Sigurd II. Norský

Sigurd II. Haraldsson
norský král
Portrét
Král Sigurd se svými muži, ilustrace Wilhelma Wetlesena.
Doba vlády11361155
Narození1133
Úmrtí1155
Bergen
PohřbenKatedrála v Bergenu
PředchůdceSigurd I. Norský
NástupceInge I. Norský
Øystein Haraldsson
OtecHarald IV. Norský
MatkaTora Guthormsdóttir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sigurd II. Haraldsson (staroseversky: Sigurðr Haraldsson; 11331155) nebo také Sigurd Munn byl norský král v letech 11361155. Byl synem Haralda IV a jeho milenky Tory Guthormsdóttir. Jeho přízvisko Munn znamená ústa.


Život

Sigurda vychoval jeho pěstoun Guttorm (Guthormr) nebo Sådegyrd Bårdsson (Sáðagyrðr Bárðarson) v Trøndelagu. Když jeho otce nechal v roce 1136 zavraždit uchazeč o trůn Sigurd Slembe, Sigurd byl společně se svými bratry Ingem a Magnusem prohlášen králem. Jejich ochránci spojili síly proti Sigurdovi Slembemu a jeho spojenci, předchozímu králi Magnusovi IV. V roce 1139 v bitvě u Holmengrå Magnus IV. zemřel a Sigurd Slembe byl poté popraven.

Následovalo období míru. Během dětství bratrů Sigurda, Ingeho a Magnuse norská šlechta spolupracovala na vládě a králům radila. V roce 1142 připlul další ze synů Haralda IV. Øystein Haraldsson ze Skotska. Jeho původ byl uznán, protože sám Harald IV. přiznával, že má v zahraničí syna. Øystein se tak stal dalším spoluvládcem. Mladý Magnus naopak zemřel někdy v průběhu čtyřicátých let.

Mezi dorůstajícími bratry však rostla nevraživost (částečně situaci také způsobovala smrt jejich starých rádců). V roce 1155 se všichni tři měli sejít v Bergenu, aby se pokusili zachovat mír. Inge I. obvinil Sigurda a Øysteina, že ho plánují připravit o trůn. Sigurd nařčení odmítl, ale o několik dní později byl jeden z Ingeho strážců zabit jedním ze Sigurdových. Na radu své matky Ingrid a rádce Gregoria Dagssona Inge nařídil útok na dům, ve kterém Sigurd bydlel. Sigurd měl jen málo mužů, a tak byl 6. února 1155 zabit. Pohřbený je v katedrále v Bergenu.[1]

Následky

Øystein na sjednanou schůzku přijel pozdě, až po Sigurdově smrti. Mezi ním a Ingem byl sjednán mír, ale ten nevydržel dlouho. Vražda Sigurda v podstatě odstartovala druhou fázi občanských válek v Norsku, která tentokrát trvala až do roku 1208. Ságy tvrdí, že Øystein a Sigurd se snažili připravit Ingeho o královský titul a rozdělit si království jen mezi sebou, ale někteří historici tento argument berou jen jako omluvu pro Ingeho násilné činy.

Během následujícího období se několik uchazečů o trůn prohlásilo syny Sigurda II., přičemž pro většinu z nich to nejspíš bylo pouhé politické vyjádření, protože královský původ byl tehdy pro uchazeče o trůn nutností. Sverre Sigurdsson byl z těchto uchazečů zdaleka nejúspěšnější a stal se norským králem.

Ságy vykreslují Sigurda a Øysteina v poněkud negativním světle a obecně vykreslují Ingeho jako jediného spravedlivého krále z těchto tří. Heimskringla o Sigurdovi píše:

Když král Sigurd vyrůstal, byl to v každém směru velice nezvladatelný, neklidný muž; stejně tak král Øystein, ale Øystein byl z těch dvou ten rozumnější. Král Sigurd byl statný silný muž svěžího vzhledu; měl světle hnědé vlasy a ošklivá ústa, ale jinak byl dobře tvarovaný. Při konverzaci byl zdvořilejší než kdokoliv jiný.[1]

Potomci

  • Haakon II. Sigurdsson (1147–1162), norský král, zemřel v bitvě proti Magnusovi V.
  • Sigurd Sigurdsson Markusfostre († 1163), v roce 1162 prohlášen stoupenci Haakona II. králem, ale v roce 1163 zajat a zabit podporovateli Magnuse V.
  • Harald (Haraldr), zajat a zabit podporovateli Magnuse V., protože jeho původ mohl být hrozbou pro Magnusovu vládu
  • Cecílie Sigurdsdatter, matka Inge II.

Možní potomci

  • Sverre Sigurdsson († 1202), od roku 1184 norský král
  • Eirik? (Eiríkr) († 1190), jarl v době Sverreho

Reference

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sigurd II of Norway na anglické Wikipedii.

Předchůdce:
Harald IV. Norský
Znak z doby nástupuNorský král
11361155
s Inge I. (1136–1155)
a Magnusem IV. (1137–1139)
a Øysteinem II. (1142–1155)
Znak z doby konce vládyNástupce:
Inge I. Norský
Øystein II. Norský

Média použitá na této stránce

Haraldsonnene-Kong Sigurd-W. Wetlesen.jpg
Wilhelm Wetlesen: Illustration for Haraldsønnenes saga (Inges saga), Heimskringla 1899-edition.
nn: «Kong Sigurd lyder på kvinnesong utanfor huset.»
Arms of the Kingdom of Norway (Late Middle Ages–1844) 2.svg
Autor: Pichasso, Licence: CC BY-SA 3.0
Arms of the Kingdom of Norway (Late Middle Ages1844). Here designed after the Carta Marina of Olaus Magnus (1539).