Silvestr Hipman
| Silvestr Hipman | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 23. července 1893 Čáslav, Čechy  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 16. března 1974 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | hudební skladatel a spisovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Silvestr Hipman, do roku 1951 Hippmann (23. července 1893 Čáslav[1] – 16. března 1974 Praha), byl český hudební skladatel a kritik, spisovatel a překladatel.
Život
Vystudoval práva na Karlově univerzitě a stal se úředníkem Všeobecného penzijního ústavu. Hudbu studoval soukromě, klavír u Adolfa Mikeše a skladbu u Otakara Šína a Jaroslava Řídkého.
Kromě svého zaměstnání, komponování a koncertní činnosti se věnoval organizaci hudebního života a popularizaci hudby. Byl jednatelem Umělecké besedy v Praze. Podílel se na založení Heroldova klubu a Společnosti Antonína Dvořáka. V Čáslavi založil Dusíkův ústav a muzeum. Zpracoval rovněž katalog Dusíkových skladeb. V Umělecké besedě pořádal tzv. Besední úterky, které se rozšířily i mimo Prahu. V pražském Divadle hudby se podílel na tvorbě vzdělávacích pořadů. Pro rozhlas napsal několik hudebních pořadů a rozhlasových her.
Byl hudebním referentem řady českých deníků a dopisoval i do zahraničních odborných periodik (italské Musica d’oggi, belgické La Sirène).
Zemřel roku 1974 v Praze. Byl zpopelněn a pohřben na Vinohradském hřbitově.
Dílo
Orchestrální skladby
- Slavín op. 10 (smuteční pochod, 1939)
- Valčíkové scény (1949)
- Karlovarský chorál (1948)
- Čtyři menuety z F. L. Věka (1955)
- Rondo pro klavír a orchestr (1957)
- Vogézské náměstí op. 33 (1957)
- Moře a palmy op. 34 (1957)
- V Čechách (symfonická suita, 1960)
Klavírní skladby
- Tango ve stylu Ladislava Vycpálka (1927)
- Scherzo op. 18 (1944)
- Etudy op. 26 (1953)
- Polky op. 27
Komorní hudba
- Sonatina pro housle a klavír op. 2 (1933)
- Dante a Beatrice op. 5 (housle a klavír, 1936)
- Don Quijote a Dulcinea op. 6 (housle a klavír, 1936)
- Tři kusy pro violoncello a klavír op. 8 (1938)
- Čáslavská suita pro dechový kvintet op. 11 (1939)
- Vánoční ukolébavka pro violu a klavír op. 12 (1939)
- Concertino pro housle a klavír (1942)
- Suita pro flétnu a klavír op. 23 (1950)
- Sonáta pro housle a klavír op. 25 (1952)
- Pět kusů pro housle a klavír op. 28 (1954)
- 5 smyčcových kvartetů (1941, 1942, 1948, 1950, 1953)
Řada písní, sborů a drobnější příležitostné skladby.
Literární dílo
- Týden v Holandsku s českým zpěvem, Praha, 1932
- Frederyk Chopin'', v edici Kdo je?, Praha, 1946
- Dusíkovská kapitola (vyňato z rukopisných vzpomínek Mé mládí a hudba), Okresní vlastivědné museum v Čáslavi, 1960
- Hektor Berlioz v Praze ( v rukopise, část publikována ve věstníku Bertramka, roč. 2, č. 7, 1950)
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Čáslav
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Miloš Resl: Silvestr Hipman : Nástin života a díla Čáslav, 1973
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Silvestr Hipman
- Silvestr Hipman v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- 75 let Společnosti Antonína Dvořáka Archivováno 22. 7. 2020 na Wayback Machine.
- Sbírka Městského muzea Čáslav
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“