Silénos

Silénos
Sileno detalle cabeza.JPG
DětiSyleni
Marón
Folos
Dolion
Leneo
RodičeHermés a Pan a Gaia
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Silén s malým Dionýsem

Silénos (řecky Σειληνός, latinsky Silenus) je v řecké mytologii vychovatel a průvodce boha vína Dionýsa.

Jeho původ je neurčitý, uvádí se, že jeho otcem je bůh Hermés nebo snad lesní bůh Pan. V bájích se vyskytuje až jako stařec, ne však nerudný a zlý. Naopak to je stařík veselý, poněkud prostomyslný, vyhledávající zábavu i pití. Protože mu už z bujarého života neslouží nohy, nechává se vodit svými druhy nebo se vozí na oslu. Má však i věštecký dar a pronáší mnohá moudra o životě.

Jeho druhové jsou Silénové, sídlí na březích vod a u jejich pramenů. Často jsou zaměňováni s Panem nebo ještě více se Satyry. Ti však žijí v horách a v lesích. Nejstarší ze Silénů se jmenoval Papposilénos.

Odraz v umění

Sochařství

Mezi nejznámější patří

  • bronzová socha Opilý Silénos, asi z počátku n. l., (původně v Pompejích, dnes je v neapolském Národním muzeu)
  • helénistická socha Silénos a malým Mínotaurem, z 2. století př. n. l., (dnes ve Vatikánském muzeu)
  • Silén s malým Dionýsem - římská kopie z řeckého originálu ze 4. století př. n. l., (dnes v petrohradské Ermitáži)

Malířství

  • Petrus Paulus Rubens: Opilý silén, olejomalba v nadživotním měřítku; Staatliche Kunstsammlungen Drážďany

Literatura

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sileno detalle cabeza.JPG
Drunken Silenus. Parian marble, Roman artwork of the 2nd century CE. May be inspired by the Pouring Satyr by Praxiteles.
Silenus Braccio Nuovo Inv2292.jpg
Silenus with the child Dionysos. Marble, Roman copy of the middle 2nd century CE after a Greek original by Lysippos (ca. 300 BC).
Zeus Otricoli Pio-Clementino Inv257.jpg
So-called “Zeus of Otricoli”. Marble, Roman copy after a Greek original from the 4th century.