Silnice I/23

Silnice I/23
SilniceI23.svg
CZ traffic sign IS17 - E461.svg
Základní údaje
ProvozovatelŘeditelství silnic a dálnic ČR
ZačátekDráchov
49°13′23″ s. š., 14°43′31″ v. d.
KonecBrno
49°11′20″ s. š., 16°34′5″ v. d.
Celková délka145,214 km
    v provozu:145,214 km
    v přípravě:12,6 km
StátČeskoČesko Česko
Region
  • Jihočeský kraj
  • Kraj Vysočina
  • Jihomoravský kraj
  • Geodata (OSM)OSM, WMF
    Silnice I/23 ve Vysokých Popovicích
    Silnice I/23 ve Vysokých Popovicích
    Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
    Některá data mohou pocházet z datové položky.
    Silnice I/23 v Třebíči

    Silnice I/23 je česká silnice I. třídy propojující Jihočeský a Jihomoravský kraj přes Vysočinu; je to nejjižněji položená spojnice I. třídy mezi Čechami a Moravou. Začíná na křížení se silnici I/3 u Soběslavi a končí v Brně. Celková délka silnice je 145,214 km[1].

    Silnice vede téměř přesně v rovnoběžkovém směru a prochází městy Kardašova Řečice, Jindřichův Hradec, Telč, Třebíč a Náměšť nad Oslavou. Na své trase kříží silnice první třídy I/3, I/34, I/38, I/42 a dálnici D1. V Brně je po ní krátce vedena evropská silnice E461 a mezi Jindřichovým Hradcem a Jarošovem také E551 (peáž se silnicí I/34). V úseku mezi Kývalkou a Starým Lískovcem je trasa přerušena dálnicí D1 vedoucí týmž směrem.

    Historie

    Dnešní silnice I/23 je odedávna důležitou spojnicí jižních Čech se západní Moravou a Brnem. V její stopě byl také veden jeden z meziválečných návrhů páteřní československé dálnice (jižní větev).

    Po roce 1934 byl v celostátním silničním plánu republiky úsek mezi dnešní dálnicí D1 a Jindřichovým Hradcem číslován jako silnice I. A třídy číslo 35 a úsek spojující Jindřichův Hradec a dnešní silnici I/3 jako silnice, která měla být součástí hlavní silniční sítě pod označením II.[2] Mezi lety 1940 a 1945 byla po začlenění protektorátních silnic do německého systému rozdělena na říšské silnice 371 a 342.[3]

    Od roku 1946 nese silnice číslo 23. Původně začínala na západním konci již u města Písek na křižovatce se silnicí I/20. Od roku 1998 je úsek spojující silnice I/20 a I/3 přes město Týn nad Vltavou degradován na silnici druhé třídy II/159. Za městem Jindřichův Hradec byla trasa silnice v 90. letech přeložena do trasy dosavadní silnice III. třídy a původní úsek přes Kunžak nese označení II/164.

    Brněnský úsek mezi dálnicí D1 a silnicí I/42, tvořící Pražskou radiálu, byl do roku 1997 číslován jako I/40 a pak byl s ohledem na tehdejší osazení dopravní značkou IP 15a Silnice pro motorová vozidla neoficiálně označován také jako R23. Po reformě označování rychlostních silnic v Česku od 1. ledna 2016 tento úsek spadá do kategorie silnic pro motorová vozidla.

    Stavby v 90. letech 20. století

    Mezi lety 1997 a 1998 byl vybudován jižní obchvat Strmilova u Jindřichova Hradce.[4] Do užívání byl předán 23. července 1998.[5] Obchvat má délku 1900 metrů a vyjma silnice I/23H vedené Strmilovem kříží starou trasu dnes označovanou jako silnice II/164 a silnice 3. třídy III/1343, III/02317H III/40916. V případě silnice III/1343 došlo k úpravě křížení s původní silnicí 3. třídy, do jejíž trasy byla přeložena silnice I/23. V místě začátku obchvatu Strmilova proto došlo k úpravě křížení z původního tvaru Y na dnešní tvar X umístěný východněji. Část původní komunikace je dodnes zachována západně od křižovatky jako odbočka k přilehlému stavení.[6] U silnice III/02317H směřující do Leštiny došlo stavbou obchvatu k jejímu přerušení; původně vedla až do Strmilova.

