám; lokomotivy, které následně byly pronajmuty, byly v té době ještě ve výrobě.
Nasazování na vlacích EC začalo v prosinci 2017. Zatím však kvůli opožděnému zaškolení německých strojvedoucích jezdily pouze v úseku Praha – Drážďany, kde nahradily řadu 371. Dále vlaky byly stále vedeny německými stroji řady 101. Jedna lokomotiva pak od prosince 2017 vozí rychlíky Praha – Cheb v úseku Praha – Ústí nad Labem. Od 10. 6. 2018 byl přepřah v Drážďanech zrušen, od tohoto dne jsou vlaky EC vedeny Vectronem z Prahy až do Berlína, resp. Hamburku; 1 pár vlaků denně pokračuje s touto lokomotivou v čele až do Kielu.
Unipetrol Doprava
Dceřiná společnost firmy Unipetrol zakoupila od Siemensu 3 lokomotivy Vectron MS, které v ČR jezdí pod řadou 383, stejně jako lokomotivy ČDC. Rozdíl je v inventárním čísle, zatím jediná lokomotiva společnosti Unipetrol Doprava nese označení 383 050. Nákup nových elektrických lokomotiv je součástí postupné obnovy vozového parku společnosti Unipetrol Doprava[7] a další 4 stroje budou zprovozňovány od roku 2021.[8]
METRANS
Intermodální operátor METRANS podepsal se Siemensem v dubnu roku 2019 smlouvu na 10 strojů, společně s opcí na další dvacítku lokomotiv. Účelem nákupu nových strojů je jejich nasazení na mezinárodních vlacích v regionu střední a východní Evropy, kde by měly nahradit starší pronajaté lokomotivy.[9] K únoru 2023 byla využita opce a Metrans má 30 strojů. Poslední 4 stroje dorazily na přelomu ledna a února 2024, takže Metrans bude mít 40 lokomotiv Siemens Vectron.[10] Lokomotivy mají české označení 383.401-383.440.
Správa železnic
V roce 2021 zakoupila Správa železnic od firmy Siemens Mobility zánovní lokomotivu 193 901, která byla vyrobena již v roce 2010 a do odprodeje Správě železnic byla používána pro testovací účely přímo svým výrobcem. Správa železnic si lokomotivu pořídila pro potřebu vozby svých diagnostických vozů pro měření parametrů železničních tratí.[11]
Provoz v Rakousku
První lokomotivu tohoto typu ve dvoufrekvenční verzi převzal dopravce CargoServ v roce 2014. Byl označen řadou 1193.[12]
Počátkem roku 2018 zahájil výrobce dodávky 30 Vectronů pro rakouské dráhy ÖBB (řada 1293), které by měly sloužit především v nákladní dopravě. Jedná se o součást zakázky na dodávku až 200 strojů.[13]
Provoz ve Finsku
Finská státní společnost VR Group si v roce 2013 objednala 80 Vectronů verze AC s dalšími úpravami pro provoz při teplotách do -40 °C, s pomocným dieselovým motorem pro dojezd po vlečkách a samozřejmě s úpravou pro 1524mm rozchod. První dodané lokomotivy začaly jezdit v roce 2017. Součástí kontraktu je i opce na dalších 97 lokomotiv. Nové Vectrony mají pod označením Sr3 nahradit staré sovětské lokomotivy řady Sr1.
Odkazy
Reference
- ↑ a b ŠTEFEK, Petr. Zkušební provoz lokomotiv Vectron MS v Česku. Stránky přátel železnic [online]. Listopad 2014 [cit. 2015-02-05]. Dostupné online.
- ↑ HRADILEK, Ludvík: Fotky: Nejmodernější v Evropě. RegioJet ukázal lokomotivu. Aktuálně.cz 21. listopadu 2014. Dostupné online.
- ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2024 » 193 RJ. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Lokomotivy Siemens Vectron rozšíří lokomotivní park ČD Cargo
- ↑ ČD Cargo převzalo první lokomotivu Vectron, už jezdí v modrých barvách
- ↑ BRABENEC, Daniel. Vectrony řady 393 ČD Cargo nasazeny do provozu. Stránky přátel železnic [online]. Duben 2023 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Unipetrol koupí od společnosti Siemens tři nové lokomotivy Vectron. Tiskové centrum SIEMENS Česká republika [online]. 2019-04-12 [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-19.
- ↑ První Vectron z druhé série pro UNIDO | Železniční magazín. www.zeleznicni-magazin.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Metrans má první vectron, vyjede do dvou týdnů [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-11-03]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. METRANS Rail završil obří nákup vectronů, čtyřicátý vyjede do provozu [online]. 2024-02-01 [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.
- ↑ BRABENEC, Daniel. Vectron MS 193.901 Správy železnic. Stránky přátel železnic [online]. Listopad 2021 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online.
- ↑ ŠTEFEK, Petr. První Vectron rakouského dopravce CargoServ. Stránky přátel železnic [online]. Březen 2014 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online.
- ↑ BRABENEC, Daniel. Vectrony pro ÖBB. Stránky přátel železnic [online]. Březen 2018 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Siemens Vectron na Wikimedia Commons
- JANČAR, Rostislav. Jeli jsme 200 km/h novou „evropskou“ lokomotivou Vectron. iDNES.cz [online]. 2011-01-13 [cit. 2011-1-14]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor:
- Emblem-web.svg: David Vignoni
- Broom icon.svg: User:Booyabazooka (uploader)
- derivative work: Ju gatsu mikka (^o^) appelez moi Ju (^o^)
Web broom icon
(c) Karel Furiš, CC BY-SA 3.0
Lokomotiva Vectron MS v čele spoje IC 1008 RegioJet odjíždějícího ze železniční stanice Ostrava Svinov.
Autor: Poirot12345 T, Licence: CC BY-SA 4.0
Lokomotiva zachycena před odjezdem s EC 172 Hungaria
(c) Karel Furiš, CC BY-SA 3.0
Lokomotiva Vectron MS (193.295-3) pronajatá společností ELL Českým drahám na pražském hlavním nádraží.
Autor: Falk2, Licence: CC BY-SA 4.0
Viersystem-Serienmaschine, in der hier vorgestellten Version zulassungsfähig in ganz Nord-, Mittel- und Südosteuropa.