Sils im Engadin/Segl

Sils im Engadin/Segl
Pohled na obec s jezerem Silsersee
znak
Poloha
Souřadnice	46°25′59″ s. š., 9°46′0″ v. d.
Nadmořská výška	1803 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Graubünden
Okres	Maloja
Sils im Engadin/Segl Sils im Engadin/Segl, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	63,58 km²
Počet obyvatel	700 (2018)[1]
Hustota zalidnění	11 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.sils-segl.ch
PSČ	7514 Fex 7514 Sils/Segl Maria 7515 Sils/Segl Baselgia
Označení vozidel	GR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sils im Engadin/Segl (německy a do roku 1943 oficiálně Sils im Engadin; rétorománsky Segl) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v údolí Engadin, asi 9 kilometrů jihozápadně od Svatého Mořice, v nadmořské výšce 1803 metrů. Žije zde 700^[1] obyvatel.

Geografie

Sils im Engadin leží na plošině mezi jezery Silsersee a Silvaplanersee. Obec je jazykově smíšená, německo-románská, což se odráží ve dvojím názvu.

Sils Maria, jedna ze dvou částí obce, spolu se Sils Baselgia, je střediskem zimních sportů a nabízí širokou škálu sportovních a rekreačních možností i kulturního vyžití.

Turisticky atraktivní je také přítomnost nedalekého známého rekreačního střediska Svatý Mořic.

Historie

(c) I, Parpan05, CC BY-SA 3.0

Sils byl poprvé zmíněn kolem roku 800 jako Silles a v roce 1131 jako Sillis.^[2] Votivní oltáře z kamene Lavez objevené v Sils-Baselgia ukazují na římskou svatyni na římské cestě přes průsmyky Maloja a Julier. Na poloostrově Chastè na břehu jezera Silsersee se nachází rozvaliny středověkého hradu. Ve středověku se na trase Maloja/Julierpass nacházel Sust. Z roku 1545 pochází alpský řád a v roce 1591 měl Sils vlastní rétorománské stanovy obce.^[2]

Od pozdního středověku byl důležitým zdrojem příjmů rybolov a vývoz solených a uzených pstruhů do Itálie. Tento motiv je proto také znázorněn ve znaku obce. V osadě Plaz nad jezerem Lej Giazöl se na konci 17. století těžil galenit a zinkový blend. V zadní části údolí řeky Fex se zhruba tři sta let těžily slídové břidlicové desky, tzv. fexerské desky, které se používaly na stavbu kamen a zastřešení domů. Po roce 1964 však po ukončení těžby toto zařízení postupně chátralo.^[2]

Emigrace v 19. století přinesla prosperitu a Sils se začal podílet na rozvíjejícím se cestovním ruchu.

Čtyřhvězdičkový hotel Edelweiss byl postaven v roce 1876 vedle dnešního Nietzscheho domu. Jeho secesní hala je památkově chráněná.

Hotel Schweizerhof v Sils Marii otevřel v roce 1907 Ferdinand Barbla, který již vlastnil hotel „Alpenrose“ u jižního vjezdu do obce. V roce 1982 prodal hotel, který nebyl vhodný pro zimní využití, rekreačnímu sdružení, které jej přestavělo a v roce 1984 otevřelo jako klubový hotel.

Hotel Waldhaus byl otevřen v roce 1908. Jde o jeden z mála pětihvězdičkových hotelů ve Švýcarsku, který je od svého otevření ve vlastnictví stejné rodiny. Zvenku i zevnitř je stále z velké části v původním stavu. Pobývala zde řada známých osobností.

Obyvatelstvo

Jazyky

Původně všichni obyvatelé obce mluvili jazykem putér, hornoengadinským dialektem rétorománštiny. V roce 1880 zde však již žila početná německy mluvící menšina. Nicméně rétorománsky mluvící většina se udržela až do druhé světové války (68,2 % v roce 1880, 55,82 % v roce 1910, 61,5 % v roce 1941). Po roce 1960 se obec přiklonila k německému jazyku, který v roce 1970 poprvé tvořil relativní většinu. Úředními jazyky obce jsou němčina a rétorománština, přičemž zhruba třetina obyvatel se stále domluví rétorománsky. Nezanedbatelný podíl obyvatel (okolo 15 %) používá také italštinu. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka:

Osobnosti

Poloha a podnebí přilákaly do obce mnoho významných osobností. Rád zde pobýval Hermann Hesse a především Friedrich Nietzsche; v letech 1881–1888 (s výjimkou roku 1882) strávil v Sils Marii sedm letních pobytů a vytvořil zde některá ze svých nejvýznamnějších děl; pověst o tomto místě a jezeře rozšířil po celém světě. Nietzscheho dům v Sils Maria, kde během svých pobytů pobýval v těch nejprostších podmínkách, uchovává jeho památku jako muzeum a výzkumné centrum. Také zde trávila letní prázdniny v letech 1935 a 1936 Anne Franková, a to u své bohaté pařížské tety Olgy Spitzerové v jejím sídle nedaleko hotelu. Později byl na její památku ze soukromé iniciativy postaven pomník před vilou Spitzer („Villa Laret“).^[3]

Na hřbitově ve Fex-Crasta byl po své smrti v roce 2014 pohřben dirigent a hudební ředitel Claudio Abbado.

Doprava

Obcí prochází kantonální hlavní silnice č. 3 v trase Chur – Silvaplana – průsmyk Maloja. Nejbližší železniční stanice se nachází ve Svatém Mořici na Albulské a Berninské dráze.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sils im Engadin/Segl na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sils im Engadin/Segl na Wikimedia Commons
• (německy) [1] – oficiální stránky