    Stavby po roce 2000

    Začátkem 21. století byl vystavěn obchvat Dolních Dvorců.

    V roce 2017 (květen–srpen) proběhla oprava silnice mezi Třebíčí a Vladislaví.[7] V srpnu 2017 bylo oznámeno, že probíhá již třetí ekonomická studie na stavbu obchvatu městyse Vladislav. Ten by musel vést náročným terénem a obsahoval by dva mosty.[8] V roce 2017 byl opraven první výtluk, který vznikl nedaleko Studence kvůli vyhnilému pařezu pod tělesem silnice. Takových výtluků má být v části silnice u Studence, která byla rozšiřována v 60. letech a pařezy byly překryty asfaltem, pravděpodobně 16.[9]

    V roce 2018 došlo k úpravě křižovatky se silnicí I/38 v osadě Kasárna, kdy byla průsečná úrovňová křižovatka nahrazena kruhovým objezdem.[10] V květnu roku 2021 proběhla oprava povrchu silnice v okolí křižovatky u osady Kasárna.[11]

    V roce 2018 byla zrekonstruována silnice ve Vladislavi, následně mělo dle nové metodiky dojít k novému vyhodnocení případného obchvatu obce.[12] Dne 29. března 2018 se konal seminář spolku Regio 2020, kdy starostové obcí a další účastníci řešili úpravy obchvatu městyse Vladislav a úpravy silnice II/351 z Třebíče do Valče.[13]

    Budoucnost

    Obchvaty obcí a měst

    V roce 2021 je v přípravě obchvat Kardašovy Řečice s předpokládanou realizací v letech 2025–2027 s kódem stavby ŘSD C69 a ve fázi studie s s kódem stavby C53 obchvat Nové Olešné, obojí v okrese Jindřichův Hradec. V roce 2021 je v plánu rekonstrukce povrchu u Štěměch.[14]

    Vedení silnice

    Jihočeský kraj

    Okres Tábor

    • Mimoúrovňové křížení s D3

    Okres Jindřichův Hradec

    úsek 2,690 km

    Hranice okresu – Jindřichův Hradec
    • Doňov
    • Újezdec, křížení s III/14719 (0,729)
    • křížení s III/13524 (2,208)
    • Pleše, křížení s III/14720 (2,607)
    • Kardašova Řečice, křížení s II/147 (0,147)
      • křížení s III/12843 (0,325)
      • křížení s III/0239 (1,430)
    • křížení s III/1488 (0,543)
    • křížení s III/02310 (6,013)
    • Děbolín, křížení s III/02311 a III/14810 (2,982)
    • Jindřichův Hradec, křížení a peáž s II/128 (1,021)
    Peáž s I/34
    Přeložka Jarošov nad Nežárkou – obchvat Strmilova
    • Jarošov nad Nežárkou
      • křížení a konec peáže s I/34 (0,459)
      • křížení s II/134 (1,076)
    • křížení s III/1342a (0,349)
    • křížení s III/1342 (2,106)
    • křížení s III/1344 (3,568)
    • Nová Olešná, křížení s III/13425 (3,096)
    Obchvat Strmilova (1997–1998)
    • křížení s III/1343 a I/23H, začátek obchvatu Strmilova (0,558)
    • křížení s II/164 (0,254)
    • křížení s III/02317H (1,077)
    • křížení s I/23H (2,729)
    Strmilov až hranice Jihočeského kraje
    • Zemská hranice Čechy – Morava – osazena hraničním kamenem z roku 1801, který nechal umístit Leopold Podstatský - Lichtenštejn, a mezníkem[15]
    • křížení s III/40917 (2,934)
    • Jilem
    • křížení s II/409, začátek peáže (0,626)
    • Studená, křížení s III/4081 (0,308)
      • křížení s II/409, konec peáže (0,933)
    • křížení s III/40616 (0,483)
    • křížení s III/02319 (3,574)

