Silniční
| Silniční | |
|---|---|
 Zástavba v Hybešově ulici | |
| Lokalita | |
| Charakter | městská čtvrť |
| Městská část | Brno-střed |
| Obec | Brno |
| Okres | Brno-město |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′21″ s. š., 16°36′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Staré Brno |
| Nadmořská výška | 200 m n. m. |
| PSČ | 602 00 |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Silniční | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Silniční (též Silniční Ulice, německy Straßengasse) je bývalá předměstská čtvrť Brna, která byla do roku 1942 také samostatným katastrálním územím. Tvořila ji východní část dnešní ulice Hybešovy. Oblast je dnes součástí Starého Brna a městské části Brno-střed.
Historie
V místě pozdější předměstské čtvrti Silniční se nacházely bažinaté louky a protékal tudy Svratecký náhon a Novosadský potok. Kvůli potřebě kvalitněji spojit jižní část Brna a Židovskou bránu se Starým Brnem vznikla mezi lety 1774 a 1776 z prostoru pod Petrovem díky melioracím nová cesta, dnešní Hybešova ulice. Do té doby existovalo spojení v tomto směru pouze Malou Pekařskou (dnešní ulice Kopečná). Podél nové cesty došlo v roce 1782 k založení nového brněnského předměstí Silniční Ulice (později jen Silniční), které spadalo pod působnost městského magistrátu (tzv. magistrátní předměstí). Tvořila jej oboustranná ulicová zástavba v trase dnešní Hybešovy ulice, přibližně mezi křižovatkami s ulice Nové sady a Leitnerovou. Ve stejné době bylo v severním sousedství nové čtvrtě, za náhonem, založeno další předměstí V Jirchářích.[1]
Zástavba Silniční byla silně omezena malým katastrálním územím, které bylo ze severu vymezeno Svrateckým náhonem (v trase dnešní ulice Vodní) a z jihu dnes již zaniklým Novosadským potokem, jenž umožňoval domům po jižní straně cesty pouze velmi malé dvorky. Předměstí se v roce 1850 stalo součástí Brna a během druhé poloviny 19. století zde vyrostla velkoměstská zástavba. V roce 1869 byla cestou přes čtvrť postavena tramvajová trať. Katastrální území Silniční bylo při katastrální reformě Brna v roce 1942 zrušeno a bývalé předměstí se stalo součástí katastru Město Brno. Od konce 60. let 20. století je celá oblast součástí Starého Brna.[1][2]
Galerie
Pohled z východu do Hybešovy ulice, bývalého předměstí Silniční
Tramvaj projíždějící Hybešovou ulicí v prostoru předměstí Silniční
Odkazy
Reference
- ↑ a b KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 507–508.
- ↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Silniční na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno - křižovatka Hybešova a Nové sady.