Sikorsky H-19
Sikorsky H-19 Chickasaw | |
---|---|
Armádní verze UH-19D Chickasaw | |
Určení | víceúčelový užitkový vrtulník střední hmotnostní kategorie |
Výrobce | Sikorsky Aircraft Corporation |
První let | 10. listopadu 1949 |
Zařazeno | 1950 |
Uživatel | Letectvo Spojených států amerických Armáda Spojených států amerických Námořnictvo Spojených států amerických Námořní pěchota Spojených států amerických Pobřežní stráž Spojených států amerických a další |
Vyrobeno kusů | 1102 ks |
Varianty | Westland Whirlwind |
Další vývoj | Sikorsky H-34 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sikorsky H-19 Chickasaw, známý také pod rozšířeným označením Sikorsky S-55, je víceúčelový užitkový vrtulník střední hmotnostní kategorie s třílistým nosným rotorem a dvoulistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Nejvíce se stroje H-19 uplatnily ve službách armády Spojených států amerických a v letectvu Spojených států amerických. Hlavním výrobcem strojů byla americká společnost Sikorsky Aircraft Corporation, ale v licenční výrobě je produkovaly také další společnosti, například britský výrobce Westland Aircraft. Americkým námořnictvem a americkou pobřežní střáží byly zpočátku označovány jako HO4S, zatímco varianty americké námořní pěchoty nesly označení HRS. V roce 1962 byly všechny verze přeznačeny na H-19 podle vrtulníků americké armády a letectva.
Historie a vývoj
První let vrtulníku Sikorsky H-19 proběhl 10. listopadu 1949 a v roce 1950 započala jejich výroba. Hlavní výrobce strojů, americká společnost Sikorsky Aircraft Corporation, vyrobil více než 1000 kusů, ale dalších více než 500 kusů vzniklo v licenční výrobě v zahraničí. Mezi držiteli licence na zahraniční výrobu byla britská společnost Westland Aircraft, jejichž vrtulník byl produkován pod názvem Westland Whirlwind, dále francouzský letecký výrobce SNCASE a japonská společnost Mitsubishi.
Kromě Spojených států amerických létaly vrtulníky H-19 například ve službách Portugalska, Řecka, Izraele, Chile, Jihoafrické republiky, Dánska nebo Turecka.
V roce 1954 testovalo americké námořnictvo úpravu vrtulníku, která spočívala v doplnění přídavné palivové nádrže přímo nad hlavní rotor. Listy hlavního rotoru byly od rotorové hlavy až po konec opatřeny vstřikovacími tryskami, které umožňovaly zvýšit výkon rotoru. Úprava měla sloužit pro provoz vrtulníků ve zvýšených teplotách, ve vysokých nadmořských výškách nebo při přetížení nákladem přes hodnotu maximální vzletové hmotnosti. Palivo umožňovalo provoz za těchto podmínek po dobu sedmi minut.[1]
Vrtulníky Sikorsky H-19 Chickasaw se staly prvními významnými americkými vrtulníky, které byly určené pro transport. Během Korejské války byly od počátku roku 1951 nasazeny v bojových podmínkách jako neozbrojené transportní vrtulníky. Zde sloužily především pro zdravotnickou evakuaci vojáků, pro taktické řízení nebo jako logistická podpora. Za těchto podmínek se osvědčily a předčily tak své předchůdce Sikorsky H-5 Dragonfly.
V roce 1951 získalo letectvo Spojených států amerických 50 kusů H-19, jež sloužily pro záchranné účely. Tyto stroje byly primárně určeny právě pro zdravotnickou evakuaci v bojových podmínkách korejské války. Vrtulníky byly využívány také v průběhu 60. let a následně obdrželo letectvo dalších 270 kusů ve verzi H-19B.[2]
Francie využívala vrtulníky Sikorsky H-19 společně se stroji Piasecki H-21 a licenčně vyráběnými stroji Sikorsky H-34 při ozbrojených střetech v Alžírsku. Vrtulníky se ukázaly jako vhodný dopravní prostředek pro rychlý transport vojenských komand. V roce 1956 experimentovali Francouzi s výzbrojí strojů H-19, ta se ale příliš neujala a vrtulníky byly následně nahrazeny vyzbrojenými stroji Piasecki H-21 a Sikorsky H-34. Původně byly osazeny kulometem ráže 20 mm, dvěma raketomety, dvěma kulomety ráže 12,7 mm a lehkým kulometem ráže 7,5 mm pro palbu z oken. Výzbroj byla však pro vrtulníky příliš těžká. Několik strojů H-19 sloužilo také v oblasti Indočíny pro transport raněných.
