Sikorskij S-XVI

Sikorskij S-XVI
Sikorskij S-XVI
Určení	stíhací letoun
Původ	Ruské impérium
Výrobce	Rusko-Baltská vagónka
Šéfkonstruktér	Igor I. Sikorskij
První let	6. února 1915
Uživatel	Letectvo carského Ruska
Výroba	1915
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sikorskij S-XVI byl ruský jednosedadlový stíhací dvojplošník dřevěné konstrukce s plátěným potahem užívaný v 1. světové válce. Prototyp byl postaven v lednu 1915 v Rusko-Baltické vagónce v Petrohradě (RBVZ). Jednalo se o první ruský letoun a jeden z prvních letounů na světě, který měl synchronizační zařízení pro střelbu kulometem okruhem vrtule vyvinutým ing. Lavrovem. První S-XVI poháněl rotační hvězdicový sedmiválec Kalep o výkonu 58,8 kW (80 hP). Letouny měly mít motor o výkonu 100 hP, ale kvůli nedostatku leteckých motorů musely být do některých z nich instalovány motory o výkonu 80 hP. Kvůli této skutečnosti dosahovaly tyto exempláře letounu nižších výkonů, i když jejich manévrovací schopnosti byly dobré. S-XVI byly ve výzbroji např. u 7. stíhacího oddílu v němž bojovali úspěšní ruští letci J. N. Kruten a I. A. Orlov.

Specifikace

Technické údaje

• Osádka: 2
• Délka: 6,20 m
• Rozpětí: 8,40 m
• Výška: 2,78 m
• Plocha křídel: 25,36 m²
• Vlastní hmotnost: 407 kg
• Vzletová hmotnost: 676 kg
• Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený rotační motor 100hp Le Rhone/80hp Gnome

Výkony

• Maximální rychlost: 120 km/h
• Rychlost stoupání: 8 minut na 1000 metrů

Výzbroj

• 1 x 7,7mm kulomet Lavrov nebo Maxim

Literatura

• Václav Němeček, Vojenská letadla - letadla první světové války, Naše vojsko, 1974

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sikorskij S-XVI na Wikimedia Commons
• (anglicky) Kamufláže letounu Sikorskij S-XVI Archivováno 8. 2. 2015 na Wayback Machine.