Silnice I/19
Silnice I/19 | |
---|---|
Mapa | |
Základní údaje | |
Provozovatel | Ředitelství silnic a dálnic |
Začátek | Nezbavětice 49°39′40″ s. š., 13°28′4″ v. d. |
Konec | Sebranice 49°29′41″ s. š., 16°35′18″ v. d. |
Celková délka | 224,011 km |
v provozu: | 224,011 km |
v přípravě: | 76,4 km |
Stát | Česko |
Region | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | |
Silnice I/19 v Táboře | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Silnice I/19 je silnice I. třídy spojující kraje Plzeňský, Středočeský (okrajově), Jihočeský, Vysočinu a Jihomoravský. Vede v západovýchodním směru od Plzně přes Tábor a Pelhřimov, zde peážuje po silnici I/34 až za Havlíčkův Brod a pokračuje přes Žďár nad Sázavou a Kunštát na křižovatku se silnicí I/43, kde končí. Je dlouhá 224,011 km[1] a v rámci Česka má značný místní, regionální i celostátní dopravní význam.[2][3]
Původně pokračovala z Pelhřimova do Jihlavy (dnes část silnice II/602), v nové trase nahrazuje část zrušené silnice I/18, která byla původně i v úseku Havlíčkův Brod – Sebranice degradována na silnici II. třídy (II/150), ale na žádost dotčených regionů bylo toto rozhodnutí přehodnoceno. Následkem toho vede silnice I/19 v úseku Pelhřimov – Havlíčkův Brod v dlouhé peáži se silnicí I/34 a pak až do Sebranic v peáži právě s II/150 (která od křižovatky s I/43 pokračuje ve stopě bývalé I/18).
Významnější města na trase silnice:
- Rožmitál pod Třemšínem
- Milevsko
- Tábor
- Pelhřimov
- Humpolec
- Havlíčkův Brod
- Přibyslav
- Žďár nad Sázavou
- Nové Město na Moravě
- Bystřice nad Pernštejnem
- Kunštát
Vedení silnice
Kraj | km |
---|---|
Plzeňský | 23,608 |
Středočeský | 23,819 |
Jihočeský | 70,988 |
Vysočina | 87,877 |
Jihomoravský | 18,307 |
Okres Plzeň–město – Kraj Plzeňský
Celková délka 6,121 km - mostů: 4 - podjezdů: 1.
Jedná se o nejkratší úsek silnice I/19 jehož délka je 6 km. Silnice začíná vyústěním ze silnice I/20 (E49) u Nezbavětic. Prochází pouze Nezvěsticemi, kde přechází nad soutokem řek Úslava a Bradava.
Místo | km | Cíl | Poznámka |
---|---|---|---|
0,000 | Nepomuk / Plzeň | vyústění | |
1,079 | Šťáhlavy III/1771 Nezbavětice | ||
2,787 | III/1772 Šťáhlavy III/1773 Šťáhlavice | ||
Nezvěstice | 5,238 | III/1774 Želčany | |
5,696 | III/1777 Žákava | ||
5,782 | III/11731 Milínov | ||
6,121 | hranice okresů Plzeň-město / Plzeň-jih |
Okres Plzeň–jih – Kraj Plzeňský
Celková délka 23,608 km - mostů: 6.
Druhý úsek silnice I/19 procházejícím okresem Plzeň-jih vede přes Vlkov do Spáleného Poříčí. Dále pak přes Hořohledy a Borovno. Za Mítovem silnice přechází do Středočeského Kraje.
Místo | km | Cíl | Poznámka |
---|---|---|---|
6,121 | hranice okresů Plzeň-město / Plzeň-jih | ||
6,900 | III/17710 Žákava / Milínov | ||
Spálené Poříčí | 11,880 | Blovice | |
12,393 | Lipnice | ||
12,568 | III/17715 Struhaře | ||
15,027 | Nové Mitrovice III/17711 Struhaře | ||
Hořohledy | 15,913 | III/1782 Mítov | |
16,226 | III/11738 Těnovice | ||
Borovno | 19,760 | III/1783 Planiny / Číčov | |
23,608 | hranice okresů Plzeň-jih / Příbram |
Středočeský kraj
- Teslíny
- Věšín
- Rožmitál pod Třemšínem (křížení s I/18 a s II/191)
- Březnice (křížení s II/176 a II/174)
- Počaply
Jihočeský kraj
- Mirovice (křížení s II/175
- Lety (křížení s I/4)
- silnice překračuje Vltavu přes Žďákovský most
- Hrejkovice
- Milevsko /křížení s II/105
- Sepekov
- Oltyně (křížení s II/122 a poté s I/29)
- Drhovice
- Dražice
- Tábor (křížení s II/123, II/603 a D3), peáž s D3
- křížení s D3 a I/3
- Zárybničná Lhota
- Chýnov (křížení s II/409)
- Kladruby (Dolní Hořice)
- Lejčkov (Dolní Hořice)
- křížení s II/129
Vysočina
V kraji Vysočina v roce 2018 probíhá oprava průtahu Přibyslaví.[4]
- Obrataň
- křížení s II/128, začátek peáže s II/128
- křížení s II/128, konec peáže s II/128
- Čížkov
- Starý Pelhřimov
- Pelhřimov (obchvat) (křížení s II/112, začátek peáže s I/34)
- Onšovice (Dehtáře)
- Komorovice (začátek peáže s II/347)
- křížení s D1 (exit 90)
- Humpolec (křížení s II/129, II/523, konec peáže s II/347)
- Rozkoš (Humpolec) (křížení s II/348)
- Věž
- Michalovice
- Havlíčkův Brod (křížení s I/38, II/344, II/150, začátek peáže s I/34)
- Pohled (konec peáže s I/34)
- Simtany
- Stříbrné Hory
- Přibyslav (křížení s II/351 a II/350)
- Sázava u Žďáru (křížení s II/352)
- Žďár nad Sázavou (křížení s I/37)
- Radňovice
- Nové Město na Moravě (křížení s II/354)
- křížení s II/385
- Olešná
- Divišov
- Rovné
- Bystřice nad Pernštejnem (křížení s II/357 a II/388)
- Lesoňovice
- Štěpánov nad Svratkou (křížení s II/387)
Jihomoravský kraj
- Hodonín
- Rozseč nad Kunštátem (křížení s II/362)
- Sychotín (Kunštát)
- Kunštát (křížení s II/376)
- Újezd (Kunštát)
- Sebranice (křížení s I/43)
Dále pokračuje II/150.