    Kraj Vysočina

    Okres Jihlava

    úsek 1,834 km

    Okres Třebíč

    úsek 0,226 km

    • Hory
    • Předín, křížení s III/4027 (0,147)
      • křížení s III/4026 a III/03832 (2,675)
    • Štěměchy, křížení s III/02323 (2,936)
    • Veverka, křížení s III/4056 (3,013)
    • Markvartice
    • křížení s III/4106 (1,940)
    • křížení s III/40614 (1,164)
    • Červená Hospoda, křížení s II/405 (0,094)
    • křížení s III/4101 (0,017) a III/02324
    • Třebíč, křížení s III/02324 (1,726)
      • křížení s II/410 (1,492)
      • křížení s II/351, peáž (0,428)
      • křížení s III/36062 (0,249)
      • křížení s III/36075 (0,252)
      • křížení s místní komunikací (0,505)
      • křížení s II/351, peáž s II/360 (0,766)
      • křížení s II/360 (0,678)
    • křížení s III/02325 (2,026)
    • křížení s III/39017 (3,063)
    • křížení s III/35118 (0,612)
    • Vladislav, křížení s III/39018 (0,228)
      • křížení s II/401 a III/39014 (2,452)
    • křížení s III/39015 (0,449)
    • křížení s III/39911 (2,311)
    • křížení s III/3907 (0,122)
    • křížení s III/3999 (0,744)
    • křížení s III/3905 (3,477)
    • křížení s II/399, peáž (1,829)
    • Náměšť nad Oslavou, křížení s III/3906 (0,514)
    • křížení s III/02326 (0,799)
    • křížení s II/399, konec peáže (0,679)
    • křížení s III/39212 (2,968)
    • Kralice nad Oslavou, křížení s II/392 (0,332)
      • křížení s III/02327 (2,206)
    • křížení s III/3932 (1,455)
    • Rapotice, křížení s III/3951 (0,046)

    Jihomoravský kraj

    Okres Brno-venkov

    úsek 1,179 km

    • Vysoké Popovice, křížení s III/3958 (2,608)
    • křížení s III/39411 (3,632)
    • Zastávka, křížení s II/395, peáž (0,181)
      • křížení s II/395 (1,061)
    • Rosice, křížení s III/3941 (0,305)
      • křížení s III/00213 (0,475)
      • křížení s III/00215 (1,264)
      • křížení s III/3942 (1,177)
    • křížení s II/394, začátek čtyřpruhu (1,056)
    • křížení s II/602, peáž (1,209)
    • křížení s D1 (Exit 182 Kývalka), dále pokračuje peáží po II/602

    Další větev silnice I/23 je spojka mezi dálnicí D1 (Exit 190 Brno-západ) a městským okruhem I/42, tzv. Pražská radiála.

    Modernizace silnice

    ČísloNázevDélkaKategorieZahájení
    výstavby
    Uvedení
    do provozu
    Křižovatky
    C69Kardašova Řečice4,4 kmS9,5/90plánováno 2026plánováno 2028[16]Kardašova Řečice-jih
    C53Nová Olešná1,7 kmS9,5/70bude oznámenobude oznámeno[17]
    J73Třebíč, obchvat6,6 km9,5/80 a 11,5/80plánováno 2026plánováno 2029[18]
    J76Třebíč - Vladislav3,9 km9,5/90 a 8,5/50plánováno 2026plánováno 2027[19]
    J75Vladislav, obchvat3,3 km9,5/80plánováno 2028plánováno 2031[20]Vladislav-východ