Vrtulníky Sikorsky H-19 Chickasaw byly nasazeny také několik prvních dnů války ve Vietnamu, ale později byly ve službě nahrazeny stroji Sikorsky H-34 Choctaw, jež konstrukčně vycházejí právě z vrtulníků H-19.
Úspěchy strojů H-19 vedly v Sovětském svazu v roce 1951 k vývoji strojů Mil Mi-4, které jsou vrtulníkům H-19 konstrukčně podobné.[3]
Varianty
- YH-19
- Prvních pět kusů S-55 určených pro zkoušky.
- H-19A
- Verze pro americké letectvo poháněná motorem Pratt & Whitney R-1340-57 o výkonu 472 kW. Stroje získaly v roce 1962 označení H-19A. Vyrobeno bylo 50 kusů.
- SH-19A
- Záchranná námořní verze vycházející z varianty H-19A, v roce 1962 získala nové označení HH-19A.
- H-19B
- Verze vycházející z varianty H-19A poháněná výkonnějším motorem Wright R-1300-3 o výkonu 522 kW, v roce 1962 přeznačená jako UH-19B. Vyrobeno bylo 264 kusů.
- SH-19B
- Záchranná námořní verze vycházející z varianty H-19B, v roce 1962 získala nové označení HH-19B.
- H-19C
- Verze vycházející z varianty H-19A určená pro americkou armádu, v roce 1962 získala nové označení UH-19C. Vyrobeno bylo 72 kusů.
- H-19D
- Verze vycházející z varianty H-19B určená pro americkou armádu, v roce 1962 získala nové označení UH-19D. Vyrobeno bylo 301 kusů.
- HO4S-1
- Verze vycházející z varianty H-19A určená pro americké námořnictvo. Vyrobeno bylo 10 kusů.
- HO4S-2
- Nerealizovaný projekt záchranné verze pro americkou pobřežní stráž.
- HO4S-3
- Verze pro americkou a kanadskou armádu s výkonnějšími motory Wright R-1300-3 o výkonu 522 kW. Ve spojených státech byly vrtulníky v roce 1962 přeznačeny na název UH-19F. Vyrobeno bylo 79 kusů.
- HO4S-3G
- Verze vycházející z varianty HO4S-3 určená pro americkou pobřežní stráž, v roce 1962 získala nové označení HH-19G. Vyrobeno bylo 30 kusů.
- HRS-1
- Verze pro americkou námořní pěchotu určená k transportu osmi osob. Vyrobeno bylo 60 kusů.
- HRS-2
- Modernizovaná verze HRS-1. Vyrobeno bylo 101 kusů.
- HRS-3
- Verze vycházející z varianty HRS-2 vybavena motorem Wright R-1300-3 o výkonu 522 kW, v roce 1962 přeznačená jako CH-19E. Vyrobeno bylo 105 kusů, některé vznikly přestavbou verze HRS-2.
- HRS-4
- Nerealizovaný projekt s motorem Wright R-1820 o výkonu 764 kW.
- UH-19A
- Nově označená verze původní varianty H-19A.
- HH-19A
- Nově označená verze původní varianty SH-19A.
- UH-19B
- Nově označená verze původní varianty H-19B.
- HH-19B
- Nově označená verze původní varianty SH-19B.
- CH-19E
- Nově označená verze původní varianty HRS-3.
- UH-19F
- Nově označená verze původní varianty HO4S-3.
- HH-19G
- Nově označená verze původní varianty HO4S-3G.
- S-55
- Komerční verze vybavená motorem R-1340 o výkonu 472 kW.
- S-55A
- Komerční verze vybavená motorem R-1300-3 o výoku 596 kW.
- S-55C
- Verze S-55 vybavená motorem R-1340 o výkonu 472 kW.
