Silnice II/351
Silnice II/351 | |
---|---|
Mapa | |
Základní údaje | |
Provozovatel | Kraj Vysočina |
Začátek | Chotěboř, II/345 |
Konec | Dalešice, II/399 |
Celková délka | 81,7 km |
v provozu: | 81,7 km |
Stát | Česko |
Region | |
(c) Honza Groh, CC BY-SA 3.0 | |
Silnice II/351 v Přibyslavi | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Silnice II/351 je pozemní komunikace v Kraji Vysočina spojující město Chotěboř s městysem Dalešice.
Rozvoj
Dne 29. března 2018 se konal seminář spolku Regio 2020, kdy starostové obcí a další účastníci řešili úpravy obchvatu městyse Vladislav na silnici I/23 a úpravy silnice II/351 z Třebíče do Valče.[1]
Vedení silnice
Na jihovýchodě Chotěboře odbočuje ze silnice II/345 a dále prochází těmito sídly:
- Česká Bělá (východně od městyse mimoúrovňově křižuje komunikaci I/34, jenž v těch místech tvoří obchvat České Bělé)
- Macourov
- Žižkovo Pole
- Přibyslav
- Brzkov
- Polná
- Dobroutov
- Lipina
- Rybné
- Věžnice (severně od obce silnice podchází dálnici D1)
- Kamenice
- Čechtín
- Třebíč
- Třebenice
Na jižním okraji Dalešic ústí na úrovňové křižovatce do silnice II/399.
Opravy
V roce 2017 proběhla rekonstrukce silnice mezi Třebíčí a Valčí.[2] Rekonstrukce byla kritizována, protože investor stavby silnici výrazně zúžil. Šířka silnice byla dle pravidel srovnána na šířku pruhu 3 metry, tj. na některých místech tak silnice byla zúžena. Celková cena rekonstrukce dosáhla 95 milionů Kč.[3] První část rekonstrukce proběhla v délce přibližně 11 kilometrů z Třebíče do Valče, silnice byla zúžena na normovanou šířku dle normy S 7,5. Řidiči i zaměstnanci jaderné elektrárny Dukovany, ke které silnice vede toto zúžení kritizovali. Bývalý senátor a předseda sdružení Energetické Třebíčsko Vítězslav Jonáš kritizoval kraj Vysočina a vyzval hejtmana Jiřího Běhounka k nápravě. Hejtman reagoval velmi stručně s tím, že Vítězslav Jonáš obdrží písemnou odpověď. Zmínil také, že operační program silnici nedovolil rozšířit, takže se museli přizpůsobit normě dle počtu obyvatel dotčených obcí. Zbylá část silnice má být také rekonstruována v souladu s normou S 7,5. Chybou dle Aleše Kratiny (předseda krajské dopravní komise) bylo to, že kraj nevyhlásil tuto silnici za tzv. páteřní krajskou silnici, kdyby jí byla bývala byla, tak by zřejmě rozšířena byla.[4]
V roce 2017 došlo také k opravě silnice v Třebíči, primárně na křižovatce se silnicí II/399.[5] V roce 2023 byla rekonstruována část silnice vedoucí po ulici 9. května v Třebíči[6] a v roce 2024 byl drobně opraven povrch silnice mezi Čechtínem a Třebíčí.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ FRUHWIRTOVÁ, Eva. Starostové řešili obchvat Vladislavi a také silnici Třebíč-Valeč. Vysočina-news.cz [online]. Revy HB, 2018-04-05 [cit. 2018-04-19]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Silnice mezi Třebíčí a Valčí bude od pondělí konečně průjezdná. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-29 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Evakuační trasa dukovanské elektrárny je po opravě místy užší. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-10-11 [cit. 2017-10-14]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Z rozšíření silnice směr Dukovany nic nebude. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-11-03 [cit. 2017-11-03]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Kraj začne s opravou stoupání u Brtnice. Nic to neřeší, namítají místní. iDNES.cz [online]. 2017-03-07 [cit. 2017-03-10]. Dostupné online.
- ↑ KODYSOVÁ, Jana. Opravy silnic na Třebíčsku: dokončí se průtah Jaroměřic i most u Bačkovic. Třebíčský deník. 2023-03-28. Dostupné online [cit. 2023-09-17].
- ↑ UHER, Jan. Nejvýznamnější stavební akce Kraje Vysočina a KSÚSV v roce 2024. Horácké noviny. 2024-04-04, roč. XXXV, čís. 14, s. 4.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu silnice II/351 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Sign of Czech 2nd-class-route
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Honza Groh, CC BY-SA 3.0
Přibyslav, okres Havlíčkův Brod, kraj Vysočina, Česká republika