    Související silnice

    • III/02321
    • III/02322
    • III/02323
    • III/02324
    • III/02325
    • III/02326
    • III/02327

    Odkazy

    Reference

    1. Ředitelství silnic a dálnic ČR: Délky a další data komunikací. 1. ledna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-03-30]
    2. Národní technické muzeum. Celostátní silniční plán republiky Československé [online]. chartae-antiquae.cz [cit. 2018-02-09]. Dostupné online. 
    3. carsten-wasow.d. Reichsstraßen Nr. 328 bis 399 [online]. carsten-wasow.de [cit. 2018-02-09]. Dostupné online. (německy) 
    4. Strmilov.cz. Historie [online]. strmilov.ct [cit. 2018-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-11. 
    5. strmilovsko.cz. Historie - 20. století [online]. strmilovsko.cz [cit. 2018-02-10]. Dostupné online. 
    6. Srov. ortofoto mapy z 50. let a aktuální v roce 2018 na geoportal.gov.cz
    7. VONDRÁK, František. Cestu na Vladislav budou řídit od pondělí semafory. Třebíčský deník [online]. Vltava Labe Media, 2017-05-27 [cit. 2017-05-28]. Dostupné online. 
    8. MAHEL, Luděk. Rodí se plány na obchvat Jinošova a přivaděč k dálnici. Třebíčský deník [online]. Vltava Labe Media, 2017-08-30 [cit. 2017-08-31]. Dostupné online. 
    9. JAKUBCOVÁ, Hana. Silnici na hlavním tahu na Brno ničí pohřbené pařezy. Třebíčský deník [online]. Vltava Labe Media, 2017-09-22 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online. 
    10. BÁRTA, Jiří. Řidiče na Vysočině čekají kolony i mimo D1, trápí je devět velkých uzavírek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-04-23 [cit. 2018-04-28]. Dostupné online. 
    11. BUČEK, Martin. Na Třebíčsku čeká řidiče v příštím týdnu omezení – Vysočina-news.cz. vysocina-news.cz [online]. Revy HB, 2021-05-08 [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
    12. JAKUBCOVÁ, Hana. "Měkčí" pravidla jsou nadějí pro stavbu obchvatu Vladislavi. Třebíčský deník [online]. Vltava Labe Media, 2018-04-17 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. 
    13. FRUHWIRTOVÁ, Eva. Starostové řešili obchvat Vladislavi a také silnici Třebíč-Valeč. Vysočina-news.cz [online]. Revy HB, 2018-04-05 [cit. 2018-04-19]. Dostupné online. 
    14. ŘÍHOVÁ, Ivana. Silnice u Štěměch dostane směrem k Třebíči nový povrch. Třebíčský deník. Vltava Labe Media, 2020-10-01. Dostupné online [cit. 2020-10-13]. 
    15. https://mapy.cz/s/2o2kY
    16. Kardašova Řečice, obchvat [online]. ŘSD, rev. 2022-01 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
    17. Nová Olešná [online]. ŘSD, rev. 2021-08 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
    18. Třebíč, obchvat [online]. ŘSD, rev. 2021-12 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
    19. Třebíč – Vladislav [online]. ŘSD, rev. 2021-08 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
    20. Vladislav, obchvat [online]. ŘSD, rev. 2021-10 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 

    Externí odkazy

    Média použitá na této stránce

    Flag of the Czech Republic.svg
    Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
    Vysoké Popovice, silnice I-23 (01).jpg
    Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
    Silnice I/23, Vysoké Popovice, okres Brno-venkov
    Street Sportovní in Třebíč, Třebíč District.jpg
    Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
    Sportovní ulice v Třebíči.
    SilniceI23.svg
    Sign of 1st class road 23 in Czech Republic
    CZ traffic sign IS17 - E461.svg
    Sign of European route E461 in the Czech Republic