- S-55T
- Verze v úpravě společnosti Aviation Specialties vybavená motorem Garrett AiResearch TPE-331-3U-303 o výkonu 485 kW a s vylepšeným vybavením.
- S-55QT
- Komerční verze určená pro vyhlídkové lety kolem Grand Canyonu.
- OHA-S-55 Heli-Camper
- Komerční verze.
- OHA-S-55 Nite-Writer
- Komerční verze.
- OHA-S-55 Bearcat
- Komerční verze pro zemědělské účely.
- OHA-S-55 Heavy Lift
- Komerční verze vybavená jeřábem.
- QS-55 Aggressors
- Komerční verze vycházející z varianty S-55 pro vyhledávání cílů.
- OHA-AT-55 Defender
- Komerční verze.
- Whirlwind HAR21
- Verze HRS-2 určená pro Royal Navy. Dodáno bylo 10 kusů.
- Whirlwind HAS22
- Verze HO4S-3 určená pro Royal Navy. Dodáno bylo 15 kusů.
Později vyráběné verze Westland Whirlwind byly vyráběné v licenční produkci.
Uživatelé
Vojenští uživatelé
|
|
Specifikace (H-19)
Technické údaje
- Posádka: 2 piloti
- Užitečná zátěž: 12 osob
- Délka trupu: 19,10 m
- Výška trupu: 4,07 m
- Průměr nosného rotoru: 16,16 m
- Prázdná hmotnost: 2177 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 3587 kg
- Pohonná jednotka: 1 × hvězdicový motor Pratt & Whitney R-1340-57 o výkonu 450 kW
Výkony
- Maximální rychlost: 163 km/h
- Dynamický dostup: 3200 m
- Dolet: 652 km s tolerancí 25 km
- Stoupavost: 213 m/min
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sikorsky H-19 na anglické Wikipedii a List of Sikorsky H-19 operators na anglické Wikipedii.
- ↑ Helicopter Gets Power Boost From Rockets [online]. Popular Mechanics Magazine, 1954-11 [cit. 2013-10-15]. S. 94. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sikorsky UH-19B Chickasaw [online]. National Museum of the US Air Force, 2011-11-02 [cit. 2013-10-15]. S. 94. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-26. (anglicky)
- ↑ FOJTÍK, Jakub. Víceúčelový vrtulník Mi-4. 1. vyd. Nevojice: Jakab, 2011. 80 s. ISBN 978-80-87350-06-5. S. 4. (česky, anglicky)
- ↑ Sikorsky S-55 H-19 in Fuerza Aerea Argentina [online]. helis.com [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sikorsky S-55; C/N 55-633 [online]. helis.com [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sikorsky H-19/S-55 [online]. belgian-wings.be, rev. 2012-06-07 [cit. 2013-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-19. (anglicky)
- ↑ KLAUS, Erich. Chile Air Force [online]. aeroflight.co.uk, 2008-10-15, rev. 2008-10-15 [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chile - Air Force [online]. airliners.net [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sikorsky S-55 H-19 in Flyvevåbnet [online]. helis.com [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sikorsky H-19A Chickasaw; C/N 55-155 [online]. helis.com [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sikorsky H-19 (Air Force) [online]. frenchwings.net [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FAG110 (CN: 55-393) Guatemala - Air Force Sikorsky UH-19B Chicasaw [online]. jetphotos.net [cit. 2013-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-18. (anglicky)
- ↑ KLAUSE, Erich. Haiti Air Force [online]. aeroflight.co.uk, 2003-09-01, rev. 2003-09-01 [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flight International 1968 [PDF]. Flightglobal, 1968-07-11 [cit. 2013-10-17]. S. 52. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HAYLES, John. Israel Air Force [online]. aeroflight.co.uk, 1999-01-02, rev. 2007-03-02 [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel - Air Force [online]. airliners.net [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Japan - Air Force [online]. airliners.net [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Japan Air Self Defense Force (JASDF) [online]. ocn.ne.jp [cit. 2013-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-18. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g DEVINE, Vinny. S-55/H-19/HO4S/HRS Helicopter [online]. Sikorsky, 2012-11, rev. 2013-01-10 [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 装備航空機の変遷 [online]. mod.go.jp [cit. 2013-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-31. (japonsky)
