Silnice II/351

Silnice II/351
Mapa
Základní údaje
ProvozovatelKraj Vysočina
ZačátekChotěboř, II/345
KonecDalešice, II/399
Celková délka81,7 km
    v provozu:81,7 km
StátČeskoČesko Česko
Region
  • Kraj Vysočina
  • Silnice II/351 v Přibyslavi
    (c) Honza Groh, CC BY-SA 3.0
    Silnice II/351 v Přibyslavi
    Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

    Silnice II/351 je pozemní komunikaceKraji Vysočina spojující město Chotěboř s městysem Dalešice.

    Rozvoj

    Dne 29. března 2018 se konal seminář spolku Regio 2020, kdy starostové obcí a další účastníci řešili úpravy obchvatu městyse Vladislav na silnici I/23 a úpravy silnice II/351 z Třebíče do Valče.[1]

    Vedení silnice

    Na jihovýchodě Chotěboře odbočuje ze silnice II/345 a dále prochází těmito sídly:

    Na jižním okraji Dalešic ústí na úrovňové křižovatce do silnice II/399.

    Opravy

    V roce 2017 proběhla rekonstrukce silnice mezi Třebíčí a Valčí.[2] Rekonstrukce byla kritizována, protože investor stavby silnici výrazně zúžil. Šířka silnice byla dle pravidel srovnána na šířku pruhu 3 metry, tj. na některých místech tak silnice byla zúžena. Celková cena rekonstrukce dosáhla 95 milionů Kč.[3] První část rekonstrukce proběhla v délce přibližně 11 kilometrů z Třebíče do Valče, silnice byla zúžena na normovanou šířku dle normy S 7,5. Řidiči i zaměstnanci jaderné elektrárny Dukovany, ke které silnice vede toto zúžení kritizovali. Bývalý senátor a předseda sdružení Energetické Třebíčsko Vítězslav Jonáš kritizoval kraj Vysočina a vyzval hejtmana Jiřího Běhounka k nápravě. Hejtman reagoval velmi stručně s tím, že Vítězslav Jonáš obdrží písemnou odpověď. Zmínil také, že operační program silnici nedovolil rozšířit, takže se museli přizpůsobit normě dle počtu obyvatel dotčených obcí. Zbylá část silnice má být také rekonstruována v souladu s normou S 7,5. Chybou dle Aleše Kratiny (předseda krajské dopravní komise) bylo to, že kraj nevyhlásil tuto silnici za tzv. páteřní krajskou silnici, kdyby jí byla bývala byla, tak by zřejmě rozšířena byla.[4]

    V roce 2017 došlo také k opravě silnice v Třebíči, primárně na křižovatce se silnicí II/399.[5] V roce 2023 byla rekonstruována část silnice vedoucí po ulici 9. května v Třebíči.[6]

    Odkazy

    Reference

    1. FRUHWIRTOVÁ, Eva. Starostové řešili obchvat Vladislavi a také silnici Třebíč-Valeč. Vysočina-news.cz [online]. Revy HB, 2018-04-05 [cit. 2018-04-19]. Dostupné online. 
    2. JAKUBCOVÁ, Hana. Silnice mezi Třebíčí a Valčí bude od pondělí konečně průjezdná. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-29 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
    3. JAKUBCOVÁ, Hana. Evakuační trasa dukovanské elektrárny je po opravě místy užší. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-11 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online. 
    4. JAKUBCOVÁ, Hana. Z rozšíření silnice směr Dukovany nic nebude. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-11-03 [cit. 2017-11-03]. Dostupné online. 
    5. BLAŽEK, Tomáš. Kraj začne s opravou stoupání u Brtnice. Nic to neřeší, namítají místní. iDNES.cz [online]. 2017-03-07 [cit. 2017-03-10]. Dostupné online. 
    6. KODYSOVÁ, Jana. Opravy silnic na Třebíčsku: dokončí se průtah Jaroměřic i most u Bačkovic. Třebíčský deník. 2023-03-28. Dostupné online [cit. 2023-09-17]. 

    Externí odkazy

    Média použitá na této stránce

    Flag of the Czech Republic.svg
    Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
    SilniceII351.svg
    Sign of Czech 2nd-class-route
    Přibyslav, 04.jpg
    (c) Honza Groh, CC BY-SA 3.0
    Přibyslav, okres Havlíčkův Brod, kraj Vysočina, Česká republika