Sikhská říše

Sikhská říše Sarkar-i Khalsa  ਸਿੱਖ ਖਾਲਸਾ ਰਾਜ  امپراطوری سیک ←  ←  ←  1799–1849  →  →
Hymna ਦੇਗ ਤੇਗ ਫ਼ਤਿਹ (Deg Tegh Fateh)
Motto ਅਕਾਲ ਸਹਾਇ (Akal Sahai)
Geografie Sikhská říše na vrcholu moci kolem roku 1839 za vlády Randžíta Singha
Hlavní město	Láhaur
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 500 000 (roku 1831)
Jazyky	perština, paňdžábština, dógrí, kašmírština, paštština
Náboženství	sikhské (6–12 %, dynastický), islámské (50–80 %, majoritní), hinduistické (10–40 %), buddhistické (1 %), křesťanské (1 %)
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Měna	Nanak Shahi Sikke
Státní útvary a území
Předcházející Sikhská konfederace Durránská říše Maráthská říše Následující Paňdžábská provincie (Britská Indie) Džammú a Kašmír (1846–1952)

Sikhská říše byl stát, který existoval v Paňdžábu a přilehlých oblastech v letech 1799 až 1849. Založil ho Randžít Singh, který sjednotil sikhské státečky zvané misl a vytvořil centralizovaný stát založený na sikhském náboženství jako klíčové ideologii. Stát byl důmyslně vojensky organizován, panovník využíval zahraniční odborníky. To vedlo k expanzi, při níž Sikhové zabrali Kašmír a části Sindhu a Paštunska. Po smrti Randžíta Singha v roce 1839 byl stát oslaben vnitřními boji o moc, čehož využili Britové a v sérii válek Sikhskou říši ovládli. Rozhodující bitva, po které říše zanikla, se odehrála 21. února 1849 u Gudžrátu.

Stát byl rozdělen na čtyři provincie: Láhaur, Multán, Pešávar a Kašmír. Hlavním městem byl Láhaur. Odhaduje se, že 80% obyvatel Sikhské říše tvořili muslimové.^[1]

Literatura

Jaroslav Strnad, Jan Filipský, Jaroslav Holman, Stanislava Vavroušková: Dějiny Indie. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003. ISBN 80-7106-493-9

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sikhská říše na Wikimedia Commons
• http://www.iencyklopedie.cz/sikhove/
• https://web.archive.org/web/20090105222035/http://www.searchsikhism.com/raaj.html
• https://web.archive.org/web/20190325072843/http://www.sikhlionz.com/anglosikhwar2.htm