- ↑ South Viet Nam Air Force - VNAF - Equipment [online]. GlobalSecurity.org, rev. 2011-07-09 [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sikorsky H-19 Chickasaw [online]. Militaryfactory.com, rev. 2018-07-21 [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flight International 1981 [PDF]. Flightglobal, 1981-08-01 [cit. 2013-10-17]. S. 332. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DABROWSKI, Krzysztof. Air war over Cuba 1956-1959 [online]. ACIG.org, 2011-11-30 [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sikorsky S-55 H-19 in Marine Luchtvaartdienst [online]. helis.com [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Netherlands - Navy [online]. airliners.net [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Flight International 1968 [PDF]. Flightglobal, 1968-07-11 [cit. 2013-10-17]. S. 54. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sikorsky S-55 H-19 in Força Aérea Portuguesa [online]. helis.com [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sikorsky S-55 H-19 in Polemiki Aeroporia [online]. helis.com [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Sikorsky H-19 Chickasaw [online]. uswarplanes.net [cit. 2013-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-19. (anglicky)
- ↑ Sikorsky S-55 H-19 in ejercito del aire [online]. helis.com [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Thailand - Air Force [online]. airliners.net [cit. 2013-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flight International 1968 [PDF]. Flightglobal, 1968-07-11 [cit. 2013-10-17]. S. 60. Dostupné online. (anglicky)
Související články
- Související vývoj
- Sikorsky H-34
- Westland Whirlwind
- Podobné vrtulníky
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sikorsky H-19 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Sikorsky H-19 Chickasaw na webu Globalsecurity.org
- (anglicky) Databáze vrtulníků Sikorsky H-19 na webu helis.com
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
The national and official state flag of Haiti; arms obtained from http://www.webchantier.com/. The civil flag can be found at here.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
The Canadian Red Ensign used between 1921 and 1957.
This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The only change is making the maple leaves green from red. This image has compared for accuracy (mainly colors) using an image from World Statesmen. The most recent version of this image has changed the harp into one with a female figure; see [http://flagspot.net/flags/ca-1921.html FOTW
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of the Kingdom of Greece (1863-1924; 1935-1973).
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Autor: Alan Radecki Akradecki, Licence: CC BY-SA 3.0
Sikorsky H-19 at the Milestones of Flight Museum, Lancaster, California
Autor: No machine-readable author provided. Rogerd assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
H-19 Chickasaw with a Wright R-1300 engine at the National Museum of the United States Air Force
A U.S. Army Sikorsky UH-19D Chickasaw helicopter (s/n 56-1564) in flight.
U.S. Marines hook up a cargo net on a Sikorsky HRS-2 helicopter (BuNo 130168) assigned to Marine transport squadron HMR-161 during "Operation Haylift II", which started on 23 February 1953. Over a four day period, an average of 12 HRS-2s, flew from dawn to dusk carrying a combined total of 14,330 kg (31,589 lb) per hour. Each aircraft made 27 round trips of the 24 km (15 mi) leg and carried 11 tons of supplies.
Official caption: "AMMO PICKUP--Marines of the Air Delivery Platoon, hook a cargo net loaded with boxes of ammunition under the helicopter to be airlifted to the front lines. The helicopters from HMR-161 airlifted all supplies to the front for 7 days during Operation Haylift."
A Sikorski HO4S helicopter of helicopter anti-submarine squadron HS-4 "Black Knights" lifts off for a routine mail flight from the deck of the U.S. escort carrier USS Badoeng Strait (CVE-116), during exercises off the U.S. West Coast, on 27 July 1954.
Autor: Alan Radecki Akradecki, Licence: CC BY-SA 3.0
Sikorsky H-19 at the Milestones of Flight Museum, Lancaster California
I took this photo of a Sikorsky S-55B at St Albert Aerodrome, Alberta in 1984
I took this photo of a Sikorsky S-55 in Mid Canada Line markings at the en:Canadian Museum of Flight on 23 July 1988.
A Sikorsky HO4S (S-55) helicopter of the Royal Canadian Navy in the mid-1950s.