Sigilmassasaurus brevicollis

Jak číst taxoboxSigilmassasaurus brevicollis
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 100 až 94 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Krční obratle sigilmassaura (exemplář CMN 50791)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
NadčeleďMegalosauroidea
ČeleďSpinosauridae
RodSigilmassasaurus
Russell, 1996
Binomické jméno
Sigilmassasaurus brevicollis
Russell, 1996
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sigilmassasaurus brevicollis („ještěr ze Sigilmassy“ [starodávné marocké město]) byl potenciálně vědecky neplatný druh masožravého teropodního dinosaura z čeledi Spinosauridae, žijící v období rané svrchní křídy (geologický stupeň cenoman, asi před 100 až 94 miliony let) na území dnešního Maroka.[1]

Odborná práce, vydaná v květnu roku 2020, shledává tento druh za formálně neplatný, ve skutečnosti se má jednat o mladší synonymum druhu Spinosaurus aegyptiacus.[2]

Historie

Rekonstrukce krční páteře teropodů rodu Sigilmassasaurus a Baryonyx.

Fosilie tohoto teropoda byly objeveny v sedimentech souvrství Kem Kem na území oázy Tafilalt přibližně na jihovýchodě Maroka. Holotyp dinosaura (kat. ozn CMN 41857) představuje pouze jeden krční obratel, jehož přesné systematické zařazení je nejisté. Druh S. brevicollis formálně popsal kanadský paleontolog Dale Russell v roce 1996[3], od té doby se však tento taxon stal předmětem spekulací o jeho validitě (vědecké platnosti).[4] Studie z roku 2018 jeho platnost nicméně potvrzuje a řadí druh S. brevicollis spolu s velmi blízce příbuzným druhem Spinosaurus aegyptiacus do společného kladu Spinosaurini.[5] Podle stejné odborné práce dokonce největší známý exemplář „spinosaura“ MSNM V4047 patří ve skutečnosti druhu S. brevicollis, což by z tohoto druhu činilo jednoho z největších známých teropodů vůbec.[6][7]

Paleoekologie

Sigilmassasaurus sdílel ekosystémy s několika dalšími obřími teropody, konkrétně rody Carcharodontosaurus, Spinosaurus, Deltadromeus a Bahariasaurus.[8] Společně tito obří predátoři obývali delty tehdejších příbřežních nížin severní Afriky. Vzhledem k tomu, že by si potravně konkurovali, muselo u nich nejspíš dojít k rozdělení ekologických nik (živili se nejspíš jiným druhem potravy).[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOCHA, Vladimír. Peklo dinosauřího světa. OSEL.cz [online]. 9. listopadu 2022. Dostupné online.  (česky)
  2. ↑ Robert S. H. Smyth, Nizar Ibrahim & David M. Martill (2020). Sigilmassasaurus is Spinosaurus: a reappraisal of African spinosaurines. Cretaceous Research, 104520. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104520
  3. ↑ Russell, D. A. (1996). Isolated dinosaur bones from the middle Cretaceous of the Tafilalt, Morocco. Bulletin du Muséum National d’Histoire Naturelle, Paris, Série 4 18: 349–402.
  4. ↑ Ibrahim, Nizar; et al. (2014). "Semiaquatic adaptations in a giant predatory dinosaur". Science. 345 (6204): 1613–6. doi:10.1126/science.1258750
  5. ↑ Arden, T. M. S.; Klein, C. G.; Zouhri, S.; Longrich, N. R. (2018). "Aquatic adaptation in the skull of carnivorous dinosaurs (Theropoda: Spinosauridae) and the evolution of aquatic habits in Spinosaurus". Cretaceous Research. doi:10.1016/j.cretres.2018.06.013
  6. ↑ dal Sasso, C.; Maganuco, S.; Buffetaut, E.; Mendez, M. A. (2005). "New information on the skull of the enigmatic theropod Spinosaurus, with remarks on its sizes and affinities". Journal of Vertebrate Paleontology. 25 (4): 888–896. doi:10.1671/0272-4634(2005)025[0888:NIOTSO]2.0.CO;2
  7. ↑ SOCHA, Vladimír. Jak velký byl Spinosaurus?. OSEL.cz [online]. 20. února 2017. Dostupné online.  (česky)
  8. ↑ Weishampel, David B; et al. (2004). "Dinosaur distribution (Late Cretaceous, Africa)." In: Weishampel, David B.; Dodson, Peter; and Osmólska, Halszka (eds.): The Dinosauria, 2nd Edition, Berkeley: University of California Press. str. 604-605. ISBN 0-520-24209-2.
  9. ↑ Sereno, P. C.; et al. (1996). "Predatory dinosaurs from the Sahara and Late Cretaceous faunal differentiation". Science. 272: 986–991. doi:10.1126/science.272.5264.986

Literatura

  • Stromer, E (1934). Wirbeltierreste der Baharíje-Stufe (unterstes Cenoman). 13. Dinosauria. Abh. bayer. Akad. Wissensch., math-naturwiss. Abt. N.F.. 22: 1–79.
  • McFeeters, Bradley; et al. (2013). A reevaluation of Sigilmassasaurus brevicollis (Dinosauria) from the Cretaceous of Morocco. Canadian Journal of Earth Sciences. 50: 636–649. doi: 10.1139/cjes-2012-0129

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Sigilmassasaurus vertebra.png
Autor: Serjoscha W. Evers​, Oliver W.M. Rauhut, Angela C. Milner, Bradley McFeeters, Ronan Allain, Licence: CC BY 4.0

CMN 50791, mid-cervical vertebra (C6) of Sigilmassasaurus brevicollis.

(A) posterior view; (B) anterior view; (C) ventral view; (D) dorsal view; (E) right lateral view; (F) left lateral view. Abbreviations: cpf, central pneumatic foramen; epi, epipophyses; iprl, interprezygapophyseal lamina; ns, neural spine; poz, postzygapophysis; pp, parapophysis; prz, prezygapophysis; tp, transverse process; vtp, ventral triangular plateau. Scale bar equals 10 cm.
Neck reconstructions of Sigilmassasaurus and Baryonyx.png
Autor: Serjoscha W. Evers​, Oliver W.M. Rauhut, Angela C. Milner, Bradley McFeeters, Ronan Allain, Licence: CC BY 4.0

Neck reconstructions of Sigilmassasaurus and Baryonyx.

(A) Sigilmassasaurus; (B) Baryonyx. Scale bar equals 10 cm. Scale bar only applies to Baryonyx, for which associated material is preserved. Reconstructions are based on the holotype material for Baryonyx, and material discussed in this paper for Sigilmassasaurus. Note that the first vertebra depicted is the C2 (axis), and that reconstruction includes anterior dorsal vertebrae.