Silvio Piola

Silvio Piola
V dresu klubu Pro Vercelli.
Osobní informace
Celé jméno	Silvio Gioacchino Italo Piola
Datum narození	29. září 1913
Místo narození	Robbio, Italské království
Datum úmrtí	4. října 1996 (ve věku 83 let)
Místo úmrtí	Gattinara, Itálie
Výška	178 cm
Hmotnost	75 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník (1930–1954) Fotbalový trenér (1953–1957)
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1930–1934 1934–1943 1943–1944 1945–1947 1947–1954 Pro Vercelli Lazio Turín Juventus Novara 1270(51) 2270(143) 0230(27) 0570(26) 1850(86)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1935–1952 Itálie 340(30)
Trenérská kariéra
Roky Klub 1954–1956 1957 Cagliari Cagliari
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale 1938 Itálie Mezinárodní pohár 1933-1935 Itálie Středoevropský pohár 1937 Lazio
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Silvio Gioacchino Italo Piola zkráceně jen Silvio Piola (29. září 1913 Robbio, Italské království – 4. říjen 1996 Gattinara, Itálie) byl italský fotbalový útočník a trenér.

Je považován za nejlepšího útočníka v historii fotbalu, drží několik rekordů v nejvyšších národních ligách: přestože vynechal sezónu kvůli 2. světové válce, je nejlepším střelcem Italské ligy s 290 góly a také je nejlepším střelcem ve třech různých týmů (Pro Vercelli, Lazio a Novara). Od roku 1933 drží také rekord v počtu vstřelených branek v jednom utkání (6), který v roce 1961 vyrovnal Omar Sívori.

S reprezentaci získal zlatou medaili na MS 1938. Ve finále vstřelil dvě branky. Patří mezi tří fotbalisty, kteří vstřelili 30 branek a víc za reprezentaci (Luigi Riva a Giuseppe Meazza).

V roce 2011 získal uznání v Síni slávy italského fotbalu. ^[1]

Fotbalová kariéra

Pro Vercelli

První utkání za mateřský klub odehrál v 16 letech 16. února 1930 na hřišti Boloni (2:2). V sezoně 1930/31 již odehrál 32 utkání a první branku vstřelil 2. listopadu 1930 proti Laziu. Prezident klubu Seconda Ressie o něm poté prohlásil: Tento chlapec se stane nejlepším útočníkem, kterého Vercelli měli. V sezoně vstřelil 13 branek a pomohl tak k 10. místu v lize. Dne 22. listopadu 1931 proti Alessandrii (5:4) vstřelil 4 branky a ustanovil nový rekord ligy. Celkem v lize v sezonách 1931/32 a 1932/33 vstřelil 23 branek. Toto číslo mu v tuto chvíli nedovolilo vyrovnat se slávy jiných hráčů jako byli Borel, Meazza a Schiavio, ale i tak již dostal první pozvánku do národního týmu. V létě 1933 byl pro klub Pro Vercelli finančně náročný. Museli prodat pár dobrých hráčů a taky se blížil prodej i Silvia. Prezident klubu ale rázně prohlásil: Nikdy se ho nevzdáme, ani kvůli všemu zlatu na světě. Protože v den, kdy ho prodáme, bude tento den znamenat konec klubu. To vedlo hráče a klub ke konfliktu. Nehrál první utkání sezony, nakonec se našel kompromis jakmile mu byl zaručen odchod do Ambrosiany. Dne 29. října vstřelil 6 branek při vítězství nad Fiorentinou (7:2), což se stal rekord který zatím nikdo nepřekonal. Svůj poslední zápas odehrál 29. dubna 1934 na hřišti Boloni, kde debutoval. Celkem za Leoni odehrál 127 utkání a vstřelil 51 branek.

