Původně pokračovala z Pelhřimova do Jihlavy (dnes část silnice II/602), v nové trase nahrazuje část zrušené silnice I/18, která byla původně i v úseku Havlíčkův Brod – Sebranice degradována na silnici II. třídy (II/150), ale na žádost dotčených regionů bylo toto rozhodnutí přehodnoceno. Následkem toho vede silnice I/19 v úseku Pelhřimov – Havlíčkův Brod v dlouhé peáži se silnicí I/34 a pak až do Sebranic v peáži právě s II/150 (která od křižovatky s I/43 pokračuje ve stopě bývalé I/18).
Celková délka 6,121 km - mostů: 4 - podjezdů: 1. Jedná se o nejkratší úsek silnice I/19 jehož délka je 6 km. Silnice začíná vyústěním ze silnice I/20 (E49) u Nezbavětic. Prochází pouze Nezvěsticemi, kde přechází nad soutokem řek Úslava a Bradava.
Celková délka 23,608 km - mostů: 6. Druhý úsek silnice I/19 procházejícím okresem Plzeň-jih vede přes Vlkov do Spáleného Poříčí. Dále pak přes Hořohledy a Borovno. Za Mítovem silnice přechází do Středočeského Kraje.
↑Chýnov [online]. ŘSD, rev. 2010-01 [cit. 2021-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-28.
↑Žďár nad Sázavou, Mělkovice – přeložka [online]. ŘSD, rev. 2010-11 [cit. 2021-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-28.
↑BÁRTA, Jiří. Řidiče na Vysočině čekají kolony i mimo D1, trápí je devět velkých uzavírek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-04-23 [cit. 2018-04-28]. Dostupné online.
Obrázky, zvuky či videa k tématu silnice I/19 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“