Modernizace silnice
Číslo | Název | Délka | Kategorie | Zahájení výstavby | Uvedení do provozu | Křižovatky |
---|---|---|---|---|---|---|
Y9 | křižovatka s I/20 – Spálené Poříčí | 11,5–12,6 km | 11,5/80 | bude oznámeno | bude oznámeno[5] | |
P82 | Losiná – Nezvěstice | 3,6 km | 9,5/80 7,5/80 | plánováno 2028 | plánováno 2030[6] | |
Y8 | Oltyně – hranice Středočeského kraje | 42,1 km | 9,5/80 | bude oznámeno | bude oznámeno[7] | |
C51 | Chýnov | 3,6 km | 11,5/80 | 09/2020 | 10/2022[8] | |
Tábor – hranice kraje Vysočina | 15,5–16,1 km | bude oznámeno | bude oznámeno[9] | |||
J63 | Kámen – obchvat | 2,4 km | 11,5/70 | 03/2018 | 02/2020[10] | |
J74 | Starý Pelhřimov – obchvat | 1,6 km | 11,5/90 | plánováno 2026 | plánováno 2028[11] | |
J50 | Žďár nad Sázavou, Mělkovice – přeložka | 1 km | 9,5/60 | 04/2015 | 11/2015[12] | |
B97 | Kunštát, křižovatka | 0,2 km | 8/50 | plánováno 2024 | plánováno 2024[13] |
Odkazy
Reference
- ↑ Ředitelství silnic a dálnic: Délky a další data komunikací. 1. ledna 2024. Dostupné online. [cit. 2023-09-27]
- ↑ Chýnov [online]. ŘSD, rev. 2010-01 [cit. 2021-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-28.
- ↑ Žďár nad Sázavou, Mělkovice – přeložka [online]. ŘSD, rev. 2010-11 [cit. 2021-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-28.
- ↑ BÁRTA, Jiří. Řidiče na Vysočině čekají kolony i mimo D1, trápí je devět velkých uzavírek. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-04-23 [cit. 2018-04-28]. Dostupné online.
- ↑ I/19 křižovatka s I/20–Spálené Poříčí [online]. ŘSD, rev. 2023-10 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
- ↑ I/19 Losiná - Nezvěstice [online]. ŘSD, rev. 2024-02 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Silnice I/19 Oltyně–hranice kraje [online]. ŘSD, rev. 2023-11 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
- ↑ I/19 Chýnov [online]. ŘSD, rev. 2022-10 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Studie silnice I/19 v úseku Tábor– hranice kraje [online]. ŘSD, rev. 2023-08 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Kámen – obchvat [online]. ŘSD, rev. 2020-02 [cit. 2021-04-27]. Dostupné online.
- ↑ I/19 Starý Pelhřimov – obchvat [online]. ŘSD, rev. 2023-10 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Žďár nad Sázavou, Mělkovice – přeložka [online]. ŘSD, rev. 2015-11 [cit. 2021-04-27]. Dostupné online.
- ↑ I/19 Kunštát, křižovatka [online]. ŘSD, rev. 2024-02 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu silnice I/19 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Sign of Czech 2nd-class-road
Sign of European route E49 in the Czech Republic
(c) Honza Groh, CC BY-SA 3.0
Přibyslav, okres Havlíčkův Brod, kraj Vysočina, Česká republika
Sign of 1st class road 20 in the Czech Republic
Sign of Czech 2nd-class-road
Sign of 1st class road 19 in the Czech Republic
(c) autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Tábor. Most silnice I/19 přes rybník Jordán.