Lazio

Silvio odešel do Lazia, které vedl jako sponzor mocný generál Giorgio Vaccaro. Aby odradili ostatní kluby které o něj stáli, administrativní tajemník fašistické strany Giovanni Marinelli osobně sledoval jednání a ovlivnil výsledek tím, že nařídil přesun hráče, který prováděl vojenskou službu. Silvio, který se zpočátku zdráhal přijmout smlouvu, nakonec podepsal na 70 000 lir ročně (která pak v roce 1938 vzrostla na 38 000 měsíčně). Klubu FC Pro Vercelli 1892 přišel šek na 200 000 lir.

První utkání odehrál 30. září proti Livornu (6:1) a vstřelil branku. V prvních dvou sezónách klub obsadil 5. a 7. místo v lize. Proto Silvio byl i několikrát nahrazen jiným hráčem. Poté se nakoupili kvalitní hráči a výsledky se zlepšili. Nakonec sezona 1936/37 byla úspěšná. Klub se v lize umístil na 2. místě o 3 body za vítězem a Silvio se stal s 21 brankami nejlepším střelcem. Zahrál si i finále o středoevropský pohár. V něm podlehli Maďarskému klubu Ferencvárosi. Na turnaji se s 10 brankami stal nejlepším střelcem.

V sezoně 1937/38 tým byl několik měsíců blízko nejvyšších pozic ale poté klesal až na konečné 8. místo. Poté již Silvio měl prudký pokles výkonnosti, které v sezonách 1938/39 a 1939/40 vstřelil po 9 brankách. Střelecky se probudil v sezoně 1941/42, když vstřelil 18 branek a byl na 2. místě v tabulce střelců. V sezoně 1942/43 se stal ve 29 letech nejstarším hráčem, který vstřelil alespoň 10 branek v prvních 8 zápasech ligy (rekord, který pak překonal v sezoně 2020/21 Zlatan Ibrahimović) a na konci sezony vyhrál s 21 brankami tabulku střelců. Celkem za klub vstřelil 149 branek ve všech oficiálních soutěžích. Rekord který byl překonán až za 78 let v roce 2021 překonán hráčem Immobilem.

Turín a Juventus

Jelikož se fotbalové soutěže po sezoně 1942/43 nehráli, získal povolení připojit se na sever Itálie do Turína, který hrál v náhražce ligy Národní divize. Vytvořil silné útočné duo s Gabettem, podporované záložníky Loikem a Mazzolou. Vstřelil 27 branek, což ale nestačilo na vítězství v turnaji.

Usadil se v Turíně a požádal vedení Lazia o prodej. Dne 19. září 1945 jej koupil Juventus za asi 2 (některé nedávné zdroje mylně hovoří o 3) milionech lir. V té době rekordní přestup, který spočíval v zaplacení jednoho a půl milionu v hotovosti, a přátelský zápas, který se měl hrát v Římě se sbírkou, odhadovanou na půl milionu, ve prospěch Lazia. ^[2] Za Bianconeri hrál 2 sezony. V obou tým neúspěšně soutěžil o titul s rivalem od vedle. Býci je vždy porazili.

Hráčská statistika

Hráčské úspěchy

Klubové

• 1× vítěz 2. italské ligy (1947/48)

Reprezentační

• 1x na MS (1938 - zlato)
• 3x na MP (1933-1935 - zlato, 1936-1938, 1948-1953)

Individuální

• 2x nejlepší střelec ligy (1936/37, 1942/43)
• v roce 2011 uveden do síně slávy italského fotbalu.
• v roce 2015 byla na chodníku slávy italského sportu v olympijském parku Foro Italico v Římě, vyhrazená bývalým italským sportovcům, kteří se vyznamenali v mezinárodním sportu.^[3]

Vyznamenání

Řád zásluh o Italskou republiku

Řád zásluh o Italskou republiku

Trenérská statistika

Klubová

Související články

• Seznam italských fotbalových reprezentantů

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silvio Piola na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Silvio Piola na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarktu
• Profil trenéra na Transfermarktu
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
• Životopis hráče na Eurofotbal.cz